Sekulární trend tělesného růstu a vývoje chlapců a dívek od 6 do 14 let v českých zemích za období 120 let (1895–2015)


The secular trend of the physical growth and development of boys and girls aged 6 to 14 years over the past 120 years in the Czech lands

Objective: The secular trend was observed during the 20th century as an important biomedical process, manifested by generalized acceleration. The main goal of the transversal research was to compare the body height, weight and weight-height ratios of boys and girls aged 6–14 years from the period 2012–2015 with reference data of the 6th Nation-wide Anthropological Survey of Children and Adolescents 2001 in the Czech Republic and with research from 1895.

Methods: Body height and weight were measured by standardized anthropometry methods in a group of 4031 probands 
(2050 boys, 1981 girls) aged 6 to 14 years. BMI (kg/m2) and the corpulence (g/cm) indices were calculated based on measured body height and weight. One-sample t-test was used to perform statistical evaluation of the parameters.

Results: The body height of boys and girls aged 6–14 years is consistent with that from the 6th Nation-wide Anthropological Survey 2001. The body weight and BMI of girls are consistent with the reference data, but boys aged 11 to 14 years have been found to have significantly higher weight and BMI compared to boys in 2001. Comparison of body height, weight and corpulence index of boys and girls aged 6–14 years between 1895 and 2015 indicated that the monitored group of boys and girls shows significantly higher average values and higher year-on-year gains in body height, weight and corpulence index (g/cm) in all age categories.

Conclusion: The average body height values for boys and girls aged 6–14 years from 2012–2015 are consistent with 2001 reference values which points to a continuing deceleration, even to a halt, of the positive secular trend in body height in our population. No statistically significant differences in body weight and BMI were found in girls. However the higher mean body weight and BMI values, when compared to 2001 reference data, indicate an increasing prevalence of overweight and obesity in the current population of boys.

Keywords:

Body height – weight – body mass index – corpulence index – boys – girls – aged 6 to 14 years – survey 1895 – 2001 and 2015 – secular trend


Autoři: M. Kopecký
Působiště autorů: Ústav pro studium odborných předmětů a praktických dovedností, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého ;  Olomouc
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2021; 76 (1): 28-41.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie: Sekulární trend byl v průběhu 20. století zaznamenán jako významný biomedicínský proces, který se projevuje generalizovanou akcelerací. Hlavním cílem transverzálního výzkumu bylo porovnat tělesnou výšku, hmotnost a hmotnostně-výškové poměry 6–14letých chlapců a dívek z let 2012–2015 s referenčními údaji 6. CAV 2001 v České republice a s výzkumem z roku 1895.

Metody: Tělesná výška a hmotnost byly zjišťovány metodami standardizované antropometrie u souboru 4031 probandů (2050 chlapců, 1981 dívek) ve věku od 6 do 14 let. Na základě změřené tělesné výšky a hmotnosti byl vypočítán BMI (kg/m2) a index korpulence (g/cm). Pro statistické zhodnocení parametrů byl použit jednovýběrový t-test.

Výsledky: Tělesná výška 6–14letých chlapců a dívek je shodná s výsledky 6. CAV 2001. Tělesná hmotnost a BMI dívek je shodná s referenčními údaji, ale u chlapců byla zjištěna signifikantně vyšší hmotnost a BMI od 11 do 14 let v porovnání s údaji chlapců z roku 2001. Srovnání tělesné výšky, hmotnosti a indexu korpulence 6–14letých chlapců a dívek z roku 1895 a 2015 ukázalo, že sledovaný soubor chlapců a dívek vykazuje ve všech věkových kategoriích signifikantně vyšší průměrné hodnoty a vyšší meziroční přírůstky v tělesné výšce, hmotnosti a indexu korpulence (g/cm).

Závěr: Shodné průměrné hodnoty tělesné výšky u 6–14letých chlapců a dívek z let 2012–2015 v porovnání s referenčními hodnotami z roku 2001 ukazují na pokračující zpomalení, až zastavení pozitivního sekulárního trendu v tělesné výšce u naší populace. U dívek nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v tělesné hmotnosti a BMI, ale zjištěné vyšší průměrné hodnoty tělesné hmotnosti a BMI v porovnání s referenčními údaji z roku 2001 naznačují na zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity u současné populace chlapců.

Klíčová slova:

tělesná výška – hmotnost – Body Mass Index – index korpulence – chlapci – dívky – 6–14 let – výzkum 1895 – 2001 a 2015 – sekulární trend

ÚVOD

Opakovaně prováděné transverzální antropologické výzkumy růstu antropologické výzkumy růstu tělesné výšky a hmotnosti u reprezentativního vzorku dětské a adolescentní populace jsou nezastupitelné pro tvorbu a aktualizaci růstových referenčních standardů. Podávají informace o somatickém, zdravotním a výživovém stavu populace, umožňují sledovat a porovnat různé skupiny populace, odráží vliv environmentálních faktorů na vývoj jedince a populace a v neposlední řadě jsou jejich výsledky prakticky využívány v pediatrii, ergonomii apod. Pravidelně aktualizované populační růstové referenční standardy jsou důležitou podmínkou pro kvalitní růstovou diagnózu v lékařství.

Z analýzy výsledků antropologických výzkumů z různých období můžeme dedukovat aktuální růstové trendy v souvislosti se sekulárním trendem [1, 2], usuzovat na působení environmentálních faktorů na somatický a zdravotní stav populace [35].

Sekulární trend je charakterizován jako dlouhodobý proces, který ve skutečnosti zahrnuje několik trendů: zvýšení tělesné výšky a hmotnosti v období dětského a adolescentního věku, snížení věku menarche, zrychlení biologického zrání a dřívější dosažení věku konečné tělesné výšky a hmotnosti v dospělosti v určité populaci po sobě jdoucích generací, žijících na stejném území [1, 68]. Základem těchto pozitivních trendů je zlepšení zdravotních, nutričních a sociálně-ekonomických podmínek ve 20. století ve vyspělých zemích, kdy se změnilo tempo postnatálního růstu, maturace i dosahované hodnoty adultní [2, 6, 7, 911].

