Díl VI. – Příčiny úmrtí pacientů s idiopatickými střevními záněty se zaměřením na hospitalizace v závěru života pacienta


Part 6 – Causes of death of patients with inflammatory bowel disease with a focus on hospitalization at the end of the patient’s life

Submitted: 8. 12. 2019

Accepted: 9. 12. 2019


Autoři: Dušek L. 1,2;  Májek O. 2;  Jarkovský J. 1,2;  Benešová K. 1,2;  Ngo O. 2;  Mužík J. 2;  Kubát J. 1;  Blaha M. 1;  Hejduk K. 2;  Lukáš M. 3
Působiště autorů: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha 1;  Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno 2;  Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s. a 1. LF UK, Praha 3
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2019; 73(6): 517-526
Kategorie: Gastroenterologie a hepatologie v referenčních statistikách: původní práce
doi: 10.14735/amgh2019517

Souhrn

Submitted: 8. 12. 2019

Accepted: 9. 12. 2019

Úvod

Minulé díly seriálu shrnuly hlavní epidemiologické charakteristiky idiopatických střevních zánětů (IBD – inflammatory bowel disease) v české populaci a doložily prodlužující se dobu života pacientů s těmito onemocněními. V důsledku delší očekávané doby dožití pozorujeme statisticky významně rostoucí prevalenci u Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) i u ulcerózní kolitidy (UC – ulcerative colitis). Zvyšující se počet žijících pacientů se také promítá do kvantitativně rostoucí mortality, avšak úmrtí z primární příčiny IBD tvoří pouze malou část celkového počtu zemřelých. Minulý díl seriálu jsme věnovali studiu skutečné morbidity v závěru života pacientů nad rámec statistik vykázaných jako příčiny úmrtí. Rozbor příčin úmrtí u chronicky nemocných pacientů má velkou interpretační hodnotu, neboť data z Listů o prohlídce zemřelého (LPZ) nabízejí pouze obecné statistiky zaznamenaných příčin úmrtí a ty nemusí reprezentativně odrážet morbiditu pacientů v závěru života. Data prezentovaná v minulém díle ukázala na významně vyšší výskyt mnoha závažných onemocnění u IBD pacientů v závěru jejich života, než odečítáme z vykázaných příčin úmrtí v LPZ. Tyto analýzy dokládají, že jistou „cenou za úspěch“, promítnutý do prodlužované doby dožití pacientů s IBD, je narůstající objem zdravotní péče, která musí být těmto pacientům poskytována. Proto v tomto a dalším díle seriálu doplníme již prezentované statistiky detailními rozbory péče konzumované pacienty s IBD v závěrečném období jejich života.

Metodika

Analýza se opírá o data spravovaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, která jsou sbírána v rámci Národního zdravotnického informačního systému a národních zdravotních registrů:

  • Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) obsahující data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti vč. kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě; v současnosti jsou data k dispozici za období 2010–2018;
  • LPZ, který je základním zdrojem informací o každém úmrtí; data jsou k dispozici do roku 2018;
  • Národní registr hospitalizací (NRHOSP) jako komplexní databáze obsahující údaje o všech hospitalizacích se 100% pokrytím nemocničních informačních systémů ČR, data jsou k dispozici do roku 2018;
  • demografická data Českého statistického úřadu.

Epidemiologické charakteristiky jsou vyjádřeny jak v absolutních hodnotách, tak v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Analýza byla provedena za využití databáze Vertica pro předzpracování dat a statistického softwaru SPSS 25.0.0.1 (IBM Corporation, 2018).

Pomocí agregace dat LPZ s NRHZS a s NRHOSP jsme schopni odlišit úmrtí, kde je IBD hlavní příčinou úmrtí (disease-specific mortality) od ostatních. Dostupnost dat NRHZS od roku 2010 a NRHOSP od roku 1994 poskytuje dostatečné časové okno pro reprezentativní popis celkové prevalence IBD a u této kohorty pacientů můžeme hodnotit všechna úmrtí a zkoumat jejich příčiny či zdravotní problémy na konci života pacientů.

