Doporučení pro poskytování poanestetické péče


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 22, 2011, č. 5, s. 279-282
Kategorie: Doporučení ČSARIM

Editoři: Ivan Herold, Vladimír Černý, Karel Cvachovec

Pracovní skupina: Karel Cvachovec, Vladimír Černý, Ivan Herold, Michal Horáček, Ivan Chytra, Ivana Kupečková, Vladimír Šrámek, Renata Vyhlídalová

Uvedená verze doporučení byla schválena na jednání výboru ČSARIM dne 8.6.2011.


Dokument formuluje rámcová doporučení České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny k poskytování tzv. poanestetické péče. Doporučení vychází z materiálů Working Party on Post Anaesthesia Care (approved by the European Board and Section of Anaesthesiology, Union Européenne des Méedicins Spécialistes, Eur J Anesthesiology, 26:716–721, 2009) a stanoviska Pracovní skupiny výboru ČSARIM pro „Doporučení pro poskytování poanestetické péče“.

Souhrn

Poanestetická péče je standardní součástí nemocniční péče. Jejím hlavním úkolem je včasná identifikace a okamžité zahájení léčby komplikací souvisejících s operací a anestezií s cílem předcházet jejich závažným důsledkům. Poanestetická péče je definována jako zdravotní péče po předcházejícím podání celkové a/nebo regionální anestezie, analgosedace nebo po monitorované anesteziologické péči.

Cíl doporučení: Zajistit bezpečnost pacientů po podání celkové a/nebo regionální anestezie, analgosedaci nebo po monitorované anesteziologické péči a zlepšit výsledky operačního léčení.

Definice: Aktivity zahrnují postupy po ukončení operace a anestezie s cílem včasně identifikovat a okamžitě léčit komplikace související s operací a anestezií dříve, než dojde k jejich závažným důsledkům.

Jednotka poanestetické péče (PACU): Jednotka se zřizuje co nejblíže operačních sálů tak, aby se předešlo časovým prodlevám při transportu nestabilních pacientů. Personální obsazení a technické vybavení odpovídá péči v bezprostředním pooperačním období, bez ohledu na typ výkonu. Pobyt na PACU předchází péči poskytované na standardním oddělení, propuštění do domácí péče nebo ve výjimečných situacích péči na specializovaných jednotkách (JIP/ARO).


1. Úkoly PACU

  • Bezprostřední pooperační a poanestetická péče
  • Titrace a optimalizace léčby akutní pooperační bolesti
  • Snižování počtu pacientů přijímaných na pracoviště intenzivní péče (JIP nebo ARO)
  • Určení rozsahu případné nezbytné další péče/léčby na JIP nebo standardním oddělení
  • Ve výjimečných situacích zajištění předoperační optimalizace orgánových funkcí u vybraných pacientů

2. Rozsah odpovědnosti

Anesteziolog

  • Zajišťuje dohled v období zotavení po výkonu, určuje rozsah monitorování a podpory základních životních funkcí.
  • Odborně a organizačně odpovídá za provoz PACU.
  • Musí být okamžitě dostupný v případě nutnosti.
  • Informuje chirurga o jakékoliv chirurgické komplikaci, která vyžaduje jeho diagnostický nebo léčebný zásah.

Chirurg

  • Musí být v případě nutnosti kdykoliv dostupný.

Nelékařský zdravotnický pracovník

  • Musí být trvale přítomen na PACU.
  • Odpovídá za péči o pacienta v oblasti ošetřovatelské péče.

3. Řízení PACU

Vedoucím lékařem je lékař se SZ v oboru anesteziologie a intenzivní medicína.

4. Doporučené technické vybavení a personální zajištění

4.1. Plocha, umístění, kapacita a pracovní doba

  • 12–15 m2 na lůžko v otevřeném prostoru
  • Umístění co nejblíže operačnímu sálu
  • Kapacita 1,5–2 lůžka na jeden operační sál
  • Délka pobytu většinou < 4–6 hod, obvykle ne déle než 12 hod.
  • Pracovní doba: obvykle 24 hod., závisí na povaze pracoviště a dostupnosti JIP (určuje si dané zdravotnické zařízení)

4. 2. Technické vybavení

  • Monitor vitálních funkcí (EKG, SpO2, NIBP) na každé lůžko
  • Odsávačka
  • Zdroj kyslíku
  • Lůžko s mobilními zábranami
  • Dostupnost:
    • 12svodový EKG záznam,
    • kapnometrie,
    • neurostimulátor/monitor svalové relaxace,
    • teploměr,
    • základní statimová laboratoř (krevní plyny, ionty, glykémie, krevní obraz),
    • RTG plic,
    • sonografie,
    • možnost měření invazivních tlaků a vybraných laboratorních parametrů,
    • pomůcky a přístroje na udržení tepelné homeostázy.
  • Klimatizace

