Trendy operačních vaginálních porodů v Moravskoslezském regionu v letech 2002-2011


Trends in vaginal assisted deliveries in the Moravian-Silesian region between the years 2002-2011

Objective:
To analyze trends in vaginal assisted deliveries between 2002-2011 in the Moravian-Silesian region, Czech Republic.

Design:
Retrospective analysis.

Setting:
Obstetric facilities in the Moravian-Silesian region, Czech Republic.

Methods:
Analysis of data on vaginal assisted deliveries in the obstetric facilities in the Moravian-Silesian region, Czech Republic, between the years 2002–2011.

Results:
During the analyzed period the use of vacuumextraction rose from 0.11% to 2.44% of all deliveries and the use of forceps declined from 1.54% to 0.24% of all deliveries. The overall frequency of vaginal assisted deliveries increased from 1.65% to 2.87%. The frequency of caesarean section increased from 16% to 24.5%.

Conclusion:
A fundamental change in the trends of vaginal assisted deliveries occurred in the Moravian-Silesian region between 2002 to 2011. There was a significant reduction in the use of forceps and the rise in the use of vacuum extraction with an overall increase in vaginal assisted deliveries. In comparison with the results of the rest of the Czech Republic, the trends in the Moravian-Silesian region are more pronounced. During the analysed period a significant rise of the cesarean section deliveries occured.

Key words:
vaginal assisted delivery, vacuumextraction, forceps, trend.


Autoři: O. Šimetka 1;  P. Velebil 2
Působiště autorů: Porodnicko-gynekologická klinika, LF OU a FN Ostrava, přednosta MUDr. O. Šimetka, Ph. D. 1;  Ústav pro péči o matku a dítě, Praha, ředitel doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2012, 77, č. 3 s. 232-236

Souhrn

Cíl práce:
Analýza trendů operačních vaginálních porodů v Moravskoslezském regionu v letech 2002–2011.

Typ studie:
Retrospektivní analýza.

Název a sídlo pracoviště:
Porodnická pracoviště Moravskoslezského regionu.

Metodika:
Analýza údajů o operačních porodech z hlášení primářů porodnických zařízení v Moravskoslezském regionu v letech 2002-2011.

Výsledky:
V uvedeném období stouplo užití vakuumextrakce z 0,11 % všech porodů na 2,44 % a užití klešťového porodu kleslo z 1,54 % na 0,24 %. Celková četnost operačního vaginálního porodu stoupla z 1,65 % na 2,87 % všech porodů. Počet císařských řezů stoupl z 16,0 % na 24,5 %.

Závěr:
Mezi lety 2002 až 2011 došlo v Moravskoslezském regionu k zásadní změně trendů v oblasti operačních vaginálních porodů. Došlo ke snížení četnosti použití kleští a vzestupu použití vakuumextrakce při celkovém mírném navýšení operačních vaginálních porodů. Ve srovnání s výsledky v České republice jsou trendy v Moravskoslezském regionu výraznější. Ve stejném období došlo k výraznému nárůstu císařských řezů.

Klíčová slova:
operační vaginální porod, vakuumextrakce, forceps, trend.

ÚVOD

Vakuumextrakce (VEX) je vedle klešťového porodu (F) další z možností operačního ukončení vaginálního porodu (VAD, vaginal assisted delivery). V České republice je metoda relativně málo užívaná, i když na vzestupu, ve světě je užití častější a převládá nad užitím kleští. Česká republika je zemí s jednou z nejnižších frekvencí užití VEX (1,1 % všech vaginálních porodů v roce 2010) a celkově se řadí mezi země s nejnižší četností VAD vůbec [1].