Souhrn výsledků

Nejprve doplníme statistiku příčin úmrtí pacientů s IBD věkovou stratifikací, která odpoví na otázku, zda se příčiny úmrtí významně liší s rostoucím věkem. Celkový přehled příčin úmrtí pacientů (obr. 1 a tab. 1 v minulém díle seriálu) [1] s IBD prokázal, že ve shodě s celkovou populací zde dominují nemoci oběhové soustavy (IBD 34,4 %, celá populace 43,9 %) a zhoubné novotvary (IBD 27,8 %, celá populace 25,3 %). U kohorty pacientů s IBD byl ve srovnání s celkovou populací očekávatelně zachycen vyšší podíl nemocí trávicí soustavy jako primárních příčin úmrtí (IBD 11 %, celá populace 4,3 %), avšak tento podíl v čase významně klesá (ve srovnání období 2010–2012 a 2016–2018 jde o pokles z 18,8 na 11,0 % u CD a z 12,8 na 9,3 % u UC). U ostatních příčin úmrtí nebyl pozorován významný rozdíl mezi kohortou s IBD a celkovou populací ČR. Tuto celkovou statistiku zde doplňuje obr. 1 srovnávající příčiny úmrtí mezi třemi věkovými skupinami pacientů. Hlavní závěry této analýzy shrnujeme v následujících bodech:

  • Ve všech věkových skupinách představují nemoci oběhové soustavy a novotvary společně nejčastější příčiny úmrtí, avšak s velmi významným gradientem dle věku. U CD i u UC s rostoucím věkem velmi významně roste podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy (cca 14 % u osob < 60 let vs. cca 50 % u kohorty > 75 let věku). Naopak novotvary jsou statisticky významně nejčastější příčinou úmrtí u mladších pacientů s IBD (cca 42 %) a jejich podíl s věkem velmi významně klesá až k cca 17 % u kohorty > 75 let věku.
  • Rovněž nemoci trávicí soustavy (Mezinárodní klasifikace nemocí, kapitola XI) klesají v podílu příčin úmrtí s rostoucím věkem, a to z cca 14 % u kategorie mladší 60 let na cca 8–9 % u pacientů umírajících ve věku > 75 let. Věkový gradient je shodně patrný u CD i u UC.
  • Úmrtí z příčiny CD bylo zaznamenáno u 7,4 % kohorty < 60 let vs. 3,7 % u pacientů umírajících ve věku > 75 let; avšak u UC tento věkový gradient nepozorujeme (diagnóza K51 (UC) je příčinou u 1,3 % úmrtí ve věku < 60 let a u 2,1 % úmrtí ve věku > 75 let).

Tab. 1a. Tromboembolické nemoci jako příčina úmrtí u pacientů s Crohnovou nemocí zemřelých v letech 2010-2018.
Zdroj: NRHZS 2010-2018, List o prohlídce zemřelého 2010-2018.<br>
Tab. 1a. Thromboembolic diseases as the cause of death in patients with Crohn’s disease in 2010-2018. Source: NRRHS
2010-2018, Database of Death Records 2010-2018.
Tab. 1a. Tromboembolické nemoci jako příčina úmrtí u pacientů s Crohnovou nemocí zemřelých v letech 2010-2018. Zdroj: NRHZS 2010-2018, List o prohlídce zemřelého 2010-2018.
Tab. 1a. Thromboembolic diseases as the cause of death in patients with Crohn’s disease in 2010-2018. Source: NRRHS 2010-2018, Database of Death Records 2010-2018.

