Intervence v prevenci pádů seniorů v institucích: přehledová studie


Interventions for preventing falls in the elderly in institutions: a review

Aim:
The aim of the review is to summarize the existing evidence about the form and effectiveness of interventions for preventing falls in the elderly in institutions.

Methods:
The electronic databases PubMed, Cochrane and Science Direct were searched using the key words fall, accidental fall, prevention, elderly. The search aimed to identify studies of the highest quality (systematic reviews, meta–analyses, randomized controlled trials) published in peer reviewed journals in the period from 2004 to 2013.

Results:
Twenty five systematic reviews and meta–analyses and twenty four randomized controlled trials met the inclusion criteria. This review includes twenty four randomized controlled trials. Of these, seventeen focused on single interventions and seven focused on multiple interventions. The results of the studies analysed confirmed that single interventions were effective in six studies while multiple interventions were effective in four studies.

Conclusion:
Evidence to support the effectiveness of interventions for preventing falls in the elderly in hospitals and other long term care facilities is insufficient and inconsistent. Judging from the current results of randomized controlled trials, one of the most effective interventions is a well prepared multidisciplinary programme for preventing falls in the elderly.

Keywords:
falls – interventions – elderly – institution – hospital – prevention


Autoři: R. Zeleníková;  R. Kozáková;  D. Jarošová
Působiště autorů: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Vedoucí: doc. PhDr. Darja Jarošová, PhD.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2015; 95(1): 20-30
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:
Cílem přehledové studie je shrnout dosavadní důkazy o způsobech a efektivitě intervencí na prevenci pádů u seniorů v institucích.

Metodika:
Studie zařazené do přehledu byly vyhledány v elektronických databázích PubMed, Cochrane a Science Direct pomocí klíčových slov fall, accidental fall, prevention, elderly. Vyhledávání bylo zaměřeno na studie nejvyšší kvality (systematické přehledy, metaanalýzy, randomizované kontrolované studie) publikované v recenzovaných periodikách v období od roku 2004 do roku 2013.

Výsledky:
Zařazující kritéria splnilo 25 systematických přehledů a metaanalýz a 24 randomizovaných kontrolovaných studií. Tento přehled zahrnuje 24 randomizovaných kontrolovaných studií. Z vyhledaných randomizovaných kontrolovaných studií bylo 17 studií zaměřeno na jednotlivé intervence a sedm studií bylo zaměřeno na ověřování vícečetných intervencí. Výsledky zkoumaných studií potvrdili, že jednotlivé intervence byly efektivní v šesti studiích a vícečetné intervence ve čtyřech studiích.

Závěr:
Důkazy na podporu efektivních intervencí pro prevenci pádů seniorů v nemocnicích a jiných zařízeních dlouhodobé péče jsou nedostatečné a nekonzistentní. Mezi současnými výsledky randomizovaných kontrolovaných studií se jako nejefektivnější ukazují dobře připravené multidisciplinární programy prevence pádů seniorů.

Klíčová slova:
pády – intervence – senior – instituce – nemocnice – prevence

ÚVOD

Pády seniorů jsou závažným zdravotním a sociálním problémem na celém světě. Vyskytují se jak v domácím, komunitním, tak i v nemocničním prostředí. Pacienti vyššího věku mají vyšší riziko pádů než ostatní věkové skupiny pacientů. Samotná hospitalizace zvyšuje riziko pádů seniorů vzhledem k nemoci, léčbě a novému neznámému prostředí, ve kterém se senior ocitne. Pády v nemocnici se vyskytují až u 50 % hospitalizovaných seniorů (20). Mohou být spojeny s poraněním, strachem z pádů, prodloužením hospitalizace, ztrátou nezávislosti, stížnostmi, zvýšením nákladů na péči. Jedna čtvrtina pádů v nemocnici je z lůžka (19). I když jsou pády seniorů v nemocnicích význam-ným klinickým, ekonomickým a právním problémem, přesto informace o efektivních intervencích jsou nedostatečné (18).

Mnohým pádům u seniorů žijících v komunitním a domácím prostředím lze předejít dobře cílenými multifaktoriálními intervencemi. Efektivní intervence zahrnují multifaktoriální programy prevence pádů a individuální intervence, jako jsou programy cvičení, úprava domácího prostředí, operace katarakty, snížení užívání psychotropních látek (7). Senioři bydlící v zařízeních dlouhodobé péče mívají větší problémy s křehkostí (frailty) než jejich vrstevníci žijící v komunitním a domácím prostředí (6). Důkazy o tom, jak nejlépe předejít pádům seniorů žijících v institucích a při krátkodobém pobytu seniorů v nemocnici, jsou značně omezené. Žádná samostatná intervence, jako je např. označení rizikových pacientů identifikačním náramkem nebo signalizace u lůžka, se nepotvrdila jako dostatečně účinná pro prevenci pádů seniorů v nemocnicích (7). Souvisí to také s tím, že některé rizikové faktory pádů v nemocnici je velmi náročné v krátké době modifikovat, např. nestabilní chůze, močová inkontinence, zmatenost, užívání sedativ a hypnotik (7). Vzhledem k tomu, že pády mají devastující následky spojené s bolestí a se snížením mobility, intervence týkající se posouzení rizika pádu, snížení rizika pádů a prevence pádů by se měly stát integrální součástí geriatrické péče (6).

