Specifika spánku u žen a jeho poruch


Sleep and sleep-related disorders in women

There are sex differences in sleep from a very early age till adulthood and older age. The changing hormone profile across the reproductive life of a woman, from puberty through the reproductive period to the postmenopausal years, has a significant influence on sleep. Female hormones may lead to sleep disruption however, multiple factors play a role in insomnia during pregnancy as well as during menopause. Some sleep disorders, such as obstructive apnea and restless leg syndrome, are influenced by menstrual cycle, pregnancy and menopause.

Keywords:

sleep sex difference – puberty – menstrual cycle – pregnancy – menopause


Autoři: Soňa Nevšímalová
Působiště autorů: Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2019; 158: 321-322
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Odlišnosti spánku se objevují u děvčat již od raného dětství a pokračují v dospělosti i v pokročilém věku. Hormonální změny, jež provázejí ženy v reproduktivním věku od puberty přes střední věk až po menopauzu, výrazně ovlivňují spánek. Mohou vést k jeho fragilitě, i když nespavost v těhotenství a průběhu menopauzy má zpravidla multifaktoriální příčiny. Některé poruchy spánku, například spánková apnoe a syndrom neklidných nohou, jsou akcentovány menstruačním cyklem, těhotenstvím či obdobím přechodu a menopauzy.

Klíčová slova:

spánek a pohlavní diference – puberta – menstruační cyklus – těhotenství – menopauza

ÚVOD

Pohlavní rozdíly ve spánku se objevují již od raného dětského věku. Děvčata spí již od kojeneckého věku zpravidla o něco déle a jejich spánkové rytmy se utvářejí s lehkým předstihem oproti chlapcům. Tyto diference se spolupodílejí i na převaze chlapců v riziku syndromu náhlého úmrtí (SIDS – sudden infant death syndrome). Vyšší potřeba spánku u děvčat přetrvává i do pozdějšího dětského věku, jejich spánek je souvislejší a obsahuje i více hlubších stadií synchronního (NREM) spánku. První riziko poruchy spánku a nespavosti může souviset s obdobím začátku menstruace. I v dospělosti přetrvává u žen lehce vyšší potřeba spánku, jejich spánek je kvalitnější a obsahuje více hlubších NREM stadií (1). Existují však fyziologické stavy, kdy jsou ženy náchylnější k poruchám spánku. Jde zejména o období menstruace, těhotenství, šestinedělí, laktace a přechodu (klimakteria).

MENSTRUAČNÍ CYKLUS A PORUCHY SPÁNKU

Problémy se spánkem se objevují zpravidla několik dnů až týden před menstruací, jsou součástí tzv. premenstruačního syndromu a mohou přetrvávat i během prvních dnů menstruace. Může jít buď o nespavost (insomnii), nebo naopak zvýšenou potřebu spánku přes den, případně se objevují obě poruchy současně. K obtížím inklinují zejména ženy s výraznějším premenstruálním syndromem provázeným poruchami nálady a s bolestivou menstruací. Menstruační poruchy spánku jsou častější u starších žen a u žen pracujících na směny. Směnný provoz je rizikovým faktorem pro menstruační poruchy, zejména její nepravidelnost souvisí i s častějšími poruchami spánku (2).

TĚHOTENSTVÍ, ŠESTINEDĚLÍ A OBDOBÍ LAKTACE

Problémy se spánkem se objevují často již na počátku těhotenství a v jeho průběhu se prohlubují. Již v prvních měsících těhotenství se spánek pod vlivem hormonálních změn změlčuje, častější jsou noční probuzení a ženy jsou přes den unavené a ospalé. Noční porucha spánku může být ovlivněna i stresovými faktory při nechtěném těhotenství, nauzeou, zvracením, častějším močením nebo jiným tělesným dyskomfortem.

V druhém trimestru zpravidla mizejí zažívací potíže narušující spánek, snižuje se pocit únavy i denní ospalost. Ke konci období se však objevují pohyby plodu, někdy i mimovolné kontrakce dělohy; spánek se změlčuje, ubývá hlubokých stadií NREM spánku, a proto je spánek i méně osvěžující.

U naprosté většiny těhotných žen je noční spánek ve třetím trimestru neklidný, přerušovaný četnými probuzeními, na kterých se podílí časté nucení k močení, křeče nohou, pocit obtížného dýchání, bolesti zad či napětí v prsou. V důsledku změlčení spánku a častějších probouzecích reakcí si ženy uvědomují i sny, někdy velice živé. Až u dvou třetin těhotných žen je přítomná denní spavost a únava, na níž se podílí i nekvalitní noční spánek (3).

Těhotenství může být provázeno i dalšími poruchami spánku, které se zvýrazňují v jeho průběhu. Přibližně u 20 % žen se objevuje syndrom neklidných nohou. Jde o nepříjemné až bolestivé pocity v dolních končetinách, jež se objevují v klidu a nutí k pohybu (chůzi, masážím apod.), který na chvíli obtíže zmírní. Nepříjemné pocity se objevují ve večerních hodinách, brání usnutí, nebo dokonce budí těhotné ze spánku. K vzniku poruchy přispívá deficit železa (ferritinu), kyseliny listové, častá je i genetická dispozice.