Užití VEX se v různých zemích liší. V sedmdesátých letech 20. století byl VEX preferován převážně v severních státech Evropy, zejména v Dánsku a Švédsku. Od začátku 90. let je častěji používán i v západní Evropě, Africe a Asii, pouze ve východní Evropě a anglicky hovořících zemích zůstává metodou první volby forceps. V USA a Velké Británii obliba VEX v průběhu 90. let strmě roste a už v druhé polovině 90. let je prováděno dvakrát více VEX než F [7]. Ale například v Anglii se v posledních dvou letech počty VEX a F opět vyrovnaly [4]. Velmi vysoká četnost užití VEX je např. v Austrálii a Kanadě, kde frekvence užití dosahuje téměř 15 % všech porodů [1].

V České republice probíhaly VAD až do roku 2002 téměř výhradně s pomocí kleští, teprve v roce 2002 četnost vakuumextrakce poprvé překročila 0,5 % všech porodů.

Trendy VAD jsou z dlouhodobého hlediska relativně příznivé – před 10 lety byla frekvence kleští desetkrát vyšší než četnost užití VEX, který se tak stále pohyboval na hranici kazuistik s frekvencí 0,16 % všech porodů, v roce 2008 byl tento poměr již pouze 1,7 : 1 a v roce 2010 se metody téměř vyrovnaly (VEX 1,05 %, F 1,11 %) (Velebil).

Existují poměrně zásadní rozdíly v užití VEX mezi regiony (0,2 % – 2,6 % ze všech porodů v roce 2010, v užití forcepsu jsou rozdíly menší (0,7 % – 1,7 %) (Velebil).

Vaginální operační porody představují rizikové výkony k řešení akutních rizikových situací, a jsou proto častým předmětem stížností, jak na jejich indikace, tak i případně na jejich provedení. Je tudíž vhodné podrobovat je průběžným auditům, a to jak na úrovni národní a regionální, tak na úrovni instituce a jednotlivce.

SOUBOR A METODIKA

Tato studie je retrospektivní analýzou dat z let 2002 až 2011 získaných z pravidelných ročních hlášení primářů porodnických oddělení v Moravskoslezském regionu pro účely Perinatologického auditu garantovaného Sekcí perinatální medicíny České gynekologické a porodnické společnosti. Do studie byly zařazeny všechny porody, které v tomto období proběhly ve všech porodnických zařízeních v regionu. Jde o analýzu trendů operačních vaginálních porodů a císařských řezů. Pro možnost srovnání se zahraniční literaturou je četnost VAD uváděna jako četnost z celkového počtu porodů.

Jde o analýzu 118 762 porodů, z nichž celkem 24 356 proběhlo císařským řezem a 2823 vaginálně s užitím extrakčního nástroje (VEX byl použit v 1382 případech a F u 1441 případů).

VÝSLEDKY

V uvedeném období došlo k nárůstu počtu porodů z 11 013 ročně na 11 186 ročně s maximem v roce 2007, kdy proběhlo 12 833 porodů. Ve stejném období došlo zároveň k redukci počtu porodnic z původních 15 na současný počet 10 zařízení.

Moravskoslezský region byl v úvodu sledovaného období krajem s největším počtem porodů, v roce 2010 se po Praze a Jihomoravském regionu zařadil na 3. místo v počtu porodů (Velebil) (graf 1).

Vývoj četnosti císařských řezů v Moravskoslezském regionu v letech 2002–2011 v jednotlivých typech porodnic
Graf 1. Vývoj četnosti císařských řezů v Moravskoslezském regionu v letech 2002–2011 v jednotlivých typech porodnic

Četnost císařských řezů v regionu má trvale vzestupný charakter. V uvedeném období došlo ke vzestupu z 16,0 % na 25,3 % (nárůst o 58 %). V porodnicích poskytujících základní porodnickou péči došlo k vzestupu císařských řezů o 60,6 % (z 15,0 % na 24,1 %), v perinatologickém centru ve stejném období došlo k vzestupu o 40,7 % (z 21,6 na 30,3 %) (graf 2).

