Diabetes Mellitus in Adult Patients with Type 1 Diabetes Shows Immunological, Functional and Clinical Differences Depending on the Presence of Autoimmune Thyroiditis
Background. Autoimmune diabetes is usually accompanied by other autoimmune endocrinopathies, most often by autoimmune thyroiditis (AIT), but it is not clear whether diabetes in these patients differs from diabetes without AIT.
Methods and Results. Eleven-year follow-up of 47 young adult Type 1 diabetic patients with respect to the presence of AIT (group I – positive antibodies against microsomal peroxidase, antiTPO, and tyreoglobulin, antiTgl, group II – only positive antiTPO, group III – without AIT) showed: a) cessation of endogenous insulin secretion (Cpeptide <0.03 nmol/l) in 100 % of patients with AIT (in group I between year 2 and 9, in group II between year 3 and 11, p<0.05), while in group III without AIT only in 55 % of patients (I,II vs. III, p<0.001); b) higher prevalence of antiGAD values > 5 U/ml in group I when compared to patients without AIT (I vs III, p<0.05); c) tendency toward higher doses of insulin needed for diabetes compensation in patients without AIT; d) the highest prevalence of organ-specific and systemic autoantibodies in group I with the most distinct manifestations of AIT, and the lowest prevalence in group III without AIT (statistically significant).
Conclusions. Autoimmune diabetes in adults with AIT compared to diabetes occurring isolated showed differences in the area of autoimmunity against islets of Langerhans, Langerhans islets’ function and in the clinical course of the disease.
Key words: diabetes mellitus Type 1, autoimmune thyroiditis, antiGAD, antiIA2, Langerhans islets’ function, autoimmune polyglandular syndromes.
Autoři: K. Vondra; B. Bendlová ; I. Šterzl; J. Vrbíková; V. Zamrazil Působiště autorů: Endokrinologický ústav, Praha 1 Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2007; 146: 267-272 Kategorie: Původní práce
Východisko. Autoimunitní diabetes je obvykle doprovázen dalšími autoimunitními endokrinopatiemi, nejčastější autoimunitní tyroiditidou (AIT). Není jasné, zda diabetes melittus u těchto nemocných se odlišuje od diabetes, kde asociace s AIT není přítomná..
Metody a výsledky. Jedenáctileté sledování 47 dospělých diabetiků typu 1 (young adults) v závislosti na přítomné AIT (skupina I – pozitivní protilátky proti mikrozomální peroxidáze, antiTPO i proti tyreoglobulinu, antiTgl, skupina II – přítomny pouze antiTPO + , skupina III – bez AIT) prokázalo: a) zánik vlastní sekrece inzulínu (Cpeptid <0,03 nmol/l) u 100 % nemocných s AIT (ve skupině I mezi 2.–9. rokem, ve skupině II mezi 3.–11. rokem, p<0,05), zatímco ve skupině III bez AIT pouze u 55 % nemocných (I, II vs. III, p<0,001); b) vyšší výskyt hodnot antiGAD > 5 U/ml ve skupině I ve srovnání s nemocnými bez AIT (I vs III, p<0,05); c) tendenci k vyšším dávkám inzulínu potřebným ke kompensaci u diabetiků bez AIT; d) nejvyšší výskyt orgánově specifických a systémových autoprotilátek ve skupině I s nejvýraznějšími projevy AIT, naopak nejnižší ve skupině III u diabetiků bez AIT (statisticky významné).
Závěry. Autoimunitní diabetes mellitus dospělých s AIT ve srovnání s diabetes mellitus vyskytujícím se izolovaně vykazuje odlišnosti v oblasti autoimunity proti Langerhansovým ostrůvkům, ve funkci Langerhansových ostrůvků i v klinickém pruběhu.
Klíčová slova: diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní tyroiditida, antiGAD, antiIA2, funkce Langerhansových ostrůvků, autoimunitní polyglandulární syndromy.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
