#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Sledování a monitorování oběhu


Autoři: V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 5, s. 285-286
Kategorie: Atestační otázky

  1. Vymezení otázky a struktura problému
  2. Důležité body
  3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

1. Vymezení otázky a základní struktura problému

Stejně jako u monitorování jiných orgánových funkcí, je monitorování oběhu založeno na kombinaci klinického sledování s využitím informací z ostatních monitorovacích technik. I přes rozvoj technologií k monitorování jednotlivých parametrů funkce oběhu v posledním desetiletí, přínos většiny z nich není dodnes přesně určen a označit jakoukoliv metodu za nejlepší nelze. Základem tak již přes 20 let zůstává klinické monitorování, sledování srdeční frekvence, krevního tlaku a pulzní oxymetrie – ukazatelé, u nichž nález významné odchylky v měřeném parametru signalizuje prakticky vždy existenci dysfunkce oběhu různé klinické závažnosti. Interpretace jakékoliv hodnoty sledované v rámci monitorování oběhu musí:

  1. zahrnovat jednak technické limity použité metody,
  2. vzít v úvahu klinický kontext,
  3. zohlednit fyziologické souvislosti a možné interakce sledovaného paramateru s ostatními systémy, zejména s dýchacím systémem.
  • Monitorování:
    • definice: opakované nebo trvalé pozorování pacienta a jeho fyziologických funkcí, případně funkcí používaných postupů orgánové podpory;
    • obecné cíle monitorování během anesteziologické péče
      • posouzení stavu fyziologických funkcí a včasná detekce jejich abnormalit,
      • posouzení průběhu a vývoje klinického stavu.
    • Oběh jako jedna ze základních životních funkcí.
    • Monitorování oběhu jako součást základního monitorování v průběhu anesteziologické a intenzivní péče.
  • Monitorování – základní součásti:
    • klinické monitorování (je vhodné mít určitý strukturovaný postup)
      • posouzení stavu ostatních základních životních funkcí (vědomí, dýchání)
      • posouzení přítomnosti klinických známek tkáňové hypoperfuze
      • posouzení arteriálního pulzu (centrálně i periferně,)
      • posouzení náplně jugulárních žil
      • fyzikální vyšetření hrudníku a srdce
      • fyzikální vyšetření končetin;
    • EKG (kontinuální sledování EKG křivky na monitoru představuje rutinní součást monitorování oběhu; je využíváno zejména v hodnocení tepové frekvence a rytmu, případně známek koronární ischémie; standardním postupem je použití 3- nebo 5svodového EKG; na monitoru volíme nejčastěji svod II, případně svod, kde je nejlépe viditelná vlna P; moderní monitory jsou vybaveny moduly analýzy křivky k detekci abnormalit rytmu či změn ST úseku); využití EKG monitorování je zejména pro:
      • sledování a detekce abnormalit srdeční frekvence a rytmu
      • detekce známek ischémie (zejména změn ST úseku)
      • diferenciální diagnostika klinické zástavy oběhu
        • asystolie
        • fibrilace komor
        • bezpulzová srdeční aktivita
      • sledování účinku farmak
      • sledování důsledků změn v sérových hladinách kalcia a kalia
      • sledování funkce kardiostimulátoru;
    • arteriální tlak
      • neinvazivní způsob
      • invazivní způsob
    • centrální žilní tlak
      • indikace, přínos
      • provedení
      • limity a komplikace
    • tlak v a. pulmonalis
      • indikace, přínos
      • limity a komplikace
    • ultrazvukové vyšetření
    • minimálně invazivní metody hemodynamického monitorování
    • pulzní oxymetrie
    • kapnometrie

2. Důležité body

  • Neexistují normální hemodynamické hodnoty, které by byly univerzálně aplikovatelné u všech pacientů.
  • Interpretace jakékoliv hodnoty sledované v rámci monitorování oběhu musí zohlednit aktuální kontext klinické situace.
  • Klinické vyšetření oběhu představuje nejrychlejší a v řadě situací i rozhodující faktor v posouzení stavu oběhu během anestezie.
  • Invazivní měření krevního tlaku je preferováno u pacientů oběhově nestabilních a/nebo s hypotenzí.
  • Kontinuální sledování hemodynamických parametrů je při hemodynamické nestabilitě preferováno před intermitentním.
  • Neinvazivní metody jsou preferovány, ale nezaměňovat s „nepoužíváním“ invazivních metod, pokud by tyto měly přinést další informaci využitelnou v terapii.
  • Základní hemodynamické axiomy:
    • tachykardie není nikdy „normální“ nález;
    • hypotenze je vždy „abnormální“ nález;
  • neexistuje „normální srdeční výdej“, vždy jen „adekvátní či nikoliv“;
  • zvýšený centrální žilní tlak je vždy „patologický“ nález, jakkoliv nemusí vést k bezprostřední léčebné intervenci.

3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

  • PubMed – hemodynamic monitoring
  • www.slideshare.net – do políčka „search“ napište „hemodynamic monitoring“
  • http://www.edwards.com/education/pages/cceducationmap.aspx
  • http://www.gilamonsterweb.net/edu_site/docs/ECCO/Module%20Notebook%20-%20Basic%20Hemodynamic%20Monitoring.pdf
  • https://www.openanesthesia.org/hemodynamic_monitoring/
  • https://www.signup4.net/Upload/KAIS13A/APHY181E/Castillo_Hemodynamic%20Slides.pdf
  • https://www.oumedicine.com/docs/ou-medical-center-workfiles/update-on-hemodynamic-monitoring.pdf?sfvrsn=2

Nová služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě!

Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresucernyvla1960@gmail.com, na vaše dotazy bude zodpovězeno obvykle do 72 hodin, jen výjimečně déle. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny 

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Institut postgraduálního vzděláváníve zdravotnictví

Centrum pro výzkum a vývoj

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Dept. of Anesthesia, Pain Managementand Perioperative Medicine 

Dalhousie University, Halifax, Canada

Klinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicíny

Univerzita Karlova v Praze

Lékařská fakulta v Hradci Králové

e-mail: cernyvla1960@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2015 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#