Negynekologická cytologie – návod na přežití


Autoři: Ondrej Ondič 1,2
Působiště autorů: Šiklův ústav patologie, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň, Česká republika 1;  Bioptická laboratoř, s. r. o., Plzeň, Česká republika 2
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 63, 2018, No. 4, p. 163
Kategorie: Preface

I když mezi patology negynekologická cytologie není populární, těžko se jí lze vyhnout - zejména na menších pracovištích, či v období dovolených. A tak si dovoluji na tomto místě nabídnout několik postřehů a doporučení, která by mohla přispět k formulaci co možná nejkvalitnějšího cytologického nálezu.

PSYCHOLOGICKÁ PŘÍPRAVA

  1. Uvažte, že možná až v polovině případů jde o jediný dostupný diagnostický biologický materiál (kromě krve), který má potenciál přispět ke stanovení diagnózy.
  2. Uvažte, že možná i více než u poloviny požadavků na cytologické vyšetření jde o pacienty s malignitou v pokročilém stádiu, nebo už dokonce v terminální fázi nemoci.
  3. Cytologický nález v takovém případě slouží klinickým lékařům k rozhodování o intenzitě aplikovaných léčebných postupů, započetí paliativní léčby, implementaci nevratných léčebných zákroků (např. pleurodéza), atd.

PŘEDPOKLADY

1. Klinické informace

V cytologii více než v biopsii záleží v čase diagnostiky na klinických informacích počínaje způsobem odběru i s přesným popisem místa odběru (toto výrazně přispívá k odlišení možné kontaminující buněčné populace a vlastní nádorové populace zejména u dobře diferencovaných karcinomů). Rovněž velice důležitá je podrobná onkologická anamnéza a jasně formulovaný klinický dotaz – cíl vyšetření.

2. Organizace práce v laboratoři

Správné zacházení s materiálem a příprava kvalitních preparátů stejně jako v biopsii je pro správnou cytologickou diagnostiku zásadní. Tato práce má svá specifika do té míry, že se zdá výhodné prosazovat (pokud to podmínky pracoviště dovolují) jistou subspecializaci laborantek a laborantů směrem k cytologii.

V případě kooperativní komunikace s klinickými lékaři a při zájmu vedení zdravotnického zařízení (nebo dokonce zdravotní pojišťovny), lze očekávat synergické efekty, ze kterých by mohli profitovat pacienti v případě, že se zrychlí cytologická diagnostika, což zase může vést k efektivnější organizaci chirurgického provozu, kde budou následně indikováni pacienti řešeni rychleji a možná i ve větším počtu.

3. Standardizace nálezů

Od konce 80. let 20. století pomalu rostla míra upřímnosti v cytopatologické komunitě a vedla k uznání toho, že „císař Diagnostik je téměř nahý“. Postupně všichni zainteresovaní uznali, že to co cytopatolog říká potřebuje „přiměřený a opravdový šat“. Tak jsme dnes svědky pokusů o standardizaci nálezů na základě cytologicko-histologicko-klinických korelací. Skvělým ovocem této snahy jsou (zatím) klasifikační systémy pro cytologii štítné žlázy, moči, pankreatu a slinných žláz.

4. Technologický pokrok

Vidíme, že čím dál více orgánů a lokalit v lidském těle je dostupných pro nové tenké ohebné odběrové nástroje, a tak dochází ke zpestřování vyšetřovaného materiálu a k sofistikaci klinických dotazů. Exponenciální rozvoj metod molekulární genetiky směřuje k možnostem určování specifických diagnostických mutací, a tak se „cytologický materiál“ může někdy stát diagnostickým i pro nozologické jednotky, jejichž přesná a spolehlivá diagnostika na úrovni běžného cytologického barvení a i imunocytochemie je jinak nepředstavitelná. Už dnes jsme svědky další aplikace, kdy vyšetření přítomnosti mutací specifických genů například v bronchoskopicky získaném materiálu cytologického charakteru (nebo z punktátu fluidothoraxu) selektuje pacienty pro specifickou biologickou léčbu u adenokarcinomů plic.

VLASTNÍ CYTOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

  1. Je velice důležité ujasnit si cíl vyšetření / klinický dotaz.
  2. Je výhodné rozpoznat dominantní buněčné populace na preparátu, které obvykle představují normální konstituenty tkáně, ze které byl odběr proveden (někdy zastihneme i buňky tkání odběrového kanálu).
  3. Teprve pak je výhodné hledat v preparátu buňky, „které tam nepatří“. (Toto samozřejmě neplatí, pokud nádorová populace v preparátu dominuje, ale potom i tento fakt si je potřeba uvědomit a dále s ním pracovat.)
  4. Často vyvstává problém rozpoznat reaktivní mezoteliální buňky. Myslím, že toto je snad jediná oblast cytologie, do které by měl investovat čas i patolog, který cytologii zrovna nefandí.
  5. Ukazuje se, že parafinový cytoblok je diagnosticky velice přínosný a jeho příprava se vyplácí díky následné možnosti použít imunocytochemii a metody molekulární genetiky.
  6. S tím dále souvisí požadavek na zhodnocení celularity preparátu a to jak absolutního počtu nádorových buněk, tak i procentuálniho zastoupení nádorových buněk v rámci celkové buněčné populace. Pro molekulárně-genetické metody obvykle bývají určeny minimální požadavky na celularitu vyšetřované buněčné populace ve vzorku dle konkrétní užité metody či sondy / kitu. Patologem poskytnutý údaj může ušetřit značné finanční prostředky, pokud se upustí od provedení testu z nevhodného vzorku. Pokud byl test proveden, zaznamenaná vstupní (ne)kvalita vzorku významně ovlivňuje interpretaci výsledku.
  7. I v cytologii platí, že konzultace nálezu s kolegyní / kolegou obvykle urychlí diagnostický proces a často vede jak k úspoře finančních prostředků pracoviště tak i psychické energie patologa.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Ondrej Ondič

Bioptická laboratoř, s.r.o.

Mikulášské nám. 4, 326 00 Plzeň, Česká republika

tel.: +420 603 835 353

e-mail: ondic@medima.cz


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2018 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se