4. 3. Personální vybavení

  • Pro provoz PACU musí být kdykoliv dostupný anesteziolog.
  • Počet nelékařských zdravotnických pracovníků (sester) je určen počtem lůžek PACU a jejich využitím vzhledem k počtu operačních sálů/počtu výkonů, doporučený minimální počet jsou 2 sestry.
  • Poměr sestra pacient je určen klinickým stavem pacienta, maximální poměr je 1 : 1, nejnižší 1 : 4.
  • Ošetřovatelskou péči provádějí všeobecné sestry v rozsahu kompetencí stanovených náplní práce.
  • Je doporučeno, aby součástí týmu byly sestry se specializovanou způsobilostí (Sestra pro intenzivní péči nebo Sestra pro péči v chirurgických oborech).

5. Pacienti indikovaní na PACU

K přijetí na PACU jsou doporučeni všichni pacienti po jakékoliv anestezii/monitorované anesteziologické péči, kteří nejsou primárně indikováni na JIP nebo ARO. Přijetí pacienta na PACU je doporučeno bez ohledu na trvání délky anestezie či zvolenou anesteziologickou techniku.

6. Transport z operačního sálu na PACU

  • Transport pacienta zajišťuje vyškolený zdravotnický personál pod odborným dohledem lékaře se SZ v oboru AIM.
  • Rozsah monitorace během transportu určuje lékař se SZ v oboru AIM.
  • Bezpečný transport zahrnuje prevenci stavů ohrožujících či vedoucí ke zhoršení orgánových funkcí (zejména hypoxie, hypotermie, neprůchodnosti dýchacích cest, aspirace do dýchacích cest, rozpojení drénů, nitrožilních linek a katétrů i poranění během transportu aj.).
  • K vybavení lůžek pro transport je doporučeno zejména – zdroj kyslíku a pomůcky pro oxygenoterapii, pomůcky k zajištění dýchacích cest, infuzní stojany, svorky na drény, zábrany pádu.
  • Pacient je během transportu pod trvalým dohledem, fyziologické parametry jsou monitorovány a zaznamenány do zdravotnické dokumentace.

7. Předání pacientů na PACU

  • Předání pacienta musí být obsahově i formálně v souladu s legislativou a standardy zdravotnického zařízení.
  • Předání pacienta probíhá vzájemným průkazným způsobem (písemným potvrzením).
  • Předání musí obsahovat:
    • záznam o vedení anestezie,
    • operační protokol,
    • doporučení a ordinace pro bezprostřední další péči,
    • zdravotnickou dokumentaci z průběhu hospitalizace pacienta (pokud není zajištěna její dostupnost v nemocničním informačním systému).
  • Předávající a přebírající zdravotničtí pracovníci postupují při předání/převzetí pacienta tak, aby bylo vyloučeno riziko pochybení či nedorozumění.

8. Sledování a hodnocení pacientů na PACU

  • Rozsah sledování je dán ordinací lékaře.
  • Pacient je na PACU trvale pod dohledem zdravotní sestry.
  • Doporučené sledované parametry:
    • vědomí,
    • dýchání (pulzní oxymetrie, případně kapnografie),
    • krevní oběh (pulz, krevní tlak, EKG),
    • návrat svalové síly/zotavení z podání svalových relaxancií (klinické vyšetření lze doplnit či nahradit monitorací nervosvalového přenosu),
    • tělesná teplota,
    • bolest,
    • nauzea a zvracení,
    • stav hydratace a volémie,
    • diuréza,
    • odpad z drénů a krvácení,
    • rozsah neuroaxiální/periferní blokády (je-li namístě).

9. Základní součásti péče během zotavování po operaci/anestezii

  • Kyslíková léčba
  • Normalizace tělesné teploty
  • Léčba bolesti, včetně neuroaxiální analgezie
  • Profylaxe a léčba PONV
  • Léčba poanestetického třesu
  • Antagonizace účinku benzodiazepinů, opioidů, NMBA
  • Další léčba podle ordinace lékaře

