Indikátory kvality anesteziologické péče – doporučení ČSARIM


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 19, 2008, č. 6, s. 325-326
Kategorie: Zprávy ČSARIM

1. Základní východiska

  • ČSARIM považuje bezpečnost a kvalitu anesteziologické péče za jednu z hlavních priorit oboru.
  • Kvalita péče, její řízení a sledování je kontinuální systematický proces.
  • Existence systému sledování kvality anesteziologické péče je jednou z podmínek získání akreditace pro obor AR.
  • Každé pracoviště typu ARO by mělo mít zavedený systém sledování kvality anesteziologické péče.
  • Sledování kvality anesteziologické péče by mělo být realizováno formou zálohované databáze s možností extrakce sledovaných údajů.
  • Sledované ukazatele kvality by měly být v pravidelných intervalech vyhodnocovány.
  • Počet a spektrum zvolených indikátorů kvality si určuje každé pracoviště individuálně.

2. Indikátory kvality

2. 1. Charakteristika a základní typy indikátorů kvality

  • 2. 1. 1. Indikátory hodnotící proces nebo klinický výsledek anesteziologické péče (tzv. numerator data – např. úmrtí v souvislosti s anestezií). Pro hodnocení kvality jsou numerátorové indikátory nezastupitelné.
  • 2. 1. 2. Indikátory hodnotící stav pacienta, zdravotnický personál a prostředí kde je anesteziologická péče poskytována (tzv. denominator data – např. ASA status).
  • 2. 1. 3. Jakýkoliv zvolený indikátor musí být přesně a jednoznačně definován.
  • 2. 1. 4. Seznam nejčastěji uváděných indikátorů kvality anesteziologické péče je uveden v příloze.

2. 2. Indikátory kvality doporučené ČSARIM

  • Zrušení plánovaného výkonu z anesteziologické indikace (plánovaný výkon = výkon s požadavkem anesteziologické péče, který je uveden v operačním programu na následující pracovní den).
  • Neplánované přijetí pacienta po anestezii na oddělení typu JIP/ARO z důvodu anesteziologické komplikace.
  • Poranění nebo poškození pacienta v souvislosti s anesteziologickou péčí (poranění nebo poškození např. očí, nervů, zubů nebo jiných tkání/orgánů, které si vyžádalo ošetření).
  • Prodloužené zotavení pacienta z celkové anestezie (doba od ukončení operace do plánované extubace delší než 30 minut).

Příloha:Seznam nejčastěji uváděných indikátorů kvality anesteziologické péče

  • Zrušení plánovaného výkonu z anesteziologické indikace
  • Neplánovaná obtížná intubace (více jak 2 pokusy lékařem se SZ v oboru AR)
  • Nemožnost intubace (opakované pokusy bez úspěchu)
  • Hypoxémie/desaturace (SpO2< 90% déle jak 3 minuty)
  • Poranění zubů (vyžadující následnou intervenci)
  • Aspirace (vyžadující léčebnou intervenci)
  • Reintubace po anestezii
  • Neplánovaná pooperační ventilace
  • Neplánované přijetí na JIP/ARO (pro anesteziologickou komplikaci)
  • Neplánovaná hospitalizace (u ambulantních výkonů/one day surgery)
  • Myokardiální ischémie (nově detekovaná ischémie myokardu v období od zahájení anestezie do doby předání pacienta z anesteziologické péče)
  • Infarkt myokardu v období 24 nebo 48 hodin po anestezii
  • Zástava oběhu se zahájením KPCR v období do 24 nebo 48 hodin po anestezii
  • Poranění nervů v souvislosti s anestezií (výskyt poranění nervu v období do 24 nebo 48 hodin po anestezii)
  • „Awareness“ během anestezie (pacient si pamatuje průběh operace během celkové anestezie)
  • Selhání nervové blokády
  • Postpunkční bolest hlavy
  • Punkce dury s únikem CSF při epidurální anestezii
  • Časná nauzea/zvracení (vyžadující intervenci) v období od konce anestezie do doby předání pacienta z anesteziologické péče
  • Hypotermie (pokles TT pod 36 °C)
  • Hypotenze vyžadující léčbu (v období od zahájení anestezie do doby předání pacienta)
  • Hypertenze vyžadující léčbu (v období od zahájení anestezie do doby předání pacienta z anesteziologické péče)
  • Poranění očí v souvislosti s anestezií vyžadující léčbu
  • Prodloužený pobyt na tzv. dospávací jednotce (déle než 2 hodiny)
  • Prodloužené zotavení z anestezie (doba od ukončení anestezie do extubace delší než 30 minut)
  • Smrt v období od zahájení anestezie do 24 hodin po anestezii

Připravila pracovní skupina: Vladimír Černý, Karel Cvachovec, Pavel Ševčík, Ivan Chytra, Daniel Nalos

Schváleno výborem ČSARIM dne 18. 9. 2008.


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 6

2008 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se