Sledování a monitorování oběhu


Autoři: V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 5, s. 285-286
Kategorie: Atestační otázky

  1. Vymezení otázky a struktura problému
  2. Důležité body
  3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

1. Vymezení otázky a základní struktura problému

Stejně jako u monitorování jiných orgánových funkcí, je monitorování oběhu založeno na kombinaci klinického sledování s využitím informací z ostatních monitorovacích technik. I přes rozvoj technologií k monitorování jednotlivých parametrů funkce oběhu v posledním desetiletí, přínos většiny z nich není dodnes přesně určen a označit jakoukoliv metodu za nejlepší nelze. Základem tak již přes 20 let zůstává klinické monitorování, sledování srdeční frekvence, krevního tlaku a pulzní oxymetrie – ukazatelé, u nichž nález významné odchylky v měřeném parametru signalizuje prakticky vždy existenci dysfunkce oběhu různé klinické závažnosti. Interpretace jakékoliv hodnoty sledované v rámci monitorování oběhu musí:

  1. zahrnovat jednak technické limity použité metody,
  2. vzít v úvahu klinický kontext,
  3. zohlednit fyziologické souvislosti a možné interakce sledovaného paramateru s ostatními systémy, zejména s dýchacím systémem.
  • Monitorování:
    • definice: opakované nebo trvalé pozorování pacienta a jeho fyziologických funkcí, případně funkcí používaných postupů orgánové podpory;
    • obecné cíle monitorování během anesteziologické péče
      • posouzení stavu fyziologických funkcí a včasná detekce jejich abnormalit,
      • posouzení průběhu a vývoje klinického stavu.
    • Oběh jako jedna ze základních životních funkcí.
    • Monitorování oběhu jako součást základního monitorování v průběhu anesteziologické a intenzivní péče.
  • Monitorování – základní součásti:
    • klinické monitorování (je vhodné mít určitý strukturovaný postup)
      • posouzení stavu ostatních základních životních funkcí (vědomí, dýchání)
      • posouzení přítomnosti klinických známek tkáňové hypoperfuze
      • posouzení arteriálního pulzu (centrálně i periferně,)
      • posouzení náplně jugulárních žil
      • fyzikální vyšetření hrudníku a srdce
      • fyzikální vyšetření končetin;
    • EKG (kontinuální sledování EKG křivky na monitoru představuje rutinní součást monitorování oběhu; je využíváno zejména v hodnocení tepové frekvence a rytmu, případně známek koronární ischémie; standardním postupem je použití 3- nebo 5svodového EKG; na monitoru volíme nejčastěji svod II, případně svod, kde je nejlépe viditelná vlna P; moderní monitory jsou vybaveny moduly analýzy křivky k detekci abnormalit rytmu či změn ST úseku); využití EKG monitorování je zejména pro:
      • sledování a detekce abnormalit srdeční frekvence a rytmu
      • detekce známek ischémie (zejména změn ST úseku)
      • diferenciální diagnostika klinické zástavy oběhu
        • asystolie
        • fibrilace komor
        • bezpulzová srdeční aktivita
      • sledování účinku farmak
      • sledování důsledků změn v sérových hladinách kalcia a kalia
      • sledování funkce kardiostimulátoru;
    • arteriální tlak
      • neinvazivní způsob
      • invazivní způsob
    • centrální žilní tlak
      • indikace, přínos
      • provedení
      • limity a komplikace
    • tlak v a. pulmonalis
      • indikace, přínos
      • limity a komplikace
    • ultrazvukové vyšetření
    • minimálně invazivní metody hemodynamického monitorování
    • pulzní oxymetrie
    • kapnometrie

2. Důležité body

  • Neexistují normální hemodynamické hodnoty, které by byly univerzálně aplikovatelné u všech pacientů.
  • Interpretace jakékoliv hodnoty sledované v rámci monitorování oběhu musí zohlednit aktuální kontext klinické situace.
  • Klinické vyšetření oběhu představuje nejrychlejší a v řadě situací i rozhodující faktor v posouzení stavu oběhu během anestezie.
  • Invazivní měření krevního tlaku je preferováno u pacientů oběhově nestabilních a/nebo s hypotenzí.
  • Kontinuální sledování hemodynamických parametrů je při hemodynamické nestabilitě preferováno před intermitentním.
  • Neinvazivní metody jsou preferovány, ale nezaměňovat s „nepoužíváním“ invazivních metod, pokud by tyto měly přinést další informaci využitelnou v terapii.
  • Základní hemodynamické axiomy:
    • tachykardie není nikdy „normální“ nález;
    • hypotenze je vždy „abnormální“ nález;
  • neexistuje „normální srdeční výdej“, vždy jen „adekvátní či nikoliv“;
  • zvýšený centrální žilní tlak je vždy „patologický“ nález, jakkoliv nemusí vést k bezprostřední léčebné intervenci.

3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

  • PubMed – hemodynamic monitoring
  • www.slideshare.net – do políčka „search“ napište „hemodynamic monitoring“
  • http://www.edwards.com/education/pages/cceducationmap.aspx
  • http://www.gilamonsterweb.net/edu_site/docs/ECCO/Module%20Notebook%20-%20Basic%20Hemodynamic%20Monitoring.pdf
  • https://www.openanesthesia.org/hemodynamic_monitoring/
  • https://www.signup4.net/Upload/KAIS13A/APHY181E/Castillo_Hemodynamic%20Slides.pdf
  • https://www.oumedicine.com/docs/ou-medical-center-workfiles/update-on-hemodynamic-monitoring.pdf?sfvrsn=2

Nová služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě!

Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresucernyvla1960@gmail.com, na vaše dotazy bude zodpovězeno obvykle do 72 hodin, jen výjimečně déle. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny 

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Institut postgraduálního vzděláváníve zdravotnictví

Centrum pro výzkum a vývoj

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Dept. of Anesthesia, Pain Managementand Perioperative Medicine 

Dalhousie University, Halifax, Canada

Klinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicíny

Univerzita Karlova v Praze

Lékařská fakulta v Hradci Králové

e-mail: cernyvla1960@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2015 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se