20. celostátní gerontologický kongres – vybraná abstrakta
20th National Gerontological Congress –selected abstracts


Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2015, 4, č. 1: 46-55
Kategorie: Abstrakta

26.–­27. 11. 2014 Hradec Králové

Téma: Stáří není hrozba (jestliže víme a předcházíme)

Organizace péče o seniory a vzdělávání pracovníků v gerontologii

Přehled o vzdělávání v oblasti gerontologie

Jurašková B.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

subkatedra geriatrie LF UK, Hradec Králové

Geriatrie je samostatný lékařský obor interdisciplinárního charakteru, plnící nejen specifické úkoly léčebně preventivní, ale také integrační a metodické při vytváření uceleného systému zdravotních a zdravotně sociálních služeb pro seniory. Tato role je umožněna zvláště propojením geriatrie jako klinické gerontologie s gerontologií experimentální a sociální.

Cílem geriatrie je optimalizace zdravotního a funkčního stavu seniorů, zlepšování prognózy akutních dekompenzací zdravotního stavu, odvracení ztráty soběstačnosti a vytváření podmínek pro zachování účinnosti a účelnosti kauzálních léčebných metod do nejvyššího věku. Cílevědomě rozvíjí koncept úspěšného stárnutí a prohlubuje poznání o zvláštnostech patogeneze a manifestace chorob ve stáří.

Rozpracovává hodnocení funkčního stavu starého člověka, jeho sociální homeostázy a interakce s prostředím, rozvíjí specifický geriatrický režim podporující adaptaci, autosanaci, rekonvalescenci a bránící specifickým komplikacím včetně iatrogenních u křehkých geriatrických pacientů.

Zvláštní pozornost je věnována rozvoji a kvalitě následné a dlouhodobé péče včetně rehabilitačního ošetřovatelství.

Cílem specializačního vzdělávání je dosažení takového stupně znalostí, dovedností a postojů, aby byl specialista v geriatrii schopen poskytnout komplexní péči pacientům vyššího věku, zhodnotit zdravotní stav a sociální situaci pacienta, navrhnout a realizovat efektivní diagnostické a terapeutické postupy a preventivní opatření. Vzhledem k obvyklé polymorbiditě, interdisciplinárnímu charakteru zdravotních poruch a postižení ve vyšším věku musí mít geriatr dostatečně hluboké znalosti nejen z vlastního oboru, ale i dalších oborů – vnitřního lékařství, rehabilitačního lékařství, neurologie, gerontopsychiatrie, ortopedie, včetně traumatologie, posudkového lékařství a dalších.

Přednáška poskytuje přehled o současné situaci vzdělávacího procesu v oblasti geriatrie jak lékařů, tak nelékařských profesí. Popisuje negativa i pozitiva současného stavu, navrhuje řešení ke zlepšení.

Senior na urgentním příjmu – rozpoznáme geriatrická rizika?

Topinková E., Berková M., Yamanda Y.

Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Geriatričtí nemocní s urgentními stavy donedávna nepředstavovali významný problém. S jejich stoupajícími počty, narůstající medicínskou komplexností a přesahem problémů do sociální oblasti roste i potřeba zabývat se samostatně touto vyšší věkovou skupinou nemocných, podrobně zhodnotit jejich zdravotní potřeby a vysledovat faktory, které hrají klíčovou roli ve vývoji jejich zdravotního stavu a determinují čerpání zdravotních služeb po propuštění z urgentního příjmu (emergency department, ED). Výzkum v této oblasti umožní zlepšit znalosti a identifikuje i klinické dovednosti nezbytné pro včasnou, cílenou a současně dostatečně komplexní péči o starší vulnerabilní seniory. Charakteristika populace seniorů ošetřovaných na ED a screening seniorů s geriatrickým rizikem vyžadujících modifikované postupy, popřípadě geriatrické konziliární služby umožní zlepšit efektivitu práce na odděleních urgentního příjmu a omezit neindikované hospitalizace a opakující se návštěvy na ED.

Na rozdíl od zemí, kde mají ED dlouhou tradici (VB, USA), není v ČR dostupná síť ED ve všech nemocnicích. S rozpadem sítě lékařské pohotovostní služby (LSPP) a přesunem do příjmových ambulancí nemocnic se tyto mění na oddělení urgentního příjmu s okamžitou dostupností specialistů a laboratorního komplementu. Tento trend je patrný především ve větších nemocnicích. Dalším důvodem pro vznik oddělení urgentního příjmu je výhoda centralizace urgentně nemocných pacientů vstupujících do nemocničního systému, jejich efektivní triage a rychlé poskytnutí zdravotní péče.

Podle zahraničních studií senioři nad 65 let (Aminzadehet al., 2002):

  • mají disproporčně vyšší spotřebu urgentní péče oproti střednímu věku (až 40 % ošetřených na ED je starších 65 let),
  • mají závažnější akutní stav; přesto jsou více ohroženi nesprávně stanovenou diagnózou a under-triaging (nesprávného podcenění stupně závažnosti stavu),
  • jsou častěji přivezeni sanitním vozem a jejich pobyt na ED je delší (v průměru 4 a více hodin),
  • jsou častěji přijímáni do nemocnice, mají častější opakované pobyty na ED i vyšší spotřebu ambulantní, komunitní i nemocniční péče po propuštění z ED.

Vzhledem k obvyklé klinické komplexnosti a polymorbiditě, výskytu geriatrických syndromů, atypickým klinickým obrazům a vyššímu riziku komplikací i nebezpečí z prodlení vyžadují tito nemocní „geriatricky modifikovanou lékařskou péči“ s přímou dostupností geriatrického konziliáře. Lékaři pracující na ED nemají obvykle dostatečnou zkušenost s geriatrickou problematikou a podle recentní multicentrické studie rozpoznali a diagnostikovali pouze 24 % delirantních stavů, 46 % klinicky významných premorbidní přítomných kognitivních poruch, pouze 1/3 depresí a jen 25 % závislosti na pomoci (nesoběstačnosti, přestože tyto syndromy jsou signálem zvyšujícím dvoj- až trojnásobně mortalitu v několika následujících letech, nejsou-li adekvátně rozpoznány a řešeny) (Graf et al., 2011).

Další specifikou geriatricky nemocných na ED je současně vyšší „potřeba fyzické dopomoci a ošetřovatelské péče“ z důvodů již zmíněné ztráty soběstačnosti přítomné až u 2/3 seniorů nad 70 let na ED, kognitivní dysfunkce a poruch mobility. Bohužel naše ED oddělení, ale ani zahraniční pracoviště nejsou dostatečně vybavena personálně ani materiálně (např. kompenzačními pomůckami).

Dalším charakteristickým rysem seniorů na ED jsou sociální problémy – až 40 % žilo osaměle a u 24 % pečující rodina pociťovala nadměrný stres. Z toho vyplývá i potřeba dostupné sociální péče (sociální šetření, zabezpečení komunitních sociálních služeb, pokud je pacient propouštěn z ED zpět do komunity). V mnoha případech jsou ztráta soběstačnosti a nedostupnost sociálních služeb důvodem k hospitalizaci, i když vlastní zdravotní problém by přijetí nevyžadoval. Z těchto důvodů jsou ve světě ověřovány nové modely „emergency přátelské k seniorům“, ED s trvalou dostupností specialisty geriatra nebo všeobecného internisty s kompetencí v geriatrii, s posílením ošetřovatelské, ergoterapeutické nebo sociální péče a v některých případech dokonce v podobě „geriatrického urgentního příjmu“, vyčleněného pouze pro urgentní příjem nemocných nad určitou věkovou hranici, obvykle 70 nebo 75 let.

Na oddělení ED se proto uplatňují nástroje, které umožní provést screening a stratifikaci geriatrického rizika, popřípadě posouzení geriatricky modifikované léčebné péče. Pro tento účel byly v zahraničí vyvinuty jednoduché, krátké screeningové škály určené pro pacienty, kde nehrozí nebezpečí z prodlení a které jsou obvykle prováděny zdravotní sestrou. Nejčastěji používanými jsou ISAR (Identification of Seniors at Risk Screening Tool) a TRST (Triage Risk Stratification Tool), které identifikují seniory, kteří nejvíce profitují z geriatrického přístupu a vyšetření. V ČR však dosud nebyly použity.