Tab. 1b. Tromboembolické nemoci jako příčina úmrtí u pacientů s ulcerózní kolitidou zemřelých v letech 2010-2018.
Zdroj: NRHZS 2010-2018, List o prohlídce zemřelého 2010-2018.<br>
Tab. 1b. Thromboembolic diseases as a cause of death in patients with ulcerative colitis of the deceased in 2010-2018.
Source: NRRHS 2010-2018, Database of Death Records 2010-2018
Tab. 1b. Tromboembolické nemoci jako příčina úmrtí u pacientů s ulcerózní kolitidou zemřelých v letech 2010-2018. Zdroj: NRHZS 2010-2018, List o prohlídce zemřelého 2010-2018.
Tab. 1b. Thromboembolic diseases as a cause of death in patients with ulcerative colitis of the deceased in 2010-2018. Source: NRRHS 2010-2018, Database of Death Records 2010-2018

Obr. 1a. Příčiny úmrtí pacientů
s Crohnovou nemocí dle kapitol
Mezinárodní klasifikace
nemocí (MKN-10) v letech
2016– 2018 (n = 1 423) a dle
věku úmrtí (100 % = zemřelé
osoby dané věkové kategorie).
Zdroj: NRHZS 2016– 2018,
List o prohlídce zemřelého
2016– 2018.<br>
Fig. 1a. Causes of death of patients
with Crohn’s disease according to International Classification
of Diseases (ICD-10) chapters in
2016– 2018 (n = 1,423) and by age
of death (100% = deaths of given
age category). Source: NRRHS
2016– 2018, Database of Death
Records 2016– 2018.
Obr. 1a. Příčiny úmrtí pacientů s Crohnovou nemocí dle kapitol Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) v letech 2016– 2018 (n = 1 423) a dle věku úmrtí (100 % = zemřelé osoby dané věkové kategorie). Zdroj: NRHZS 2016– 2018, List o prohlídce zemřelého 2016– 2018.
Fig. 1a. Causes of death of patients with Crohn’s disease according to International Classification of Diseases (ICD-10) chapters in 2016– 2018 (n = 1,423) and by age of death (100% = deaths of given age category). Source: NRRHS 2016– 2018, Database of Death Records 2016– 2018.

#588876

Obr. 1 doplňuje tab. 1, která shrnuje podíl tromboembolických komplikací na příčinách úmrtí pacientů s IBD. U pacientů s CD a UC je tento podíl v současnosti přibližně stejný a dosahuje 5,3–5,4 %.

Z hlediska plánování kapacit poskytovatelů zdravotních služeb je podstatné znát místo úmrtí pacientů s různými chronickými onemocněními a jejich konzumaci zdravotních služeb v závěru života. Tyto analýzy zde otevírá obr. 2, který potvrzuje pro české zdravotnictví poměrně typický jev. Naprostá většina těchto pacientů (71–72 %) umírá v nemocnicích, a to v drtivé většině na lůžkách akutní péče (72–75 % z kohorty umírající v nemocnicích). Násobení těchto relativních podílů vede k závěru, že celkem cca 51–53 % pacientů s IBD umírá na akutních lůžkách českých nemocnic. Tuto statistiku doplňuje obr. 3, ze kterého vyplývá, že více než 87 % pacientů s IBD prodělá v posledním roce života min. jednu akutní hospitalizaci. Doma či v zařízení sociálních služeb umírá dle LPZ 22,9 % pacientů s CD a 23,3 % pacientů s UC.

Obr. 2. Místo úmrtí pacientů s IBD. Zdroj: NRHZS 2010–2018, List o prohlídce zemřelého 2010–2018.<br>
Fig. 2. Place of death of IBD patients. Source: NRRHS 2010–2018, Database of Death Records 2010–2018.
Obr. 2. Místo úmrtí pacientů s IBD. Zdroj: NRHZS 2010–2018, List o prohlídce zemřelého 2010–2018.
Fig. 2. Place of death of IBD patients. Source: NRRHS 2010–2018, Database of Death Records 2010–2018.

Obr 3. Podíl akutních hospitalizací u pacientů s IBD v posledním roce života (2010–2018). Zdroj: NRHZS 2010–2018, List
o prohlídce zemřelého 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.<br>
Fig. 3. Share of acute hospitalizations in patients with IBD in the last year of life (2010–2018). Source: NRRHS 2010–2018,
Database of Death Records 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.
Obr 3. Podíl akutních hospitalizací u pacientů s IBD v posledním roce života (2010–2018). Zdroj: NRHZS 2010–2018, List o prohlídce zemřelého 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.
Fig. 3. Share of acute hospitalizations in patients with IBD in the last year of life (2010–2018). Source: NRRHS 2010–2018, Database of Death Records 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.