Sekulární trendy jsou složité jevy, které odráží pozoruhodnou citlivost a plasticitu nejen v interakci genetických a ekologických faktorů, ale také status sociální třídy (životní styl, příjem rodiny, kvalita a kvantita výživy, vzdělání rodičů, úroveň hygieny, nemocnost), socioekonomické změny a politické události v různých zemích [6, 7, 1214]. Tanner [15] v této souvislosti uvádí: „Růst je zrcadlem stavu společnosti“.

Česká republika je jednou z mála zemí s dlouhodobou tradicí periodicky prováděného celostátního sledování somatického stavu dětí a mládeže od narození do 18 let. V této souvislosti nemůžeme opomenout první antropologický výzkum z roku 1895, organizovaný při příležitosti „Národopisné výstavy českoslovanské“ Matiegkou [16, 17] ještě na území bývalého Rakouska–Uherska, který položil základ našim růstovým studiím a jeho výsledky jsou také součástí tohoto textu.

Celostátní antropologické výzkumy (dále jen CAV) se u nás konaly od roku 1951 v pravidelných desetiletých intervalech až do roku 2001: I. CAV 1951 [18], II. CAV 1961 [18], III. CAV 1971 [19], IV. CAV 1981 [20], V. CAV 1991 [21] a 6. CAV 2001 [22, 23]. Vedle nich je nutné připomenout i další významné antropologické výzkumy, které podaly důležité růstové charakteristiky naší populace: auxologické studie československé populace, které byly realizovány v souvislosti s československými spartakiádami v letech 1955, 1960 a 1965 [24], v roce 1975 [25] a v roce 1980 [26] a 1985 [27], dále výzkum v rámci Mezinárodního biologického programu v letech 1968–1974 [28] a řadu dalších významných studií na našem území [29, 30].

Všechny uvedené celostátní výzkumy i výzkumy na regionální úrovni přinesly v dané době aktuální růstové a vývojové charakteristiky a rovněž dokumentovaly sekulární trend naší dětské a adolescentní populace.

V roce 2011 již nebyl 7. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže v České republice realizován a tím byla dlouhodobá tradice antropologických výzkumů přerušena. Absence tohoto výzkumu je do určité míry kompenzována transverzálními výzkumy na úrovni regionů, které monitorují současný somatický růst a vývoj dětí a mládeže v různých oblastech České republiky [31, 32]. Uvedené výzkumy mohou být také citlivým indikátorem k průběžnému posouzení vlivu sociálních, demografických, ekonomických a dalších faktorů na současnou populaci, které neustále probíhají.

Cíl studie

Hlavním cílem studie bylo porovnat průměrné hodnoty tělesné výšky, hmotnosti a hmotnostně-výškové poměry 6–14letých chlapců a dívek z roku 2015 z moravského regionu s výzkumem chlapců a dívek z roku 1895 a s referenčními údaji 6. celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže 2001 v České republice. Dále zjistit, zda od roku 2001 do roku 2015 došlo k pozitivním sekulárním změnám tělesné výšky, hmotnosti a indexů tělesné hmotnosti (BMI, index korpulence)

METODIKA

Základní somatické charakteristiky, tj. tělesná výška a hmotnost, byly měřeny v rámci transverzálního antropologického výzkumu u 2050 chlapců a 1981 dívek ve věku od 6 do 14 let na 37 základních školách v moravském regionu (Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj) v letech 2012 až 2015. Celkem bylo změřeno 4031 dětí.

Měření chlapců a dívek se uskutečnilo výhradně na základě písemného souhlasu zákonných zástupců/rodičů. Celkem bylo osloveno 4778 zákonných zástupců, souhlasné stanovisko k měření dětí podepsalo 84,36 % zákonných zástupců. Text informovaného souhlasu s písemným oslovením zákonných zástupců a zaměření výzkumu byly schváleny Etickou komisí Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.

Měření tělesné výšky a hmotnosti bylo prováděno podle metod standardizované antropometrie. Tělesná výška byla měřena antropometrem A-226 [33] s přesností 0,1 cm, tělesná hmotnost (s přesností 0,1 kg) diagnostickým přístrojem InBody 230 [34]. Chlapci i dívky byli měřeni ve cvičebním úboru nebo ve spodním prádle. Měření se uskutečnilo v příslušné škole v dopoledních hodinách, chlapci a dívky byli měřeni zvlášť v oddělených třídách.

U každého probanda byl ke dni měření určen chronologický věk. U probandů byl vypočítán decimální věk podle metodiky IBP [35] a následně byli probandi zařazeni do věkové kategorie v ročním rozpětí (např. 6letí = 6,00–6,99 roku). Jedná se o stejné věkové intervaly, které použil Matiegka při svém výzkumu v roce 1895 [17, 36]. Uvedené členění věkových kategorií v ročním rozpětí bylo také použito pro konstrukci referenčních standardů 6. celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže v roce 2001 [22]. Sjednocení věkových intervalů je důležité proto, aby výsledky statistického zpracování byly srovnatelné. Četnostní zastoupení 6–14letých chlapců a dívek ukazují tabulky 1 a 2.

Pro posouzení tělesného stavu byly u sledovaného souboru chlapců a dívek vypočítány hmotnostně-výškové poměry: Body mass Index (BMI, kg/m2) [22] a index korpulence (IK, g/cm) [17]. Matiegka [17] uvádí, že index korpulence odpovídá na otázku, kolik gramů hmotnosti připadá na 1 cm tělesné výšky. Čím vyšší je index korpulence, tím více gramů hmotnosti připadá na 1 cm tělesné výšky. Index korpulence (IK) byl vypočítán podle vzorce, který uvádí Matiegka [17]:

IK = P/S

kde P – hmotnost (g), S – tělesná výška (cm)

Výpočet indexu korpulence u sledovaného souboru byl proveden s cílem porovnat získané hodnoty s výsledky u 6–14letých chlapců a dívek z roku 1895 [17].