Cílem této přehledové studie je shrnout dosavadní důkazy nejvyšší kvality o způsobech a efektivitě intervencí na prevenci pádů u seniorů v institucích.

SOUBOR A METODIKA

Práce má charakter přehledové studie. Úvodem byla stanovena klinická otázka v PICOS formátu:

P (patient – pacient) – senioři (nad 65 let) v institucích;

I (intervention – intervence) – preventivní strategie na prevenci pádů v institucích;

C (comparison – srovnání) – běžná péče nebo alternativní intervence;

O (outcome – výsledek) – snížení výskytu pádů, snížení počtu pádů;

S (setting – prostředí) – instituce (nemocnice, akutní péče, zařízení dlouhodobé péče). 

Studie byly vyhledány v elektronických databázích PubMed, Cochrane Library a Science Direct. Při vyhledávání byly použity klíčová slova: fall, prevention, elderly, accidental fall (MeSH). Vyhledávání bylo zaměřeno na studie nejvyšší kvality (systematické přehledy, metaanalýzy, randomizované kontrolované studie) publikované v posledních 10 letech, tj. od roku 2004 do roku 2013. Byla stanovena následující zařazující kritéria: věk participantů nad 65 let; typ studie: metaanalýza, systematický přehled, randomizovaná kontrolovaná studie (dále RCT); stáří studie: 10 let; prostředí: senioři v institucích; jazyk publikace: anglický. Vylučující kritéria: věk participantů do 64 let; komunitní nebo domácí prostředí, studie starší 10 let a nekonzistence s PICOS otázkou. Studie, ve kterých nebyly uvedeny jako primární nebo sekundární výsledky údaje týkající se počtu pádů a studie, ve kterých byly uvedeny pouze výsledky týkající se rizika pádů nebo strachu z pádů, byly rovněž vyřazeny z dalšího hodnocení. 

VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ

Po zadání klíčových slov bylo v databázích nalezeno celkem 692 záznamů. Po prvotním zhodnocení všech vyhledaných záznamů na základě názvu studie a případně dostupného abstraktu bylo 561 studií vyřazeno z důvodu nesplnění zařazujících kritérií, např. studie zabývající se prevencí pádů u seniorů v komunitním nebo domácím prostředí, jiný design studie. Po prvotním zhodnocení byl u 131 zařazených studií vyhledán plný text. Na základě hodnocení plného textu bylo dále vyřazeno 82 studií, které nesplňovaly zařazující kritéria, např. ve výsledcích chyběly informace týkající se počtu pádů nebo se jednalo se o jiný typ studie apod. Při vyhledávání byly nalezeny rovněž protokoly relevantních výzkumných studií (8, 17, 31). Vzhledem k tomu, že neobsahovaly vlastní výsledky studií a nebyly dohledány ani výsledky těchto výzkumů, byly z konečného souboru vyřazeny. Vyhledávání studií a jejich hodnocení bylo provedeno dvěma odborníky. Do konečného souboru tohoto přehledu bylo zařazeno 49 relevantních studií, z toho 25 systematických přehledů a metaanalýz a 24 randomizovaných kontrolovaných studií (tab. 1, obr. 1).

Tab. 1. Výsledky vyhledávání v elektronických databázích
Výsledky vyhledávání v elektronických databázích

Schéma vyhledávání záznamů
Obr. 1. Schéma vyhledávání záznamů

V tomto přehledovém článku jsou zhodnoceny výsledky 24 randomizovaných kontrolovaných studií. Zhodnocení závěrů systematických přehledů a metaanalýz bude předmětem další publikace.

Analýza dat

V randomizovaných kontrolovaných studiích byly vyhledány následující údaje: autoři studie, rok publikování, země realizace výzkumu, věk respondentů, soubor, typ intervence, počet participantů celkově, počet participantů v intervenční a kontrolní skupině, délka trvání studie a intervence, výsledky a závěry autorů. Jednotlivé údaje jsou uvedeny v tabulkách 2, 3 a 4.

