Abstrakta


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 140-141
Kategorie: Abstrakta

ACC haplotyp protaminových genů PRM 1 a PRM2 je asociován s vyšším počtem spermií

P. Křenková, F. Tüttelmann, S. Römer, A. R. Nestorovic, M. Ljujic, A. Štambergová, M. Macek jr., E. Nieschlag, J. Gromoll, M. Simoni, M. Macek, sr.

Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Ústav biologie a lékařské genetiky FN Motol, Praha

Během spermatogeneze jsou histony v hlavičkách spermií nahrazovány protaminy, které umožňují kondenzaci chromatinu nezbytnou pro stabilitu DNA a neporušené vyzrávání spermií. Haploinsuficience těchto genů vede u myší k neplodnosti způsobené abnormální morfologií spermií a jejich sníženou pohyblivostí. Publikované studie zabývající se rolí PRM1/2 variant v mužské neplodnosti jsou však nejednoznačné. Cílem naší studie bylo stanovit frekvenci těchto variant a objasnit jejich vztah k poruchám spermiogeneze.

V mezinárodní retrospektivní studii případů a kontrol byla provedena sekvenační analýza protaminových genů u tří skupin německých mužů – u neplodných pacientů s idiopatickou teratozoospermií a normálním (N = 88) nebo sníženým množstvím spermií (N = 83) a u kontrolní skupiny normozoospermických mužů s normálním počtem spermií (N = 77).

V genu PRM1 byly detekovány dvě vzácné varianty (c.54G>A, c.102G>T) a jedna častá (c.230A>C), v genu PRM2 pakšest vzácných variant a dvě časté (c.298G>C a c.373C>A).

Ve frekvenci nalezených variant nebyl nalezen žádný signifikantní rozdíl mezi testovanými skupinami. Mutace jsou v protaminových genech vzácné a nejsou přímou příčinou poruch spermiogeneze.

Analýza haplotypů třech nejčastějších polymorfismů PRM1 230A>C a PRM2 298G>C/373C>A prokázala u společně testovaných 248 mužů vztah k počtu spermií. Homozygotní nosiči haplotypu ACC mají dvojnásobně vyšší počet spermií než muži bez tohoto haplotypu. Signifikantní odchylka analýzy Hardy-Weinbergovy rovnováhy těchto polymorfismů prokazuje selekční výhodu alely ACC, která podporuje vyšší spermiogenezi a tudíž lepší fertilitu. Uvedené nálezy jsou prioritní.

Podpořeno VZ FNM 00064203 a NR 9448-3/2007.

Monozygotní dvojčata v asistované reprodukci

1,2E. Oráčová, 1G. Tauwinklová, 1P. Trávník, 1K. Veselá, 1J. Veselý, 1L. Hromadová, 1E. Pagáčová

1Sanatorium REPROMEDA s.r.o., Brno

2Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno

Úvod. Monozygotní dvojčata (MZD) vznikají rozdělením jednoho embrya. U spontánních těhotenství se MZD vyskytují v 0,4 %. Incidence MZD po metodách asistované reprodukce se pohybuje od 0,2 % do 12,5 %. Příčina vzniku není doposud jasná. Mezi vnitřní faktory související s MZD je řazen vyšší věk, odlišná inaktivace X chromozomu a vrozené defekty proteinů zona pellucida (genetické faktory). Jako vnější faktory související s MZD jsou uváděny ovariální stimulace, mikromanipulační metody narušující zonu pellucidu, transfer blastocyst a kultivační podmínky.

Materiál a metody. Retrospektivní studie monozygotních dvojčat zjištěných od ledna 2000 do srpna 2009 z čerstvých cyklů v programu IVF s použitím metod ICSI, PGD i darování oocytů.

Výsledky. Z 1255 gravidit bylo zjištěno 25 (1,99 %) monozygotních dvojčat. Ve všech případech se jednalo o transfer embryí po pětidenní kultivaci. Mezi transferovanými embryi převažovaly expandované a hatchující blastocysty. Z porozených plodů bylo 16 ženského a 10 mužského pohlaví. Oproti celému souboru pacientek byl v této skupině zjištěn nižší věk pacientek (29,36 vs. 32,39) a vyšší počet získaných oocytů (16,8 vs. 14,94). Během posledních tří let byla zaznamenána vzrůstající tendence v počtu zjištěných MZD na graviditu; a to 2,80 % (rok 2007), 3,33 % (rok 2008) a 4,24 % (část roku 2009).

Závěr. Nenašli jsme souvislost výskytu monozygotních dvojčat s vyšším maternálním věkem, typem ovariální stimulace ani použitými mikromanipulačními technikami AR (ICSI, PGD). Skutečnými příčinami jejich vzniku se budeme dále zabývat.

Poprvé v České republice bylo prezentováno ve spolupráci s Národním centrem pro výzkum biomolekul zobrazení spermií metodou AFM (Atomic Force Microscopy). Tato metoda umožňuje rozlišení až na úrovni jednotlivých molekul.

Práce byla oceněna odbornou veřejností, vyvolala i mimořádný zájem medií na celostátní úrovni.

Zobrazení spermií metodou AFM (Atomic Force Microscope) s vysokým rozlišením

1J. Přibyl, 1P. Skládal, 2I. Crha, 2J. Žáková

1Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Národní centrum pro výzkum biomolekul

2Masarykova univerzita Brno, Lékařská fakulta, Gynekologicko-porodnická klinika FN

Úvod. Vyšetření spermatu je základním andrologickým vyšetřením. Informuje lékaře o morfologii a dalších vlastnostech spermií. Morfologie spermie je stěžejním faktorem ovlivňujícím průběh oplození a následný vývoj embrya. Standardním postupem je vyšetření barveného nátěru spermií fixovaných na podložním sklíčku pod optickým mikroskopem s imerzí (zvětšení 100×). Cílem práce bylo vypracovat metodu přípravy vzorku a nastavení přístroje pro optimální zobrazení spermií metodou AFM.

Materiál a metody. Mikroskop atomárních sil AFM je velmi citlivé zobrazovací zařízení, pracující typicky s rozlišením pod 1 nm. Principem zobrazování je kontakt velmi ostrého hrotu s povrchem vzorku, na němž je vhodně fixován vizualizovaný objekt. Nad tímto povrchem je hrot posouván, jeho výchylka je zaznamenávána laserovým paprskem a pomocí počítače převáděna do podoby trojrozměrného obrazu. Byla provedena pilotní studie použití mikroskopu AFM pro zobrazování spermií připravených standardní cestou na podložních sklech. Byly použity vzorky spermatu mužů s normospermií vyšetřovaných v andrologické laboratoři Centra asistované reprodukce FN Brno. Pro vyšetření byly vybrány spermie bez výrazných morfologických změn.

Výsledky. Pro dosažení kvalitního obrazu bylo nutné vypracovat techniku přípravy nátěru s odstraněním složek, které nejsou optickým mikroskopem pozorovatelné – stopy seminální plazmy, krystaly solí po zaschnutí fyziologického roztoku na preparátu. Nastavení přístroje vyžadovalo optimalizaci několika parametrů. Byly získány obrazy spermií s vysokým rozlišením umožňujícím hodnocení detailní morfologie povrchu.

Závěr. Studie potvrdila schopnost AFM mikroskopie zobrazit morfologii spermií až s molekulárním rozlišením.

Podpořeno grantem GA AV KJB401630701 a IGA MZ ČR NS/9661-4.


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×