Rizikové faktory u pacientů s dekubity na chirurgickém oddělení


Autoři: L. Veverková 1;  M. Reška 1;  P. Vlček 1;  I. Čapov 1;  J. Habr 1;  J. Konečný 1;  P. Doležal 2
Působiště autorů: Ist Surgical Department, Medical Faculty of Masaryk University and St. Anne University Hospital of Brno, Czech Republic 1;  Consulting s. r. o., Czech Republic 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(Supplementum 1): 60-65
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2019S60

Souhrn

Cíl: Naše studie retrospektivně analyzuje data a odhaluje možné rizikové faktory vzniku dekubitů u pacientů podstupujících operaci v letech 2017–2018.

Metody: Použili jsme administrativní data z nemocničního informačního systému a z databáze (I-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu na hladině významnosti 0,05 a zahrnula tyto faktory: věk, Body Mass Index (BMI), počet a stupeň dekubitů, výskyt komorbidit onemocnění kardiovaskulárního aparátu, diabetes mellitus, chronické renální selhání, neurologické onemocnění a onkologická dia­gnóza v anamnéze.

Výsledky: V 2017–2018 z celkového počtu 6 419 hospitalizovaných pacientů podstoupila většina nemocných operační výkon (n = 5 851, 91,15 %). Nově se vytvořil dekubitus u 86 pacientů, t.j. 1,46 %. Průměrný věk pacientů byl 79,85 let, poměr mužů a žen byl 40:46. BMI byl průměrně 24,13. Mezi BMI a vznikem dekubitů nebyl statisticky významný vztah. Doba mezi přijetím nemocného do operace trvala v průměrů 2,79 dne (0–16 dní) a nebyl to rozhodující faktor. Neurologické onemocnění v anamnéze (u 56 nemocných t.j. 65,11 %), je predikujícím faktorem, neprokázali jsme statistickou významnost, podobně jako u onkologických onemocnění (u 30 pacientů, 24,41 %).

Závěr: V námi provedené jedinečné analýze se jeví určité faktory jako rizikové, ale vzhledem k malému počtu takto nemocných, resp. chybě malých čísel nelze toto jednoznačně stanovit.

Klíčová slova:

dekubitus – proleženina – rizikové faktory – incidence – chirurgický pacient – věk – pohlaví


Zdroje

1. Nixon J, Brown J, McElvenny D et al. Prognostic factors associated with pressure sore development in the immediate post-operative period. Int J Nurs Stud 2000; 37(4): 279–289. doi: 10.1016/ S0020-7489(99)00059-0.

2. Vonlanthen R, Slankamenac K, Breitenstein S et al. The impact of complications on costs of major surgical procedures: a cost analysis of 1,200 patients. Ann Surg 2011; 254(6): 907–913. doi: 10.1097/ SLA.0b013e31821d4a43.

3. Archer S, Pinto A, Vuik S et al. Surgery, complications, and quality of life: a longitudinal cohort study exploring the role of psychosocial factors. Ann Surg 2019; 270(1): 95–101. doi: 10.1097/ SLA.0000000000002745.

4. Pinto A, Faiz O, Davis R et al. Surgical complications and their impact on patients’ psychosocial well-being: a systematic review and meta-analysis. BMJ Open 2016; 6(2): e007224. doi: 10.1136/ bmjopen-2014- 007224.

5. Padula WV, Mishra MK, Makic MB et al. Improving the quality of pressure ulcer care with prevention: a cost-effectiveness analysis. Med Care 2011; 49(4): 385–392. doi: 10.1097/ MLR.0b013e31820292b3.

6. Coleman S, Gorecki C, Nelson EA et al. Patient risk factors for pressure ulcer development: systematic review. Int J Nurs Stud 2013; 50(7): 974–1003. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2012.11.019.

7. Moda Vitoriano Budri A, Moore Z. The relationship between risk factors, risk assessment, and the pathology of pressure ulcer development. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): 25–28. doi: 10.14735/ amcsnn2017S25.

