Vzpomínka na profesora Jaro Křivohlavého


Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2015, 4, č. 1: 56-57
Kategorie: Zprávy, informace

Na sklonku roku 2014 po vánočních svátcích, dne 27. 12., nás opustil náš učitel, kolega, přítel, ale především známý český odborník v oboru psychologie, prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc. Česká psychologická obec ztrácí mimořádného a výjimečného člověka, jenž byl pro mnohé z nás, a to nejen psychology, velkou inspirací a podporou odbornou i lidskou. Velký humanista a jeden z představitelů klasické linie české psychologie. Byl velkým přínosem oboru, kterému se celý život věnoval teoreticky i prakticky.


Narodil se 19. března 1925 v Třebenicích. Jeho životní dráhu významně ovlivnily zkušenosti z mládí. Jako student roudnického gymnázia byl zatčen gestapem a vězněn v Malé pevnosti v nacistickém koncentračním táboře v Terezíně, kde se setkal i se zakladatelem logoterapie, vídeňským psychiatrem Vikorem Emilem Franklem. Později byl přeložen a nuceně pracoval po tři roky v dole Prago IV. na Kladně, kde na rozdíl od některých svých spoluvězňů přežil důlní neštěstí.

Po celý život působil jako psycholog, učitel, autor mnoha odborných i populárních publikací. Po maturitě v Roudnici nad Labem studoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory psychologiefilozofieanglistika. Svoji pracovní dráhu zahájil ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze, kde se orientoval na psychologii inženýrství. Léta pak působil v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) na katedře Posudkového lékařství a paralelně jako pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s přednáškami zaměřenými na experimentální sociální psychologii a mezilidskou komunikaci. Vedle komunikace verbální a neverbální se věnoval především konfliktům mezi lidmi a jejich řešení. Napsal knihu Konflikty mezi lidmi (1973), kterou překvapivě dedikoval své tchyni paní Marii Novotné z Bohumilic, která, jak píše, dokázala konflikty řešit tvořivě, a ne bořivě. Známé jsou dále jeho publikace Jak si navzájem lépe porozumíme (1988), Já a ty – o zdravých vztazích mezi lidmi (1977). Během působení na IPVZ se těžištěm jeho činnosti stala psychologie handicapu a problematika vztahu mezi pacientem a lékařem. Těmto tématům jsou věnovány publikace jako Psychologická rehabilitace zdravotně postižených, Rozhovor lékaře s pacientem a Vážně nemocný mezi námi, kterou následovala Křesťanská péče o nemocné. Patřil k našim prvním odborníkům, kteří se již počátkem devadesátých let minulého století zabývali tématem bolesti, její diagnostikou a psychoterapií.

V devadesátých letech se pod vlivem setkání s významným izraelsko-americkým sociologem Aronem Antonovským, autorem konceptu salutogeneze, tedy podpory zdrojů, které přispívají lidskému zdraví, začal intenzivně zabývat oborem psychologie zdraví a později se stal předsedou nově vzniklé sekce psychologie zdraví při Českomoravské psychologické společnosti. Zde lze připomenout publikace Psychologie zdraví, Psychologie nemoci, Bolest – její diagnostika a psychoterapie, Jak zvládat stres, Poslední úsek cesty, Jak zvládat depresi, Jak neztratit nadšení a další.

Na přelomu tisíciletí objevuje Jaro Křivohlavý nový psychologický směr – pozitivní psychologii. V časopise Československá psychologie vycházejí odborné články věnované problematice odpuštění a sociální opory. Portál vydává publikaci Pozitivní psychologie, v Gradě vychází Psychologie smysluplnosti existence, Psychologie vděčnosti a nevděčnosti nebo kniha Jak přežít vztek, zlost a agresi, v Karmelitánském nakladatelství knížky O šťastném manželství, O odpuštění nebo O moudrosti a další.

Přístupy pozitivní psychologie později aplikuje také na oblast stárnutí a stáří. Jeho kniha Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie, kterou vydává Grada v roce 2011, je zaměřena především na kladné a nadějné aspekty stárnutí. Křivohlavý však neponechává stranou ani negativní důsledky stáří a hledá způsoby, jak se s nimi vyrovnat. Důraz klade na vnitřní postoje lidí, na to, jak přistupují k sobě, k druhým lidem i k životním změnám v průběhu stárnutí. Podobně vyznívají publikace Optimismus, pesimismus a prevence deprese nebo Trénování paměti a kognitivních funkcí. V této souvislosti se Křivohlavý velmi živě zajímal o vznik a dění v pracovní skupině pro geropsychologii při Českomoravské psychologické společnosti, kde účastníkům různých setkání předával mnohé ze svých bohatých teoretických znalostí, ale i praktických a osobních zkušeností.