VÝSLEDKY

Z 24 nalezených randomizovaných kontrolovaných studií byly v devíti studiích (1, 5, 7, 10, 14–16, 24, 30) místem realizace výzkumu nemocnice a v 15 případech zařízení dlouhodobé péče typu zařízení ošetřovatelské péče (2, 3, 4, 11, 12, 23, 26, 28) nebo domov pro seniory (9, 13, 21, 22, 25, 27, 29). Nejvíce studií bylo australských (7, 12–16) a japonských (23, 27–29). Další studie byly z Velké Británie, Nového Zélandu, Německa, USA, Skotska, Nizozemí, Belgie, Švédska, Hong Kongu a Singapuru. Nebyla nalezena ani jedna česká randomizovaná kontrolovaná studie zabývající se preventivními strategiemi pádů seniorů v institucích. Průměrný věk participantů zařezených do studií byl nad 65 let. Velikost výzkumného souboru byla různá, a to od počtu 32 respondentů (29) až po 11 099 přijatých pacientů zařazených v australské studii (15). Ve dvou studiích nebyl věk participantů uveden (13, 15). Délka trvání studií byla od 5 měsíců (4) do 36 měsíců (7) (tab. 2).

Tab. 2. Randomizované kontrolované studie zařazené do přehledu
Randomizované kontrolované studie zařazené do přehledu


Ze 24 randomizovaných kontrolovaných studií bylo 17 studií zaměřených na ověřování jednotlivých intervencí (tab. 3) a 7 studií bylo zaměřeno na vícečetné intervence (tab. 4).

Tab. 3. RCT s jednotlivými intervencemi
RCT s jednotlivými intervencemi


IG – intervenční skupina, CG – kontrolní skupina, n.s. – nesignifikantní

Tab. 4. RCT s vícečetnými intervencemi
RCT s vícečetnými intervencemi
IG – intervenční skupina, CG – kontrolní skupina, n.s. – nesignifikantní

DISKUZE

Cílem tohoto přehledu je shrnout současné důkazy nejvyšší kvality o způsobech a efektivitě intervencí na prevenci pádů u seniorů v institucích. Na základě výsledků zkoumaných studií bylo zjištěno, že intervence zahrnují dva hlavní přístupy k redukci pádů u seniorů v institucích: přístup založený na jednotlivých (single) intervencích a přístup založený na vícečetných intervencích, nazývaných i multifaktoriální, příp. multidisciplinární (multiple, multifaceted, multifactorial).

Jednotlivé intervence

Mezi jednotlivé intervence, které byly ověřovány ve výzkumech, patří: pravidelné cvičení, edukace, podávání vitaminu D, používání chráničů kyčlí, používání nízkých lůžek, používaní senzoru tlaku v lůžku pacienta, olfaktorická stimulace, používání programu podporovaného počítačem na prevenci pádů.

Pravidelné cvičení může snížit riziko pádů a závažnost poranění následkem pádů a představuje rovněž možnou léčbu na zlepšení funkční schopnosti a zlepšení kvality života u seniorů žijících v zařízeních dlouhodobé péče (6). Pravidelné fyzické cvičení seniorů v zařízeních dlouhodobé péče má několik pozitivních účinků týkajících se zlepšení rovnováhy, kvality života a snížení rizika pádů (6). Pravidelné cvičení lze implementovat v zařízeních dlouhodobé péče, u seniorů v nemocnici je tato intervence limitovaná. Pravidelné cvičení jako samostatná intervence nebylo zkoumáno v žádné ze studií realizovaných v nemocnici, fyzické cvičení bylo pouze součástí vícečetných cílených intervencí.

Pravidelné procházky s doprovodem jsou jednoduchou intervencí, která může být implementovaná v zařízeních dlouhodobé péče, v domovech pro seniory a v zařízeních ošetřovatelské péče. Efekt pravidelných procházek venku s doprovodem zkoumali ve své pilotní studii němečtí autoři Bösner et al. (3). Doprovod seniorů na procházce byl zajištěn laickými dobrovolníky. Na základě jejich výsledků nebyl prokázán vliv této intervence na četnost pádů. Mezi limitace této studie patří malý počet participantů. I když studie neprokázala signifikantní efekt procházek na četnost pádů, personál pozoroval zvýšení sebevědomí u klientů a sní-žení strachu z pádů. Stejně tak většina participantů hodnotila tuto aktivitu pozitivně, demonstrovali snížení strachu z pádů, zlepšení nálady, fyzické pohody a schopnosti chůze (3).

Několik studií se seniorskou populací žijící převážně v domácím nebo komunitním prostředí demonstruje pozitivní vliv cvičení Tai Chi na rovnováhu, svalovou sílu, zmírnění strachu z pádu, redukci pádů a zlepšení obecného vnímání zdraví. Ve studii nizozemských autorů Faber et al. (11) byly vybrány dva různé programy fyzického cvičení pro seniory žijící v domovech pro seniory. První program nazván jako funkční chůze byl zaměřen na rovnováhu, mobilitu a nácvik přesunu (např. postavení se ze židle, stoj na patách a špičkách, překročení překážky, chůze do schodů). Druhý program inspirován principy Tai Chi byl zaměřen na rovnováhu. Byl zdůrazňován pomalý, přitom plynulý pohyb, otáčení trupu a přenášení váhy těla. Někteří senioři vykonávali toto cvičení vsedě vzhledem k jejich horšímu zdravotnímu stavu. Oba programy trvaly 90 minut, první měsíc pouze 1krát týdně, v dalších měsících 2krát týdně. Výsledky neprokázaly pozitivní vliv cvičení na redukci pádů. Autoři došli k závěru, že program cvičení je efektivní po minimálně tříměsíčním pravidelném cvičení (11).