Z naměřených somatických parametrů byly pro kaž­dou věkovou kategorii našeho sledovaného souboru vypočítány statistické charakteristiky (M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, R – variační rozpětí, Min. – minimální a Max. – maximální hodnoty, meziroční rozdíl průměrných hodnot (d) a rozdíly mezi průměrnými hodnotami sledovaných znaků u chlapců a dívek v příslušné věkové kategorii (diff). Jejich výběr se shoduje se statistickými charakteristikami chlapců a dívek z roku 1895 [17]. Dále byly vypočítány procentní a absolutní přírůstky sledovaných parametrů u chlapců dívek, ke kterým došlo mezi 6. a 14. rokem. Průměrné hodnoty somatických parametrů sledovaného souboru chlapců a dívek z moravského regionu (dále jen Chlapci 2015 a Dívky 2015) byly jednak porovnávány s výsledky 6–14letých chlapců a dívek z roku 1895 (dále jen Chlapci 1895 a Dívky 1895), které uvádí Matiegka [17], a jednak s referenčními údaji 6. celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže 2001 Česká republika [22] (dále jen Chlapci 6. CAV 2001, Dívky 6. CAV 2001). Střední hodnoty z těchto výzkumů byly komparovány nepárovým, jednovýběrovým t-testem na hladině významnosti *p <0,05 a **p <0,01 [35]. Statistické zpracování výsledků bylo provedeno programem STATISTICA Cz.13.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Porovnání tělesné výšky chlapců a dívek z r. 2001 a 2015

Růst tělesné výšky 6–14letých chlapců z r. 2015 v moravském regionu v porovnání s referenčními standardy 6. CAV 2001 [22] je téměř shodný a vykazuje i shodnou dynamiku. V žádné věkové kategorii nebyly mezi oběma soubory zjištěny signifikantní rozdíly v průměrných hodnotách tělesné výšky (tab. 1, graf 1).

Tab. 1. Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 2001 a 2015.
Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 2001 a 2015.
Vysvětlivky: N – počet probandů, M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, diff – rozdíl průměrných hodnot chlapců referenčního a sledovaného souboru v příslušné věkové kategorii, p – hladina významnosti, n.s. – nesignifikantní rozdíl

Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 2001 a 2015.
Graf 1. Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 2001 a 2015.

Shoda byla zjištěna také ve věku největšího přírůstku tělesné výšky za sledované období 6–14 let, který byl zjištěn u obou souborů mezi 13. a 14. rokem. U sledovaného souboru Chlapci 2015 je přírůstek v tělesné výšce 7,55 cm a u referenčního souboru Chlapci 6. CAV 2001 je 7,30 cm (tab. 1, graf 1). Celkový přírůstek v tělesné výšce mezi 6.–14. rokem činí u chlapců 6. CAV 2001 48,35 cm (39,41 %) a u chlapců z roku 2015 48,22 cm (39,17 %).

Průměrné hodnoty tělesné výšky souboru Dívky 2015 se shodují s referenčními údaji dívek z 6. CAV 2001 [22] a vykazují také podobnou dynamiku růstu. Shodně byl také zjištěn největší přírůstek mezi 11.–12. rokem, který je u souboru dívek z moravského regionu 7,05 cm a u dívek 6. CAV 2001 činí 6,59 cm (tab. 2, graf 2). Dívky za sledované období vyrostly podle údajů 6. CAV 2001 o 42,98 cm (35,33 %) a Dívky 2015 z moravského regionu o 42,02 cm (34,45 %).

Tab. 2. Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 2001 a 2015.
Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 2001 a 2015.
Vysvětlivky: N – počet probandů, M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, diff – rozdíl průměrných hodnot dívek referenčního a sledovaného souboru v příslušné věkové kategorii, p – hladina významnosti, n.s. – nesignifikantní rozdíl

Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 2001 a 2015.
Graf 2. Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 2001 a 2015.

Prokopec [37] uvádí, že na průměrnou tělesnou výšku 14leté dívky (156,40 cm) z roku 1951 dosáhla dívka v roce 1991 již ve 12 letech (156,59 cm), ve 14 letech měřila 164,56 cm a v roce 2001 byla průměrná tělesná výška stejně staré dívky 164,63 cm [22].

K růstovému zrychlení došlo také u chlapců. Chlapec ve věku 14 let dosahoval v roce 1951 průměrné tělesné výšky 156,70 cm, v roce 1961 měřil 160,40 cm [18], v roce 1991 měl již průměrnou tělesnou výšku 169,51 cm [21].

Porovnání tělesné hmotnosti a BMI chlapců a dívek z r. 2001 a 2015

U souborů chlapců z roku 2001 a 2015 byla zjištěna odlišná dynamika růstu tělesné hmotnosti (tab. 3). V porovnání s referenčními hodnotami 6. CAV 2001 [22] byly u souboru Chlapci 2015 (s výjimkou 6 a 7letých) zjištěny vyšší průměrné hodnoty tělesné hmotnosti.

Statisticky významné rozdíly ve smyslu vyšších hodnot u souboru z roku 2015 byly zjištěny ve věkové kategorii 8, 11 až 14letých chlapců  (tab. 3). Největší přírůstky v tělesné hmotnosti byly zjištěny u souboru Chlapci 2015 (6,93 kg) již mezi 12.–13. rokem, zatímco u souboru Chlapci 6. CAV 2001 (6,39 kg) mezi 13.–14. rokem. Hmotnost u referenčního souboru chlapců 6. CAV 2001 celkově vzrostla o 34,82 kg (145,08 %) a u souboru Chlapci 2015 se zvýšila o 38,32 kg (160,54 %). 

Z porovnání průměrných hodnot a průběhu růstové křivky tělesné hmotnosti dívek je patrné, že údaje z roku 2015 v moravském regionu stabilně vykazují mírně vyšší průměrné hodnoty ve sledovaném období od 6 do 14 let v porovnání s referenčními údaji dívek 6. CAV z roku 2001 [22], které však nejsou statisticky významné (tab. 4). U obou souborů je zřejmý trend zvyšování meziročních přírůstků, kdy nejvyšší přírůstky hmotnosti byly zjištěny mezi 11.–12. rokem (Dívky 2015 – 6,20 kg, Dívky 6. CAV 2001 – 5,32 kg). Absolutní a relativní přírůstek v tělesné hmotnosti za sledované období činí u dívek z roku 2001 30,99 kg (131,09 %) a u dívek z roku 2015 32,31 kg (138,02 %).