K velmi častým projevům v těhotenství patří chrápání nebo jiné poruchy dechových funkcí včetně spánkové apnoe, tj. přerušovaného dýchání se zástavou dechu, často na desítky vteřin. Na vzniku spánkové apnoe se podíl nárůst váhy – nadváha až obezita a snížená kapacita plic, která kontrastuje se zvýšenou dechovou frekvencí. Nepříznivý vliv má i aktivní či pasivní kuřáctví. V průběhu noci přispívá k jejich vzniku poloha na zádech, překrvení nosní sliznice a přerušovaný spánek. Spánková apnoe je často spojena se zvýšeným krevním tlakem, zvýšeným odpadem bílkovin močí, a bývá tedy součástí preeklampsie. Častou komplikací ohrožující stav nenarozeného dítěte je i těhotenská cukrovka (4).

Po porodu zpravidla mizí jak syndrom neklidných nohou, tak i spánková apnoe, noční spánek je však rušen kojením a péčí o narozené dítě. Přetrvává proto denní únava, jež je dána nejen deficitním nočním spánkem, ale i krevní ztrátou při porodu. Spánková deprivace přispívá k přetrvávání nadváhy či obezity a k vzniku poruch nálad. Více než polovina žen má po porodu výkyvy nálady. Jejich nejzávažnějším projevem je poporodní deprese, která se může manifestovat kdykoli v prvních 6 měsících po porodu a postihuje až 10 % žen (5).

KLIMAKTERIUM A OBDOBÍ MENOPAUZY

Období přechodu pomalu nastupuje kolem 40. roku věku a hormonální změny končí až téměř po 20 letech pozvolného vyhasínání hormonální aktivity. Ženy mají v tomto období až dvakrát více spánkových problémů než dříve.

Nejčastějším z nich je insomnie daná obtížným usínáním, nekvalitním spánkem nebo probouzením v časných ranních hodinách. Na obtížích se podílí hormonální dysbalancí navozené návaly a noční poty. Diskutabilní je zmírnění obtíží hormonální terapií, která sekundárně zlepšuje i noční spánek. Důsledkem nekvalitního spánku je zvýšená denní ospalost a únava.

Klimakterium je spojeno i s rizikem vzniku poruch funkce štítné žlázy, nárůstem váhy a depresemi. Nejzávažnějším rizikem po menopauze je vznik obezity, hypertenze a spánkové apnoe, které jsou navzájem propojeny (6). Nárůst váhy je spojen se zvyšujícím se věkem a snižující se fyzickou aktivitou a je přímo úměrný zvyšujícímu se riziku spánkové apnoe. Rovněž vznik hypertenze je časově vázán na menopauzu a úzce souvisí s obezitou a spánkovou apnoí, a tedy i s rozvojem metabolického syndromu. Do obrazu metabolického syndromu dále patří porucha inzulinové rezistence až cukrovka a porucha lipidového spektra.

U starších žen může být spánek rušen i bolestivými stavy (např. při artróze kyčelního kloubu) a až 15 % žen trpí syndromem neklidných nohou, který prodlužuje usínání a způsobuje noční probouzení. Jeho výskyt je přímo úměrný počtu předchozích těhotenství a narozených dětí (7).

Spánková apnoe i syndrom neklidných nohou jsou ovšem onemocnění snadno léčitelná, a je proto zbytečné, aby ženám ztěžovala život. Spánková apnoe je navíc výrazným rizikem kardiovaskulárního postižení, a tím i předčasného úmrtí.

Poděkování

Grantová podpora: Progress Q27/LF1.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN

Kateřinská 30, 120 00  Praha 2

Tel.: 224 965 562

e-mail: sona.nevsimalova@lf1.cuni.cz


Zdroje
  1. Ohayon MM, Carskadon MA, Guilleminault C et al. Meta-analysis of quantitative sleep parameters from childhood to old age in healthy individuals: developing normative sleep values across the human lifespan. Sleep 2004; 27: 1255–1273.
  2. Driver HS, Sloan EP. Sleep and sleep disorders in women. In. Chokroverty S (ed.). Sleep Disorders Medicine. Basic Science, Technical Considerations and Clinical Aspects. Springer, New York, 2017: 1159–1174.
  3. Balserak BI, Lee K. Sleep disturbances and sleep-related disorders in pregnancy. In: Kryger MH, Roth Z, Dement WC (eds.). Principles and Practice of Sleep Medicine (5th ed.). Elsevier Saunders, 2011: 1572–1586.
  4. Hall MH, Okun ML, Sowers M, et al. Sleep is associated with the metabolic syndrome in a multiethnic cohort of midlife women: the SWAN sleep study. Sleep 2012; 35: 783–790.
  5. Okun ML, Luther J, Prather A et al. Changes in sleep quality but not hormones predict time to postpartum depression recurrence. Affective Dis 2011; 130: 378–384.
  6. Lee KA, Moe KE. Menopause. In: Kryger MH, Roth Z, Dement WC (eds.). Principles and Practice of Sleep Medicine (5th ed.). Elsevier Saunders, 2011: 1592–1601.
  7. Šonka K. Syndrom neklidných nohou (2. vyd.). Maxdorf, Praha, 2008.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Co je dobré vědět o IPF
nový kurz
Autoři:

Nová éra v léčbě migrény
Autoři: MUDr. Eva Medová, MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D.

Imunitní trombocytopenie (ITP) u dospělých pacientů
Autoři: prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D., MBA

Význam nutraceutik u kardiovaskulárních onemocnění

Pěnová skleroterapie
Autoři: MUDr. Marek Šlais

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×