Nácvik chůze na běžeckém pásu u křehkých seniorů vyžadujících rehabilitaci snížil počet pádů u intervenční skupiny ve studii Shimada et al. (29). Přestože rozdíl byl statisticky nesignifikantní, autoři považují nácvik chůze na běžeckém pásu za efektivní, protože podle dalších výsledků této studie cvičení zlepšovalo rovnováhu a mělo pozitivní vliv na zlepšení funkcí a reakční čas. Běžná rehabilitační péče v kontrolní skupině zahrnovala fyzikální terapii pro bolest, strečink, chůzi venku, skupinové cvičení apod. (29).

Balanční cvičení ve stoje zahrnující jednominutový stoj na pravé noze a stoj na levé noze další minutu 3krát denně jako intervenci pro prevenci pádů zkoumali autoři Sakamoto et al. u pacientů v zařízeních s dlouhodobou péčí (27). Po 6 měsících byl počet pádů i skupiny pacientů s balančním cvičením signifikantně nižší oproti kontrolní skupině.

Užívání vitaminu D v různých dávkách (200 IU, 400 IU, 600 IU, 800 IU nebo placebo) ve své studii ověřovali američtí autoři Broe et al. (4). Podle jejich zjištění byly dávky vitaminu D efektivní u skupiny pacientů zařízení ošetřovatelské péče, kteří užívali nejvyšší dávku vitaminu D, tj. 800 IU (4).

Dávky vitaminu D u skupiny pacientů v domovech pro se-niory ověřovali britští autoři, kteří nepotvrdili efekt podávání samotného vitaminu D na redukci pádů (25). V jejich studii byl podáván ergocalciferol 2,5 mg každé 3 měsíce (ekvivalent 1100 IU denně). Samotné podávání vitaminu D však nevedlo ke snížení počtu pádů v intervenční skupině.

Účinek podávání vitaminu D3 (800 IU) společně s kalciem ve srovnání s podáváním samotného kalcia 1krát denně u hospitalizovaných seniorů ověřovali skotští autoři Burleigh et al. (5). V jejich studii se neprokázal účinek intervence podávání vitaminu D3 na počet pádů ve srovnání se samotným podáváním kalcia. Možným důvodem může být poměrně krátká doba podávání v průběhu hospitalizace jako i další faktory.

Podávání multivitaminu jednou denně, který obsa-hoval rovněž 400 IU vitaminu D3 a 360 mg kalcia po dobu 6 měsíců u klientů domova pro seniory mělo pozitivní účinek na snížení počtu pádů a vedlo k 63% snížení počtu pádů (13).

Chrániče kyčlí jsou v našem prostředí novou zdravotnickou pomůckou. Studie japonských autorů Koike et al. (23) neprokázala vliv používání chráničů beder na samotné snížení počtu pádů u klientů zařízení dlouhodobé péče. Podle dalších výsledků stejné studie jsou chrániče kyčlí efektivní především ve snížení rizika zlomeniny kyčelní kosti u klientů s vyšším rizikem pádů, u klientů s předchozí anamnézou pádu a nižším BMI (23).

Tlakový senzor v lůžku, příp. křesle pacienta se v studii autorů Kwok et al. (24) ukázal jako neefektivní při redukci počtu pádů u pacientů na geriatrickém oddělení. Senzor při ztrátě tlaku na lůžku (např. při opuštění lůžka pacientem) signalizuje v pracovně sester ve formě zvukového alarmu a před pokojem pacienta jako světelná signalizace (24).

Používání nízkého lůžka na oddělení znamená snížení lůžka na nejnižší možnou pozici, která znemožňuje pacientům postavit se z lůžka, čímž redukuje možnosti pacientů s kognitivním deficitem a zmateností dostat se do rizikové pozice pádů (15). To lze považovat za pasivní omezení potenciálně redukující možnost fyzického a medikamentózního omezení. Selektivní používání sníženého lůžka upozorňuje také personál na rizikového pacienta z hlediska pádů. Výška lůžka ve studii autorů Haines et al. (15) byla 28,5 cm od podlahy s nejvyšší pozicí lůžka 64 cm. Jedno nízké lůžko bylo poskytnuto na každých 12 lůžek, tj.: 30lůžkové oddělení mělo tři nízká lůžka. Používání nízkých lůžek se ukázalo neefektivní. Jak uvádí autoři, tato samostatná intervence mohla ovlivnit pouze malé procento pádů v nemocnici, co se pak neodrazilo na celkovém výsledku. Dalším důvodem mohl být falešný pocit jistoty pro personál, že pacienti na nízkém lůžku mají dostatečná preventivní opatření, a to mohlo vést ke snížené ostražitosti personálu při sledování těchto pacientů (15).