Podle výsledků uvedených v tabulce 1 a 2 a grafech 1 a 2 docházíme dále k závěru, že tělesná výška 6–14letých chlapců a dívek v moravském regionu je shodná s referenčními údaji 6. CAV 2001 [22]. Je zřejmé, že od roku 2001, kdy se konal poslední 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001 Česká republika [22], nedošlo do roku 2015 z hlediska sekulárního trendu ke zvýšení tělesné výšky chlapců a dívek v moravském regionu. Z toho lze usuzovat, že pravděpodobně došlo ke zpomalení až k zastavení pozitivního sekulárního trendu tělesné výšky. Výsledky naznačují, že genetický růstový potenciál byl v tomto směru vyčerpán nebo, jak uvádí Vignerová et al. [23], dochází k působení negativních faktorů vnějšího prostředí, které tělesný růst zpomalují či zastavují, resp. dochází ke vzájemnému působení obou faktorů.

K jiným závěrům docházíme z hlediska hodnocení BMI. Výsledky v tabulkách 3 a 4 a grafech 3 a 4 ukazují, že 6–14letí chlapci a dívky v moravském regionu mají vyšší BMI ve srovnání s 6. CAV 2001. U dívek nebyly zjištěny signifikantní rozdíly (tab. 4), ale u chlapců byly zjištěny statisticky významné rozdíly u 8, 11–14letých chlapců (tab. 3). Zjištěné růstové tendence jsou patrné také v absolutním a relativním přírůstku BMI za sledované období 6–14 let (tab. 3 a 4). BMI u referenčního souboru chlapců 6. CAV 2001 se zvýšil o 25,05 % (4,01 kg/m2), u souboru Chlapci 2015 o 32,41 %, tj. o 5,16 kg/m2. U dívek 6. CAV 2001 se zvýšily hodnoty BMI za sledované období o 26,52 % (4,22 kg/m2), u souboru Dívky 2015 došlo k procentuálnímu navýšení o 31,30 %, tj. 4,93 kg/m2. Z porovnání s výsledky 6. CAV 2001 [22] je patrné zastavení růstu tělesné výšky, ale u tělesné hmotnosti a BMI je naopak patrný trend postupného zvyšování u chlapců a dívek v období dospívání.

Tab. 3. Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a BMI (kg/m2) chlapců z roku 2001 a 2015.
Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a BMI (kg/m2) chlapců z roku 2001 a 2015.
Vysvětlivky: M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, BMI – Body mass index, diff – rozdíl průměrných hodnot chlapců v příslušné věkové kategorii, p – hladina významnosti, *p <0,05, **p <0,01, n.s. – nesignifikantní rozdíl

Porovnání BMI (kg/m2) chlapců z roku 2001 a 2015.
Graf 3. Porovnání BMI (kg/m2) chlapců z roku 2001 a 2015.

Tab. 4. Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a BMI (kg/m2) dívek z roku 2001 a 2015.
Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a BMI (kg/m2) dívek z roku 2001 a 2015.
Vysvětlivky: M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, BMI – Body mass index, diff – rozdíl průměrných hodnot dívek v příslušné věkové kategorii, p – hladina významnosti, *p <0,05, n.s. – nesignifikantní rozdíl

Porovnání BMI (kg/m2) dívek z roku 2001 a 2015.
Graf 4. Porovnání BMI (kg/m2) dívek z roku 2001 a 2015.

Výsledky ukazují, že z hlediska sekulárního trendu jsou možné další změny v hmotnostně-výškovém poměru, který je náchylnější k vlivům prostředí, zejména v důsledku nadměrného příjmu energie a snížení pohybové aktivity. Tento trend dokládá zvýšení počtů jedinců s nadměrnou hmotností a obezitou u naší populace [40–45].

Na základě výsledků dřívějších výzkumů [46] a také z našich průběžných výsledků [38] je zřejmé, že v moravském regionu došlo za posledních 15 let ke zvýšení četnostního zastoupení chlapců a dívek v percentilových pásmech BMI nadměrná hmotnost (90.–97. percentil) a obezita (nad 97. percentilem). Je také zřejmé, že v porovnání se stavem z roku 2001 [23, 38] dochází u chlapců a dívek v moravském regionu ke zvyšování prevalence obezity. Z výsledků celostátních antropologických výzkumů zjišťujeme, že 14letý chlapec v roce 1951 vážil 46,41 kg, v roce 1961 vážil 49,20 [18] a v roce 1991 57,22 kg a měl BMI 19,80 kg/m2 [21]. Uvedená hmotnost je o 1,60 kg a BMI o 0,22 kg/m2 nižší v porovnání s průměrnou hmotností a BMI stejně starého chlapce v roce 2001 (58,82 kg a 20,02 kg/m2) [22]. U 14letých dívek byla průměrná tělesná hmotnost v roce 1951 48,90 kg, v roce 1961 činila 51,10 kg [18] a v roce 1991 dosáhla hodnot 54,09 kg a BMI 19,95 kg/m2 [21], které jsou prakticky shodné s hmotností dívek (54,63 kg) a BMI (20,13 kg/m2) v roce 2001 (tab. 6).

Bláha et al. [45] při srovnání průměrných hodnot tělesné výšky a hmotnosti chlapců a dívek IV. CAV 1981 a V. CAV 1991 uvádí, že přírůstky v tělesné výšce jsou relativně vyšší než přírůstky hmotnosti. Dále konstatuje, že tzv. trend zeštíhlování postavy přetrvává u chlapců a zvláště u dívek, kde přechází do nižších věkových skupin. U tělesné hmotnosti chlapců a především u dívek v roce 1991 byla ale zjištěna nižší hmotnost v porovnání s výsledky v roce 1981. Prezentované a další zde nezveřejněné výsledky [38, 39, 43] však nepotvrzují pokračování uvedeného trendu tzv. zeštíhlování postavy za období od posledního 6. CAV 2001 k současné populaci chlapců a dívek.