Geriatrická klinika VFN v Praze realizovala pilotní studii na oddělení Společného příjmu interně nemocných (SPIN VFN) a provedli jsme též validizační studii na vzorku 122 seniorů starších 70 let ošetřených na SPIN. Analyzovali jsme příčiny odeslání na SPIN, přítomnost geriatrických syndromů/rizik. Současně jsme ověřovali, zda jsou ISAR a TRST schopny predikovat riziko negativního vývoje zdravotního stavu (mortalita), spotřeby služeb – opakující se ošetření na ED, hospitalizace, opakující se hospitalizace, přijetí na lůžka následné péče v období následujících 3 měsíců po ED ošetření (ED screener). Výsledky validační studie v ČR – VFN Praha budou prezentovány v tomto sdělení.

Závěry:

  • Komplexnost geriatrických pacientů vyžaduje odpovídající nové modely urgentní péče pro tyto nemocné.
  • Součástí klinického vyšetření je i posouzení geriatrických rizik/geriatrických syndromů. Přítomnost geriatrických syndromů koreluje s negativním vývojem zdraví a opakujícími se ošetřeními na ED, hospitalizacemi a institucionalizací.
  • Vhodné je používat krátké a jednoduché screeningové testy pro rychlou identifikaci seniorů s geriatrickými riziky.
  • Nejčastěji používané testy ISAR, TRST a nově ověřovaný ED screener jsou vhodné i pro český systém zdravotní péče.
  • Na systémové úrovni je však třeba řešit dostupnost specialisty (geriatra, popřípadě internisty s geriatrickou kompetencí), geriatrické sestry a sociálního pracovníka pro zajištění návaznosti komunitních služeb a management péče.

Literatura

1. Aminzadeh F, Dalziel WB. Older adults in the emergency department: a systematic review of patterns of use, adverse outcomes, and effectiveness of interventions. Ann Emerg Med 2002; 39(3): 238–247.
2. Bisset M, Cusick A, Lannin NA. Functional assessments utilised in emergency departments: a systematic review. Age and Ageing 2013; 42: 163–172.
3. Fan J, Worster A, Fernandes CMB. Predictive validity of the Triage Risk Screening Tool for elderly patients in a Canadian emergency department. Am J Emerg Med 2006; 24: 540–544.
4. McCusker J, Bellavance F, Cardin S, et al. Detection of older people at increased risk of adverse health outcomes after an emergency visit: the ISAR screening tool. J Am Geriatr Soc 1999; 47: 1229–1237.
5. McCusker J, Verdon J, Vadeboncoeur A, et al. The elder-friendly emergency department assessment tool: development of a quality assessment tool for emergency department-based geriatric care. J Am Geriatr Soc 2012; 60(8): 1534–1539.
6. Gray LC, Peel NM, Costa AP, et al. Profiles of older patients in the Emergency Department: Findings from the interRAI multinational Emergency Department Study. Ann Emerg Med 2013; 62: 467–474.
7. Graf CE, Giannelli SV, Herrmann FR et al. Identification of older patients at risk of unplanned readmission after discharge from the emergency department. Comparison of two screening tools. Swiss Med Wkly 2012; 141: w13327.

Faktory ovlivňující efektivitu spolupráce praktického lékaře a domácí péče v přímé péči o seniory

Vlhová H.

Farní charita Praha 4

Dnešním trendem je zkracovat dobu hospitalizace a ve větší míře ponechávat nemocné v domácím prostředí. Domácí péče (dál jen DP) je péče indikovaná, tudíž plně hrazená zdravotní pojišťovnou (dále jen ZP). Tento trend je v praxi stále více uplatňován, ovšem bez ohledu na stav zajištění terénních služeb. Současná neuspokojivá ekonomická situace včetně podhodnocování výkonů sester DP často svádí skutečně „pouze k provedení výkonu“ bez ohledu na jeho efektivitu. Tento směr však nemůže přinést žádný výsledek ani klientovi, ani společnosti, a navíc zbytečně zvyšuje náklady. Proto k efektivnějšímu využití DP je na jedné straně zapotřebí úzká spolupráce s lékařem, volba vhodných intervencí, aktivní přístup klienta a jeho rodiny, na straně druhé optimalizace podmínek pro poskytování terénní péče včetně přehodnocení typu a rozsahu výkonů, včetně jejich úhrad.

Úroveň služeb domácí péče a její využití je v ČR velmi rozdílná. V každém případě je její zahájení podmíněno vydáním poukazu praktickým či ošetřujícím lékařem. Sami lékaři se vydáním požadavku na DP mnohdy brání. Svůj postoj odůvodňují přítomností rodinných příslušníků daného pacienta, kteří mohou požadované výkony plnit sami. Nejčastějšími důvody odmítání ze strany lékaře je neznalost fungování DP a její možnosti či předchozí negativní zkušenost. Ze strany poskytovatele DP pak nedostatečná komunikace s lékaři, provýkonové zaměření či nedostatečná erudice personálu.

Cílem příspěvku je tedy poukázat na možnosti, jak efektivně spolupracovat, eliminovat neefektivní intervence a předcházet tak dalším zbytečným zdravotním i sociálním komplikacím.

V oblasti poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta má role sestry zcela zásadní význam. Sestra DP musí mimo jiné zvládnout:

  • objasnit lékaři i pacientovi výhody této služby,
  • garantovat potřebnou odbornost a profesionalitu,
  • umět si získat respekt a důvěru klienta i rodiny,
  • pravidelně komunikovat s lékařem a informovat jej o aktuálním stavu pacienta,
  • hledat další možnosti pomoci včetně spolupráce s pečovatelskou službou,
  • orientovat se v základech sociální problematiky s možností využití dostupných prostředků.

Z výše uvedeného vyplývá, že práce v terénu je velmi náročná a vyžaduje skutečně všestranný pohled a komplexní řešení. Vzhledem k celkové politické a ekonomicko-sociální situaci v ČR je zřejmé, že oblast primární péče (tedy i domácí) bude nadále představovat jeden z pilířů v oblasti péče o seniory. A právě sestra má zde obrovskou příležitost aplikovat do praxe všechny své profesionální role a shromažďovat podklady pro jejich posílení.

Závěr. Empirické zkušenosti z poskytování domácí zdravotní péče seniorům ve Farní charitě Praha 4-Chodov ukazují, že efektivní spolupráce může přinášet skutečně velmi výrazné zlepšení zdravotního stavu seniora, ale také velmi významné poznatky pro poskytovatele, které pak mohou sloužit jako podklady a argumenty pro ZP, sociální a zdravotní odbory a jiné součásti infrastruktury.

Péče o seniory v Domově důchodců Černožice

Scháněl M.

Domov seniorů Černožice

Současná situace v České republice není vůči seniorům zrovna příznivá. Občané nejsou na stárnutí populace dostatečně připraveni. Povědomí o životě ve starším věku je u mnoha lidí zkreslené. Problémy života seniorů a stárnutí nejsou dostatečně společensky diskutovány. Staří spoluobčané jsou často vnímáni optikou ageismu. Tato stereotypizace je nadále nevhodně posilována médii. Ústavní péče je, oproti péči terénní a komunitní podpoře, stále nadužívána. Tím dochází ke konzervaci závislosti na sociálních, zdravotních a dalších službách.

