#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

TTM – řízená tělesná teplota v současném pojetí


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 3-4, s. 152
Kategorie: Zajímavosti z literatury

Ray A, Paulich S, Molan JP. Targeted temperature management after cardiac arrest: where are we now? In: Annual update in intensive care and emergency medicine. Vincent J-L, ed. Heidelberg: Springer, 2019 : 125–136.

Souborná didakticky pojatá kapitola autorů z akademických pracovišť v Bathu a v Bristolu (UK) na téma zkušeností s preventivními i léčebnými opatřeními –⁠ v podstatně fyzikálního rázu –⁠ s cílem minimalizovat poškození mozku po ROSC při OHCA, a to s následným pevně daným snížením tělesné teploty (target temperature management –⁠ TTM).

Metoda má svou historii se začátky v roce 1950. Později se jí věnovaly četné studie zaměřené na neurologický přínos, na výsledné mentální funkce i na doprovodné nežádoucí účinky v pozástavové intenzivní péči. Postup byl modifikován z původní celotělové cílené a řízené hypotermie v pásmu 33–36 °C, dále s doporučením insuflace velmi chladných medií pod lební spodinu až po dnešní důraz na udržení centrální tělesné teploty na 36 °C s prevencí zcela nežádoucího vzestupu tělesné teploty po ROSC a po expozici mozku ischemicko-reperfuznímu traumatu.

Studie prokázala, že po zavedení TTM se akutní přežití významně zlepšilo. Doporučení bylo zařazeno do časných ALS postupů a promítlo se do dat získaných k roku 2003. Údaje ANZICS ze studie HYPERION prokázaly, že udržovaná teplota 33–36 °C tělesného jádra po ROSC nevede k rozdílným výsledkům, je dostupnější, pohotovější a je doprovázena menším počtem nežádoucích účinků. Od roku 2013 je požadavkem udržet teplotu tělesného jádra na 36 °C a zabránit jejímu vzestupu. Očekávají se výsledky studie TTM-2; ty s největší pravděpodobností zařadí tuto hodnotu do inovovaných metodických doporučení ALS a k opatřením ochrany mozku v rámci pozástavového syndromu.

Připravila doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína
Článek EKG lekce 5

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 3-4

2019 Číslo 3-4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#