-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Práce v oboru
Doporučené pozice
Reklama- Praktické
Top novinky
ReklamaEKG lekce 5
Autoři: O. Šmíd; J. Šimek
Působiště autorů: II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 3-4, s. 187-188
Kategorie: EKG v klinické praxi
KAZUISTIKA
64letý, doposud zdravý muž v průběhu divadelního představení přestal náhle pohybovat pravostrannými končetinami a mluvit. Po transportu na neurologickou kliniku byla potvrzena ischemická cévní mozková příhoda(iCMP) a při splnění indikačních kritérií zahájena systémová trombolýza. Během léčby došlo ke zlepšení stavu včetně řeči a nemocný si začal stěžovat na bolesti na prsou. Bylo provedeno kontrolní EKG a konzultován kardiolog. Ten doporučil dokončit podávání trombolýzy a poté zopakovat konzilium s kontrolním EKG a laboratorními odběry. Křivky EKG při příjmu a po trombolýze ukazuje obr. 1 a 2.
Obr. 1. EKG křivka 1 při přijetí pacienta do nemocnice
Obr. 2. EKG křivka 2 během trombolýzy při konzultaci kardiologa
KVÍZ
Bylo rozhodnutí kardiologa správné?
- a) Ne, změny EKG jsou podmíněny cévní mozkovou příhodou, další kardiologická péče je zbytečná.
- b) Ne, jedná se o akutní infarkt myokardu a je indikována neodkladná koronarografie a revaskularizace myokardu.
- c) Ano, jedná se o souběh ischemické cévní mozkové příhody a akutního infarktu myokardu (AMI), nejlepším řešením je dokončení systémové trombolýzy s koronarografií načasovanou podle její úspěšnosti.
POPIS EKG
Na křivce 1 je přítomen sinusový rytmus s jednou komorovou extrasystolou. Prodloužený PQ interval nad 200 ms, tj. AV blokáda I. stupně, dominantním jevem jsou ST elevace charakteru Pardeho vlny až 5 mm ve svodech II, III aVF a dále ST deprese ve svodech I, aVL, V1–2. Závěr: Akutní STE IM spodní stěny s ischemií přesahující na zadní stěnu levé komory a lehká převodní porucha. Křivka 2 se liší tepovou frekvencí, 45/min znamená sinusovou bradykardii. Nadále nejsou patrné vlny Q, tj. známky transmurální nekrózy myokardu.
SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ
c) Ano, jedná se o souběh ischemické cévní mozkové příhody a akutního infarktu myokardu (AMI), nejlepším řešením je dokončení systémové trombolýzy s koronarografií načasovanou podle její úspěšnosti.
KLINICKÝ KOMENTÁŘ 1
Skutečně se jednalo o kombinaci akutní koronární a mozkové příhody s dosti typickými klinickými projevy. Cévní mozkové příhody sice mohou způsobit změny EKG, dokonce i ST elevace, ale nikdy tak výrazné jako zde a nebývají provázeny stenokardií. Rozhodnutí o pokračování trombolytické léčby vyplývá z obdobné patofyziologie iCMP a AMI v podobě akutního trombotického uzávěru. Dnes již trochu zapomínáme, že systémová trombolýza byla ještě nedávno základem léčby STEMI a je jím i nadále v mnoha zemích světa, kde katetrizační léčba není tak dostupná jako u nás. Superiorita perkutánní koronární angioplastiky (PCI) vyplývá z vyšší úspěšnosti (nad 90 %) a nižšího rizika krvácení. Pokud je však zahájení PCI oproti trombolýze významně opožděno (nad 90 minut), benefit se díky většímu rozsahu nekrózy ztrácí. Úspěšnost systémové trombolýzy se pohybuje mezi 65–70 % a posuzujeme ji podle ústupu obtíží a poklesu ST elevací o více než 50 % (tzv. resoluce ST).