Domov důchodců Černožice je ústavním zařízením poskytujícím služby Domova pro seniory a Domova se zvláštním režimem. Byť můžeme být v očích „odborné veřejnosti“ považováni za zařízení vytvářející další závislost a nesoběstačnost uživatelů, snažíme se o maximálně podporující přístupy a činnosti pro naše uživatele, vytvořit pro naše obyvatele příjemný „náhradní domov“. Důraz přitom klademe na provázání pečovatelských a ošetřovatelských aktivit s přirozenou podporou a aktivizací jednotlivce, a to v procesu od prvotního požádání žádosti, přes sociální šetření před nástupem do zařízení, adaptačního procesu až po způsob konkrétního poskytování služeb. Přednáška se zaměřuje na popis poskytovaných služeb Domovem důchodců Černožice, přirozené způsoby provazování poskytovaných služeb v oblastech péče, podpory, aktivizace a terapie v podmínkách ústavního zařízení.

Současný stav vzdělávání v oblasti ošetřovatelství v geriatrii

Kholová P.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Stáří je fenoménem poslední doby. Tato problematika se jistě dotýká celé společnosti, ale zdravotníků asi nejvíce. Demografické údaje poukazují na stárnutí naší populace. Péče o seniory se prolíná všemi oblastmi ošetřovatelské péče a je nezbytné, aby všeobecné sestry znaly specifika geriatrické péče. Obsahem výzkumu je problematika vzdělávání všeobecných sester v oblasti ošetřovatelství v geriatrii. Jsou zmapovány možnosti vzdělávání v oblasti ošetřovatelství v geriatrii. Součástí práce je provedení kvantitativního výzkumu metodou dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce byl zaměřený na názor respondentů na kvalitu kvalifikačního a celoživotního vzdělávání v oblasti geriatrie. Zjišťoval míru zájmu o další vzdělávání v oblasti ošetřovatelství v geriatrii. Výběrový soubor tvořili respondenti z pěti různých druhů zdravotnických zařízení. Byla vybrána ta zdravotnická zařízení, která spolupracují s III. interní gerontometabolickou klinikou FN HK ve smyslu návaznosti péče o stejné geriatrické pacienty v rámci Královéhradeckého kraje. Hlavním přínosem práce je stručný nástin geriatrické problematiky a ošetřovatelství v geriatrii. Zmapování kvalifikačního a celoživotního vzdělávání všeobecných sester. V závěru práce došlo ke zjištění, že sestry mají zájem o další vzdělávání, považují ho za důležité a přínosné pro praxi, ale přesto se jich dále vzdělává necelých 40 %. Návrhy pro praxi byly předány vedení FN HK a České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.

Sociální problematika geriatrického pacienta z pohledu sestry

Suchánková I.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Už od zahájení hospitalizace geriatrického pacienta je nutno zjistit jeho rodinné zázemí a řešit situaci, kdy bude schopný propuštění. Velká část seniorů žije doma sama a mnohdy následkem náhlých příhod, úrazů nebo prodělaného onemocnění ztrácí schopnost úplné sebeobsluhy, potřebují pomoc, ať už členů rodiny, nebo svých blízkých.

Ideální je, pokud je rodina ochotna pomoci, postarat se a zajistit péči, dohled a dopomoc v denních činnostech. Díky možnostem agentur domácí péče lze situaci řešit a my se snažíme pacientovi a jeho rodině vyjít maximálně vstříc.

Pokud se jedná o případ, kdy není možné, aby se o pacienta staral někdo z rodiny nebo blízkých, pacient by nezvládal pobyt sám doma ani s pomocí zaměstnanců ošetřovatelské agentury, řeší se dočasné umístění pacienta do zařízení následné péče a podává se žádost do domova pro seniory.

Nové možnosti v péči o seniory

Kynčlová Z.

Lázně Bělohrad

Domov Vitalita je sociální pobytové zařízení určené pro seniory se sníženou soběstačností. Toto zařízení lze využít jak pro krátkodobé pobyty v řádech měsíců, tak i pro dlouhodobé pobyty. Krátkodobé pobyty řeší doléčení a následnou rehabilitační péči po úrazech, operacích či zhoršení mobility v důsledku základních onemocnění. Využíváme pasivní rehabilitaci i aktivní rehabilitaci, kdy se daří zlepšovat mobilitu a soběstačnost klienta. Velice důležitým faktorem je socializační efekt, kdy je klient zapojen do lázeňského života, klienti se stávají optimističtí a neuzavírají se do sebe, zlepšují se i kognitivní funkce.

Paliativní péče ve zdravotnickém zařízení

Slováček L.

Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové

Paliativní péčí (PP) rozumíme aktivní komplexní a na kvalitu života zaměřenou léčebnou a ošetřovatelskou intervenci o nemocné v pokročilém nebo terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění. Obvykle se jedná o dvě skupiny nemocných: 1. nemocní s ukončenou léčbou v důsledku léčebně neodvratitelné progrese onemocnění a vyčerpaným možnostem léčby (PP onkologická, PP neonkologická),2. nemocní, kteří s ohledem na svůj věk, nízký výkonnostní stav a přidružená závažná somatická onemocnění nejsou k léčbě indikováni. Podle komplexnosti nabízených služeb je rozlišována obecná a specializovaná PP. Obecná PP je poskytovaná zdravotníky s ohledem na jejich odbornost a je orientovaná na kvalitu života nemocného a mírnění symptomů. Specializovaná PP je aktivní koordinovaná interdisciplinární péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v otázkách PP speciálně vzděláni a disponují potřebnými zkušenostmi. Mezi základní formy specializované PP patří: domácí PP (mobilní hospic), lůžkový hospic, oddělení PP v rámci zdravotnického zařízení, konziliární tým PP v rámci zdravotnického zařízení, specializované ambulance PP a denní stacionář PP. Autor se ve svém sdělení zabývá problematikou paliativní péče ve zdravotnickém zařízení včetně její role v systému poskytování zdravotní péče.

Podpořeno Výzkumným projektem MZ ČR č. 00179906.

Určení kapacity v pobytové službě aneb není postel jako postel

Lusková D.

Domov U Biřičky, Hradec Králové

Přednáška pojednává o současné kategorizaci závislosti na péči druhé osoby, časové náročnosti péče v jednotlivých kategoriích. Představuje jiné pojetí kapacity pobytových zařízení, než je prostá kapacita lůžek, představuje optimální kombinaci kapacity lůžkové a kapacity personální tak, aby byla zajištěna standardní úroveň kvality péče.

Systém psychosociální intervenční služby (SPIS)

Pánková J., Nečasová A.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Zdravotnická profese patří mezi jedna z nejrizikovějších povolání, při kterých jsou pracovníci vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Přesto, že je tato skutečnost obecně známa, neexistuje žádná koncepce pravidelné a systematické pomoci zdravotníkům v oblasti psychologické podpory. Na rozdíl od policistů, hasičů, vojáků, sociálních pracovníků a nově také zdravotníků – záchranářů, celá velká skupina zdravotnických profesí pracující v ambulantní a nemocniční péči nemá zajištěnu žádnou pravidelnou psychoprofylaxi vedenou kvalifikovanými odborníky. Přesto, že osvědčené systémy pomoci již existují a výše zmíněné profese je využívají, k majoritní skupině zdravotníků se dosud nedostaly. Jediným fungujícím systémem v této oblasti je SPIS. Cílem přednášky je poskytnutí informací o jeho principech, možnostech a způsobu využití.

Gerontonefrologie

Seminář Aesculap Akademie, ve spolupráci se společnostmi B Braun AVITUM s. r. o. a Baxter CZECH spol. s r.o.
Konzervativní terapie renální insuficience ve vysokém věku

Teplan V.

Klinika nefrologie TC IKEM Praha

Konzervativním léčením rozumíme postupy spočívající v úpravě či příznivém ovlivňování metabolických a funkčních odchylek při chronické renální insuficienci a selhání ledvin cestou dietní a medikamentózní.

Je důležité zahájit konzervativní léčebné postupy již v časném stadiu snížení renálních funkcí v době, kdy hladina sérového kreatininu je jen lehce zvýšena (dosáhne hodnoty kolem 150 µmol/l, u seniorů i hodnot nižších, stadium G3 dle KDIGO), tak aby všemi dostupnými léčebnými postupy byla zpomalena progrese chronického renálního onemocnění a upraveny již přítomné metabolické odchylky spojené se sníženou funkcí ledvin.

