VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (7420 výsledků)
kazuistika
Novinky Sunitinib v terapii karcinomu ledvin u dětských pacientů
Karcinom ledvin patří u dětských pacientů mezi vzácné malignity. Metodou terapie lokalizovaných tumorů je chirurgická resekce. Metastatické postižení je však spojeno s nepříznivou prognózou. Dosud nebyly publikovány prospektivní studie hodnotící efekt adjuvantní terapie na přežití nemocných. Dostupné důkazy však naznačují pozitivní přínos terapie inhibitorem tyrosinkináz sunitinibem u dětí s metastatickým postižením.
Novinky Perličky z farmakokinetiky a farmakodynamiky anti-EGFR protilátek
Svou výbornou klinickou účinností a snášenlivostí s dobře zvladatelným profilem nežádoucích účinků nás panitumumab jistě nepřekvapí. Je nepostradatelnou součástí cílené léčby metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC). O detailech nad rámec jeho běžného farmakologického profilu se ovšem tak často nedozvídáme. I tyto zdánlivé drobnosti přitom mohou mít vliv na jeho klinické využití a také další směřování výzkumu terapeutických protilátek.
Novinky Jaké nové možnosti v léčbě schizofrenie přináší kariprazin? Poznatky z webináře
Negativní příznaky schizofrenie snižují kvalitu života pacientů a brání jejich sociálnímu a nezávislému fungování. V souvislosti s křtem publikace „Kariprazin – antipsychotikum (nejen) pro léčbu negativních příznaků schizofrenie“ proběhl webinář, v jehož rámci se autoři věnovali vybraným kapitolám této problematiky. MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., seznámil posluchače s lékovým profilem kariprazinu a s jeho postavením v léčbě v kontextu parciálních dopaminových agonistů (PDA) brexpiprazolu a aripiprazolu. Vybíráme rovněž zajímavé body z následné diskuse, jíž se účastnili i další spoluautoři − prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., a prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.
Novinky Léčba sekundární imunodeficience u CLL či MM
Důležitý problém u hematoonkologických pacientů představují sekundární imunodeficience. Kdy je při jejich výskytu indikována imunoglobulinová substituční terapie a jaké výhody a nevýhody nabízejí různé cesty jejich podání, na to se ve svém sdělení v rámci letošních Pražských hematologických dnů zaměřila MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., z Hematoonkologického oddělení FN Plzeň. Doplnila i dva příklady z praxe, kdy byli pacienti léčeni facilitovaným imunoglobulinem.
Novinky Za rezistenci NSCLC k cílené léčbě může být zodpovědný gen MET
Společnou vlastností anti-ALK a anti-EGFR cílené léčby nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) je potenciální rozvoj získané rezistence, která komplikuje dosažení dlouhodobé léčebné odpovědi. Rezistence vzniká na podkladě různých genetických změn a jednou z nich je i amplifikace genu MET.
Novinky Imunitní trombocytopenie vznikla při léčbě klasického Hodgkinova lymfomu Nivolumabem
Klasický Hodgkinův lymfom je lymfoproliferace vzniklá z postgerminálních B-lymfomcytů. Na morfologické a imunohistochemické úrovni je charakterizován přítomností maligních Hodgkinových a Reed – Sternbergových buněk v postižené tkáni.
Novinky Trazodon v léčbě geriatrických pacientů: Kdy je výhodný a kdy ne?
Trazodon patří mezi účinné modality v léčbě depresivních příznaků u seniorů. Stejně jako v případě jiných léků je však nutné uvážit přidružená onemocnění a medikaci. Kdy a jak trazodon u geriatrických pacientů nasadit, v jaké dávce a na co si dát pozor?
Novinky Farmakologické možnosti léčby spasticity u pacientů s roztroušenou sklerózou
Přehledový článek publikovaný loni v říjnu v Multiple Sclerosis Journal shrnuje farmakologické možnosti léčby spasticity u nemocných s roztroušenou sklerózou (RS). Klinické studie potvrzují efekt baklofenu, tizanidinu a gabapentinu jakožto léků první volby.
Novinky Léčba bolesti opioidy a rizika závislosti
Jsou pacienti léčení pro chronickou nenádorovou bolest opioidy závislí a kde je vlastně hranice, jestliže pacienti splňují některá kritéria diagnózy závislosti (např. zvýšená tolerance a odvykací stav)?
Novinky Alergie na roztoče a atopická dermatitida: Existuje jasná souvislost?
Roztoči domácího prachu patří mezi základní provokační faktory atopického ekzému. Do jaké míry tedy mohou režimová opatření zaměřená na snížení expozice roztočovým alergenům zmírnit projevy atopické dermatitidy (AD) u dětí?