Edukace ošetřujícího personálu jako intervence zaměřená na personál je zřídka předmětem výzkumu prevence pádů seniorů. Autoři Bouwen et al. (2) ve své studii potvrdili pozitivní efekt edukace personálu na redukci počtu pádů. Edukace spočívala v proškolení personálu o problematice pádů, včetně používání záznamů pádů, posouzení rizika pádů a rizikových faktorů, jako i zaměření edukace na preventivní opatření zmírnění rizika pádů.

Edukace pacientů v nemocnici byla předmětem zkoumání australských autorů Haines et al. (16). Do této studii byly zařazeny tři skupiny pacientů s různým typem intervence. První skupině pacientů byl poskytnut kompletní program edukace, který zahrnoval písemný edukační materiál a videonahrávky doplněné o individuální konzultace fyzioterapeuta. Druhá skupina měla stejnou edukaci, ale bez individuálních konzultací. Kontrolní skupina dostávala běžnou péči. Intervence edukace byla zaměřena na efektivnější práci personálu, identifikace rizik prostředí a používání pomůcek ulehčujících přesun. Mezi jednotlivými skupinami nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl v počtu pádů. Podrobnější analýza výsledků prokázala, že navržený program nebyl efektivní pro pacienty s kognitivní poruchou. Jak se dále ukázalo, signifikantně nižší výskyt pádů byl pouze u pacientů s kompletním programem edukace zahrnujícím rovněž individuální konzultace, a to v podskupině pacientů bez kognitivního deficitu (16).

Olfaktorická stimulace byla jako intervence na snížení pádů zkoumaná v japonské studii Sakamoto et al. (28). Klienti zařízení ošetřovatelské péče měli po dobu 1 roku zajištěnou olfaktorickou stimulaci ve formě levandulové náplasti přilepené na oblečení v blízkosti krku, která se měnila každých 24 hodin. Počet pádů byl nižší u intervenční skupiny, i když ne signifikantně. Autoři přesto shrnují, že olfaktorická stimulace může mít vliv na snížení počtu pádů. Vůně je jeden z nejintenzivnějších stimulů pro velkou část mozkové kůry včetně insuly. Čichová stimulace může zlepšovat rovnováhu aktivací kůry insuly. Autoři doporučují další zkoumání vlivu čichové stimulace na prevenci pádů u většího souboru pacientů a v jiných kulturních podmínkách (28).

Program prevence pádů podporovaný počítačem zkoumali američtí autoři Dykes et al. (10). Vycházeli z premisy, že důsledné posouzení rizika pádů hospitalizovaných seniorů je základním předpokladem správně naplánovaných intervencí. Jejich studie zkoumala vliv programu prevence pádů s použitím informačních technologií na redukci počtu pádů. Na základě validního posouzení rizika pádu provedeného sestrou software vygeneruje individuální intervence pro pacienta, specificky zacílené na rizikové faktory konkrétního pacienta. Následuje kontrola plánu intervencí týmem, jeho schválení a nakonec vytištění plánu péče, letáku pro pacienta a plakátu k lůžku pacienta. Program podporovaný počítačem se ukázal jako efektivní, v intervenční skupině došlo k signifikantnímu snížení počtu pádů oproti kontrolní skupině.

Vícečetné intervence

I když se vícečetné intervence ukazují jako efektivnější ve srovnání s jednotlivými intervencemi na prevenci pádů, výsledky randomizovaných kontrolovaných studií potvrzují, že ne každý implementovaný multifaktoriální program prevence pro seniory v institucích je efektivní v redukci počtu pádů.

Program prevence pádů v domovech pro seniory byl ve studii Kerse et al. (21) implementován ve dvouhodinových edukačních sezeních pro personál zařízení. Program se ukázal neefektivní z hlediska výskytu pádů u seniorů v intervenční skupině. Tato skupina měla dokonce vyšší výskyt pádů (4,1) než kontrolní skupina (2,3). Programu byl založen na tom, že se personál daných zařízení podílel na tomto programu bez přidání dalších pracovníků, co mohlo podle autorů vést k negativním výsledkům.