Dříve než se nemocní dostanou do pokročilého stadia, je třeba rozhodnout o dalším léčebném postupu, a tedy k zařazení do dialyzačně-transplantačního programu. Konzervativní léčba umožňuje včasnou přípravu k založení AV zkratu či peritoneálního katétru a současně přípravu k zařazení do čekací listiny k transplantaci ledviny včetně preemptivní transplantace ze živého či kadaverózního dárce.

V poslední době se však problematika konzervativního léčení významně věnuje skupině seniorů vysokých věkových skupin s multiorgánovým postižením, u kterých není možná transplantace ledviny a současně ani chronická dialyzační léčba nepřináší dobré výsledky, a konzervativní léčba tedy zůstává léčebným postupem do terminálního stadia onemocnění.

Diagnostika a léčba glomerulonefritid ve starším věku

Merta M.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

subkatedra nefrologie LF UK, Hradec Králové

Glomerulární choroby a glomerulonefritidy (GN) jsou běžným nálezem u starších osob a představují významnou příčinu chronického selhání ledvin u této věkové kategorie. Převážnou část glomerulárních chorob u starších osob sice způsobují chronické systémové nemoci, jakými jsou arteriální hypertenze, diabetes mellitus a ateroskleróza, avšak poměrně časté jsou rovněž akutní systémové vaskulitidy (zvláště tzv. ANCA-asociované vaskulitidy) a membranózní GN – a to jak její sekundární formy (vázané na tumory či na léky), tak primární – idiopatické formy. Komplexní změny organismu vázané na věk a zvýšená vnímavost na lékovou toxicitu mají za následek skutečnost, že diagnostika a léčba GN u starší věkové kategorie představují náročnou výzvu. Vzhledem k tomu, že obecná populace stárne a výskyt chronického selhání ledvin stoupá, je nezbytné seznámit odbornou veřejnost se specifickými okolnostmi diagnostických postupů a vedení léčby u starších pacientů.

Úskalí komunikace v gerontonefrologii

Honzák R.

IKEM, Praha

Stáří – neboli „pozdní dospělost“ podle Erika Eriksona – má svá specifika, stejně jako každé předchozí generační období. V případě kladném je to pocit životního naplnění, přijetí života takového, jaký je, spokojenost s dosavadními výsledky a klidný pohled do budoucnosti, která už bude nepochybně kratší než minulost a bude zakončena jedinou jistotou, kterou nám život nabízí. V negativním případě je spojeno s pocitem promarněných příležitostí, lítostí, snahou vrátit čas zpět a dostat ještě jednu šanci, jejíž iluzornost může člověka frustrovat a vyvolávat depresivní i agresivní reakce. Na tyto výchozí postoje, stejně jako na jeho krajně maladaptivní formy, musí být personál připraven a musí na ně umět reagovat tak, aby výsledkem vzájemného setkání byla co nejlepší péče poskytnutá pacientovi a minimální narušení osobnostní integrity lékaře či sestry.

Psychologické a sociální aspekty u dialyzovaných

Černá M.

HDS Dialcorp Praha

FHS UK Praha

Vzrůstající počet pacientů léčených dialýzou v seniorském věku přináší nové výzvy a problémy k řešení pro pacienty samotné i pro jejich rodinné příslušníky a poskytovatele péče. Z pohledu sociálního pracovníka se senioři na dialýze musí vyrovnávat s osamělostí, ztrátou soběstačnosti, změnou životních plánů a snížením životních příjmů. Je potřeba, aby psychosociální pomoc byla zaměřena nejen na adaptaci samotného seniora na dialyzační léčbu, ale i na práci s rodinou pacienta.

Asistovaná peritoneální dialýza prováděná v domácím prostředí u gerontologických pacientů

Moravec V., Kolářová J.

Baxter Czech spol. s r. o.

Asistovaná peritoneální dialýza prováděná v domácím prostředí zlepšuje kvalitu života gerontologických pacientů. Pacient zůstává během probíhající léčby ve svém sociálním prostředí, případně v denním stacionáři, v domově seniorů či v léčebně dlouhodobě nemocných. Výkon je prováděn pod odborným dohledem zkušené zdravotní sestry. Dalšími výhodami je, že pacient je ušetřen transportu sanitkou do zdravotnického zařízení, čekání, několikahodinového připojení k přístroji i často opakovaného vytváření cévního přístupu pro hemodialýzu. Sdělení obsahuje edukativní film o domácí léčbě, spojený s praktickými sděleními o metodice, léčbě a hrazení domácí dialýzy.

Zkušenosti s péčí o transplantované geriatrické pacienty

Uhlířová M., Korelová R.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

V této době již není vyšší věk považován za významnou kontraindikaci transplantace ledviny. Na našem oddělení se o tyto klienty staráme, a proto jsme se rozhodli podělit o zkušenosti s péčí o ně. Cílem prezentace je nastínit problematiku transplantací obecně a poté se zaměřit přímo na transplantaci ledviny. V této části se chceme zmínit o indikacích a kontraindikacích transplantace, o ošetřovatelské péči a vytyčit zásadní body v péči přímo u geriatrických pacientů.

Největší ošetřovatelské problémy o gerotonefrologické pacienty

Hejzlarová V., Filipiová Ž.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Uspěchaná doba, starší věk a onemocnění postihující ledvinný systém nás vedly k tomu, abychom vyzdvihly největší problematiku gerontonefrologických pacientů. Jedná se především o to, že staří lidé nerozumí svému onemocnění a nevědí, jak správně dodržovat léčebný režim a pečovat o cévní vstupy či výstupy, umožňující odchod odpadních látek. Možná je to i o špatné edukaci pacienta a nedostatku informací, kdy následně vznikají komplikace onemocnění, které mohou být již později neřešitelné. Cílem tedy je zaměřit se na komplexní ošetřovatelskou péči.

Kardiovaskulární problematika

Praktické zkušenosti s léčbou rivaroxabanem u seniorů

Dulíček P.

IV. interní hematologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

subkatedra hematologie LF UK, Hradec Králové

Ve sdělení se zabýváme praktickými zkušenostmi s léčbou rivaroxabanem u jedinců nad 70 let. Indikacemi byly fibrilace síní (FIS) či venózní tromboembolismus. Výhody rivaroxabanu spatřujeme zejména v následujícím:

  • nižší riziko závažného a život ohrožujícího krvácení u jedinců s FIS,
  • minimální lékové interakce,
  • podávání 1x denně, a tudíž velká adherence k terapii.

V přednášce prezentujeme měření hodnoty anti-Xa u těchto jedinců a jejich využití.

Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta s kardiostimulátorem

Krajčová J., Královcová B.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Srdce u geriatrických pacientů již nefunguje stoprocentně, mnohé by již dávno netlouklo.

Proto geriatrickému pacientovi pomáhá kardiostimulátor. Trvalá kardiostimulace je léčebná metoda pomalých srdečních rytmů. Geriatrický pacient by měl být před výkonem řádně poučen, aby věděl, proč je implantace kardiostimulátoru indikována, a měl by znát rizika, která hrozí v případě jejího odmítnutí. Sestra musí po výkonu zajistit u geriatrického pacienta 6hodinový klidový režim s šetřením horní končetiny na straně implantace. Dále sestra po výkonu zajišťuje monitoraci EKG, TK a saturaci O2 a kontroluje krytí operační rány.

Katetrizační ablace arytmií u seniorů

Dostálová H., Duda J.

I. interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Populace v ČR postupně stárne, tak jako ve většině zemí Evropy a obecně vyspělých zemích světa. Začátkem minulého století tvořili senioři 3–5 % populace. Na konci 20. století jejich počet vzrostl na 12–16 % populace. Na konci roku 2009 bylo v ČR 14,2 % obyvatel ve věku 0–14 let a seniorů (tedy 65 a víceletých) 15,2 %. Katetrizační ablace je metoda léčby poruch srdečního rytmu, dovolující modifikaci či destrukci (tj. ablaci) tkáně v srdci, která zodpovídá za vznik nebo udržování této poruchy. Děje se tak nechirurgickou cestou (tj. bez nutnosti operace srdce), a to pomocí speciálních tenkých a ohebných elektrod (katétrů). Při výkonu se zavede katétr žílou nebo tepnou v třísle do srdce a jeho hrot se umístí co nejblíže místa vzniku poruchy srdečního rytmu. Díky průchodu vysokofrekvenčního proudu hrotem katétru se toto místo zahřeje na teplotu okolo 60–70 st. C a tak dojde k jeho nevratnému „vypálení“.

Na našem pracovišti bylo od roku 1996 do září 2014 provedeno celkem 3306 katetrizačních ablací (KA), z toho 904 (27,3 %) u seniorů (≥65 let) a 2402 (72,7 %) u mladších pacientů. Bezprostřední úspěšnost KA u seniorů je 97,6 % a u mladších pacientů 97,8 %. Komplikace provázelo 3,7 % výkonů u seniorů oproti 2,8 % výkonů u mladších pacientů. Reablaci bylo potřeba provést u 7,1 % seniorů a u 10,3 % mladších pacientů. Katetrizační ablace je vysoce efektivní terapie i u pacientů vyššího věku. Metoda je staršími pacienty velmi dobře tolerována a ve srovnání s mladšími pacienty není zatížena nižší úspěšností ani výrazně vyšším rizikem komplikací.

Katetrizační léčba kritické aortální stenózy u seniorů – kazuistika

Ernstová K.

I. interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Aortální stenóza je nejčastější degenerativní chlopenní vadou v dospělosti. Do 2 let umírá až 50 procent neléčených pacientů. Klinickým obrazem aortální stenózy jsou: dušnost, únava, bolest na hrudi, malátnost, synkopy, srdeční selhání NYHA III–IV. Aortální stenóza může být i asymptomatická, prvním příznakem je náhlá smrt. Alternativou k chirurgické léčbě aortální stenózy je transkatétrová implantace aortální chlopně. Jako alternativy se jí využívá u vysoce rizikových pacientů s jinými komorbitami. První implantace aortální chlopně byla provedena v roce 2004. Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se provádí od 15. 1. 2009, kdy zde byla provedena první implantace systému Edwards Sapien. TAVI se provádí přístupem transfemorálním nebo transapikálním. Ve FN HK byly prozatím implantovány dva druhy chlopní, a to Edwards Sapien a Core Valve. Sdělení v kazuistikách shrnuje indikační kritéria pacientů k implantaci chlopně, stav po implantaci při propuštění a následně. Závěrem sdělení shrnuje výhody katetrizační léčby.

Kardiovaskulární farmakoterapie u osob s demencí

Danzigová Z.

Léčebna Vršovice, Praha

Nejčastější příčinou smrti v České republice jsou dlouhodobě nemoci oběhové soustavy. Podíl zemřelých v jejich důsledku činil v roce 2012 celých 49 %. Proto nepřekvapuje dlouhodobý trend farmakologického výzkumu, který věnuje značnou pozornost celé šíři kardiologických léčiv, a vypracovaná metodika pro celkovou péči o nemocné, prezentovaná řadou doporučení České kardiologické společnosti.

Je však otázkou, jak je prevence a léčba zavedená v praxi u pacientů bez kognitivního deficitu prováděna u nemocných s demencí. Rizikem je jak nadměrná léčba, která nemocnému může přinést i závažné komplikace, tak na druhé straně omezení farmakologické intervence jen z důvodu diagnózy demence.

Rozhodování u konkrétního nemocného může být někdy velmi obtížné. Je třeba zohlednit faktory medicínské, ale též sociální situaci pacienta, jeho schopnost spolupráce, rodinné zázemí. Potom je naděje, že farmakoterapie přinese nemocnému maximální možný prospěch.

Kvalita života pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním

Novotná H.1, Kala M.2

1DSP, Fakulta zdravotnických věd UP Olomouc; Interní oddělení Nemocnice Tábor, a. s.

2Fakulta zdravotnických věd UP Olomouc; Hospic na Svatém Kopečku, Olomouc

Kvalita života se stala jedním z nejčastěji používaných pojmů současné medicíny. Vyjadřuje názor, že zdravotní péče má smysl do té míry, v jaké pozitivně ovlivňuje život pacientů. V současné době, pro kterou je charakteristické prodlužování délky života a převaha chronických, dlouhotrvajících nemocí nad nemocemi infekčními, se za hlavní cíl medicíny nepovažuje zdraví nebo prodloužení života samo o sobě, ale zachování nebo zlepšení kvality života.

Většina lékařů se shoduje v tom, že kvalita života vyjadřuje míru, do jaké nemoc a její léčba ovlivňují pacientovu možnost a schopnost žít takový život, který mu skýtá uspokojení. Kvalita života má dvě základní charakteristiky. Jednou z nich je multidimenzionalita, jež znamená, že kvalita života se týká více oblastí. Onkologové rozlišují těchto pět oblastí:

  • tělesné obtíže (bolest, nevolnost, únava),
  • funkční zdatnost (schopnost zvládat běžné denní aktivity, pracovní zátěž),
  • psychologická oblast (nálada, úzkost, deprese),
  • sociální oblast (vliv nemoci na vztahy v rodině, s přáteli, sociální postavení, finanční situace),
  • existenciální a duchovní oblast (otázky smyslu života, naděje, smíření a odpuštění).

Pokročilé chronické srdeční selhání (CHSS) je trvale progredující stav, který je výslednicí řady kardiovaskulárních onemocnění a vede k úmrtí. Velkou roli zde hraje ateroskleróza a její komplikace a významným akceleračním faktorem je metabolický syndrom. Charakteristickým znakem CHSS jsou opakované relapsy a remise, což velmi znesnadňuje stanovení prognózy. Pětileté přežití po stanovení diagnózy je u mužů 50–59 % a u žen 45 %, což je horší než u mnohých onkologických onemocnění. Navzdory stále se vyvíjejícím metodám léčebných postupů množství pacientů s pokročilým srdečním selháním vzrůstá. V pokročilých stadiích choroby je nezbytné uplatňovat paliativní léčebné postupy s důrazem na biopsychosociospirituální jedinečnost nemocných s cílem komplexně naplnit jejich potřeby ve všech těchto aspektech.

V rámci pilotního výzkumu k disertační práci byl pacientům v pokročilém stadiu chronického srdečního selhání předložen standardizovaný dotazník kvality života WHOQOL-OLD, který pokrývá šest oblastí důležitých pro osoby vyššího věku, a to fungování smyslů, nezávislost (soběstačnost, rozhodovat o svém vlastním životě), naplnění (ve smyslu dosažení cílů v minulosti, přínosu v přítomnosti a výhledu do budoucnosti), sociální zapojení (kontakt s lidmi), postoj ke smrti, umírání a blízké vztahy. Dalším použitým dotazníkem byl nástroj k hodnocení potřeb v paliativní péči (Patient Needs Assessment Palliative Care – PNAP). Výsledky pilotního průzkumu naznačují, že saturace spirituálních a psychických potřeb se jeví být nedostatečnou a současně pacienti vykázali sníženou kvalitu života v doméně nezávislost, naplnění a blízké vztahy. U pacientů v pokročilém stadiu nevyléčitelného chronického onemocnění je důležité, abychom věnovali zvýšenou pozornost jejich fyzickým, psychickým, sociálním a duchovním potřebám. I částečné uspokojení potřeb pacientů významně zvýší kvalitu jejich života.

Úskalí hodnocení bolesti u pacienta s ulcus cruris, ICHDK a demencí z pohledu zdravotní sestry a lékaře

Váchová J., Danzigová Z.