Porovnání tělesné výšky chlapců a dívek z r. 1895 a 2015

Prezentované výsledky prvního antropologického výzkumu dětí a mládeže ve věku 6–14 let, organizovaného Matiegkou [16, 17] a uskutečněného v celých Čechách a na Moravě v roce 1895, byly získány měřením téměř 100 000 školních dětí a mládeže. Výsledky, publikované Matiegkou [17] v roce 1927 i v dalších publikacích jiných autorů [34, 47], neuvádí četnosti měřených probandů v jednotlivých věkových kategoriích 6–14 let. Z uvedeného důvodu proto nejsou četnosti probandů uváděny v tabulkách 5–8.

Matiegka [17] v hodnocení sexuálního dimorfismu tělesné výšky u chlapců a dívek v roce 1895 uvádí, že dívky jsou od 6 do 10 let menšího vzrůstu než chlapci, ale v 11. roce a následujících letech mají vyšší tělesnou výšku v porovnání se stejně starými chlapci. Matiegka [17] konstatuje: „Také tento předskok děvčete v době od 11. do 15. roku jest známkou rychlejšího dospívání a byl všemi statistikami zjištěn (sic!)“. Následně upřesňuje, že teprve v 16. roce mají chlapci natrvalo tělesnou výšku vyšší než stejně staré dívky. Uvedený růst tělesné výšky chlapců a dívek z roku 1895, který popisuje Matiegka [17], ukazují tabulky 5 a 6. Z meziročních přírůstků tělesné výšky je patrné, že nejvyšších hodnot za sledované období dosahují shodně chlapci (6,60 cm) a dívky (6,20 cm) mezi 13. a 14. rokem.

Tabulka 5 a graf 5 ukazují porovnání průměrných hodnot, meziročních přírůstků a rozdílů v tělesné výšce u chlapců z roku 1895 a z roku 2015. Rozdíly jsou ve všech věkových kategoriích od 6 do 14 let statisticky vysoce významné a mají rostoucí tendenci. Největší rozdíl v tělesné výšce mezi stejně starými chlapci byl zjištěn ve 14 letech, kdy chlapec z r. 2015 je o 20,40 cm vyšší než chlapec před 120 lety a cca o 2 cm je vyšší než dospělý muž v roce 1895. Matiegka [16] uvádí, že 20–50letí muži dosahují průměrné tělesné výšky 169,2 cm. Také Prokopec [40] konstatuje, že od roku 1895 do roku 1991 se zvýšila průměrná tělesná výška 14letých chlapců o cca 20 cm. Celkový absolutní a relativní přírůstek za sledované období od 6 do 14 let byl u chlapců před 120 lety 41 cm, tj. 37,31 %, u chlapců v roce 2015 činí 48,22 cm, tj. 39,18 % zvýšení tělesné výšky za 9 let tělesného růstu.

Tab. 5. Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 1895 a 2015.
Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 1895 a 2015.
Vysvětlivky: M – aritmetický průměr, d – meziroční rozdíl průměrných hodnot, Min. – minimální hodnota, Max. – maximální hodnota,
R – variační rozpětí, diff – rozdíl průměrných hodnot chlapců referenčního a sledovaného souboru v příslušné věkové kategorii, p – hladina významnosti, **p <0,01

Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 1895 a 2015.
Graf 5. Porovnání tělesné výšky (cm) chlapců z roku 1895 a 2015.

Předpokládané rozdíly v průměrné tělesné výšce byly také zjištěny u porovnávaných souborů dívek (tab. 6, graf 6). Dívky 2015 mají ve všech věkových kategoriích od 6 do 14 let statisticky významně vyšší tělesnou výšku. Rozdíly jsou také patrné v meziročních přírůstcích tělesné výšky. Zatímco u dívek, měřených v roce 1895, vykazují meziroční přírůstky od 6 do 14 let spíše rostoucí trend s nejvyšším přírůstkem mezi 13. a 14. rokem (6,20 cm), u dívek z r. 2015 je postupné zvyšování meziročních přírůstků tělesné výšky patrné do 12 let, kdy byl zaznamenán nejvyšší meziroční přírůstek 7,05 cm. Po tomto období následuje postupné snižování meziročních přírůstků tělesné výšky. Zjištěné rozdíly v meziročních přírůstcích tělesné výšky mezi dívkami z roku 1895 a 2015 dokumentují, že nejvyšší meziroční přírůstky se ve druhé dekádě ontogeneze posunuly ze 14 až 15 let u dívek v roce 1895 [17] na 11 až 12 let u dívek z r. 2015. Ve 12 letech mají dívky z r. 2015 o 18,52 cm vyšší tělesnou výšku v porovnání se stejně starými dívkami z roku 1895 (tab. 6). Následně se rozdíly v průměrné tělesné výšce snižují až na 12,99 cm ve 14 letech v důsledku výrazného snížení meziročních přírůstků tělesné výšky u dívek z r. 2015, zatímco meziroční přírůstky u dívek v roce 1895 se zvyšují.

Tab. 6. Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 1895 a 2015.
Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 1895 a 2015.
Vysvětlivky: M – aritmetický průměr, d – meziroční rozdíl průměrných hodnot, Min. – minimální hodnota, Max. – maximální hodnota, R – variační rozpětí, diff – rozdíl průměrných hodnot dívek referenčního a sledovaného souboru v příslušné věkové kategorii, p – hladina významnosti, **p <0,01

Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 1895 a 2015.
Graf 6. Porovnání tělesné výšky (cm) dívek z roku 1895 a 2015.

Platí, že dívka ve 12 letech z r. 2015 s průměrnou tělesnou výškou 158,20 cm je stejně vysoká nebo i vyšší než dospělá žena v roce 1895 s průměrnou tělesnou výškou 157,30 cm [11, 16, 17].