Vícečetné intervence pro prevenci pádů seniorů v australské nemocnici zkoumali autoři Cumming et al. (7). Preventivní program zahrnoval posouzení rizika pádů, zajištění vhodných pomůcek při chůzi, edukaci personálu, pacientů a rodinných příslušníků, modifikaci prostředí kolem lůžka pacienta, zvýšený dohled, možné změny v medikaci, cvičení na zlepšení rovnováhy, management zmatenosti a problémů s nohama. Program trval 36 měsíců a zahrnoval 24 oddělení – 12 akutních oddělení a 12 rehabilitačních oddělení. Vícečetné intervence se ukázaly jako neefektivní pro seniory s relativně krátkou dobou hospitalizace (medián 7 dní) v nemocnici (7).

Cílené vícečetné intervence zajišťují individuální přístup k pacientům s vysokým rizikem pádů. Podle autorů ze Singapuru (1) málo studií identifikuje rizikové faktory u pacientů se záměrem jejich cíleného ovlivnění pomocí intervencí. Ve své studii zkoumali vliv vícečetných intervencí na redukci pádů hospitalizovaných seniorů. Za standardní péči u pacientů v kontrolní skupině považovali posouzení rizika pádů, umístění signalizace a nočního stolku v dosahu pacienta, zvednutí postranic a umístění lůžka do nejnižší pozice. Kromě těchto běžných preventivních opatření intervenční skupina prošla půlhodinovou edukací, která byla zaměřena na zvýšení povědomí pacientů o možných rizikových faktorech vyplývajících z individuálního posouzení a o poskytnutí strategií redukujících specifické riziko. Cílené vícečetné intervence u hospitalizovaných pacientů se zvýšeným rizikem pádů se v této studii ukázali jako efektivní v redukci počtu pádů a rovněž v redukci rizika pádů (1).

Multifaktoriální preventivní program vedený multidisciplinárním týmem, který tvořil personál gerontopsychiatrického zařízení: lékař, dvě sestry, fyzioterapeut a ergoterapeut, byl součástí intervencí v nizozemské studii (26). Multidisciplinární tým spolupracoval při posouzení, rozhodování o intervencích a naplánovaní intervencí pro jednotlivé klienty. Navržený program vyžadoval hodně úsilí, ale byl efektivní pro gerontopsychiatrické pacienty. Ukázala to další analýza podskupin, která potvrdila, že program je tím efektivnější, čím déle je pacient zahrnut do preventivního programu (26).

Švédská studie Stenvall et al. (30) potvrdila, že pooperační multidisciplinární multifaktoriální program geriatrické péče se systematickým posouzením a léčbou rizikových faktorů společně s aktivní prevencí, detekci a léčbou ostatních pooperačních komplikací, výživou a rehabilitací vede ke snížení počtu pádů, nižšímu počtu pacientů, kteří upadnou a nižšímu počtu poranění u pacientů se zlomeninou krčku femuru (30).

Další multifaktoriální multidisciplinární program prevence pádů v domovech pro seniory testovali britští autoři Dyer et al. (9). Cvičební program byl zaměřen na zlepšení chůze a rovnováhy, flexibility, svalové sily a vytrvalosti. Pokud to bylo možné, cvičení bylo spojeno s aktivitami běžného života, jako je bezpečný přesun, oblékání nebo používání pomůcek při chůzi. Cvičební program probíhal jako skupinové (v délce 40 minut) nebo individuální cvičení (zejména pro pacienty s kognitivní poruchou). Další součástí multifaktoriálního programu byla edukace personálu, úprava prostředí, oční a podiatrická kontrola u klientů a případná úprava medikace klientů se zaměřením na zvážení používaní diuretik a sedativ, dále korekce ortostatické hypotenze a prevence osteoporózy (9). Výsledky studie prokázaly, že program prevence měl sice vliv na redukci rizikových faktorů pádů, ale neprokázal statisticky významný vliv na redukci počtu pádů. Další programy prevence pádů by podle autorů (9) měly směřovat cíleně na pacienty s vysokým rizikem pádů.

Multifaktoriální preventivní program pádů australských autorů Haines et al. (14), který byl určen pro hospitalizované pacienty, se skládal ze čtyř hlavních intervencí: karty s upozorněním u lůžka pacienta, program cvičení sestaven z terapeutických principů Tai Chi v kombinaci s funkčními aktivitami, jako jsou přesuny, chůze, posilování (3krát týdně 45 minut), edukační program vedený ergoterapeutem (2krát týdně 30 minut), chrániče kyčlí. Intervence byly naplánované cíleně podle rizikových faktorů individuálně pro každého pacienta. Výsledky prokázaly signifikantní vliv na redukci pádů (14).

