Vliv autolýzy naimunohistochemické vyšetření CNS


Effect of Autolysis onImmunohistochemical Examination of the CNS

The objective of the study was to explain the effect of autolysis on immunohistochemical detection of neurone-specific enolase (NSE), beta-amyloid protein precursor (beta-APP) and ubiquitinein cerebral tissue. The examination was made in 6 deceased subjects without mechanical injury ofthe CNS and 6 subjects with a craniocerebral injury who survived from 6 hours to 3 days. In alldeceased subjects the post-mortem examination was made within 24 hours after death. For immu-nohistochemical examination tissue excisions were taken from standard sites of the brain. Thefirst tissue excisions were immersed into 10% formol after a post-mortem interval of 24 hours. Theremaining tissue slices were subjected to autolysis at room temperature and gradually immersedinto formol after 24-hour intervals, the longest post-mortem interval being 168 hours, i.e. 7 days.For visualization of the linked primary antibody the biotin-streptavidin system labelled withalkaline phosphatase was selected.In the group of 6 subjects who died after a craniocerebral injury in 4 instances axonal lesionswere detected, i.e. axonal oedema or formation of retraction spheroids.The damaged axons werepositive on examination with all investigated antibodies, whereby it was possible even aftera 168-hour post-mortem interval to differentiate damaged and not damaged axons.In the group of 6 subjects without mechanical injury of the CNS in 5 instances axonal oedema wasfound, however, it was not positive with anti-NSE antibodies nor with anti-beta-APP .After the24-hour post-mortem interval in this group in 3 instances ubiquitine positivity was found in axonsbut already after a post-mortem interval exceeding 2 days the axons were ubiquitine positive inall 6 subjects. Lumpy deposits of this substance could be detected in axons also beyond axonalstructures.

Key words:
immnohistochemistry - neurone-specific enolase - b-amyloid protein precursor - ubiqu-itine - autolysis


Autoři: P. Toupalík ;  I. Bouška ;  J. Ježková
Působiště autorů: Ústav soudního lékařství 2. LF UK Praha
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., , 2001, No. 2, p. 18-20
Kategorie: Články

Souhrn

Cílem studie bylo ozřejmit vliv autolýzy na imunohistochemickou detekci neuron-specifické enolázy (NSE), b-amyloid prekursor proteinu (b-APP) a ubiquitinu v mozkové tkáni. Vyšetření setýkalo 6 zemřelých bez mechanického traumatu CNS a 6 osob s kraniocerebrálním poraněníms dobou přežití 6 hodin až 3 dny. U všech zemřelých byla pitva provedena do 24 hodin po smrti.Pro imunohistochemické vyšetření byly odebrány tkáňové excize mozku ze standardních míst.První excize tkáně byly vloženy do 10% pufrovaného formolu při postmortálním intervalu 24hodin. Ostatní tkáňové řezy byly podrobeny autolýze při pokojové teplotě a postupně vkládány doformolu v intervalu 24 hodin, přičemž nejdelší postmortální interval byl 168 hodin, tj. 7 dní.K vizualizaci navázané primární protilátky byl zvolen biotin-streptavidinový systém značený alkalifosfatázou.V souboru 6 zemřelých po kraniocerebrálním poranění byly ve 4 případech prokázány axonálníléze ve smyslu axonálních otoků až tvorby retrakčních sféroidů. Poškozené axony vykazovalypozitivitu při vyšetření se všemi sledovanými protilátkami, přičemž i při postmortálním intervalu168 hodin bylo možné odlišit poškozené a nepoškozené axony.V souboru 6 zemřelých bez mechanického traumatu CNS byly zjištěny v 5 případech axonálníotoky, které však nevykazovaly pozitivitu s protilátkami anti-NSE ani anti-b-APP. Při postmortálním intervalu 24 hodin byla v této skupině ve 3 případech zjištěna pozitivita ubiquitinu v axonech, avšak již při postmortálním intervalu přesahujícím 2 dny vykazovaly axony pozitivituubiquitinu u všech 6 vyšetřovaných. Hrudkovitá depozita této látky bylo možné prokázat v axonech i mimo axonální struktury.

Klíčová slova:
imunohistochemie - neuron-specifická enolasa - b-amyloid prekursor protein - ubiquitin - autolýza

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie


2001 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se