Výše uvedené podíly se liší od profilu míst úmrtí publikovaných pro celou českou populaci. V celkových populačních přehledech je úmrtí doma či v zařízení sociálních služeb reportováno z cca 27 %. Vyšší podíl pacientů s IBD umírajících na lůžkách nemocnic může odrážet jejich vyšší morbiditu v závěru života anebo nižší dostupnost jiných, typicky komunitních, sociálně zdravotních služeb. K podobným závěrům lze dospět i ze srovnávací analýzy ukazující sekvenci lůžek u posledních hospitalizací, při kterých došlo k úmrtí pacienta (obr. 4). Podíl pobytů na následných lůžkách je u těchto hospitalizací nižší, než pozorujeme u celé populace ČR. U pacientů s IBD také zaznamenáváme významně vyšší četnost překladů mezi akutními lůžky, než je typické pro populační statistiky.

Obr. 4. Sekvence lůžek při poslední hospitalizaci ukončené úmrtím pacienta s IBD (2010–2018). Zdroj: NRHZS 2010–2018, List o prohlídce zemřelého 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.<br>
Fig. 4. Sequence of beds at the last hospitalization terminated by death of a patient with IBD (2010–2018). Source: NRRHS
2010–2018, Database of Death Records 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.
Obr. 4. Sekvence lůžek při poslední hospitalizaci ukončené úmrtím pacienta s IBD (2010–2018). Zdroj: NRHZS 2010–2018, List o prohlídce zemřelého 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.
Fig. 4. Sequence of beds at the last hospitalization terminated by death of a patient with IBD (2010–2018). Source: NRRHS 2010–2018, Database of Death Records 2010–2018, NRHOSP 2010–2018.

Obr. 5 detailně rozebírá příčiny a místo úmrtí pacientů s IBD, kteří v posledním roce života neprodělali akutní hospitalizaci. Jak již vyplývá z výše popsaných statistik, jde o relativně malou kohortu pacientů (12–13 % všech zemřelých s diagnózou K50 (CD) nebo K51 a relativně velký podíl v rámci ní představují náhlá úmrtí z důvodu oběhového selhání či z příčiny úrazu, otravy nebo jiné vnější příčiny. To platí zejména pro pacienty s CD. K úmrtí na veřejném místě či při převozu do zdravotnického zařízení došlo u 17,6 % pacientů s diagnózou K50, kteří nebyli v posledním roce života akutně hospitalizováni – v případě UC je tento podíl významně nižší (3,4 %).

Obr. 5. Pacienti s IBD zemřelí v letech 2016–2018 bez hospitalizace na lůžku akutní péče v posledním roce života.
Zdroj: NRHZS 2016–2018, List o prohlídce zemřelého 2016–2018.<br>
Fig. 5. Patients with IBD deceased in 2016–2018 without acute hospitalisation in the last year of life. Source: NRRHS
2016–2018, Database of Death Records 2016–2018.
Obr. 5. Pacienti s IBD zemřelí v letech 2016–2018 bez hospitalizace na lůžku akutní péče v posledním roce života. Zdroj: NRHZS 2016–2018, List o prohlídce zemřelého 2016–2018.
Fig. 5. Patients with IBD deceased in 2016–2018 without acute hospitalisation in the last year of life. Source: NRRHS 2016–2018, Database of Death Records 2016–2018.

