Indikátory kvality anesteziologické péče – doporučení ČSARIM
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 19, 2008, č. 6, s. 325-326
Kategorie:
Zprávy ČSARIM
1. Základní východiska
- ČSARIM považuje bezpečnost a kvalitu anesteziologické péče za jednu z hlavních priorit oboru.
- Kvalita péče, její řízení a sledování je kontinuální systematický proces.
- Existence systému sledování kvality anesteziologické péče je jednou z podmínek získání akreditace pro obor AR.
- Každé pracoviště typu ARO by mělo mít zavedený systém sledování kvality anesteziologické péče.
- Sledování kvality anesteziologické péče by mělo být realizováno formou zálohované databáze s možností extrakce sledovaných údajů.
- Sledované ukazatele kvality by měly být v pravidelných intervalech vyhodnocovány.
- Počet a spektrum zvolených indikátorů kvality si určuje každé pracoviště individuálně.
2. Indikátory kvality
2. 1. Charakteristika a základní typy indikátorů kvality
- 2. 1. 1. Indikátory hodnotící proces nebo klinický výsledek anesteziologické péče (tzv. numerator data – např. úmrtí v souvislosti s anestezií). Pro hodnocení kvality jsou numerátorové indikátory nezastupitelné.
- 2. 1. 2. Indikátory hodnotící stav pacienta, zdravotnický personál a prostředí kde je anesteziologická péče poskytována (tzv. denominator data – např. ASA status).
- 2. 1. 3. Jakýkoliv zvolený indikátor musí být přesně a jednoznačně definován.
- 2. 1. 4. Seznam nejčastěji uváděných indikátorů kvality anesteziologické péče je uveden v příloze.
2. 2. Indikátory kvality doporučené ČSARIM
- Zrušení plánovaného výkonu z anesteziologické indikace (plánovaný výkon = výkon s požadavkem anesteziologické péče, který je uveden v operačním programu na následující pracovní den).
- Neplánované přijetí pacienta po anestezii na oddělení typu JIP/ARO z důvodu anesteziologické komplikace.
- Poranění nebo poškození pacienta v souvislosti s anesteziologickou péčí (poranění nebo poškození např. očí, nervů, zubů nebo jiných tkání/orgánů, které si vyžádalo ošetření).
- Prodloužené zotavení pacienta z celkové anestezie (doba od ukončení operace do plánované extubace delší než 30 minut).
Příloha:Seznam nejčastěji uváděných indikátorů kvality anesteziologické péče
- Zrušení plánovaného výkonu z anesteziologické indikace
- Neplánovaná obtížná intubace (více jak 2 pokusy lékařem se SZ v oboru AR)
- Nemožnost intubace (opakované pokusy bez úspěchu)
- Hypoxémie/desaturace (SpO2< 90% déle jak 3 minuty)
- Poranění zubů (vyžadující následnou intervenci)
- Aspirace (vyžadující léčebnou intervenci)
- Reintubace po anestezii
- Neplánovaná pooperační ventilace
- Neplánované přijetí na JIP/ARO (pro anesteziologickou komplikaci)
- Neplánovaná hospitalizace (u ambulantních výkonů/one day surgery)
- Myokardiální ischémie (nově detekovaná ischémie myokardu v období od zahájení anestezie do doby předání pacienta z anesteziologické péče)
- Infarkt myokardu v období 24 nebo 48 hodin po anestezii
- Zástava oběhu se zahájením KPCR v období do 24 nebo 48 hodin po anestezii
- Poranění nervů v souvislosti s anestezií (výskyt poranění nervu v období do 24 nebo 48 hodin po anestezii)
- „Awareness“ během anestezie (pacient si pamatuje průběh operace během celkové anestezie)
- Selhání nervové blokády
- Postpunkční bolest hlavy
- Punkce dury s únikem CSF při epidurální anestezii
- Časná nauzea/zvracení (vyžadující intervenci) v období od konce anestezie do doby předání pacienta z anesteziologické péče
- Hypotermie (pokles TT pod 36 °C)
- Hypotenze vyžadující léčbu (v období od zahájení anestezie do doby předání pacienta)
- Hypertenze vyžadující léčbu (v období od zahájení anestezie do doby předání pacienta z anesteziologické péče)
- Poranění očí v souvislosti s anestezií vyžadující léčbu
- Prodloužený pobyt na tzv. dospávací jednotce (déle než 2 hodiny)
- Prodloužené zotavení z anestezie (doba od ukončení anestezie do extubace delší než 30 minut)
- Smrt v období od zahájení anestezie do 24 hodin po anestezii
Připravila pracovní skupina: Vladimír Černý, Karel Cvachovec, Pavel Ševčík, Ivan Chytra, Daniel Nalos
Schváleno výborem ČSARIM dne 18. 9. 2008.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2008 Číslo 6
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Permisivní hyperkapnie
- Kortikosteroidy v léčbě ALI/ARDS*
- První kombinovaná transplantace srdce a plic v České republice z pohledu anesteziologa a intenzivisty
- Profesorka MUDr. Danuše Táborská, DrSc. – významné jubileum
Kurzy
Všechny kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
nový kurzVšechny kurzy