Pro celou oblast geriatrické praxe je pak velmi důležitý hluboký zájem Jara Křivohlavého o profesní život ošetřujícího personálu. Tomuto tématu věnoval nejen knihy Duševní hygiena zdravotní sestry nebo Sestra a stres, ale též nesčetné množství svých přednášek, na které byl zdravotními sestrami zván a které jeho vystoupení vždy oceňovaly spontánním potleskem. Byl pro ně nejen respektovaným odborníkem, ale také moudrým znalcem života i osobním příkladem životního elánu, nezdolnosti a pozitivních mezilidských vztahů. Pro samotnou geriatrii je pak cenný jeho důraz na životní smysl, moudrost, optimismus jako významné aspekty směřování dlouhodobé péče o starého člověka (Psychologie smysluplnosti existence, Mít pro co žít).

Připomeňme ještě významné momenty profesního života profesora Křivohlavého. V roce 1950 ukončil své studium doktorátem filozofie. V roce 1966 se stal kandidátem věd, roku 1976 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a získal titul docenta. V roce 1996 ho prezident republiky Václav Havel jmenoval univerzitním profesorem v oboru psychologie. Členem Českomoravské psychologické společnosti při ČSAV byl od roku 1958, kdy se zúčastnil aktu obnovení činnosti této společnosti. V roce 2006 pak při konferenci Psychologické dny získal doživotní čestné členství v Českomoravské psychologické společnosti. V roce 1998 se stal spolu s Ing. Danou Steinovou jedním ze zakladatelů České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging, byl garantem akreditovaného vzdělávání v této oblasti. Dvacet let přednášel seniorům v Centru celoživotního vzdělávání.

Jaro Křivohlavý byl také výrazně aktivním křesťanem, dlouholetým členem pražského branického sboru Českobratrské církve evangelické. Byl ordinován jako presbyter, tedy starší sboru, a působil jako laický kazatel. Aktivně se podílel na organizaci mezinárodních konferencí včetně konference o spiritualitě v Praze, kterou pořádala Českomoravská psychologická společnost v září 2007.

S úmrtím prof. Jara Křivohlavého ztrácíme výjimečného odborníka a kolegu, představitele klasické linie české psychologie. Ztrácíme člověka, jenž značně přispěl mnohostí témat postihujících především principy smyslu a podstaty lidského života v kontextu víry a naděje nejen řadě oborů psychologických, především psychologii stárnutí a stáří, ale i oborům medicínským, jako jsou geriatrie a gerontologie, lékařská etika nebo hospicové péče.

Dovolujeme si přiložit střípky reakcí některých kolegů na ztrátu profesora Křivohlavého:

Úmrtí profesora Křivohlavého velmi želím – byl to mimořádný představitel humanistické psychologie, jeden z lidí, o něž je svět nejen chudší, ale výrazně ochuzený. Jeho hlas bude, obávám se, velmi chybět právě nyní. (dr. Kalvach)

Profesor Křivohlavý, „dědeček“, jak mu říkali v rodině, byl asi, vedle Langmeiera a Matějčka, jeden z posledních koryfejů klasické české psychologie. Tito představitelé psychologie jako oboru, jehož smyslem je pomáhat lidem v jejich životních problémech, velcí popularizátoři psychologické vědy, kterým šlo o věc, nikoli o peníze, už odcházejí. Jaro Křivohlavý byl člověk velmi pracovitý a všestranný, miloval práci na zahradě, hrál na housle. Kdekoli se objevil, měl lidem co říci, aplaudovaly mu zdravotní sestry, hovořil k lékařům, psychologům, měli ho rádi lidé ve sborech, i jeho kolegové ze zahraničí. Byl to člověk, který zde jistě bude chybět. (dr. Janečková)

Závěrem je třeba připomenout, že odkaz, dílo a hodnoty, které nám profesor Jaro Křivohlavý zanechal, zůstávají živé nejen pro nás, svědky současné historické epochy, ale i pro generace budoucí.

V úctě k jeho památce,

Eva Jarolímová

psycholožka

Hana Janečková

socioložka


Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 1

2015 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se