Trendy operačních vaginálních porodů v Moravskoslezském regionu 2002-2011
Graf 2. Trendy operačních vaginálních porodů v Moravskoslezském regionu 2002-2011

U operačních vaginálních porodů byl v úvodu uvedeného období dominantní technikou forceps, na konci tohoto období naopak jednoznačně převládá vakuumextrakce. K bodu zlomu v trendech došlo mezi lety 2006 a 2007. Celková četnost těchto výkonů přetrvává na velmi nízké úrovni, ale má stoupající charakter (nárůst z 1,65 % na 2,87 %, což představuje nárůst o 74 %) (graf 3, 4).

Vývoj četnosti vakuumextrakce v Moravskoslezském regionu v letech 2002–2011 v jednotlivých porodnicích
Graf 3. Vývoj četnosti vakuumextrakce v Moravskoslezském regionu v letech 2002–2011 v jednotlivých porodnicích

Vývoj četnosti forcepsu v Moravskoslezském regionu v letech 2002–2011 v jednotlivých porodnicích
Graf 4. Vývoj četnosti forcepsu v Moravskoslezském regionu v letech 2002–2011 v jednotlivých porodnicích

Z deseti porodnic je VEX zaveden v 9 a ve stejném počtu porodnic je i převažující metodou. Naopak forceps je prováděn v 8 porodnicích z 10. Z celkového počtu 11 333 porodů v roce 2011 proběhlo 78 % z nich v porodnicích, kde jsou dostupné obě metody.

DISKUSE

Porodnictví nelze provozovat bez užití vaginálních operačních technik, které nemohou být nahrazeny ani zvyšující se četností císařského řezu [8]. Vzhledem k tomu, že všechny operační porodnické výkony (SC,VEX a F) nesou s sebou vedle svých přínosů i rizika a komplikace, je nutné je provádět se správnou indikací. Pro kontrolu správnosti porodnických postupů na jednotlivých pracovištích je nutné analyzovat výsledky, trendy a komplikace a mít možnost se srovnávat s jinými pracovišti.

V případě všech operačních technik existuje snaha nalézt ideální četnost operačních výkonů. V případě císařského řezu existují obrovské rozdíly mezi jednotlivými zeměmi (Afghánistán 1 %, Holandsko 15 %, ČR 23,3 %, Itálie 45 %). O ideální četnosti císařského řezu se trvale diskutuje a jsou snášeny argumenty pro a proti. Hranice kolem 10–15 % všech porodů stanovená WHO v roce 1985 [9] je dnes již v rozvinutých zemích, s výjimkou Holandska, nereálná a platí spíše už jen pro rozvojové země.

V případě operačního vaginálního porodu je situace podobná. Mezi jednotlivými zeměmi existují rovněž významné rozdíly, i když menší než v případě císařského řezu. Stále se hledá ideální četnost užití operačních vaginálních technik, nejčastěji se uvádí hranice 5 % všech porodů. Ve světě se přitom četnost vaginálních operačních porodů pohybuje v širokém rozmezí 2–15 % (Česká republika, Austrálie). Četnost operačních vaginálních porodů neklesá s navyšující se frekvencí SC, spíše naopak. Tyto trendy byly potvrzeny v mnoha zemích (UK, USA, Kanada, Austrálie) [8].

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s raritně nízkou četností operačních vaginálních porodů. Současné vynikající výsledky perinatologické péče v České republice nás nenutí k navýšení VAD.

S postupným posunem pozornosti směrem k mateřské morbiditě a s ohledem na současné poznatky o výhodách, nevýhodách a rizicích operačních vaginálních porodů lze ale doporučit postupnou změnu trendů z F na VEX při zachování celkově nízké incidence. Forceps je v porovnání s VEX více rizikový pro matku při zachování stejné bezpečnosti pro plod/novorozence [1, 2, 3]. Vzhledem k nízké četnosti výkonů VAD je však nutné v konkrétní situaci brát ohled na praktickou erudici výkon provádějícího operatéra, neboť pouze zvládnutá metoda zajišťuje minimalizaci rizika výkonu.

