#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Doporučení pro anesteziologickou péči v průběhu vyšetření magnetickou rezonancí


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 5, s. 289-290
Kategorie: Nová mezinárodní doporučení

Text zpracoval: Černý V.
Reference: Anesthesiology. 2015 Mar;122(3):495-520. doi: 10.1097/ALN.0000000000000458.
Poznámka: Dokument aktualizuje doporučení z roku 2009, výběr z textu (uvedené číslování) neodpovídá struktuře jednotlivých doporučení v originálním dokumentu.

VYBRANÁ DOPORUČENÍ

1. Edukace

  • Všichni anesteziologové by měli být vzděláni a poučeni o specifickém prostředí magnetické rezonance (MRI).
  • Edukace by měla zdůraznit potenciální zdravotní rizika pro pacienty a personál.
  • Edukace by měla zahrnovat informace o všech předmětech, které by neměly být přinášeny do zóny III a IV prostředí MRI (např. fonendoskopy, hodinky, mobilní telefony, kreditní karty, baterie aj.).
  • Anesteziologové by měli těsně spolupracovat s radiology, techniky při sestavování obsahu vzdělávacích programů zaměřených na bezpečnost anesteziologické péče v průběhu vyšetření MRI.

2. Kontrola pracovníků poskytující anesteziologickou péči

  • Anesteziologové by měli těsně spolupracovat s vedoucím lékařem MRI s cílem zajistit systém kontroly všech pracovníků (zda nemají rizikové předměty pro MRI) před vstupem do zóny III a IV.

3. Kontrola pacientů podstupujících vyšetření MRI

  • Každý pacient, u kterého je plánováno vyšetření MRI s požadavkem anesteziologické péče, by měl být diskutován s lékařem indikujícím MRI a radiologem s cílem zjištění, zda:
    • jde o „rizikového“ pacienta (novorozenci, kritický stav pacienta s poruchou životních funkcí, obezita, periferní cévní onemocnění),
    • pacient vyžaduje v průběhu MRI vyšetření nějaký přístroj (monitorování, podpora orgánových funkcí),
    • byl pacient zkontrolován pro přítomnost implantovaných zařízení (kardiostimulátor apod.),
    • byl pacient zkontrolován pro přítomnost feromagnetických věcí (např. chirurgické klipy, chlopně),
    • byl pacient zkontrolován pro přítomnost „zapuštěných“ kovových částic (např. obsah kovových částic v barvě pro tetování, piercing), nebo implantovaných zařízení (kardiostimulátor apod.).
  • U pacientů s renálním selháním by nemělo být používáno gadolinium pro zvýšené riziko tzv. nephrogenic systemic sclerosis.
  • Každý přístroj využívaný pro zajištění anesteziologické péče na MRI by měl být označen kategorií:
    • bezpečný pro použití MRI,
    • nelze používat pro MRI,
    • lze použít pro MRI za určitých podmínek.
  • Kardiostimulátory a kardiovertery jsou obecně považovány za kontraindikaci k vyšetření MRI.
  • MRI může být provedeno za určitých okolností u pacientů s:
    • deep brain“ stimulátorem,
    • vagal nerve“ stimulátorem,
    • phrenic nerve“ stimulátorem,
    • termodilučním katétrem obsahujícím kovové vlákno,
    • kochleárním implantátem.

4. Příprava

  • Anesteziolog by měl formulovat plán anesteziologické péče v prostředí MRI.
  • Anesteziolog by měl konzultovat radiologa s cílem zjištění doby trvání vyšetření, polohy pacienta, potřeby zadržení dechu/přerušení ventilace.
  • Anesteziolog by měl spolupracovat s personálem MRI stran umístění všech pomůcek a přístrojů nezbytných pro poskytnutí anesteziologické péče.
  • Anesteziolog by měl zkontrolovat vhodnost místa, ze kterého bude sledovat pacienta, jeho orgánové funkce a činnost přístrojů, nezbytných pro poskytnutí anesteziologické péče.
  • Anesteziolog by měl vždy připravit plán řešení urgentních situací včetně zajištění dostupnosti nezbytných pomůcek a přístrojů a místa, kam by se pacient v případě nutnosti přesunul, takovéto místo musí být vybaveno k monitorování fyziologických funkcí, dostupností zdroje kyslíku, odsávání a ostatních nezbytných pomůcek pro resuscitaci.

