VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Novinky PIMS-TS jako nový pediatrický syndrom související s COVID-19: diagnostika, léčba a první české zkušenosti
Nové pediatrické onemocnění – syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s COVID-19 (PIMS-TS) – bylo popsáno v průběhu roku 2020 v řadě států. Webinář pořádaný Pediatrickou klinikou 2. LF UK a FN Motol ve spolupráci s lékaři z FN Hradec Králové v lednu 2021 shrnuje dosavadní poznatky a již také českou zkušenost.
Novinky Přehled možností diagnostiky a léčby bércových vředů žilní etiologie − aktuální doporučení
Autoři z centra pro hojení ran Floridské univerzity shrnují ve svém nedávno publikovaném článku zásady léčby bércových vředů žilní etiologie. Zdůrazňují odlišení ulcerací arteriální a další etiologie s využitím duplexní ultrasonografie, v terapii débridement, krytí podporující vlhké hojení, kompresní léčbu, podávání pentoxifylinu, časnou chirurgickou intervenci, která řeší žilní reflux jako příčinu ulcerace, a také prevenci recidiv, zejména s využitím komprese, venotonik a režimových opatření. Naopak nedoporučují hyperbolickou oxygenoterapii ani podtlakovou terapii.
Novinky Novinky v diagnostice a léčbě karcinomu prsu – co zajímavého zaznělo na BOD 2019
Nezanedbatelný počet přednášek a posterů na letošních dubnových Brněnských onkologických dnech (BOD) byl věnován problematice karcinomu prsu. Přinášíme souhrn nejzajímavějších sdělení.
Novinky Strojové učení a umělá inteligence v diagnostice: Jaká bude role lékaře v budoucnosti?
Pro lékařskou profesi je charakteristický zásadní význam zkušeností. Patolog s větší zkušeností viděl o stovky preparátů více než jeho méně zkušený kolega, a lze tedy předpokládat, že jeho diagnóza bude přesnější. Obdobnou situaci lze pozorovat u radiologů, internistů a samozřejmě také v chirurgických profesích. V posledních letech ovšem zároveň došlo k mohutnému rozvoji strojového učení a snahám o aplikaci tohoto principu v medicíně, zejména v diagnostických oborech. Má tedy strojové učení potenciál dramaticky transformovat současnou roli lékaře?
Novinky Strojové učení a umělá inteligence v diagnostice: Jaká bude role lékaře v budoucnosti?
Pro lékařskou profesi je charakteristický zásadní význam zkušeností. Patolog s větší zkušeností viděl o stovky preparátů více než jeho méně zkušený kolega, a lze tedy předpokládat, že jeho diagnóza bude přesnější. Obdobnou situaci lze pozorovat u radiologů, internistů a samozřejmě také v chirurgických profesích. V posledních letech ovšem zároveň došlo k mohutnému rozvoji strojového učení a snahám o aplikaci tohoto principu v medicíně, zejména v diagnostických oborech. Má tedy strojové učení potenciál dramaticky transformovat současnou roli lékaře?
Články časopisu Úskalí diagnostiky progresivní multifokální leukoencefalopatie u pacientů infikovaných lidským virem imunodeficience – kazuistiky
Práce vznikla s podporou výzkumného záměru PRVOUK P2/ 1LF/ 3, podpořeno projektem MZČR koncepčního rozvoje FN Motol 00064203 a v rámci specifického vysokoškolského výzkumu SVV‑ 2012- 264506.
Autoři děkují MU Dr. Miroslavu Kašparovi, CSc., za poskytnutí CT a MR snímků.
Novinky Diagnostika poruch tyreoidální osy v ordinaci PLDD v kazuistikách
Onemocnění štítné žlázy jsou v dětském a dorostovém věku vůbec nejčastějšími endokrinopatiemi. Adekvátní tvorba hormonů štítné žlázy a následná schopnost cílových buněk je správně využít jsou nezbytnou podmínkou optimálního vývoje a růstu dětského organismu.
Články časopisu Aktuální možnosti léčby jaterní cirhózy v ambulanci internisty
V České republice žije 40 000–60 000 pacientů s jaterní cirhózou a ročně jich v jejím důsledku umírá asi 2 000. Jedná se o nepřehlédnutelnou skupinu nemocných vyžadující komplexní léčbu, kterou zajišťuje zejména internista ve spolupráci s dalšími odborníky. Jedním z cílů ambulantního internisty je včasná diagnostika a léčba chronických jaterních onemocnění, která mohou k cirhóze vést.
Články časopisu Jaká j e současná úroveň diagnostiky ischemické choroby srdeční u žen do 55let věku?
Novinky Diagnostika a načasování léčby hypotyreózy ve stáří
Ve věku nad 65 let přirozeně stoupá sérová hladina tyreotropního hormonu (TSH). Relativně často se ve starším věku vyskytuje také snížená funkce štítné žlázy – hypotyreóza. Ovšem rozlišení nemoci od přirozených změn souvisejících s věkem není snadné.