Důkazy podporující intervence pro prevenci pádů seniorů v institucích zůstávají nedostatečné a nekonzistentní. Ze 17 randomizovaných kontrolovaných studií ověřujících jednotlivé intervence se jako efektivní ukázaly intervence v šesti studiích (2, 4, 10–13, 27). Ze sedmi studií ověřujících vícečetné intervence se jako efektivní ukázaly intervence ve čtyřech studiích (1, 14, 26, 30). Některé intervence, např. podávání vitaminu D se v některých studiích ukázaly jako efektivní, zatímco v ostatních výzkumech tato intervence neměla signifikantní vliv na redukci pádů. Podobně je tomu i u vícečetných intervencí, kdy multifaktoriální programy prevence pádů měly významný vliv na snížení počtu pádů pouze u vybraných studií. Mezi jednotlivými studiemi byly rozdíly v počtu účastníků, v metodologické kvalitě i ve způsobu prezentace výsledků. Problémem některých studií bylo zaslepení, když nebylo možné provést zaslepení u studií ověřujících efektivitu cvičení a podobných intervencí.

Limitací tohoto přehledu je omezený počet studií zahrnutých do přehledu. Do přehledu byly vybrány pouze práce publikované v recenzovaných odborných periodikách. Nepublikované práce, studie tzv. šedé literatury nebyly do tohoto přehledu zařazeny. Vyhledávání bylo dále omezeno pouze na studie ve vybraných databázích a studie publikované v anglickém jazyce. Ve výsledcích jsme se zaměřili na rozdíly v počtu pádů mezi intervenční a kontrolní skupinou. Studie, které tyto výsledky nepublikovaly, byly z přehledu vyřazeny. Obvykle byly publikovány výsledky prezentující riziko pádů nebo poměr pádů, strach z pádů.

ZÁVĚR

Pády zůstávají vážným problémem v péči o seniory v institucích. Důkazy na podporu efektivních intervencí v nemocnicích a jiných zařízeních dlouhodobé péče jsou nedostatečné a nekonzistentní. Většina randomizovaných studií jednotlivých intervencí nevykazuje signifikantní vliv na redukci pádů seniorů v nemocnicích a zařízeních dlouhodobé péče. Mezi současnými výsledky randomizovaných kontrolovaných studií se jako nejefektivnější ukazují dobře připravené multidisciplinární programy prevence. Multifaktoriální programy jsou efektivní pravděpodobně i z důvodu, že pády mají multifaktoriální příčiny a ovlivnění pouze jednoho samostatného faktoru je často nedostačující, jak ukazují výsledky zkoumaných studií. Kromě obecných preventivních strategií pro prevenci pádů seniorů v institucích je efektivní implementovat individuálně cílené intervence prováděné multidisciplinárním týmem (lékař, sestra, fyzioterapeut, ergoterapeut a další) vybrané na základě důsledného posouzení rizikových faktorů. Další studie by se měly zaměřit na zkoumání multifaktoriálních intervencí pro prevenci pádů hospitalizovaných seniorů.

Příspěvek vznikl v rámci projektu IGA MZČR NT/14502 Vývoj a implementace klinického doporučeného postupu prevence pádu hospitalizovaných pacientů. 

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Renáta Zeleníková, PhD.

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě

Syllabova 19, 703 00 Ostrava

e-mail: renata.zelenikova@osu.cz


Zdroje

1. Ang E, Mordiffi SZ, Wong HB. Evaluating the use of a targeted multiple intervention strategy in reducing patient falls in an acute care hospital: a randomized controlled trial. J Adv Nurs 2011; 67(9): 1984–1992.

2. Bouwen A, De Lepeleire J, Buntinx F. Rate of accidental falls in institutionalised older people with and without cognitive impairment halved as a result of a staff-oriented intervention. Age Ageing 2008; 37(3): 306–310.

3. Bősner S, Keller H, Wőhne A, et al. Prevention of falls by outdoor-walking in elderly persons at risk („power“) – a pilot study. European Geriatric Medicine 2012; 3(1): 28–32.

4. Broe KE, Chen TC, Weinberg J, et al. A higher dose of vitamin D reduces the risk of falls in nursing home residents: a randomized, multiple-dose study. J Am Geriatr Soc 2007; 55(5): 234–239.

5. Burleigh E, McColl J, Potter J. Does vitamin D stop inpatients falling? A randomised controlled trial. Age Ageing 2007; 36(5): 507–513.

6. Cakar E, Dincer U, Kiralp MZ, et al. Jumping combined exercise programs reduce fall risk and improve balance and life quality of elderly people who live in a long term care facilities. Eur J Phys Rehabil Med 2010; 46(1): 59–67.

7. Cumming RG, Sherrington C, Lord SR, et al. Cluster randomised trial of a targeted multifactorial intervention to prevent falls among older people in hospital. BMJ 2008; 335(7647): 758–760.

8. Drahota A, Gal D, Windsor J, et al. Pilot cluster randomised controlled trial of flooring to reduce injuries from falls in elderly care units: study protocol. Inj Prev 2011; 17(6): e7.

9. Dyer CA, Taylor GJ, Reed M, et al. Falls prevention in residential care homes: a randomised controlled trial. Age Ageing 2004; 33(6): 596–602.