Porovnání tělesné hmotnosti a indexu korpulence u chlapců a dívek z r. 1895 a 2015

Tělesná hmotnost a index korpulence chlapců od 6 do 14 let z r. 2015 vykazují ve všech věkových skupinách podle předpokladu statisticky významně vyšší průměrné hodnoty v porovnání se stejně starými chlapci z roku 1895 (tab. 7, graf 7). Za pozornost stojí rozdíl v meziročních přírůstcích tělesné hmotnosti a indexu korpulence (IK) mezi sledovanými soubory chlapců. U 6 až 14letých chlapců 2015 můžeme sledovat výraznější nárůst meziročních přírůstků u obou sledovaných parametrů v porovnání se stejně starými chlapci na konci 19. století. Nejvyšší meziroční přírůstky byly ale u obou sledovaných souborů shodně zjištěny ve 13. a 14. roku. Nejvyšší rozdíl v tělesné hmotnosti byl zjištěn (stejně jako u tělesné výšky) ve 14 letech, kdy chlapec z r. 2015 váží o 21,49 kg více než stejně starý chlapec z roku 1895, resp. 10 až 11letý chlapec z r. 2015 má shodnou tělesnou hmotnost jako 14letý chlapec v roce 1895 [17]. Rozdíl byl také zjištěn v absolutním a relativním přírůstku tělesné hmotnosti a indexu korpulence od 6 do 14 let: u chlapců z roku 1895 [17] se hmotnost zvýšila o 22,10 kg (o 118,82 %), index korpulence o 101 g/cm (o 59,76 %), u chlapců z r. 2015 se zvýšila tělesná hmotnost o 38,32 kg (o 160,54 %) a u indexu korpulence došlo ke zvýšení o 168,09 g/cm (o 86,84 %).

Tab. 7. Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a indexu korpulence (g/cm) chlapců z roku 1895 a 2015.
Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a indexu korpulence (g/cm) chlapců z roku 1895 a 2015.
Vysvětlivky: M – aritmetický průměr, IK – index korpulence, d – meziroční rozdíl průměrných hodnot, diff – rozdíl průměrných hodnot chlapců v příslušné věkové kategorii, p – hladina významnosti, **p <0,01

Porovnání indexu korpulence (g/cm) chlapců z roku 1895 a 2015.
Graf 7. Porovnání indexu korpulence (g/cm) chlapců z roku 1895 a 2015.

Rozdíly v průměrné hmotnosti a indexu korpulence mezi 6–14letými dívkami, měřenými v roce 1895 a 2015, ukazují tabulka 8 a graf 8. Ve všech věkových skupinách mají dívky z r. 2015 signifikantně vyšší průměrnou hmotnost a index korpulence ve srovnání se stejně starými dívkami z roku 1895. U obou souborů dívek byl zjištěn nejvyšší přírůstek v tělesné hmotnosti ve 12 letech u dívek z r. 2015 (6,20 kg), u dívek v roce 1895 ve 14 letech, kde činí 6,40 kg. Meziroční přírůstky tělesné hmotnosti jsou u dívek z r. 2015 od 6 do 12 let vyšší a následně výrazně klesají ve 13 a 14 letech, kdy jsou zjištěny nižší hodnoty v porovnání se stejnou věkovou kategorií dívek v roce 1895. Naopak u dívek z roku 1895 je patrné postupné zvyšování meziročních přírůstků od 6 do 14 let (tab. 8). Podobný trend je patrný u indexu korpulence a jeho meziročních přírůstků u dívek z roku 1895 a 2015. Za sledované období od 6 do 14 let se tělesná hmotnost u dívek v roce 1895 zvýšila o 26,10 kg (nárůst o 140,32 %) a u indexu korpulence o 125 g/cm (o 73,96 %) a u dívek z r. 2015 činí přírůstky v tělesné hmotnosti 32,31 kg (nárůst o 138,02 %) a u indexu korpulence 147,68 g/cm (o 77,10 %).

Tab. 8. Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a indexu korpulence (g/cm) dívek z roku 1895 a 2015.
Porovnání tělesné hmotnosti (kg) a indexu korpulence (g/cm) dívek z roku 1895 a 2015.
Porovnání indexu korpulence (g/cm) dívek z roku 1895 a 2015.

Porovnání indexu korpulence (g/cm) dívek z roku 1895 a 2015.
Graf 8. Porovnání indexu korpulence (g/cm) dívek z roku 1895 a 2015.

Na základě analýzy výsledků a porovnání tělesné výšky 6–14letých chlapců a dívek z roku 1985 a 2015 je možné identifikovat dva procesy sekulárního trendu: tělesná výška se u chlapců a dívek výrazně zvýšila ve všech věkových skupinách, výskyt nejvyšších meziročních přírůstků v tělesné výšce a hmotnosti se posunul do nižších věkových kategorií, chlapci a dívky dosahují dříve své adultní tělesné výšky [11].

Je nutné také upozornit na skutečnost, že již v 6 letech jsou průměrné hodnoty tělesné výšky a hmotnosti současných chlapců a dívek statisticky významně vyšší v porovnání s výzkumem z roku 1895. Naměřené hodnoty chlapců a dívek v 6 letech v roce 1895 ukazují na rychlejší sekulární růst již v tomto období (tab. 5–8) a na konzistentní růstovou akceleraci v další fázi ontogeneze u naší populace ve 20. století.

ZÁVĚR

Podle výsledků porovnání tělesné výšky 6–14letých probandů z moravského regionu z roku 2015 můžeme konstatovat, že odpovídají referenčním hodnotám 6. CAV 2001. Zároveň však shodné průměrné hodnoty tělesné výšky naznačují zpomalení až zastavení pozitivního sekulárního trendu v tělesné výšce u naší současné populace. Naopak v tělesné hmotnosti a BMI z r. 2015 je v porovnání s referenčními údaji 6. CAV 2001 u obou pohlaví patrný trend zvyšování průměrných hodnot, který je výraznější u chlapců. Vyšší průměrné hodnoty tělesné hmotnosti a BMI chlapců a dívek z moravského regionu jsou pravděpodobně odrazem zvyšující se prevalence nadměrné hmotnosti a obezity u naší současné dětské populace.