Léčebna Vršovice, Praha

Bolest je symptomem, který výrazně ovlivňuje kvalitu života. Zvláště u obtížně léčitelných chorob může nedostatečně léčená bolest vést ke ztrátě smyslu života a nedůvěře pacienta k doporučené léčbě i lékaři samotnému. Pacient limitovaný demencí navíc obtížně chápe doporučené postupy. Pokud je třeba volit mezi chirurgickou intervencí a konzervativním postupem, potřebuje lékař ke správnému rozhodnutí dostatek informací o nemocném, přičemž údaje od pacienta mohou, ale nemusí vystihovat realitu. Ve zdravotnickém zařízení se nám proto jeví jako klíčová spolupráce mezi zdravotní sestrou a lékařem.

Terapeutické možnosti u vybraných chorob

Rizika léčby biperidenem a tramadolem u pacienta s Parkinsonovou chorobou – kazuistika

Pavlíčková L.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Antiparkinsonská medikace má zejména u seniorů řadu rizik. Mezi jedno z nich patří rozvoj anticholinergního syndromu při léčbě biperidenem. Na příkladu kazuistiky 78letého muže jsou probrány projevy anticholinergního syndromu, způsobeného náhlým navýšením dávky biperidenu v kombinaci s tramadolem. Současně jsou zmíněny komplikace vyplývající z léčby tramadolem u parkinsoniků. Touto kazuistikou je dokumentováno, že abnormální psychické či somatické projevy u parkinsoniků mohou být důsledkem nerovnováhy neurotransmiterů, způsobené podávanou medikací.

Loutky na geriatrii

Koubková P.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Cílem sdělení je představit lidi, kteří dokážou i v nemocničním prostředí šířit úsměv a dobrou náladu. Loutky v nemocnici – to je divadlo, které usiluje o ulehčení pobytu pacientů v nemocnicích. Nejčastěji na dětských odděleních, ale mají své místo i u seniorů. Přináší do nemocnice pohádky a písničky, možnost si hrát a povídat. Jevištěm se může stát třeba nemocniční lůžko. Není to jen obyčejné představení. Hraje se s pacienty a pro pacienty. Nabízí bezprostřední komunikaci a zapojení do hry. Dokáže zlepšit náladu a občas umožní zapomenout na bolest a trápení.

Trénink kognitivních funkcí u seniorů

Hošková K.

Oddělení geriatrie a následné péče, Thomayerova nemocnice, Praha

Přednáška popisuje trénování kognitivních funkcí seniorů hospitalizovaných na oddělení geriatrie a následné péče Thomayerovy nemocnice, u kterých byla geriatrickými testy stanovena mírná či středně těžká demence. Představujeme práci se seniory a vedení terapie v aktivizační skupině, zaměřené především na trénování krátkodobé a dlouhodobé paměti, soustředění, myšlení, jemnou motoriku a abstrakci.

Efektívnosť kognitívneho tréninku metodou COGNIPLUS u seniorov s miernym kognitívnym deficitom

Hagovská M.1, Zvoník O.2

1Klinika fyziatrie, balneológie a liečebnej rehabilitácie LF UPJŠ, Košice

2Ústav leteckého zdravotnictví, Praha

Cieľom našej štúdie bolo overenie efektívnosti kognitívneho tréningu na kognitívne a psychomotorické schopnosti, psychické stavy a kvalitu života u seniorov s miernym kognitívnym deficitom. Výskumnú vzorku tvorilo 32 seniorov s priemerným vekom 68,25 rokov s miernym kognitívnym deficitom, ktorí absolvovali individuálny tréning kognitívnych funkcií metódou COGNIPLUS. Štatistickým porovnaním výsledkov neuropsychologickej baterie testov pred kognitívnym tréningom a po jeho uskutočnení sme zaznamenali signifikantné (p < 0,01–0,0001) zlepšenia v testoch kognitívnych a psychomotorických schopností. U sledovaných psychických stavov (úzkosť a depresivita), v každodenných aktivitách a kvalite života pred uskutočnením a po uskutočnení kognitívneho tréningu, sme zaznamenali signifikantné zlepšenia(p < 0,0001). Vyššie skóre v klinických škálach hypochondrie, depresie a psychasténie signifikantne ovplyvňuje výkonnosť v kognitívnych a psychomotorických výkonových testoch(r = –0,46 až –0,52). Tréning kognitívnych funkcií priaznivo ovplyvňuje aj zvládanie aktivít každodenného života a kvalitu života seniorov

Delirantní stavy a účelná farmakoterapie

Petrová R.

Městská nemocnice Hořice

Autorka se věnuje diagnostice a terapii delirantních stavů u geriatrických pacientů v domácí péči nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb způsobených neúčelnou farmakoterapií (nevhodné kombinace, dávky nebo podávání vzhledem k věku pacienta). Přednáška je doplněna několika kazuistikami.

Fyziologické změny a metabolismus ve stáří

Imunita ve stáří

Krejsek J.

Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové

Každý člověk prodělává v průběhu ontogenetického vývoje vlastní unikátní proměny všech svých struktur, které musí reflektovat proměny imunitní odpovědi, jež je významnou součástí komplexní zánětlivé odpovědi. Podle současné koncepce je naše tělo schopno prostřednictvím omezeného počtu evolučně konzervovaných receptorů, vyjádřených především na buňkách vrozené imunity (dendritické buňky), které označujeme jako PRR (pattern recognition receptors), odlišit mezi podněty, které nenarušují homeostázu (signály bezpečí), a podnětů, které homeostázu narušují (signály nebezpečí PAMP/poškození DAMP). Identifikace exogenních signálů PAMP (pathogen associated molecular pattern) a endogenních signálů DAMP (damage associated molecular pattern) vede k aktivaci vnitrobuněčných signálních drah, které prostřednictvím transkripčního faktoru NF kappa B stimulují přepis několika set genů, jejichž produkty iniciují a regulují zánětlivou odpověď. Jejím cílem je odstranit příčinu narušení homeostázy. Spektrum vzorů DAMP je velmi rozsáhlé.

V průběhu života a zvláště ve stáří se mnohé makromolekuly chemicky nebo enzymaticky proměňují či prodělávají konformační změny. Proměňují se tedy z bezpečných vzorů do signálů poškození. Z toho lze vyvodit, že se vzrůstajícím věkem zesilují prozánětlivé aktivity, které se náš organismus snaží regulovat adaptačními homeostatickými mechanismy. Ti jedinci, kteří uvedené prozánětové aktivity z důvodů genetické danosti a také pod vlivem epigenetických mechanismů jsou schopni kontrolovat, mají dlouhý život s vysokou kvalitou. Silný prozánětlivý potenciál má tuková tkáň. Adipocyty spolu s infiltrujícími makrofágy vytváří prozánětlivé působky. Ty v důsledku vedou k metabolickému syndromu se všemi negativními dopady na zdraví.

Vyrovnaná bilance mezi energetickým příjmem a výdajem je jednoduchou cestou, jak bránit prozánětlivým aktivitám ve stáří. Konformačně poškozené struktury CNS, např. amyloid beta a proteiny tau jsou identifikovány jako DAMP u nemocných s Alzheimerovou chorobou. Toto závažné neurodegenerativní onemocnění stáří je tedy také možné považovat za zánětlivou reakci. Dlouhodobá expozice mikrobiálním podnětům, zvláště virovým, vede k omezení schopnosti T a B lymfocytů reagovat na nové podněty ve stáří. Tato skutečnost musí být zohledněna v případě aktivní imunizace seniorů. Regulační mechanismy, které mají zabránit nepřiměřené zánětlivé odpovědi charakterizující stáří, mohou oslabit protinádorový dozor.

Prevence diabetu

Svačina Š.