Z výše uvedených statistik lze vyvodit, že závěr života pacientů s IBD je z hlediska konzumace zdravotních služeb v drtivé většině zajišťován akutní péčí v českých nemocnicích. Nejde ovšem o specifický jev platný pouze pro pacienty s IBD, podobná data ukazující na nedostatečnou kapacitu sociálních a sociálně-zdravotních služeb vykazuje většina chronických nebo přímo paliativně relevantních diagnóz. Shrneme-li zjištěné poznatky, tak v posledním roce života pouze cca 13 % pacientů s IBD neprodělá žádnou akutní hospitalizaci, > 50 % pacientů umírá na akutním lůžku nemocnic a z nich více než 20 % projde v samotném závěru života opakovanými překlady v akutní péči. Doma či v zařízení sociálních služeb zemře cca 23 % pacientů s IBD. Celkem pouze 10 % pacientů s IBD umírá v zařízeních následné péče, doma či v sociálních zařízeních bez akutní hospitalizace v posledním roce života.

Výše uvedené statistiky doplňují tab. 2 a 3, které detailně shrnují hlavní příčinu akutních hospitalizací u pacientů s IBD v posledním roce jejich života a hlavní příčinu poslední akutní hospitalizace před úmrtím pacienta. Tyto přehledy potvrzují, že samotná diagnóza IBD se na příčinách úmrtí podílí jen v relativně malém procentu (3–5 %). Tento fakt ovšem nezastírá, že část pacientů s IBD má ke konci života problémy s touto základní chorobou. Jak vyplývá z tab. 4, patří u IBD pacientů s CD nebo UC mezi nejčastější příčiny akutních hospitalizací v posledních 3 letech jejich života (15–16 % pacientů).

Tab 2a. Hospitalizace na lůžku akutní péče v posledním
roce života: pacienti s K50 zemřelí v letech 2016-2018.
Zdroj: NRRHZS 2016-2018, List o prohlídce zemřelého
2016-2018.<br>
Tab 2a. Hospitalization on the bed of acute care in the last
year of life: patients with K50 deceased in 2016-2018. Source:
NRRHS 2016-2018, Database of Death Records 2016-2018.
Tab 2a. Hospitalizace na lůžku akutní péče v posledním roce života: pacienti s K50 zemřelí v letech 2016-2018. Zdroj: NRRHZS 2016-2018, List o prohlídce zemřelého 2016-2018.
Tab 2a. Hospitalization on the bed of acute care in the last year of life: patients with K50 deceased in 2016-2018. Source: NRRHS 2016-2018, Database of Death Records 2016-2018.

n = 1 250 pacientů: hospitalizační diagnózy v posledním roce života
(n = 4 066 hospitalizací = 100 %), uvedeno 40 nejčetnějších příčin
ZN – zhoubný novotvar, NS – nespecifický

Tab. 2b. Hospitalizace na lůžku akutní péče v posledním
roce života: pacienti s K51 zemřelí v letech 2016-2018.
Zdroj: NRHZS 2016-2018, List o prohlídce zemřelého
2016-2018.<br>
Tab. 2b. Hospitalization on a bed of acute care in the last year
of life: patients with K51 deceased in 2016-2018. Source:
NRRHS 2016-2018, Database of Death Records 2016-2018.
Tab. 2b. Hospitalizace na lůžku akutní péče v posledním roce života: pacienti s K51 zemřelí v letech 2016-2018. Zdroj: NRHZS 2016-2018, List o prohlídce zemřelého 2016-2018.
Tab. 2b. Hospitalization on a bed of acute care in the last year of life: patients with K51 deceased in 2016-2018. Source: NRRHS 2016-2018, Database of Death Records 2016-2018.

n = 2 092 pacientů: hospitalizační diagnózy v posledním roce života
(n = 6 243 hospitalizací = 100 %), uvedeno 40 nejčetnějších příčin
ZN – zhoubný novotvar, NS – nespecifi cký

Tab. 3a. Poslední hospitalizace v životě pacienta s K50
(zemřelí v letech 2010-2018). Zdroj: NRHZS 2010-2018,
List o prohlídce zemřelého 2010-2018.<br>
Tab. 3a. The last hospitalization in the life of a patient with
K5 (deceased in 2010-2018). Source: NRRHS 2010-2018,
Database of Death Records 2010-2018.
Tab. 3a. Poslední hospitalizace v životě pacienta s K50 (zemřelí v letech 2010-2018). Zdroj: NRHZS 2010-2018, List o prohlídce zemřelého 2010-2018.
Tab. 3a. The last hospitalization in the life of a patient with K5 (deceased in 2010-2018). Source: NRRHS 2010-2018, Database of Death Records 2010-2018.

