Chlamydiové infekce urogenitálního systému – využití přímé imunofluorescence v diagnostice Chlamydia trachomatis ve východočeském regionu České republiky v letech 1997–2003

Stáhnout PDF English info

Chlamydia Infections in Urogenital Tract –⁠ Application of Direct Immunofluorescence in the Diagnostics of Chlamydia trachomatis in the East Bohemian Region of Czech Republic during 1997–2003

Objective:
The aim of the study was an evaluation of results of Chlamydia trachomatis antigen detection by means of direct immunofluorescence in samples from patients suspected from this infection.

Design:
Retrospective study.

Setting:
Institute of clinical microbiology, University Hospital and Medical Faculty of Charles University, Hradec Králové.

Methods:
Samples from females were swabs from uterine cervix, vagina and urethra, from male urethral swabs; moreover conjunctival swabs, bronchoalveolar irrigation, lower respiratory tract aspirates and sputum. Samples were fixed and „dyed” with monoclonal specific antibody labeled by fluorescent dye in the lab with a commercial diagnostic kit and they were evaluated microscopically after adding a drop of glycerol and covering with a top slide.

Results:
Within a group of 6126 samples from patients suspected from Chlamydia infection we have found positivity in 14.4 %. Of this subgroup 14.1 % in samples from genitourinary tract of females and 15.2 % in males, 14.1 % from conjunctival swabs and 3.7 % from lower respiratory tract. According to an age differentiation, positive samples in individual life-decades from genitourinary tract were 0–13–14.4–13.9–13.9 and in females over 60 13.9 %. In males the corresponding walues were 0–21.4–15.1–16–13.4 and those over 60 years 16 %. So, the highest positivity in our region has been detected in samples from young men aged 20–30, where it is nearly two-fold higher comparison to age-matched females.

Conclusion:
Direct detection of Chlamydia trachomatis antigen with immunofluorescence method still remains a reliable diagnostic tool. But for a control or confirmation of disputable results it is inconditionally necessary to have at least one more method available, e.g. PCR.

Key words:
Chlamydia trachomatis, antigen detection, immunofluorescence, genitourinary tract, eye, conjunctiva, sputum, irrigation

Autoři: M. Főrstl ¹; V. Štěpánová ¹; V. Buchta ¹; I. Kalousek ²; J. Špaček ²; Z. Veselský ³; P. Macek ⁴; M. Chrzová ⁵
Působiště autorů: Ústav klinické mikrobiologie FN a LF UK, Hradec Králové ¹; Porodnická a gynekologická klinika FN a LF UK, Hradec Králové ²; Urocentrum, Praha ³; Urologická klinka VFN a 1. LF UK, Praha ⁴; Katedra technických předmětů PdF LF UK, Hradec Králové ⁵
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2005; 70(2): 128-133
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Cílem práce bylo vyhodnocení výsledků detekce antigenu Chlamydia trachomatis pomocí přímé imunofluorescenční metody ve vzorcích od pacientů s podezřením na tuto infekci.

Typ studie:
Retrospektivní studie.

Název a sídlo pracoviště:
Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Hradec Králové.

Materiál a metodika:
Jako materiál byly použity u žen výtěry z hrdla děložního, vaginy a uretry; u mužů výtěry z uretry; dále výtěry spojivek, bronchoalveolární laváže, aspiráty a sputa z dolních cest dýchacích. Získané preparáty se v laboratoři pomocí komerční diagnostické soupravy chemicky fixují a „barví“ monoklonální druhovou protilátkou značenou fluorescenčním barvivem, po přidání kapky glycerolu a překrytí krycím sklíčkem jsou mikroskopicky vyhodnoceny.

Výsledky:
V souboru 6126 vzorků od pacientů s podezřením na chlamydiovou infekcí jsme zjistili pozitivitu 14,4 %, z toho v materiálech z urogenitálního systému žen 14,1 % a u mužů 15,2 %, ve stěrech ze spojivek 14,1 % a v materiálech z dolních cest dýchacích 3,7 %. V závislosti na věku byl v jednotlivých deceniích počet pozitivních vzorků z urogenitálního systému 0–13–14,4–13,9–13,9 a u pacientek starších 60 let 13,9 %. Pro porovnání u mužů 0–21,4–15,1–16–13,4 –⁠ a u starších 60 let 16 %. Procentuálně nejvyšší pozitivita tedy byla v našem kraji zjištěna ve vzorcích od mladých mužů ve věku 20–30 let, v nichž je téměř dvojnásobná než u stejně starých žen.

Závěr:
Přímá detekce antigenu Chlamydia trachomatis imunofluorescenční metodou zůstává i nadále spolehlivou diagnostickou metodou. Ke kontrole nebo konfirmaci sporných výsledků je však bezpodmínečně nutné mít k dispozici alespoň jednu další metodu, např. PCR.

Klíčová slova:
Chlamydia trachomatis, průkaz antigenu, imunofluorescence, urogenitální systém, oko, spojivka, sputum, laváž