3. interní klinika LF UK a VFN Praha

Prevence diabetu mellitu je jedním z nejdůležitějších opatření pro zlepšení životní prognózy jednotlivců, populací a rovněž pro snížení nákladů na zdravotnictví. Diabetem onemocní dnes každý třetí Čech. V prevenci diabetu 2. typu se uplatňuje fyzická aktivita, redukce hmotnosti, omezení příjmu živočišného tuku, zvýšení příjmu rostlinných tuků a kávy. Diabetes není onemocnění z nadměrného příjmu cukru. Rovněž je důležité, aby diabetogenní léky (např. některá antihypertenziva, psychofarmaka, iumunosupresiva) byly podávány s režimovou edukací. V prevenci diabetu 2. typu se dále může uplatnit podávání farmak, např. metforminu. U diabetu 1. typu je prevencí především prodloužení kojení a omezení časného příjmu kravského mléka. Na vzniku obou typů diabetu se významně podílí střevní mikroflóra a v budoucnu budou i zde pravděpodobně uplatňovány postupy vedoucí k prevenci diabetu ovlivněním střevní flóry. Prevence diabetu je významná i ve stáří, zejména co se týče komplikací diabetu tam, kde předpokládáme delší životní prognózu nemocných (alespoň několik let). I při kratší životní prognóze zvýší prevence diabetu alespoň kvalitu života nemocných.

Fyzioterapeutické možnosti ovlivnění kvality života ve stáří

Močová inkontinence ve stáří a možnosti její fyzioterapie

Palaščáková Špringrová I.

NZZ Rehaspring, Praha-Čelákovice

Jedním z projevů dysfunkce svalů pánevního dna ve stáří je močová inkontinence. Vzhledem ke své prevalenci je problémem nejen medicínským, ale i socioekonomickým. Etiologie inkontinence ve stáří je ovlivněna mnoha faktory – např. demencí, léky, depresí, poruchami vyprazdňování a dalšími. Inkontinence u žen v reprodukčním věku je v porovnání s muži častější (3 : 1), ve stáří se tento poměr mění a narůstá močová inkontinence u mužské populace. Role fyzioterapeuta spočívá ve vyhodnocení funkce svalů pánevního dna podle škály PERFECTSMR, která hodnotí kvalitu jednotlivých kontrakcí, stresových manévrů a také jeho relaxaci. Vyšetření funkce hodnotíme v různých posturálních polohách, jako jsou leh, sed a stoj. Podle výsledků uvedené škály jsou doporučeny konkrétní fyzioterapeutické postupy a pomůcky. Efektivita terapie vyžaduje multidisciplinární přístup lékaře, fyzioterapeuta, urologa, gynekologa, ošetřovatelů a také rodiny.

Pohybem k dlouhověkosti

Tošnerová V.

LF UK Hradec Králové

Rehabilitační klinika LF UK a FN Hradec Králové

Dlouhověkost je dána především geneticky, dále sehrávají roli faktory zevního prostředí, životní styl, antistresový faktor a „štěstí“. Jedinec může ovlivnit genetiku sotva, zevní prostředí částečně, ale výrazně může ovlivnit svůj životní styl.

Hlavním cílem sdělení je popsat možnosti využití pohybových aktivit k udržení kvality života do co nejvyššího věku a zvýšit tím povědomí o možnostech uplatnění pohybové aktivity jako jednoho z nejvhodnějších, nejúčinnějších a přitom nejlevnějších léků, který má zároveň i minimální množství kontraindikací.

Současný trend medicíny založené na důkazech totiž vyžaduje, aby i u osob nejvyšších věkových skupin byly zdravotnické služby využívány účelně, tedy aby byly pro pacienty nejen maximálně přínosné a bezpečné, ale provázely je také co nejnižší finanční náklady. Náklady na zdravotní péči seniorů (pacientů nad 65 let) totiž přesahují třetinu všech vydaných prostředků ve zdravotnictví. Je zřejmé, že i z těchto důvodů bude narůstat aktuálnost tohoto tématu, a to přímo úměrně s výraznými demografickými změnami ve struktuře obyvatelstva. Stárnutí obyvatelstva se svými sociálními a ekonomickými dopady na společnost se dnes považuje za jeden z dominantních problémů lidstva. Populace osob starších 60 let se ve světě pohybuje na úrovni 22 %. V České republice tato skupina tvoří přibližně 21 %. Sdělení ukazuje možnosti prevence a ovlivnění funkčních změn způsobených stárnutím organismu, a to cílenou pohybovou aktivitou, která je jedním z hlavních z nástrojů udržení kvality života a dosažení co nejvyšší možné funkční zdatnosti, soběstačnosti a nezávislosti.

Vliv pohybové aktivity na rozvoj a udržení zdraví seniora. Pohybová aktivita může pozitivně ovlivňovat zdraví ve všech směrech: od pozitivního vlivu na pohybový aparát (pružnost i pevnost kloubních vazů a úponových svalových šlach, ohebnost kloubů, svalová síla, koordinace, stabilita) přes vliv na emoce (zvýšený pocit sebedůvěry, snížení depresivity, rozptýlení obav a stresu, snížení agresivity) až po ovlivnění kardiopulmonálních a neurohumorálních funkcí organismu či snížení rizika vzniku zánětů a nádorů. Pohyb působí kladně na psychickou kondici, přerušuje myšlenky, navozuje pozitivní zkušenosti a i tím kvalitnější pocit relaxace.

Rozhodujícím faktorem při doporučování pohybové aktivity seniorům je především jejich bezpečnost. Je třeba brát v úvahu fakt, že pacienti vyššího věku mohou trpět polymorbiditou. Vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a požadovanému výsledku se doporučuje, aby se intenzita cvičení pohybovala pod hranicí aerobního prahu. Tuto intenzitu můžeme stanovit pomocí laboratorního vyšetření (zátěžového testování) nebo orientačně pomocí výpočtu z maximální a klidové tepové frekvence.

Doba trvání cvičení je vždy závislá na intenzitě zátěže, druhu aktivity a výsledku, kterého se snažíme dosáhnout. Pro zlepšení (udržení) zdravotního stavu se jako nejvhodnější jeví pravidelná a dlouhodobá pohybová aktivita o délce trvání 30–45 minut. Program cvičení je dobré vytvářet na míru konkrétnímu klientovi. Z hlediska frekvence je nejdůležitějším faktorem pravidelnost pohybové aktivity.

Výběr druhu pohybové aktivity pro všeobecný rozvoj a udržitelnost zdraví seniora. Pro udržení zdraví je obecně vhodné věnovat se aerobní pohybové aktivitě ob den, tj. 3–4x týdně. Vhodné jsou aktivity cyklické. Mezi ně můžeme zařadit rychlou chůzi, nordic walking, plavání, jízdu na kole, běh, běh na běžkách i tzv. indoorové aktivity, jako je jízda na rotopedu, chůze či běh na běžeckém trenažéru, orbitrek a veslování. Posilovacím tréninkem chápeme například kruhový trénink, využívající jednoduchých pomůcek (overball, gymball, thera-band či lehké jednoruční činky o hmotnosti asi 0,5 kg), gravitace a vlastní váhy těla.

Senzomotorické cvičení aplikované jako posilovací trénink nebo v rámci posilovacího tréninku za pomoci méně stabilních plošin zlepšuje kromě kvality kontrakce i schopnost reaktibility organismu na vnější podněty, což může hrát významnou roli v prevenci pádu.

Využití kompenzačních pomůcek při pohybových aktivitách. Kompenzační pomůcky při správném použití omezují závislost jedince na druhé osobě. Ortopedická protetika má za úkol individuální výrobu ortopedických pomůcek. Ortéza je externě aplikovaná pomůcka, která modifikuje strukturální nebo funkční charakteristiky nervového, svalového a skeletálního systému. Protéza je umělá náhrada části těla (končetiny), která plní funkci chybějícího orgánu. K podpoře lokomoce se využívají hole, berle, chodítka, vozík, dále máme pomůcky k sebeobsluze (oblékání, hygiena, jídlo) a technické pomůcky pro odstranění architektonických bariér.

Hospitalizovaný pacient. Jinými pravidly se řídí řízená rehabilitace, fyzioterapie a ergoterapie při hospitalizaci na nemocničním lůžku. Naše zkušenosti ukazují, že pro udržení svalové hmoty a jako prevence jejího úbytku (sarkopenie) je nesmírně důležitou podmínkou udržení PA, ať už se řídí výše uvedenými návody, nebo i jinými způsoby. Na prohloubení sarkopenie má větší vliv imobilizační syndrom (imobilizace z traumatických, pooperačních, interních příčin a dalších) než samotná sarkopenie prohlubující se věkem (upozorňujeme i na paradoxní úbytek svalové hmoty u obézních).

