VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (7875 výsledků)
kouření zdravotních sester
Novinky Zápisky z Glaukomového diskusního dne ve Zlíně (březen 2017)
V rámci IX. bilaterálního česko-slovenského oftalmologického sympozia proběhl 23. března 2017 ve Zlíně Glaukomový diskusní den. Odborníci se zde interaktivní formou podělili o své zkušenosti a nejnovější poznatky v oblasti etiopatogeneze, diagnostiky, konzervativní i operační léčby glaukomu. Přinášíme vám souhrn všech sdělení z tohoto diskusního dne.
Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.
Články časopisu Leukodystrofie – klinické a rádiologické aspekty
Poďakovanie patrí primárke KDN, MUDr. Jaroslave Payerovej za podporu pri písaní a primárovi MUDr. Dušanovi Haviarovi a kolegom z Rádiologického oddelenia DFNsP v Bratislave za poskytnutie rádiologickej dokumentácie, profesorke M. V. Knaap z univerzitného centra VU Amsterdam za možnosť konzultácie MR nálezov a genetické vyšetrenie pacienta s leukoencefalopatiou – Vanishing White Matter disease (VWM).
Články časopisu Sarkopenie jako závažné orgánové selhání, její diagnostika a současné možnosti léčby
Novinky Využití LMWH v profylaxi TEN u onkologických pacientů – aktuální doporučení a tipy pro praxi
Riziko trombózy u pacientů s nádorovým onemocněním je vysoké a nezřídka představuje fatální komplikaci. Klinické studie přitom potvrzují význam profylaxe nízkomolekulárními hepariny (LMWH), jako je enoxaparin, která může zlepšit kvalitu života i šance na přežití těchto pacientů. O tom, jak správně stratifikovat rizika a kdy zahájit profylaxi, hovoříme s vedoucím Trombotického centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Tomášem Kvasničkou, CSc. V rozhovoru mimo jiné neopomeneme shrnout aktuální doporučení či praktické rady a tipy.
Články časopisu Diagnostika a léčba hemofilie
* za Český národní hemofilický program
Novinky Léčba normotenzního glaukomu u pacientky s oční reakcí štěpu proti hostiteli – kazuistika
Následující kazuistika prezentuje ne zcela obvyklou kombinaci dvou vážných, zrak potenciálně ohrožujících onemocnění. V literatuře je dobře popsán souběh nitrooční hypertenze a glaukomu s oční reakcí štěpu proti hostiteli (GvHD). Normotenzní glaukom v kombinaci se syndromem suchého oka z důvodu GvHD, tak jako tomu bylo u naší pacientky, je však popisován velmi vzácně. Vývoj léčby směrem k moderním preparátům bez konzervantů naštěstí přispěl ke zlepšení stavu očního povrchu, stabilizaci glaukomových změn a zlepšení kvality života i u těchto pacientů.
Novinky Kožní problematika u pacientů s idiopatickými střevními záněty
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel diseases) se mohou manifestovat také na kůži. U Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) lze kožní projevy zaznamenat až u 22– 44 % pacientů a patří tak mezi nejčastější extraintestinální manifestaci nemoci. Ke kožním projevů IBD řadíme specifické změny, které mají stejný histopatologický obraz jako CD, dále reaktivní změny s odlišným histopatologickým obrazem, mezi které patří erythema nodosum, pyoderma gangrenosum či aftózní stomatitida, a asociované choroby jako je psoriáza, atopická dermatitida nebo hidradenitis suppurativa. U pacientů s IBD se také setkáváme s problematikou dermatóz v okolí stomie, vzácněji pak dermatóz z malabsorpce či malnutrice. Poslední poměrně důležitou kapitolou jsou dermatózy vzniklé v důsledku léčby IBD. Až u 20 % pacientů s IBD na biologické léčbě se objevují vedlejší kožní reakce. U těchto pacientů nejčastěji zaznamenáváme atopickou dermatitidu, dále pak paradoxní reakce a bakteriální kožní infekce tzv. pyodermie. Za paradoxní reakci považujeme indukci či exacerbaci nemoci (např. psoriázy, palmoplantární pustulózy) v průběhu léčby IBD v důsledku podávaného léku (infliximab, adalimumab), který se běžně používá k léčbě indukované nemoci. Při vzniku kožních projevů není vždy nutné podávaný lék vysadit. Vzhledem k častému výskytu rozmanitých kožních reakcí u pacientů s IBD je vhodná spolupráce gastroenterologa s dermatologem.