KLINICKÝ KOMENTÁŘ 2
Naprostá většina AMI vzniká rupturou nestabilního plátu s vytvořením nasedajícího trombu. Podání trombolýzy sice dokáže trombus rozpustit, ale nijak neřeší přítomnost plátu, který nadále hrozí reokluzí a reinfarktem. Koronarografie a ošetření plátu koronárním stentem je tedy nutné i po podání trombolýzy – v případě, že je tato úspěšná, tak do 48 hodin, v případě, že je neúspěšná, co nejdříve. Výjimkou jsou případy, kdy je uzávěr věnčité tepny způsoben embolizací trombu z jiného místa cévního řečiště (nejčastěji z ouška levé síně). Tak tomu bylo i v případě našeho pacienta, u kterého koronarografie ukázala jen nevýznamné postižení. Podezření na kardioembolizační etiologii, která by současně vysvětlila souběh iCMP a AMI popisovaného pacienta, pak bylo potvrzeno další den zachycením následujícího záznamu.
Na křivce EKG (obr. 4) se jedná o paroxysmální supraventrikulární tachykardii, nejspíše atypický flutter síní, s nepravidelným převodem na komory 2–4 : 1, která byla podkladem embolizace do mozkového i koronárního řečiště. Po vyloučení reziduální trombózy v levé síni jícnovou echokardiografií byla provedena úspěšná elektrická kardioverze a pacient byl následně propuštěn se zachovanou funkcí levé komory, mírnou reziduální parézou pravé paže a komplexní léčbou včetně dlouhodobé antikoagulace.
Obr. 4. Záznam EKG z monitoru: Paroxysmus supraventrikulární tachykardie – popis je uveden v článku
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Ondřej Šmíd
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína
Článek ARDS a obézní pacient
Článek vyšel v časopiseAnesteziologie a intenzivní medicína
Nejčtenější tento týden
2019 Číslo 3-4- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse účinně snižuje pooperační bolest
- Neodolpasse jako ideální volba tam, kde je bolest provázena spasmem kosterního svalstva
- Optimalizace léčby pooperační bolesti snižuje nároky na zdravotní péči
- Použití Neodolpasse v indikaci pooperační bolesti
-
Všechny články tohoto čísla
- Obtížné zajištění dýchacích cest u dospělých a u dětí; nový doporučený postup ČSARIM
- POCT – UZ v diagnostice diafragmatické dysfunkce po torakochirurgických výkonech
- Jak pracovat s Doporučeným postupem ČSARIM pro zajištění obtížných dýchacích cest?
- APACHE a qSOFA ve stratifikaci rizika při sepsi
- Léčba hypotenze po úvodu do celkové anestezie – multicentrická dotazníková studie
- Tako-tsubo syndrom v průběhu spondylochirurgického výkonu
- Vliv videolaryngoskopie na hloubku zavedení tracheální rourky a četnost endobronchiální intubace – prospektivní randomizovaná studie
- ARDS a obézní pacient
- Fasciální prostory na krku pro regionální anestezii
- Deeskalace antibiotické terapie jako součást strategie péče o kriticky nemocné
- TTM – řízená tělesná teplota v současném pojetí
- Základní neuromodulační metody v léčbě chronické bolesti
- Ambulantní kolonoskopie – čas propuštění po výkonu
- Pohled mladých anesteziologů a intenzivistů na specializační vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína v České republice: dotazníková studie
- Tako-tsubo kardiomyopatie jako perioperační komplikace karotické endarterektomie potvrzená MR zobrazením srdce
- Zajištění obtížných dýchacích cest u dospělých a dětí
- EKG lekce 5
- Farmakologie látek ovlivňujících fluidokoagulační rovnováhu
- Kapilární návrat – klinické vyšetření přítomnosti cirkulační koherence?
- Za primářem MUDr. Vladimírem Kynclem (19. 10. 1930 – 27. 5. 2019)
- Anesteziologie a intenzivní medicína
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Kapilární návrat – klinické vyšetření přítomnosti cirkulační koherence?
- Základní neuromodulační metody v léčbě chronické bolesti
- Deeskalace antibiotické terapie jako součást strategie péče o kriticky nemocné
- Zajištění obtížných dýchacích cest u dospělých a dětí
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání