#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Polohování nemocného a kinetická léčba u kriticky nemocných - patofyziologie, metody a indikace


Patient Positioning and Kinetic Therapy in the Critically Ill Patient:Pathophysiology, Methods and Indications

Acute respiratory failure is characterized by arterial hypoxaemia, requiring endotracheal intubation and respiratory therapy. Therapeutic strategiesinclude the therapy of the underlying disease (e.g. sepsis, trauma), various techniques of ventilation, fluid replacement and enteral or parenteralnutrition. In recent years, supplementary techniques of patient positioning such as intermittent prone position or continuous axial rotation therapyhave been successfully introduced into clinical practice in order to reduce ventilator-associated lung damage and to improve pulmonary gas exchange.For a rational and beneficial use of these techniques in the therapy of critically ill patients, a detailed knowledge of the pathophysiology of acuterespiratory failure is essential. The pros and cons of this techniques including their complications and benefits are described. Kinetic therapy shouldbe established as soon as possible in the treatment of patients with severe respiratory failure. Although a rationale for differential use of kinetic therapyexists, the definite decision for supplementary kinetic therapy and the choice of the method applied depends on the patient’s individual status andpersonal experience of the medical staff.

Key words:
acute respiratory failure - kinetic therapy - prone position - continuous axial rotation


Autoři: S. Kleinschmidt
Působiště autorů: Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, University of Saarland, D-66421 Homburg/Saar, Germany
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., , 2001, č. 1, s. 10-14
Kategorie: Články

Souhrn

Akutní dechové selhání je charakterizováno arteriální hypoxemií, která vyžaduje kyslíkovou a ventilační léčbu. Terapeutická strategie se zaměřujena zvládnutí onemocnění samotného, např. sepse, úrazu ap., a na růùzné metodiky umělé plicní ventilace, náhrady tekutin, enterální a parenterálnívýživu. V posledních letech přicházejí v úvahu metody polohování jako je přerušovaná pronační poloha anebo kontinuální axiální rotační terapie, kteréjiž byly úspěšně zavedeny do klinické praxe a mají za cíl snížit ohrožení nebo poškození nemocného nebezpečím, které bývá spojeno s používánímpřístrojem vedené umělé ventilace. Dále je cílem zlepšit výměnu dýchacích plynů. Pro racionální a prospěšné využití těchto nových technik v léčběkriticky nemocného je ovšem předpokladem podrobná znalost patofyziologie akutního dechového selhání. Jsou popsány výhody i nevýhody těchtotechnik včetně komplikací i prospěchu. Kinetická terapie by měla být zahájena včas, jakmile je možné začít s léčbou pacienta se závažným selhánímdýchání. Přesto existují pro racionální použití kinetické terapie určité podmínky a zásady, které umožní stanovit přesná rozhodnutí pro tuto doplňkovouléčbu i její volbu a které přirozeně závisí na individuálním stavu nemocného a na zkušenosti lékařského i ošetřovatelského personálu.

Klíčová slova:
akutní dechová nedostatečnost - kinetická terapie - pronaèní polohování - kontinuální axiální rotace

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína


2001 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#