#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Komplikace perkutánní biopsie plic pod CT kontrolou


Autoři: Sedláček Zdeněk
Působiště autorů: Radiodiagnostická klinika FN Hradec Králové
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 25, 2014, č. 1, s. 45-46
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Didaktická radiologie


První zmínka o provedení perkutánní biopsie plic pod CT kontrolou byla poprvé popsána v roce 1976, od té doby došlo k významnému pokroku v CT technologii i ve vlastním používaném instrumentáriu. Víceřadé spirální CT s nitrožilním podáním kontrastní látky zvýšilo diagnostickou přesnost, senzitivitu a specificitu k odlišení benigního a maligního plicního procesu. Přesto má provedení perkutánní biopsie z oblasti hrudníku nezastupitelné místo v diferenciální diagnostice plicních onemocnění a vzájemně se doplňuje s bronchoskopií pro centrální léze a eventuálně s bronchoalveolární laváží, video asistovanou thorakoskopií, či endoskopicky (případně ultrazvukem) navigovanou biopsií při ezofagoskopii nebo bronchoskopii u centrálních lézí.

V průběhu biopise je nutno dávat pozor na struktury, jejichž poškození je zdrojem komplikací:

  • srdce u ložisek v blízkosti linguly levého horního laloku (obr. 1),

Bioptická jehla směřující proti srdci k ložisku (šipka 1)
Provedeno se zkrácením délky odběru z 22 mm na 15 mm a jehla (šipka 2) nebyla zavedena až k ložisku adenokarcinomu.
Obr. 1. Bioptická jehla směřující proti srdci k ložisku (šipka 1) Provedeno se zkrácením délky odběru z 22 mm na 15 mm a jehla (šipka 2) nebyla zavedena až k ložisku adenokarcinomu.

  • cévní struktury (obr. 2),

Mamární cévy (šipky 1)
Jehla (šipka 2) zavedena laterálně k ložisku bronchoalveolárního karcinomu.
Obr. 2. Mamární cévy (šipky 1) Jehla (šipka 2) zavedena laterálně k ložisku bronchoalveolárního karcinomu.

  • bránice (obr. 3),

Viabilní ložisko podle PET/CT (šipka 1) s jehlou (šipka 2) tangenciálně probíhající nad bránicí a srdcem Intrapulmonální relaps lymfomu.
Obr. 3. Viabilní ložisko podle PET/CT (šipka 1) s jehlou (šipka 2) tangenciálně probíhající nad bránicí a srdcem Intrapulmonální relaps lymfomu.

  • rozsáhlý plicní emfyzém (obr. 4),

Negativní bronchoskopie u objemného tumorózního ložiska v šestém segmentu pravého dolního laloku plic (šipka 1) obklopené emfyzematózní tkání (šipky 3)
Bioptická jehla (šipka 2) je vedena přísně paravertebrálně v pleurálním prostoru (šipky). Adenokarcinom.
Obr. 4. Negativní bronchoskopie u objemného tumorózního ložiska v šestém segmentu pravého dolního laloku plic (šipka 1) obklopené emfyzematózní tkání (šipky 3) Bioptická jehla (šipka 2) je vedena přísně paravertebrálně v pleurálním prostoru (šipky). Adenokarcinom.

  • ložisko určené k biopsii „překryté“ skeletem (obr. 5).

Bioptická jehla (šipka 1) probíhající v úzkém prostoru mezi skeletem žeber (šipka 3) v průběhu dolního okraje lopatky (šipka 2)
Cíleno do oblasti ložiska (šipka 4) v místě kontaktu s pleurou mimo vzdušnou plíci. Neuroendokrinní karcinom.
Obr. 5. Bioptická jehla (šipka 1) probíhající v úzkém prostoru mezi skeletem žeber (šipka 3) v průběhu dolního okraje lopatky (šipka 2) Cíleno do oblasti ložiska (šipka 4) v místě kontaktu s pleurou mimo vzdušnou plíci. Neuroendokrinní karcinom.

Zobrazení nejčastějších komplikací:

  • pneumotorax (obr. 6),

Pomalu rostoucí ložisko (šipka 1)
Po biopsii vznikl pneumothorax (šipky 2). Revmatoidní uzel.
Obr. 6. Pomalu rostoucí ložisko (šipka 1) Po biopsii vznikl pneumothorax (šipky 2). Revmatoidní uzel.

  • krvácení do plicního parenchymu (obr. 7).

Centrálně při hilu ložisko (šipka 1), bioptická jehla (šipka 2)
Průběh hlavního interlobia (šipky 3), který ohraničil okrsky plicní hemoragie (šipky 4). Melanom.
Obr. 7. Centrálně při hilu ložisko (šipka 1), bioptická jehla (šipka 2) Průběh hlavního interlobia (šipky 3), který ohraničil okrsky plicní hemoragie (šipky 4). Melanom.

Perkutánní biopsie má i v době vysoce přesných zobrazovacích metod své místo, při jejím provádění je nutná dokonalá znalost struktur v okolí vyšetřovaného ložiska. Nejčastější komplikace představují pneumothorax a krvácení, jejichž klinická symptomatologie může být oddálena až za několik hodin od provedení výkonu. V případě pobytu pacienta na dospávací jednotce nebo oddělení typu ARO by lékař oboru anesteziologie a intenzivní medicína měl na zmiňované komplikace myslet a ve spolupráci s radiologem zavčas indikovat (povaze předpokládané komplikace) přiměřené zobrazovací vyšetření.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Zdeněk Sedláček

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Radiologická klinika

Sokolská tř. 581

500 05 Hradec Králové

e-mail: sedlacekz.fnhk@post.cz


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 1

2014 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#