Multidisciplinární přístup v chirurgické léčbě dekubitů u pacientů s míšní lézí

Stáhnout PDF English version

Autoři: P. Šín ^1,2; J. Holoubek ^1,2; A. Hokynková ^1,2; B. Lipový ^1,2
Působiště autorů: Department of Burns and Plastic Surgery, University Hospital Brno, Czech Republic ¹; Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ²
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(Supplementum 1): 52-55
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019S52

Souhrn

Chirurgická léčba rozsáhlých dekubitů u pacientů s traumatickou míšní lézí stále představuje velkou výzvu a často opomíjenou kapitolu, s níž je celá řada odborností denně konfrontována. Léčba pacientů často vyžaduje multidisciplinární spolupráci napříč nejen chirurgickými obory. Právě úzká spolupráce s výživovým specialistou, mikrobiologem a pracovníky z chirurgických oborů je mnohdy jedinou možností k úspěšné terapii. Cílem příspěvku je ve stručnosti shrnout základní parametry multidisciplinární spolupráce při léčbě rozsáhlých dekubitů u pacientů s míšní lézí. Výše zmíněný přehled v krátkosti demonstrujeme na sérii kazuistik z naší každodenní praxe. V diskuzi se zabýváme rolí jednotlivých chirurgických specializací, významem nutriční podpory a řešením infekčních komplikací.

Klíčová slova:

dekubity – míšní poranění – infekce – multidisciplinární spolupráce

Zdroje

1. Kruger EA, Pires M, Ngann Y et al. Comprehensive management of pressure ulcers in spinal cord injury: current concepts and future trends. J Spinal Cord Med 2013; 36(6): 572 –⁠ 585. doi: 10.1179/ 2045772313Y.0000000093.

2. Fuhler M, Garber S, Rintala D et al. Pressure ulcers in community-resident persons with spinal cord injury: prevalence and risk factors. Arch Phys Med Rehabil 1993; 74(11): 1172 –⁠ 1177.

3. Regan M, Teasell R, Dalton L et al. A systematic review of therapeutic interventions for pressure ulcers after spinal cord injury. Arch Phys Med Rehabil 2009; 90(2): 213 –⁠ 231. doi: 10.1016/ j.apmr.2008.08.212.

4. Rubayi S, Chandrasekhar B. Trunk, abdomen, and pressure sore reconstruction. Plast Reconstr Surg 2011; 128(3): 201e –⁠ 215e. doi: 10.1097/ PRS.0b013e31822214c1.

5. Thomson C, Choudry M, White C et al. Multi-disciplinary management of complex pressure sore reconstruction: 5-year review of experience in a spinal injuries centre. Ann R Coll Surg Engl 2017; 99(2): 169 –⁠ 174. doi: 10.1308/ rcsann.2016.0227.

6. Sameem M, Au M, Wood T et al. A systematic review of complication and recurrence rates of musculocutaneous, fasciocutaneous, and perforator-based flaps for treatment of pressure sores. Plast Reconstr Surg 2012; 130(1): 67e –⁠ 77e. doi: 10.1097/ PRS.0b013e318254b19f.

7. Antalová N, Pokorná A, Hokynková A et al. Factors influencing recurrence of the pressure ulcers after plastic surgery –⁠ retrospective analysis. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114: S23. doi: 10.14735/ amcsnn2018S23.

8. Dunk A, Carville K. The international clinical practice guideline for prevention and treatment of pressure ulcers/ injuries. J Adv Nurs 2016; 72(2): 243 –⁠ 244. doi: 10.1111/ jan.12614.

9. Crowe T, Brockbank C. Nutrition therapy in the prevention and treatment of pressure ulcers. Wound Practice 2009; 17(2): 90 –⁠ 98.

10. Dana A, Bauman W. Bacteriology of pressure ulcers in individuals with spinal cord injury: what we know and what we should know. J Spinal Cord Med 2015; 38(2): 147 –⁠ 160. doi: 10.1179/ 2045772314Y.0000000234.

11. Wall B, Mangold T, Huch K et al. Bacteremia in the chronic spinal cord injury population: risk factors for mortality. J Spinal Cord Med 2003; 26(3): 248 –⁠ 253. doi: 10.1080/ 10790268.2003.11753692.

12. Salcido R, Popescu A, Potter A et al. Pressure ulcers and wound care. [online]. Available from URL: http: / / www.emedicine.medscape.com/ article/ 31984-overview.