Changing Clinical Image of Celiac Sprue in Childhood
Background. Celiac sprue is considered to be the second most common chronic disease in childhood after allergic diseases. At present, the prevalence of this disease is stated as high as approximately 1% in inhabitants of the North America and Western Europe. Aetiology of celiac sprue is multifactorial as it is in other chronic diseases. Pathogenetically, it is an autoimmune disease whose main autoantigene is the tissue transglutaminase. It affects those individuals carrying HLA-DO2 or HLA-DO8 gene and those who were exposed to wheat gliadine or similar amino acids (prolamines) in rye and barley. The purpose of the present study was to find out whether clinical manifestation of celiac sprue changed in our group of patients in course of 23 years.
Methods and Results. In forty-eight children celiac sprue was diagnosed according to histopathological and histochemical findings in the small intestine mucosa. In the children examined within 5 years in 1982–1987, main clinical symptom of celiac sprue was diarrhoea. In the control group of children examined within 7 months in 2004–2005, intestinal and extraintestinal symptoms in celiac sprue were equally distributed; the so-called sleeping forms occurred too.
Conclusions. It is discussed what are the trigger mechanisms and the possible danger of celiac sprue manifestations and why celiac sprue is diagnosed in the older children at present time compared with the past years.
Key words: celiac sprue, celiac disease, lactation, nutrition.
Autoři: P. Frühauf; Z. †lojda 1; J. Fabianová; M. Sedláčková Působiště autorů: Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha ; Laboratoř pro histochemii a histopatologii 1. LF UK, Praha 1 Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2006; 145: 470-474 Kategorie: Původní práce
Východisko. Celiakální sprue je považována za druhé nejčastější chronické onemocnění v dětském věku po alergických chorobách. Prevalence onemocnění je v současné době udávána až kolem 1 % obyvatel Severní Ameriky a západní Evropy. Etiologie celiakální sprue je jako u dalších chronických chorob multifaktoriální. Patogeneticky se jedná se o autoimunitní onemocnění, jehož hlavním autoantigenem je tkáňová transglutamináza. Postihuje jedince, kteří jsou nositeli HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 genu a kteří byli exponováni pšeničnému gliadinu nebo podobným aminokyselinám (prolaminům) v žitě a ječmenu. Cílem práce bylo určit, zda se u našeho souboru dětí změnily klinické projevy celiakální sprue v průběhu minulých 23 let.
Metody a výsledky. Bylo vyšetřeno 48 dětí, u nichž byla celiakální sprue diagnostikována vyšetřením histopatologického a histochemického nálezu na sliznici tenkého střeva z bioptického vzorku. U dětí vyšetřených v období 5 let (1982–1987) byl dominujícím příznakem celiakální sprue průjem. U stejného počtu dětí, vyšetřených v období 7 měsíců v letech 2004–2005 byl počet příznaků intestinálních a extraintestinálních u celiakální sprue vyrovnaný, vyskytly se také tzv. spící formy.
Závěry. Diskutovány otázky, jaké jsou spouštěcí mechanizmy a rizika vzniku celiakálního sprue a proč je v současnosti celiakální sprue diagnostikována až u starších dětí než dříve.
Klíčová slova: celiakální sprue, celiakie, kojení, výživa.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