Porovnání výsledků transverzálního výzkumu 6–14letých chlapců a dívek v roce 2015 s výsledky výzkumu Matiegky z roku 1895 poukázalo na výrazné rozdíly v tělesné výšce a hmotnosti. Chlapci a dívky z r. 2015 mají v 11 letech přibližně shodnou tělesnou výšku a hmotnost s chlapci a dívkami ve 14 letech z roku 1895. Dále pak bylo zjištěno, že chlapci z r. 2015 mají ve 14 letech vyšší průměrnou tělesnou výšku (171,30 cm) než dospělý muž v roce 1895 (169,20 cm) a současné dívky ve 12 letech jsou vyšší (158,02 cm) než dospělá žena (157,30 cm) v roce 1895.

V tělesné hmotnosti byly zjištěny (podobně jako u tělesné výšky), ve všech věkových kategoriích 6–14letých chlapců a dívek statisticky významné rozdíly mezi výzkumy v roce 1895 a 2015.

Porovnáním vztahu tělesné hmotnosti k tělesné výšce, resp. k indexu korpulence bylo zjištěno, že u chlapců a dívek od 6–14 let z r. 2015 jsou vyšší hodnoty indexu korpulence (g/cm) v porovnání se stejně starými chlapci a dívkami z r. 1895 a naznačují pozitivní sekulární trend zvyšování tělesné hmotnosti u současné populace chlapců a dívek. Uvedené přírůstky tělesné hmotnosti v gramech v přepočtu na tělesnou výšku v cm jsou ale výrazně vyšší u chlapců než u dívek.

Srovnání prezentovaných výsledků dovoluje konstatovat, že 20. století bylo obdobím největšího urychlení tělesného růstu a vývoje  u naší popu­lace chlapců a dívek a konečné (adultní) tělesné výšky je dosahováno v dřívějším věku. Na začátku 21. století můžeme hovořit o zastavení nebo doznívání pozitivního sekulárního trendu v tělesné výšce, u tělesné hmotnosti však „pozitivní“ sekulární trend pravděpodobně pokračuje a je výraznější u chlapců/mužů než u dívek/žen. Můžeme ale předpokládat, že tento „pozitivní“ sekulární trend, pokud jde o složení těla, není příznivý a pravděpodobně se projevuje v důsledku nadměrného příjmu energie a snížení pohybové aktivity v období dětského a adolescentního věku.

Výsledky naznačují, že genetický růstový potenciál u tělesné výšky byl v tomto směru buď již vyčerpán, nebo dochází k působení negativních faktorů vnějšího prostředí, které tělesný růst zpomalují či zastavují, resp. dochází ke vzájemnému působení obou faktorů.

Porovnání somatického vývoje chlapců a dívek z moravského regionu z r. 2015 s referenčními údaji 6. CAV 2001 podtrhuje důležitost realizace regionálních antropologických výzkumů, zejména pokud nedojde k obnovení tradice celostátních antropologických výzkumů. Především regionální výzkumy většího rozsahu pak mohou v budoucnu monitorovat zdravotní stav, sociálně-ekonomické podmínky, výživové zvyklosti, životní styl apod. ve společnosti, ve které se neustále projevují změny v ekonomické, kulturní a sociální oblasti. Antropologické výzkumy na úrovni regionů se tak mohou stát důležitým nástrojem ke sledování zdravotního stavu dětské a adolescentní populace v dalším období, případně přispět k eventuálnímu odhalení nových růstových a vývojových trendů u naší populace.

Poděkování

Studie byla podpořena projektem „Epidemie obezity – společný problém: předávání znalostí, vzdělávání, prevence“ (PL.3.22/2.3.00/11.02576) z let 2012–2014, projektem z roku 2014 „Hodnocení somatického stavu, držení těla a funkčního stavu podpůrně pohybového aparátu u dětí mladšího školního věku na základních školách v Olomouckém kraji (IGA_FZV_2014_015)“ a projektem z roku 2015 „Prevalence nadměrné hmotnosti a obezity a úroveň motorické výkonnosti u dětí a mládeže v Olomouckém kraji (Česká republika) a Nitranském kraji (Slovensko) (IGA_FZV_2015_004)“.

Došlo: 15. 7. 2020
Přijato: 20. 11. 2020
Adresa:
Doc. PaedDr. Miroslav Kopecký, Ph.D.
Ústav pro studium odborných předmětů
a praktických dovedností
Fakulta zdravotnických věd
Univerzita Palackého v Olomouci
Hněvotínská 3
775 15 Olomouc
e-mail: miroslav.kopecky@upol.cz


Zdroje

  1.    Bodzsár EB, Sussane C. Secular growth changes in Europe. Budapest: Eötvös University Press, 1998: 1–381.

  2.    Cole TJ. Secular trends in growth. Proc Nutr Soc 2000; 59: 317–324.

  3.    Cole TJ, Mori H. Fifty years of child height and weight in Japan and South Korea: Contrasting secular trend patterns analyzed by SITAR. Am J Hum Biol 2018; 30, e23054: 1–13.

  4.    Vignerová J, Bláha, P, Riedlová J. Antropologické parametry dětí a sociálně-ekonomické podmínky. Psychologie v ekonomické praxi, 2005; 15 (1–2): 57–63.

  5.    Trowbridge FL, Kibbe DL, Dietz WH, et al. Childhood Obesity: Partnerships for Research and Prevention. Washington, DC: International Life Sciences Institute, 2002.

  6.    Bláha P, Susane C, Rebato E. Essentials of Biological Anthropology. Praha: The Karolinum Press, 2007: 1–369.

  7.    Hermanussen M, et al. Auxology–Studying Human Growth and Development. Stuttgart: Schweizerbart Science Publisher, 2013: 1–324.

  8.    Ulijaszek SJ, Johnston FE, Preece MA. The Cambridge Encyclopedia of Human Growth and Development. Cambridge: University Press, 1998: 1–497.

  9.    Cardoso HFV. Secular changes in body height and weigh of Portuguese boys over one century. Am J Hum Biol 2008; 20: 270–277.

10.    Cymek L, Rożnowski J, Rożnowski, F. Changes in head dimensions in children from Northern Kashubia (Pomerania, Poland) during 60 years. Anthropol Anz 72; 4: 385–409.

11.    Kopecký M, Kikalová K, Charamza J. Sekulární trend v tělesné výšce a hmotnosti dospělé populace v České republice. Čas Lék Čes 2016; 155 (7): 357–364.

