VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky A co kdyby se jednalo o získanou hemofilii?
Vzácné a závažné hemoragické onemocnění způsobené tvorbou vlastních protilátek proti faktoru VIII či IX, jež neutralizují koagulační aktivitu − právě to je získaná hemofilie, která se může týkat i vašich pacientů. Charakterizuje ji nástup hemoragického syndromu, který se objeví často spontánně nebo jako následek traumatu u pacientů bez osobní či rodinné anamnézu hemofilie. Ke stanovení diagnózy často dochází opožděně, což dále zhoršuje prognózu pacienta, zároveň je však v akutních případech třeba poskytnout rychlou a cílenou péči, abychom předešli riziku úmrtí. Jak tedy správně stanovit diagnózu získané hemofilie? Kterých pacientů se může týkat především? A co dalšího je důležité mít na paměti? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete ve stručném a názorném videu.
Novinky Léčba osimertinibem u pacientů s NSCLC po progresi onemocnění na předchozí léčbě – kazuistika
Předkládáme kazuistiku pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou aktivační mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR), u které se v průběhu léčby objevila rezistence vůči inhibitoru tyrosinkinázy (TKI) EGFR 1. generace gefitinibu. Po prokázání sekundární mutace EGFR T790M byl nasazen osimertinib, EGFR TKI 3. generace, na kterém došlo k regresi onemocnění, jež trvá. Tato kazuistika ilustruje význam postavení osimertinibu v léčbě pacientů s NSCLC s aktivační mutací EGFR, u kterých dojde v průběhu léčby EGFR TKI 1. a 2. generace k progresi onemocnění v důsledku vzniku sekundární mutace EGFR T790M.
Novinky Léčba první linie metastazujícího kolorektálního karcinomu s divokým typem RAS podle stanoviska Německé onkologické společnosti
Pracovní skupina pro nádory kolon, rekta a tenkého střeva Německé onkologické společnosti (Die Arbeitsgemeinschaft Internistische Onkologie in der Deutschen Krebsgesellschaft, Arbeitsgruppe Kolon-/Rektum-/Dünndarmkarzinom – AIO KRK) představila v únoru 2015 svoje stanovisko k výběru léčby první linie u pacientů s divokým typem RAS. Doporučení vycházejí z hodnocení dat studií CALGB, FIRE-3 a PEAK a v souladu s předchozím stanoviskem z roku 2014 doporučují u pacientů bez mutací RAS v první linii zvážení nasazení protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor (antiEGFR). Pacienti s mutacemi RAS nemají z léčby antiEGFR žádný prospěch.
Novinky Osimertinib v léčbě pacientů s NSCLC se sekundární mutací EGFR T790M – kazuistika
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je geneticky heterogenním onemocněním. Individualizace terapie na základě výskytu specifických mutací nádorových buněk je proto zásadní pro volbu optimální terapie u těchto pacientů. Jednou z možností cílené léčby u pacientů s NSCLC s aktivační mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) je osimertinib, tyrosinkinázový inhibitor EGFR (EGFR TKI) 3. generace. Předkládáme kazuistiku pacienta s NSCLC léčeného osimertinibem po progresi onemocnění v důsledku sekundární mutace EGFR T790M vzniklé jako následek terapie afatinibem. Popsaný případ dobře ilustruje postavení osimertinibu v léčbě NSCLC se sekundární mutací EGFR T790M.
Novinky Orální mikrobiom a komplikace v těhotenství
Orální mikrobiom se vyznačuje velkou diverzitou druhů, jenom některé z nich jsou však patogenní. V případě parodontitidy jde především o gramnegativní anaeroby (Fusobacterium nucleatum, Porphyromonas gingivalis, Filifactor aloci, Prevotella intermedia, Tannerella forsythia, Treponema denticola, Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Parvimonas micros, Campylobacter rectus, kmeny rodů Eubacterium a Bacteroides), u zubního kazu se jedná o grampozitivní bakterie (Streptococcus mutans, Actinomycetes ssp., Lactobacillus ssp.). Jejich pomnožení vede k narušení rovnováhy ve složení orálního mikrobiomu, tzv. dysbióze. Bakterie produkují různé virulentní faktory, které stimulují, případně obcházejí imunitní systém, jsou vysoce invazivní a mohou narušit okolní tkáně.
Novinky S MUDr. Evou Drbohlavovou o novinkách v léčbě von Willebrandovy choroby a zlepšení kvality života pacientů
Von Willebrandova choroba (vWD) jakožto nejčastější vrozená krvácivá porucha je stále poddiagnostikovaná. Díky novým poznatkům a pokrokům v genetickém testování se však postupně zlepšuje nejen diagnostika, ale i dlouhodobá profylaxe nemoci, což vede k výrazné redukci krvácení a lepší kvalitě života nemocných. Blíže o tom hovoříme s MUDr. Evou Drbohlavovou z oddělení klinické hematologie Krajské nemocnice Liberec.
Novinky Použití růstových faktorů stimulujících kolonie granulocytů v profylaxi a léčbě febrilní neutropenie podle současných doporučení
Několik metaanalýz prokázalo, že primární profylaxe febrilní neutropenie (FN) pomocí růstových faktorů stimulujících kolonie granulocytů (G-CSF) podaných hned po 1. cyklu chemoterapie snižuje riziko FN u pacientů se solidními národy o 50 %, aniž by nepříznivě ovlivnila nádorovou léčebnou odpověď nebo celkové přežití pacientů. Profylaxe FN může naopak předejít snížení intenzity dávky chemoterapie a příznivě ovlivnit celkový výsledek léčby. Rutinní podávání G-CSF v primární profylaxi FN je opodstatněné u chemoterapeutických režimů spojených s rizikem FN > 20 %.
Novinky Kolorektální karcinom a jeho léčba v pokročilém stadiu dle aktuální Modré knihy ČOS
Karcinom kolorekta (CRC) se v Česku řadí mezi nejčastější onkologická onemocnění. Postup terapie a její cíle, zvláště v pokročilých stadiích, jsou vždy stanoveny na základě stanoviska multidisciplinárního týmu. Léčba se řídí současnými doporučenými postupy, musí však být plně přizpůsobena individuálním potřebám a komorbiditám nemocného.