Závěr. V příspěvku není možné vyčerpat všechna témata týkající se pohybové aktivity seniorů, ať už preventivní, nebo léčebné. Co však je zcela jisté, je, že přiměřená pohybová aktivita prodlužuje věk, pomáhá prevenci onemocnění a zvyšuje psychickou odolnost.

Kazuistika – vliv lázeňské a rehabilitační péče u seniora

Hamanová S.1, Holanová Z.2

1Rehabilitační klinika LF UK a FN Hradec Králové

2Lázně Bělohrad a. s.

Uvádíme kazuistiku, na níž lze ukázat zlepšení motorických funkcí, zvýšení svalové síly a soběstačnosti seniora po lázeňském pobytu. Dochází při něm také ke zlepšení kognitivních funkcí seniora a díky začlenění do lázeňského kulturního života pak k uspokojování biopsychosociálních potřeb klienta (pacienta). Nutná je spolupráce všech pracovníků lázeňství.

V příspěvku poukážeme také na důležitost spolupráce rodiny při předávání informací, protože následné domácí péči přičítáme velkou důležitost pro udržení dobré kvality života seniora.

POSTEROVÁ SDĚLENÍ

Ošetřovatelská péče o intravenózní porty

Robová M.

Onkologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Venózní podkožní port – portkatétr je systém k zabezpečení dlouhodobého bezpečného žilního přístupu. Představuje uzavřený systém, který se skládá z komůrky se speciální silikonovou membránou a vlastního katétru.

Ošetřovatelská péče o pacienta s implantovaným port systémem v rámci Fakultní nemocnice Hradec Králové vychází ze zdravotnického standardu ZS 9/PP4. Daný standard zaručuje potřebnou úroveň kvality ošetřovatelské péče o intravenózní porty a zároveň zvyšuje kvalitu života pacientů s implantovaným port systémem, ale i u pacientů s periferním žilním deficitem. Ošetřovatelskou péči o pacienta s implantovaným port systémem lze rozdělit na období časné fáze (období implantace portu) a na období dlouhodobé fáze (období probíhající léčby). Výhodou podkožního venózního portu je uložení celého systému podkožně, pacient není omezován v běžných denních aktivitách. Zajišťuje rychlý a snadno dostupný přístup do centrální žíly, minimální bolestivost při napíchnutí portu a menší počet komplikací, zejména infekčních. Dočasně nepoužívaný port neomezuje pacienta v jeho běžných denních aktivitách a minimalizuje tak riziko infekce.

Determination of important antioxidants by UHPLC technique

Červinková B.1,2, Kujovská Krčmová L.1,2, Solichová D.1, Solich P.2

13. interní gerontometabolická klinika Hradec Králové

2oddělení analytické chemie, Farmaceutická fakulta Hradec Králové

Vitamin E forms two groups of chemical entities – tocopherols and tocotrienols, each of them consists of four isoforms – α, β, γ, δ. Anti-inflammation and proliferative effect of α-tocopherol in prevention and treatment of cancer was described. Also reducing effect on lipid peroxidation and amyloid deposition in brain was published. Among other proven effects of α-tocopherol belong vasodilatation and prevention of blood clots. The effect of α- and γ-tocopherols were compared and it was shown that γ-tocopherol had better antioxidant activity and also generally better behaviour in tumor growth inhibition. Moreover, effect of δ-tocopherol on apoptosis of cancer cells was studied and results showed that it has stronger influence on inhibition of tumor growth than other tocopherols. In this study the novel sensitive method for analysis of α-, β-, γ-,δ-tocopherols and retinol in human serum was developed using modern Ultra High Performance Liquid Chromatography (UHPLC) technique. All the measurements were carried out on the chromatographic system UHPLC Nexera, Shimadzu (Kyoto, Japan). Various appropriate stationary phases were tested and the best results were achieved with core shell analytical column Kinetex (Phenomenex, Torrance, USA). As sample preparation procedure the liquid-liquid extraction was selected and miniaturised. For detection of vitamin E forms and retinol the fluorescence detector was used at excitation wavelength 295, 325 and emission wavelength 325, 480, respectively. The new sensitive chromatographic method for the determination of tocopherol isomers and retinol will improve analysis of these important antioxidant vitamins and can help to extend the knowledge of the role of each isomer in various metabolic pathways. Acknowledgement: The authors thank for financial support to the project SVV 260 063, the European Social Fund and the state budget of the Czech Republic, TEAB, project no. CZ.1.07/2.3.00/20.0235, projects IGA MH CR NT 14265-3/2013, 13564-4/2012, 13566-4/2012.

Modern trends in determination of vitamins in Research Laboratory of 3rd Internal Gerontometabolic Clinic University Hospital Hradec Králové

Červinková B.1,2, Kujovská Krčmová L.1,2, Solichová D.1, Kasalová E. 1,2, Solich P.2, Javorská L. 1,2 Plíšek J.1,2, Sobotka L.1

13. interní gerontometabolická klinika Hradec Králové

2oddělení analytické chemie, Farmaceutická fakulta Hradec Králové

Vitamin E is a major antioxidant in serum. The term vitamin E represents eight structurally related compounds, each differing in their potency and mechanisms of chemoprevention. It is suggested that alpha-tocopherol may be valuable in the prevention and therapy for certain types of cancer. The vitamins A (retinol) and E (alpha-tocopherol) serve as reducing agents being able to inactivate the toxic effects of free radicals and protect the organism against oxidative stress.

Vitamin D is a unique nutrient, it is actually a prohormone obtained by endogenous synthesis from sun exposure on 7-dehydrocholesterol in skin and from certain foods and dietary supplements. In the recent time there is increasing attention of the research papers paid to the issue of vitamin D, especially the relationship between reduced levels of vitamin D and a number of serious civilization diseases such as cardiovascular disease, hypertension, an autoimmune disease, diabetes, breast cancer etc.

Vitamin D levels decline during aging on the basis of reduced intake or production in the skin. Another important factor of vitamin D deficiency is a chronic kidney disease, which leads to reduced production of biologically active metabolite (25OHD2 and 25OHD3). Objective evaluation of these phenomena is difficult and always requires a comprehensive view. High performance liquid chromatography (HPLC) and newly rise Ultra High Performance Liquid Chromatography (UHPLC) are one of the most progressive techniques in analytical chemistry which allow identification and quantification in one step and which excel in high performance and short analysis times. Mass spectrometry (MS) as detection technique used in HPLC/UHPLC separations is an elegant instrumental analytical method, which finds significant application in many industries. MS is recently promoted into medicine as an important research tool of many diseases and as a tool contributing to the diagnosis of diseases.

The combination of MS with the latest direction of „ultra-efficient“ liquid chromatography leads to a significant improvement in separation efficiency, shortening of the analysis time and to increase the sensitivity of new methods. Both techniques are frequently used in clinical research for analysis of biological samples in connection with modern sample preparation, which is also very important part of bioanalysis. Choice of the sample preparation method is key step which influences sensitivity, robustness, solvents and sample consumptions etc. Especially newly developed miniaturization of solid phase extraction (SPE) allows various advantages. Connection of modern fast and robust sample preparation procedures and modern trends in liquid chromatography are useful base for clinical research, especially in large clinical studies. In this study various modern sample preparation methods (SPE, miniaturization SPE, on-line injection etc.) in combination with HPLC and UHLC - MS/MS for separation of vitamin A, E and D in different biological materials (serum, lipoprotein fractions, and breast milk) in connection to clinical studies will be presented.

This work was supported by: IGA MH CZ No. NT14265-3/2013, NT/13566, NT/13564 and project SVV 260 063, PRVOUK 37/12, the European Social Fund and the state budget of the Czech Republic, TEAB, project no. CZ.1.07/2.3.00/20.0235


Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 1

2015 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se