8. Boyko TV, Longaker MT, Yang GP. Review of the current management of pressure ulcers. Adv Wound Care (New Rochelle) 2018; 7(2): 57–67. doi: 10.1089/ wound.2016.0697.

9. Lindgren M, Unosson M, Fredrikson M et al. Immobility – a major risk factor for development of pressure ulcers among adult hospitalized patients: a prospective study. Scan J Caring Sci 2004; 18(1): 57–64. doi: 10.1046/ j.0283-9318.2003.00250.x.

10. Romanelli M, Clark M, Gefen A (eds). Science and practice of pressure ulcer management. London: Springer-Verlag 2018.

11. Lumbley JL, Ali SA, Tchokouani LS. Retrospective review of predisposing factors for intraoperative pressure ulcer development. J Clin Anesth 2014; 26(5): 368–374. doi: 10.1016/ j.jclinane.2014.01.012.

12. Aronovitch AS. Intraoperatively acquired pres­-sure ulcer prevalence: a national study. J Wound Os­tomyContinence Nurs 1999; 26(3): 130–136. doi: 10.13140/ RG.2.1.4253.5765.

13. Allman RM, Goode PS, Patrick MM et al. Pressure ulcer risk factors among hospitalized patients with activity limitation. JAMA 1995; 273(11): 865–870. doi: 10.1001/ jama.1995.03520350047027.

14. Perneger TV, Rae AC, Gaspoz JM et al. Screening for pressure ulcer risk in an acute care hospital: devel­opment of a brief bedside scale. J Clin Epidemiol 2002; 55(5): 498–504. doi: 10.1016/ S0895-4356(01)00514-5.

15. Lockhart DG. The legal implications of pressure ulcers in acute care. Critical Care Nursing Quarterly 2002; 25(1): 63–68.

16. Primiano M, Friend M, McClure C et al. Pressure ulcer prevalence and risk factors during prolonged surgical procedures. AORN J 2011; 94(6): 555–566. doi: 10.1016/ j.aorn.2011.03.014.

17. Lahmann NA, Kottner J, Dassen T et al. Higher pres­sure ulcer risk on intensive care? Comparison between general wards and intensive care units. J Clin Nurs 2012; 21(3–4): 354–361. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2010.03550.x.

18. Sukharamwala P, Thoens J, Szuchmacher M et al. Advanced age is a risk factor for post-operative complications and mortality after a pancreaticoduodenectomy: a meta-analysis and systematic review. HPB (Oxford) 2012; 14(10): 649–657. doi: 10.1111/ j.1477-2574.2012.00506.x.

19. Divo MJ, Martinez CH, Mannino DM. Ageing and the epidemiology of multimorbidity. Eur Respir J 2014; 44(4): 1055–1068. doi: 10.1183/ 09031936.00059814.

20. Kennedy S, Batchelor-Murphy M, Yap T. Clinical insights: understanding the link between nutrition and pres­sure ulcer prevention. Geriatr Nurs 2015; 36(6): 477–481. doi: 10.1016/ j.gerinurse.2015.10.007.

21. Siang Choo T, Hayter M, Watson R. The effectiveness of nutritional intervention(s) and the treatment of pressure ulcers – a systematic literature review. Int J Nurs Pract 2013; 19 (Suppl 1): 19–27. doi: 10.1111/ ijn.12019.

22. Veverkova L, Krejsova K, Reska M et al. Pressure ulcers represents a constant nightmare for me. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): 61–64. doi: 10.14735/ amcsnn2017S61.

23. Sternal D, Wilczyński K, Szewieczek J. Pressure ulcers in palliative ward patients: hyponatremia and low blood pressure as indicators of risk. Clin Interv Ageing 2017; 12: 37–44. doi: 10.2147/ CIA.S122464.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 1

2019 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se