Vliv autolýzy naimunohistochemické vyšetření CNS


Effect of Autolysis onImmunohistochemical Examination of the CNS

The objective of the study was to explain the effect of autolysis on immunohistochemical detection of neurone-specific enolase (NSE), beta-amyloid protein precursor (beta-APP) and ubiquitinein cerebral tissue. The examination was made in 6 deceased subjects without mechanical injury ofthe CNS and 6 subjects with a craniocerebral injury who survived from 6 hours to 3 days. In alldeceased subjects the post-mortem examination was made within 24 hours after death. For immu-nohistochemical examination tissue excisions were taken from standard sites of the brain. Thefirst tissue excisions were immersed into 10% formol after a post-mortem interval of 24 hours. Theremaining tissue slices were subjected to autolysis at room temperature and gradually immersedinto formol after 24-hour intervals, the longest post-mortem interval being 168 hours, i.e. 7 days.For visualization of the linked primary antibody the biotin-streptavidin system labelled withalkaline phosphatase was selected.In the group of 6 subjects who died after a craniocerebral injury in 4 instances axonal lesionswere detected, i.e. axonal oedema or formation of retraction spheroids.The damaged axons werepositive on examination with all investigated antibodies, whereby it was possible even aftera 168-hour post-mortem interval to differentiate damaged and not damaged axons.In the group of 6 subjects without mechanical injury of the CNS in 5 instances axonal oedema wasfound, however, it was not positive with anti-NSE antibodies nor with anti-beta-APP .After the24-hour post-mortem interval in this group in 3 instances ubiquitine positivity was found in axonsbut already after a post-mortem interval exceeding 2 days the axons were ubiquitine positive inall 6 subjects. Lumpy deposits of this substance could be detected in axons also beyond axonalstructures.

Key words:
immnohistochemistry - neurone-specific enolase - b-amyloid protein precursor - ubiqu-itine - autolysis


Autoři: P. Toupalík ;  I. Bouška ;  J. Ježková
Působiště autorů: Ústav soudního lékařství 2. LF UK Praha
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., , 2001, No. 2, p. 18-20
Kategorie: Články

Souhrn

Cílem studie bylo ozřejmit vliv autolýzy na imunohistochemickou detekci neuron-specifické enolázy (NSE), b-amyloid prekursor proteinu (b-APP) a ubiquitinu v mozkové tkáni. Vyšetření setýkalo 6 zemřelých bez mechanického traumatu CNS a 6 osob s kraniocerebrálním poraněníms dobou přežití 6 hodin až 3 dny. U všech zemřelých byla pitva provedena do 24 hodin po smrti.Pro imunohistochemické vyšetření byly odebrány tkáňové excize mozku ze standardních míst.První excize tkáně byly vloženy do 10% pufrovaného formolu při postmortálním intervalu 24hodin. Ostatní tkáňové řezy byly podrobeny autolýze při pokojové teplotě a postupně vkládány doformolu v intervalu 24 hodin, přičemž nejdelší postmortální interval byl 168 hodin, tj. 7 dní.K vizualizaci navázané primární protilátky byl zvolen biotin-streptavidinový systém značený alkalifosfatázou.V souboru 6 zemřelých po kraniocerebrálním poranění byly ve 4 případech prokázány axonálníléze ve smyslu axonálních otoků až tvorby retrakčních sféroidů. Poškozené axony vykazovalypozitivitu při vyšetření se všemi sledovanými protilátkami, přičemž i při postmortálním intervalu168 hodin bylo možné odlišit poškozené a nepoškozené axony.V souboru 6 zemřelých bez mechanického traumatu CNS byly zjištěny v 5 případech axonálníotoky, které však nevykazovaly pozitivitu s protilátkami anti-NSE ani anti-b-APP. Při postmortálním intervalu 24 hodin byla v této skupině ve 3 případech zjištěna pozitivita ubiquitinu v axonech, avšak již při postmortálním intervalu přesahujícím 2 dny vykazovaly axony pozitivituubiquitinu u všech 6 vyšetřovaných. Hrudkovitá depozita této látky bylo možné prokázat v axonech i mimo axonální struktury.

Klíčová slova:
imunohistochemie - neuron-specifická enolasa - b-amyloid prekursor protein - ubiquitin - autolýza

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie


2001 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se