Určitou nevýhodou VEX je paradoxně jeho menší obtížnost, která může vést k jeho méně uvážlivému použití. Další nevýhodou je možná ztráta jedné porodnické dovednosti – provedení forcepsu.

Je tedy nutné podrobovat údaje o způsobu porodu nepřetržitému auditu, který by měl probíhat na úrovni státu, regionu, instituce a jednotlivce [6]. Zavedení VEX do praxe se často setká s přehnaným nadšením a následným poklesem k ustálené hodnotě.

Při analýze skutečností, které vedly ke změně trendu v Moravskoslezském regionu se jako zásadní jeví nastavení trendu v perinatologickém centru s další propagací této metody na regionální a národní úrovni. Propagace v regionu probíhala zejména cestou pravidelných setkávání vedoucích porodnických pracovišť, na kterých byly prezentovány výsledky, audity, trendy a poznatky z literatury.

ZÁVĚR

V uvedeném období došlo k zásadní změně v trendech operačních vaginálních porodů v Moravskoslezském regionu. Užití VEX stouplo z 0,11 % na 2,3 % všech porodů, užití forcepsu naopak kleslo z 1,54 % na 0,58 % všech porodů. Celková četnost VAD zůstala nízká, na úrovni 2,87 % všech porodů. Tyto trendy jsou výraznější než ve zbytku České republiky, kde v roce 2010 převládal v ČR těsně forceps nad VEX (1,11 % vs. 1,05 %) (Velebil).

S ohledem na stav dnešních znalostí jsou tyto trendy pozitivní. Došlo k výraznému omezení klešťového porodu, který byl nahrazen vakuumextrakcí.

Na základě dnešních dostupných poznatků lze předpokládat, že tyto trendy v operačních vaginálních porodech v Moravskoslezském regionu mají pozitivní dopad na mateřskou morbiditu.

Zavedení VEX do porodnické praxe je spojeno s poklesem užívání forcepsu, které může vést až ke ztrátě této porodnické dovednosti.

Poděkování

Děkuji touto cestou bývalým i současným primářům porodnických zařízení v Moravskoslezském regionu za spolupráci, poskytnutí dat a souhlas s jejich publikací.

MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D.

Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava

17. listopadu 1790

708 52 Ostrava

e-mail: ondrej.simetka@fno.cz


Zdroje

1. Johanson, RB. Menon, V. Vacuum extraction versus forceps for assisted vaginal delivery (review). Cochrane Database of Systematic Reviews 1999, Issue 2. Art. No. CD 000224. DOI: 10.1002/14651858.CD000224.

2. Johnson, J., Figueroa, R., Garry, D., et al. Immediate maternal and neonatal effects of forceps and vacuum-assisted deliveries. Obstet Gyn, 2004, 103(3), p. 513–518.

3. Miksovsky, P., Watson, W. Obstetric vacuum extraction: State of the art in the new millenium. Obstet Gyn Survey, 2001, 56(11), p. 736–751.

4. NHS Maternity Statistics, England 1980-2010. Method of delivery, 2012 [www.ic.nhs.uk]. Accessed 9 January 2012.

5. Samuelsson, E., Ladfors, L., Wennerholm, UB., et al. Anal sphincter tears: prospective study of obstetric risk factors. Br J Obstet Gynaecol, 2000, 107, p. 926–931.

6. Strachan, BK., Murphy, DJ. Operative vaginal delivery, RCOG, Guideline No. 26, revised October 2005.

7. Šimetka, O., Michalec, I. Vakuumextrakce. Čes Gynek, 2010, 75 (5), s. 417–422.

8. Vacca, A. Trials and tribulations of operative vaginal delivery. BJOG, 2007, 114, p. 519–521.

9. World Health Organisation. Appropriate technology for birth. Lancet, 1985, 2(8452), p. 436-437.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 3

2012 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se