5. Péče o pacienta během MRI

  • Monitorování
    • monitorování musí naplňovat požadavky pro poskytování bezpečné anesteziologické péče;
    • interpretace EKG monitorování musí reflektovat vliv magnetického pole na EKG;
    • monitor vitálních funkcí splňující kritéria MRI bezpečnosti musí být k dispozici tak, aby umožnil sledování pacienta v zóně IV, kde není anesteziolog přítomen;
    • hloubka anestezie má být přiměřeně „lehká“, nicméně je spojena s rizikem podráždění dýchacích cest a souvisejícími komplikacemi (laryngospasmus apod.);
    • v případě hlubší sedace je doporučen stejný rozsah monitorování jako pro výkony mimo MRI;
    • monitorování SpO2 nemůže být vnímáno jako náhrada monitorování ventilace, jakkoliv je „lehká anestezie“ preferována;
    • použití monitorů speciálně určených pro MRI je upřednostněno.
  • Není-li k dispozici speciální MRI anesteziologický přístroj, inhalační anestezie může být podávána přístrojem umístěným v zóně III za pomoci prodloužení systému hadic okruhu do zóny IV.
  • Při použití techniky TIVA lze použít dávkovače určené pro MRI nebo prodloužit linku ze zóny III do zóny IV, není-li speciální MRI dávkovač k dispozici.
  • Přístroj pro umělou ventilaci a podávání kyslíku musí být vždy k dispozici.
  • Anesteziolog by měl vždy formulovat plán zajištění dýchacích cest a řešení souvisejících komplikací v průběhu MRI vyšetření.
  • U rizikových pacientů z pohledu udržení průchodnosti dýchacích cest by měl být preferován „agresivnější“ způsob zajištění dýchacích cest, protože přístup k pacientovi během MRI vyšetření je zhoršen.
  • Komplexní zajištění dýchacích cest (např.s využitím fibroskopu) je prováděno vždy mimo zónu IV.
  • Pomůcky alternativnímu zajištění dýchacích cest musí být trvale dostupné v prostředí MRI.
  • Odsávací systém musí být vždy k dispozici.

6. Postup v urgentních situacích

  • V případě jakékoliv urgentní situace (např. zástava oběhu) musí být pacient transportován ze zóny IV a okamžitě zavolána pomoc.
  • Místo pro řešení urgentních situací by mělo být v blízkosti zóny IV, aby nedocházelo k prodlení zahájení příslušné léčebné intervence.
  • V místě pro řešení urgentních situací musí být k dispozici přiměřené vybavení.
  • V případě požáru na MRI postupují pracovníci v souladu s požárním plánem dané instituce.

7. Péče po provedení MRI

  • Anesteziolog by měl spolupracovat s personálem MRI při formulování plánu péče po provedení MRI vyšetření.
  • U všech pacientů po MRI s poskytnutou aneste-ziologickou péčí musí být zajištěna poanestetická péče.
  • Pacienti před propuštěním mají být náležitě informováni a poučeni.

Adresa pro korespondenci:

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny 

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Institut postgraduálního vzděláváníve zdravotnictví

Centrum pro výzkum a vývoj

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Dept. of Anesthesia, Pain Managementand Perioperative Medicine 

Dalhousie University, Halifax, Canada

Klinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicíny

Univerzita Karlova v Praze

Lékařská fakulta v Hradci Králové

e-mail: cernyvla1960@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2015 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#