Hlavní příčiny poslední akutní hospitalizace v životě pacienta
(n = 1 250 hospitalizací = 100 %), uvedeno 40 nejčetnějších příčin
K50 – Crohnova nemoc, NS – nespecifi cký, ZN – zhoubný novotvar

Tab. 3b. Poslední hospitalizace v životě pacienta s K51
(zemřelí v letech 2010-2018). Zdroj: NRHZS 2010-2018,
List o prohlídce zemřelého 2010-2018.<br>
Tab. 3b. The last hospitalization in the life of a patient with
K51 (deceased in 2010-2018). Source: NRRHS 2010-2018,
Database of Death Records 2010-2018.
Tab. 3b. Poslední hospitalizace v životě pacienta s K51 (zemřelí v letech 2010-2018). Zdroj: NRHZS 2010-2018, List o prohlídce zemřelého 2010-2018.
Tab. 3b. The last hospitalization in the life of a patient with K51 (deceased in 2010-2018). Source: NRRHS 2010-2018, Database of Death Records 2010-2018.

Hlavní příčiny poslední akutní hospitalizace v životě pacienta
(N = 2 092 hospitalizací = 100 %), uvedeno 40 nejčetnějších příčin
K51 – ulcerózní kolitida

Tab. 4. Hospitalizační diagnózy v posledních 3 letech života pacientů s IBD a populace ČR, vše osoby zemřelé v letech
2016-2018 (uveden podíl pacientů s hospitalizací na lůžku akutní péče pro danou diagnózu).<br>
Tab. 4. Hospital diagnoses in the last 3 years of life of IBD patients and the population of the Czech Republic, all deaths in
2016-2018 (the proportion of patients with hospitalization in the acute care bed for the diagnosis given).
Tab. 4. Hospitalizační diagnózy v posledních 3 letech života pacientů s IBD a populace ČR, vše osoby zemřelé v letech 2016-2018 (uveden podíl pacientů s hospitalizací na lůžku akutní péče pro danou diagnózu).
Tab. 4. Hospital diagnoses in the last 3 years of life of IBD patients and the population of the Czech Republic, all deaths in 2016-2018 (the proportion of patients with hospitalization in the acute care bed for the diagnosis given).

Tabulka zobrazuje 35 nejčastějších hospitalizačních diagnóz v posledních 3 letech života pacientů s IBD. Zdroj: NRHOSP 2010–2018.
IBD – nespecifi cký střevní zánět, K50 – Crohnova nemoc, K51 – ulcerózní kolitida, ZN – zhoubný novotvar

Problematice hospitalizační péče o pacienty s IBD budeme věnovat další díl seriálu.

Doručeno: 8. 12. 2019

Přijato: 9. 12. 2019

prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého nám. 4

128 01 Praha 2

ladislav.dusek@uzis.cz


Zdroje

1. Dušek L, Májek O, Jarkovský J et al. Příčiny úmrtí pacientů s idiopatickými střevními záněty a související časové trendy. Gastroent Hepatol 2019; 73 (5): 438–443. doi: 10.14735/amgh2019438.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 6

2019 Číslo 6
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Antikoagulační terapie v sekundární prevenci ischemické CMP aneb co všechno se může stát…
nový kurz
Autoři:

Vzácné poruchy zraku a jejich genetické testování
Autoři: prof. MUDr. Petra Lišková, Ph.D.

Praktické aspekty mezioborové spolupráce při diagnostice a léčbě srdečního selhání
Autoři: MUDr. Sylvie Štrégl Hrušková, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., MUDr. Marie Lazárová

Praktický lékař – spojka mezi pacientem a specialistou
Autoři:

Průvodce pomocnými prostředky při léčbě nemocí parodontu
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se