Autoři: Sedláček Zdeněk Působiště autorů: Radiodiagnostická klinika FN Hradec Králové Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 25, 2014, č. 1, s. 45-46 Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Didaktická radiologie
První zmínka o provedení perkutánní biopsie plic pod CT kontrolou byla poprvé popsána v roce 1976, od té doby došlo k významnému pokroku v CT technologii i ve vlastním používaném instrumentáriu. Víceřadé spirální CT s nitrožilním podáním kontrastní látky zvýšilo diagnostickou přesnost, senzitivitu a specificitu k odlišení benigního a maligního plicního procesu. Přesto má provedení perkutánní biopsie z oblasti hrudníku nezastupitelné místo v diferenciální diagnostice plicních onemocnění a vzájemně se doplňuje s bronchoskopií pro centrální léze a eventuálně s bronchoalveolární laváží, video asistovanou thorakoskopií, či endoskopicky (případně ultrazvukem) navigovanou biopsií při ezofagoskopii nebo bronchoskopii u centrálních lézí.
V průběhu biopise je nutno dávat pozor na struktury, jejichž poškození je zdrojem komplikací:
Obr. 1. Bioptická jehla směřující proti srdci k ložisku (šipka 1) Provedeno se zkrácením délky odběru z 22 mm na 15 mm a jehla (šipka 2) nebyla zavedena až k ložisku adenokarcinomu.
Obr. 2. Mamární cévy (šipky 1) Jehla (šipka 2) zavedena laterálně k ložisku bronchoalveolárního karcinomu.
Obr. 3. Viabilní ložisko podle PET/CT (šipka 1) s jehlou (šipka 2) tangenciálně probíhající nad bránicí a srdcem Intrapulmonální relaps lymfomu.
Obr. 4. Negativní bronchoskopie u objemného tumorózního ložiska v šestém segmentu pravého dolního laloku plic (šipka 1) obklopené emfyzematózní tkání (šipky 3) Bioptická jehla (šipka 2) je vedena přísně paravertebrálně v pleurálním prostoru (šipky). Adenokarcinom.
Obr. 5. Bioptická jehla (šipka 1) probíhající v úzkém prostoru mezi skeletem žeber (šipka 3) v průběhu dolního okraje lopatky (šipka 2) Cíleno do oblasti ložiska (šipka 4) v místě kontaktu s pleurou mimo vzdušnou plíci. Neuroendokrinní karcinom.
Zobrazení nejčastějších komplikací:
Obr. 6. Pomalu rostoucí ložisko (šipka 1) Po biopsii vznikl pneumothorax (šipky 2). Revmatoidní uzel.
Obr. 7. Centrálně při hilu ložisko (šipka 1), bioptická jehla (šipka 2) Průběh hlavního interlobia (šipky 3), který ohraničil okrsky plicní hemoragie (šipky 4). Melanom.
Perkutánní biopsie má i v době vysoce přesných zobrazovacích metod své místo, při jejím provádění je nutná dokonalá znalost struktur v okolí vyšetřovaného ložiska. Nejčastější komplikace představují pneumothorax a krvácení, jejichž klinická symptomatologie může být oddálena až za několik hodin od provedení výkonu. V případě pobytu pacienta na dospávací jednotce nebo oddělení typu ARO by lékař oboru anesteziologie a intenzivní medicína měl na zmiňované komplikace myslet a ve spolupráci s radiologem zavčas indikovat (povaze předpokládané komplikace) přiměřené zobrazovací vyšetření.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Zdeněk Sedláček
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Radiologická klinika
Sokolská tř. 581
500 05 Hradec Králové
e-mail: sedlacekz.fnhk@post.cz
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
