Hypertension in Children and Adolescents from the Aspect of Functional Diagnosis
Functional exercise tests in hypertensive patients should be considered a „service test“ helping in the decisionon pharmacotherapy or its modification. Technical aspects as well as validity of exercise test results in childrenand adolescents are discussed. Comparing various reference values as well as our own experience it is clear thatblood pressure (BP) during exercise depends on the type of exercise, previous day load, and on the psychologicalbackground of the test. BP during exercise displays also gender and racial difference. The relative intensity (i.e.percentage of maximal load) should also be taken into account. Exercise test interpretation involves specificproblems and cannot be replaced by 24-hour blood pressure monitoring. Recommendations: 1. Exercise BP canhelp in decisions for pharmacotherapy of hypertension in children and young adults. 2. Interpretative analysis ofresults needs experience, adequate choice of exercise protocol and accurately defined reference values. 3. Inpatients with very high physical activity and borderline or high exercise BP values periodically repeated exercisetests are recommended. 4. Repeated exercise tests should also be performed in case of substantial change of BPat rest and after any change in antihypertensive medication.
Key words: hypertension in childhood and adolescents, exercise test interpretation, exercise blood pressurereference values
Autoři: J. Radvanský; M. Matouš Působiště autorů: Klinika tělovýchovného lékařství FNM a 2. LF UK, Praha, vedoucí prof. MUDr. Miroslav Kučera, DrSc. Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 1999; (5): 232-236. Kategorie: Články
Zátěžová funkční diagnostika slouží ve vztahu k hypertenzi jako „servisní vyšetření“. Může v této věkovékategorii pomoci rozhodování, kdy nasadit farmakologickou léčbu a jak ji modifikovat. V práci jsou diskutovánatechnická a hodnotící kritéria pro zátěžový test hypertoniků dětského a adolescentního věku. Ze srovnání vícenorem krevního tlaku (TK) měřeného při tělesné zátěži i z vlastních zkušeností vyplývá, že jeho dynamika je značnězávislá na věku a pohlaví pacienta, typu zátěžového protokolu, psychologických faktorech, pohybovém režimuminulého dne a relativní intenzitě zátěže ve vztahu k trénovanosti pacienta. Existují také teoretické předpokladypro závislost na řadě dalších faktorů, jako je například teplota v místnosti. Zátěžový test sice přináší řadutechnických i interpretačních úskalí, ale informace z něj získané nelze nahradit 24hodinovým monitorovánímkrevního tlaku.Hlavní doporučení: 1. Zátěžový TK může pomoci při rozhodování, zda nasadit farmakoterapii. 2. Interpre-tace zátěžového vyšetření vyžaduje jak zkušenosti, tak dobře uzpůsobený zátěžový protokol s dobře definovanými,nejlépe vlastními normami. 3. U pacientů s vysoce nadprůměrnou pohybovou aktivitou a hraniční reakcí TK nazátěž je vhodné zátěžový test periodicky opakovat. 4. Podstatná změna klidového TK u hypertonika s farmako-logickou léčbou je indikací k opakovanému zátěžovému vyšetření, obdobně jako změna farmakoterapie.
Klíčová slova: hypertenze dětí a adolescentů, interpretace zátěžového testu, zátěžové normy krevního tlakuu dětí a adolescentů
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