12.    Karlberg J, Chi-wai K, Gelander Albertsson-Wikland K. Pubertal Growth Assessment. Horm Res 2003; 60 (Suppl 1): 27–35.

13.    Malina RM, Bouchard C, Bar-Or O. Growth, Maturation and Physical Activity. Champaign, IL: Human Kinetics, 2004: 1–712.

14.    Roźnowski J, Cymek L, Rożnowska A, et al. The prevalence of underweight, overweight and obesity among rural children aged 7–9 years during the economic transformation in Poland. 40 years’ observations: a case-control study. Čes-slov Pediat 2017; 72 (7): 429–435.

15.    Tanner JM. Growth as a measure of the nutritional and hygienic status of a population. Horm Res 1992; 38 (Suppl 1): 106–115.

16.    Matiegka J. Tělesné vlastnosti Českého lidu. Praha: nakladatel Jos R Vilímek, 1918: 1–32.

17.    Matiegka J. Somatologie školní mládeže. Praha: Česká akademie věd a umění, 1927: 1–304.

18.    Fetter V, Prokopec M, Suchý J, Šobová A. Vývojová akcelerace u mládeže podle antropometrických výzkumů z let 1951 a 1961. Čs. pediatrie 1963; 18 (8): 673–677.

19.    Prokopec M, Suchý J, Titlbachová S. Výsledky třetího celostátního výzkumu mládeže 1971 (české kraje). Čs Pediat 1973; 28 (7): 341–346.

20.    Prokopec M, et al. Tělesná výška a hmotnost českých dětí v roce 1981 podle výsledků celostátního antropologického výzkumu. Čs Pediat 1986; 41 (1): 20–26.

21.    Lhotská L, Bláha P, Vignerová J, et al. V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 1991 (České země). Praha: SZÚ, 1993: 1–187.

22.    Bláha P, Vignerová J, Riedlová J, et al. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001 Česká republika. Praha: Státní zdravotní ústav, 2005: 1–71.

23.    Vignerová J, Riedlová J, Bláha P, et al. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001 Česká republika. Praha: PřF UK a SZÚ, 2006: 1–238.

24.    Fetter V, Suchý J. Základní tělesné rozměry cvičenců III. CS ve srovnání s rozměry cvičenců I. CS a II. CS. Teorie a praxe tělesné výchovy 1966; 14: 248.

25.    Klementa J, Machová J, Menzelová M. Základní tělesné rozměry cvičenců ČSS 1975 ve srovnání s rozměry cvičenců I., II. a III. ČSS. Teorie a praxe tělesné výchovy 1976; 24 (4): 685–700.

26.    Bláha P, et al. Antropometrie československé populace od 6 do 35 let (Československá spartakiáda 1980). Praha: OZZ VS, 1982: 1–401.

27.    Bláha P, et al. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let. Československá spartakiáda 1985. Díl I, část 1. Praha: ÚNZ VS, 1986: 1–288.

28.    Seliger V, Bartůněk Z. Tělesná zdatnost obyvatelstva ČSSR ve věku 12–55 r. Praha: Univerzita Karlova, 1977: 1–203.

29.    Hajniš K, Brůžek J, Blažek V. Růst českých a slovenských dětí. Praha: Academia, 1989: 1–172.

30.    Bláha P, Vignerová J, Paulová M, et al. Vývoj tělesných parametrů českých dětí a mládeže se zaměřením na rozměry hlavy (0–16 let). I. a II. díl. Praha: SZÚ, 1999: 1–182.

31.    Kopecký M. Somatický a motorický vývoj 7–15letých chlapců a dívek v olomouckém regionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006: 1–221.

32.    Kutáč P. Základní antropometrické parametry dětské a adolescentní populace Moravskoslezského kraje. Česká antropologie 2013; 63 (1): 20–25.

33.   Kopecký M, Krejčovský L, Švarc M. Anthropometric Measuring Tools and Methodology for the Measurement of Anthropometric Parametres. 1st ed. Olomouc: Palacky University, 2014: 1–27.

34.    InBody 720. The precision body composition analyzer [Internet]. Biospace; 2008 [cit. 8. duben 2015]. Dostupné z: http://www.inbody.pt/uploads/2/4/7/6/24760791/_in-body_720_eng.pdf.

35.    Weiner JS, Lourie JA. Human Biology. A Guide to Field Methods/IBP Handbook No. 9. 1st ed. Oxford and Edinburgh: Blackwell Scientific Publications, 1969: 1–621.

36.    Suchý J. Vývojová antropologie obyvatelstva ČSR. Praha: Univerzita Karlova, 1972: 1–159.

37.   Hendl J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, s. r.o., 2004: 1–583.

38.    Kopecký M. Prevalence nadměrné hmotnosti a obezity u 6–7letých dětí a postoj rodičů k primární prevenci v Olomouckém kraji. Hygiena 2016; 61 (1): 4–10.

39.    Kopecký M. Somatický a motorický vývoj 7–15letých chlapců a dívek v olomouckém regionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006: 1–221.

40.   Prokopec M. Antropologický monitoring obyvatel ČR ve 20. století. In: Sborník referátů z 11. antropologických dnů – září 1998. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999: 95–122.

41.    Hainer V, et al. Základy klinické obezitologie. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011: 1–422.

42.    Kunešová M, et al. Základy obezitologie. Praha: Galén, 2016: 1–172.

42.    Marinov Z, Pastucha D. Praktická dětská obezitologie. Praha: Grada, 2012: 1–222.

43.    Pařízková J, Lisá L, et al. Obezita v dětství a dospívání. Praha: Galén & Karolinum, 2007: 1–239.

44.    Bláha P, Lhotská J, Vignerová J, Bošková R. V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže v roce 1991 České země) – vybrané antropometrické charakteristiky. Čs Pediat 1993; 48 (10): 621–630.

45.    Nejedlá M. Zdravotní a hospodářské důsledky epidemie obezity a možnosti její prevence ve školách. Česká antropologie 2014; 64 (Suppl): 20–24.

46.    Suchý J. Tělesné vlastnosti školní mládeže. Praha: Univerzita Karlova, 1967: 1–112.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 1

2021 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se