10. Dykes PC, Carroll DL, Hurley A, et al. Fall prevention in acute care hospitals: a randomized trial. JAMA 2010; 304(17): 1912–1918.

11. Faber MJ, Bosscher RJ, Chin a Paw MJ, van Wieringen PC. Effects of exercise programs on falls and mobility in frail and pre-frail older adults: A multicenter randomized controlled trial. Arch Phys Med Rehabil 2006; 87(7): 885–896.

12. Flicker L, MacInnis RJ, Stein MS, et al. Should older people in residential care receive vitamin D to prevent falls? Results of a randomized trial. J Am Geriatr Soc 2005; 53(11): 1881–1888.

13. Grieger JA, Nowson CA, Jarman HF, et al. Multivitamin supplementation improves nutritional status and bone quality in aged care residents. Eur J Clin Nutr 2009; 63(4): 558–565.

14. Haines TP, Bennell KL, Osborne RH, Hill KD. Effectiveness of targeted falls prevention programme in subacute hospital setting: randomised controlled trial. BMJ 2004; 328(7441): 676.

15. Haines TP, Bell RA, Varghese PN. Pragmatic, cluster randomized trial of a policy to introduce low-low beds to hospital wards for the prevention of falls and fall injuries. J Am Geriatr Soc 2010; 58(3): 435–441.

16. Haines TP, Hill AM, Hill KD, et al. Patient education to prevent falls among older hospital inpatients: a randomized controlled trial. Arch Intern Med 2011; 171(6): 516–524.

17. Hartholt KA, Boyé ND, Van der Velde N, et al. [Cost] effectiveness of withdrawal of fall-risk increasing drugs versus conservative treatment in older fallers: design of a multicenter randomized controlled trial (IMPROveFALL-study). BMC Geriatr 2011; 21(11): 48.

18. Hempel S, Newberry S, Wang Z, et al. Hospital fall prevention: a systematic review of implementation, components, adherence, and effectiveness. J Am Geriatr Soc 2013; 61(4): 483–494.

19. Healey F, Oliver D, Milne A, Connell, JB. The effect of bedrails on falls and injury: a systematic review of clinical studies. Age Ageing 2008; 37(4): 368–378.

20. Kalyani RR, Stein B, Valiyil R, et al. Vitamin D treatment for the prevention of falls in older adults: systematic review and meta-analysis. J Am Geriatr Soc 2010; 58(7): 1299–1310.

21. Kerse, N., Butler, M., Robinson, E., Todd, M. Fall prevention in residential care: a cluster, randomized, controlled trial. J Am Geriatr Soc, 2004; 52(4): 524–531.

22. Kerse N, Peri K, Robinson E, et al. Does a functional activity programme improve function, quality of life, and falls for residents in long term care? Cluster randomised controlled trial. BMJ 2008; 9(337): a1445.

23. Koike T, Orito Y, Toyoda H, et al. External hip protectors are effective for the elderly with higher-than-average risk factors for hip fractures. Osteoporos Int, 2009; 20(9): 1613–1620.

24. Kwok T, Mok F, Chien WT, Tam E. Does access to bed–chair pressure sensors reduce physical restraint use in the rehabilitative care setting? J Clin Nurs 2006; 15(5): 581–587.

25. Law M, Withers H, Morris J, Anderson F. Vitamin D supplementation and the prevention of fractures and falls: results of a randomised trial in elderly people in residential accommodation. Age Ageing 2006; 35(5): 482–486.

26. Neyens JC, Dijcks BP, Twisk J, et al. A multifactorial intervention for the prevention of falls in psychogeriatric nursing home patients, a randomised controlled trial (RCT). Age Ageing 2009; 38(2): 194–199.

27. Sakamoto K, Nakamura T, Hagino H, et al. Committee on Osteoporosis of The Japanese Orthopaedic Association. Effects of unipedal standing balance exercise on the prevention of falls and hip fracture among clinically defined high-risk elderly individuals: a randomized controlled trial. J Orthop Sci 2006; 11(5): 467–472.

28. Sakamoto Y, Ebihara S, Ebihara T, et al. Fall prevention using olfactory stimulation with lavender odor in elderly nursing home residents: a randomized controlled trial. J Am Geriatr Soc 2012; 60(6): 1005–1011.

29. Shimada H, Obuchi S, Furuna T, Suzuki T. New intervention program for preventing falls among frail elderly people: the effects of perturbed walking exercise using a bilateral separated treadmill. Am J Phys Med Rehabil 2004; 83(7): 493–499.

30. Stenvall M, Olofsson B, Lundström M, et al. A multidisciplinary, multifactorial intervention program reduces postoperative falls and injuries after femoral neck fracture. Osteoporos Int 2007; 18(2): 167–175.

31. Vass CD, Sahota O, Drummond A, et al. REFINE (Reducing Falls in In-patient Elderly) – a randomised controlled trial. Trials 2009; 10): 83.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×