10. Propouštěcí kritéria z PACU

  • Minimální doba pobytu na PACU není stanovena a je podmíněna zdravotním stavem pacienta, povahou výkonu a zvolenou anesteziologickou technikou.
  • Je doporučeno použití skórovacího systému zotavení.
  • Doporučená kritéria propuštění z PACU:
    • nejsou přítomny známky komplikace v operační ráně nebo s místem výkonu souvisejících orgánů/tkání;
    • pacient je při vědomí, má obnoveny obranné reflexy a volné dýchací cesty, spolupracuje;
    • funkce dýchacího systému jsou v pásmu fyziologických hodnot nebo na úrovni jako před operací;
    • funkce kardiovaskulárního systému jsou v pásmu fyziologických hodnot nebo na úrovni jako před operací;
    • pacient si nestěžuje na bolest či nauzeu;
    • o propuštění pacienta z PACU může podle předem stanovených kritérií rozhodnout všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu, pokud anesteziolog neurčí jinak;
    • pacient nesplňující kritéria propuštění je směrován na oddělení typu JIP/ARO.

10. 1. Podmínky propuštění do domácí péče

  • Pacient splňuje kritéria propuštění z PACU.
  • Zajištění bezpečného transportu domů a dostatečná následná péče.
  • Pacientovi jsou průkazným způsobem poskytnuty informace, jak postupovat při vzniku komplikací.
  • Pacient je průkazným způsobem předán poučenému doprovodu.
  • Pacient je vybaven příslušnými léky nebo recepty podle standardu daného zařízení.
  • Písemné doporučení další péče je zaznamenáno do zdravotnické dokumentace.
  • V případě pochybnosti musí pacient zůstat na PACU a musí být informován anesteziolog.

11. Překlad z PACU na jiné oddělení

  • Je doporučeno používání předem stanovených formalizovaných kritérií zotavení orgánových funkcí umožňujících propuštění pacienta z PACU.
  • Dokumentace zaslaná s pacientem obsahuje:
    • doporučení pro oxygenoterapii,
    • doporučení pro infuzní terapii,
    • doporučení pro pooperační analgezii,
    • doporučení pro prevenci/léčbu pooperační nauzey a zvracení,
    • doporučení pro rozsah monitorace a frekvenci záznamu do zdravotnické dokumentace,
    • doporučení pro fyzioterapii a ošetřovatelskou péči,
    • případné doporučení další léčby či vyšetření.
  • Písemný (nebo jinak průkazný) záznam sledovaných a hodnocených ukazatelů je s pacientem při propuštění z PACU předán přejímajícímu zdravotnickému pracovníkovi (způsob předání určuje dané zdravotnické zařízení).
  • Ordinace další léčby (např. kyslíková léčba, tekutiny, analgezie apod.) průkazným způsobem je doporučena.

12. Zvláštní skupiny

12. 1. Pacienti v kritickém stavu

Jsou na PACU ošetřováni jen dočasně před přijetím na JIP/ARO za podmínky dostupnosti náležitého technického vybavení a personálního zajištění.

12. 2. Pacienti po regionální anestezii

Viz bod 8

Je doporučena monitorace rozsahu blokády.

12. 3. Děti

  • Dětští pacienti jsou ošetřováni všeobecnou nebo dětskou sestrou.
  • Je doporučeno, aby součástí týmu byly sestry se specializovanou způsobilostí Dětská sestra pro intenzivní péči.
  • Doporučený poměr sestra a pacient je 1 : 1.
  • Je doporučeno používání pomůcek k měření fyziologických funkcí (manžeta tlaku, speciální čidlo SpO2) určených speciálně pro danou věkovou skupinu.
  • Postupy aktivní prevence pooperačního zvracení, bradykardie a laryngospasmu jsou doporučeny.
  • Monitorace škály bolesti je doporučena (léčba bolesti nesmí být dětem odepřena z obavy nežádoucích účinků).
  • Použití nitrosvalové aplikace farmak není doporučeno, pokud je lze podat jinak.

13. Dokumentace

Stav sledovaných funkcí při pobytu na PACU je zaznamenáván podle ordinace lékaře a podle standardu daného zařízení.

14. Audit

  • Je doporučeno formulování kritérií vnitřního auditu.
  • Je doporučeno definování a sledování indikátorů kvality činnosti PACU.

15. Seznam použitých zkratek

PACU – jednotka poanestetické péče, dospávací jednotka

JIP – jednotka intenzivní péče

ARO – anesteziologicko-resuscitační oddělení

SZ – specializovaná způsobilost

AIM – anesteziologie a intenzivní medicína

EKG – elektrokardiografie

SpO2 – saturace hemoglobinu kyslíkem

NIBP – neinvazivní krevní tlak

RTG – rentgenové vyšetření

PONV – pooperační nauzea/zvracení

NMBA – nedepolarizující svalová relaxancia


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 5

2011 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se