Má být pacient s hemiplegií vezen přímo do KCC?


Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113(4): 395
Kategorie: Komentář ke kontroverzím

V posledních letech došlo k výraznému pokroku v léčbě ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Prodloužilo se terapeutické okno pro podání intravenózní trombolýzy (IVT) na 4,5 hod a byla prokázána bezpečnost a účinnost mechanické trombektomie (MT) u pacientů s akutní okluzí větší mozkové tepny [1–4]. Díky tomuto pokroku došlo k výrazné změně logistiky u pacientů s akutní iCMP. V roce 2010 byla v České republice vytvořena síť iktových center (IC; Centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem) a komplexních cerebrovaskulárních center (KCC; Centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče) a byl vydán Metodický pokyn upravující směrování pacienta s akutní CMP z místa vzniku příhody [5–6]. Dle tohoto Metodického pokynu je pacient s příznaky akutní CMP ze spádové oblasti KCC vezen vždy do KCC, pokud doba začátku příznaků (doba, kdy byl pacient naposledy zdráv, event. byl viděn zdráv) prokazatelně nepřesahuje 24 hod. V případě pacienta ve spádové oblasti IC je telefonicky přednostně kontaktováno nejbližší KCC schopné poskytnout neurointervenční/ neurochirurgické zákroky, pokud doba od začátku příznaků prokazatelně nepřesahuje 8 hod. Pokud je doba od začátku příznaků 8–24 hod, pak je pacient vezen přímo do IC. V regionech, kde je rozdíl vzdálenosti mezi KCC a IC významný, může být tento postup dále upřesněn prováděcím pokynem. Ostatní pacienti jsou vezeni do nejbližšího zdravotnického zařízení.

V současnosti pokrývá 13 stávajících KCC primárním spádem oblast s celkovým počtem 4,36 mil. obyvatel, což je téměř 50 % obyvatel České republiky. Zde tedy odpadá dilema, zda pacienta vést do bližšího IC s event. sekundárním transportem do KCC. Jedno z IC (Vítkovická nemocnice) navíc v současnosti již provádí MT, takže zde také odpadá nutnost sekundárního transportu do KCC k provedení tohoto výkonu.

Nicméně, stále polovina obyvatel České republiky žije v oblastech, které spadají primárně pod IC. Dle Věstníku MZ ČR 8/ 2010 by měla u těchto pacientů rychlá záchranná služba konzultovat směřování pacienta s nejbližším KCC, a to v případě, že doba od začátku příznaků nepřekročí prokazatelně 8 hod [5]. Tento způsob není zdaleka dokonalý – většinou zde dochází k časové prodlevě a navíc lékař KCC není z podaných informací schopen ve všech případech jasně rozhodnout, kam má být pacient směrován. Směřování pacienta s akutní iCMP do vzdálenějšího KCC místo spádového IC, v případě, že by zde byla účinná IVT, může vést k snížení šance na dosažení soběstačnosti kvůli časovému zpoždění podání trombolytika. Na druhou stranu směřování pacienta s akutní iCMP a uzávěrem mozkové tepny do spádového IC (pokud se zde nepodaří zrekanalizovat danou tepnu pomocí IVT a následný sekundární transport do KCC povede k výraznému zpoždění zahájení MT) může také vést k výraznému snížení šance na dosažení soběstačnosti u daného pacienta.

Pokud by tedy existovala jednodušší možnost, např. jednoduchý klinický test, který by vyselektoval s vysokou senzitivitou a specificitou pacienty, kteří budou mít benefit z MT oproti IVT, výrazně by to usnadnilo celou situaci urgentního rozhodování o směřování pacienta. V této publikované kontroverzi jsou rozebrány důvody pro a proti užití diagnostiky hemiplegie jako známky usnadňující rozhodnutí o směřování pacienta s akutní CMP.

prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D., FESO

Fakulta zdravotnických věd UP v Olomouci


Zdroje

1. Volný O, Krajina A, Bar M, et al. Konsenzus a návrh k algoritmu léčby – mechanická trombektomie u akutního mozkového infarktu. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 112(1):100–10.

2. Škoda O, Herzig R, Mikulík R, et al. Klinický standard pro dia­gnostiku a léčbu pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou a s tranzitorní ischemickou atakou – verze 2016. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 112(3):351–63.

3. Šaňák D, Neumann J, Tomek A, et al. Doporučení pro rekanalizační léčbu akutního mozkového infarktu – verze 2016. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 112(2):231–4.

4. Roubec M, Kuliha M, Školoudík D, et al. Registr mechanických rekanalizací u akutního iktu – pilotní výsledky multicentrického registru. Cesk Slov Neurol N 2015;78/ 111(2):205–8.

5. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky 8/ 2010. Praha: MZ ČR 2010.

6. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky 11/ 2015. Praha: MZ ČR 2015.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Ataxie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se