Pilotní analýza počtu dekubitů – celostátní data v centrálním systému hlášení nežádoucích událostí

Stáhnout PDF English version

Autoři: A. Pokorná ¹; M. Pospíšil ^1,2; J. Mužík ^2,3; J. Kučerová ²; V. Štrombachová ²; D. Dolanová ^1,2; P. Búřilová ^1,2; L. Cetlová ⁴
Působiště autorů: Department of Nursing and Midwifery, Faculty od Medicine, Masaryk University, Brno ¹; Institute of Health Information and Statistics, Department of quality of care evaluation, Prague ²; Institute of Biostatistics and Analyses, Facolty of Medicine, Masaryk University, Brno ³; Department of Healthcare studies, College of Polytechnics, Jihlava ⁴
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(Supplementum 1): 8-14
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019S8

Souhrn

Cíl: Analyzovat národní data o prevalenci hlášených dekubitálních lézích z centrálního systému hlášení nežádoucích událostí u poskytovatelů lůžkové péče v ČR za rok 2018.

Soubor a metodika: V rámci centrálního systému hlášení nežádoucích událostí byla analyzována data o počtu dekubitálních lézí za rok 2018 od 408 poskytovatelů lůžkové péče. Statistická analýza dat byla provedena pomocí SPSS (IBM Corp., Armonk, NY, USA) verze 22 na hladině významnosti p ≤ 0,05.

Výsledky: Dekubity jsou v centrálním systému hlášeny jako nejčastější nežádoucí události (celkový počet sledovaných hospitalizovaných pacientů za rok 2018 byl 2 693 008). Počty hlášených událostí se liší u jednotlivých typů poskytovatelů zdravotních služeb. Místo vzniku dekubitů sleduje 249 poskytovatelů péče, u nichž bylo nahlášeno celkem 45 994 nežádoucích událostí dekubitus (z nich 36,7 % vzniklých za hospitalizace a 63,3 % před hospitalizací). Ověřeny byly rozdíly v nahlášených počtech nežádoucích událostí dekubitus v závislosti na počtu zdravotnického personálu na počet pacientů, počtu pacientů na lůžko a podílu zdravotnického personálu na lůžko.

Závěr: Dekubity jsou hlášeny jako nejčastější nežádoucí události v centrálním systému hlášení, který je povinný pro všechny poskytovatele lůžkové péče v ČR. Hlášení je realizováno na základě jednotné metodiky.

Klíčová slova:

dekubitus – nežádoucí událost – prevalence – sledování – centrální systém hlášení

Zdroje

1. Pokorná A, Jarkovský J, Mužík J et al. A new online software tool for pressure ulcer monitoring as an educational instrument for unified nursing assessment in clinical settings. Mefanet J 2016; 4(1): 26 –⁠ 32.

2. Gunningberg L, Hommel A, Bååth C et al. The first national pressure ulcer prevalence survey in county council and municipality settings in Sweden. J Eval Clin Pract 2013; 19(5): 862 –⁠ 867. doi: 10.1111/ j.1365-2753.2012.01865.x.

3. Balas EA, Boren SA. Managing clinical knowledge for healthcare improvements. In: Bemmel J, McCray AT (eds). Yearbook of medical informatics 2000: patient-centered systems. Stuttgart: Schattauer Verlagsgesellschaft 2000 : 65 –⁠ 70.

4. Rogers E. Diffusion of Innovations. 5^th ed. New York: Simon and Schuster 2003.

5. Pokorná A, Saibertová S, Vasmanská S et al. Registers of pressure ulcers in an international context. Cent Eur J Nurs Midw 2016; 7(2): 444 –⁠ 452. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0013.

6. Collier M. Pressure ulcer incidence: the development and benefits of 10 year’s-experience with an electronic monitoring tool (PUNT) in a UK Hospital Trust. EWMA J 2015; 15(2): 15 –⁠ 20.

7. Pokorná A, Mužík J, Búřilová P et al. Pressure lesion monitoring –⁠ data set validation after second pilot data collection. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114 (Suppl 1): 6 –⁠ 12. doi: 10.14735/ amcsnn2018S6.

8. Pokorná A, Štrombachová V, Mužík J et al. Národní portál Systém hlášení nežádoucích událostí. Praha: Ústav zdravotnických informací ČR 2016. [online]. Available from URL: https: / / shnu.uzis.cz.

9. Koivunen M, Hjerppe A, Luotola E et al. Risks and prevalence of pressure ulcers among patients in an acute hospital in Finland. J Wound Care 2018; 27 (Suppl 2): S4 –⁠ S10. doi: 10.12968/ jowc.2018.27.Sup2.S4.

10. Bereded DT, Salih MH, Abebe AE. Prevalence and risk factors of pressure ulcer in hospitalized adult patients; a single center study from Ethiopia. BMC Res Notes 2018; 11(1): 847. doi: 10.1186/ s13104-018-3948-7.

11. Chiari P, Forni C, Guberti M et al. Predictive factors for pressure ulcers in an older adult population hospitalized for hip fractures: a prognostic cohort study. PLoS One 2017; 12(1): e0169909. doi: 10.1371/ journal.pone.0169909.

12. Forni C, D‘Alessandro F, Genco R et al. Prospective prognostic cohort study of pressure injuries in older adult patients with hip fractures. Adv Skin Wound Care 2018; 31(5): 218 –⁠ 224. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000530685.39114.98.

13. Richardson A, Peart J, Wright SE et al. Reducing the incidence of pressure ulcers in critical care units: a 4-year quality improvement. Int J Qual Health Care 2017; 29(3): 433 –⁠ 439. doi: 10.1093/ intqhc/ mzx040.

14. Akbari Sari A, Doshmanghir L, Neghahban Z et al. Rate of pressure ulcers in intensive units and general wards of iranian hospitals and methods for their detection. Iran J Public Health 2014; 43(6): 787 –⁠ 792.

15. White-Chu EF, Flock P, Struck B et al. Pressure ulcers in long-term care. Clin Geriatr Med 2011; 27(2): 241 –⁠ 258. doi: 10.1016/ j.cger.2011.02.001.

16. Pham Ba‘, Stern A, Chen W et al. Preventing pressure ulcers in long-term care a cost-effectiveness analysis. Arch Intern Med 2011; 171(20): 1839 –⁠ 1847. doi: 10.1001/ archinternmed.2011.473.