#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Orální infekce a revmatická onemocnění – editorial


Autoři: Lenka Roubalíková
Působiště autorů: Katedra dentální LF MU Brno, přednostka doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2014; 60(2): 105
Kategorie: Editorial

Komentář k | Editorial on

Procházková L et al. Orální infekce a revmatická onemocnění. Vnitř Lék 2013; 60(2): 128−133.

Článek se věnuje vysoce aktuální problematice souvislostí mezi orálním zdravím a systémovými onemocněními. Již mnoho let je dutina ústní považována za obraz celkového zdraví organizmu. Velká pozornost byla a je věnována vzhledu hřbetu jazyka, který je pokryt specializovanou sliznicí. Keratinizující epitel nitkovitých papil vytváří typický vzhled hřbetu jazyka a mění se při řadě onemocnění (choroby trávicího traktu, karence vitaminů a železa, intoxikace, alergie, infekční nemoci). Vysoká taktilní citlivost jazyka a chuťové pohárky ve stěnách hrazených papil představují důležitou obrannou linii proti možným škodlivinám. Také situace v dutině ústní má vliv na celkový zdravotní stav. Jde především o působení orální mikroflóry. Mikroorganizmy jsou přítomny ve slině a kolonizují povrchy –⁠ slizniční plochy dutiny ústní i plochy zubů vytvářejíce biofilm. Je známo, že biofilm je komunita mikroorganizmů, které si navzájem prospívají a mohou si předávat i genetickou informaci. Odolnost mikroorganizmů biofilmu proti antiseptikům je několikanásobně vyšší v porovnání s citlivostí mikrobů v planktonické formě. Buňky dlaždicového epitelu deskvamují, a tím se slizniční povrchy biofilmu průběžně zbavují, na zubním povrchu je ale situace jiná. Biofilm zde nemůže být přirozeným mechanizmem odloučen, lze jej odstranit pouze mechanicky. Samoočišťování pohyby jazyka, rtů a tváří spolu se stíravým efektem stravy nedostačuje, nutné je čištění zubním kartáčkem. Při nedostatečném čištění zubů biofilm narůstá a přibývá v něm anaerobních mikroorganizmů. S přibývajícím časem je také větší pravděpodobnost kolonizace bakteriemi způsobujícími zubní kaz a onemocnění parodontu. Zatímco etiopatogeneza zubního kazu je relativně jednoduchá, při vzniku parodontitidy spolupůsobí autoimunitní mechanizmy rozvíjející se u geneticky predisponovaných jedinců.

Fakt, že orální patologické procesy zánětlivého charakteru mohou vést k poškození vzdálených orgánů, je znám již po mnoho desetiletí. Za fokusy odontogenního původu byly považovány po mnoho let hlavně tzv. granulomy –⁠ chronická periodontitida (apikální parodontitida), později další ložiska chronického zánětu jako dentitio dificilis chronica a posléze i parodontitida (zánět marginálního parodontu). Fokální infekce se považovala za vzácnou a obtížně prokazatelnou. Současně však panoval názor, že mechanizmus působení fokusů není zcela vyjasněn a že se zde mohou uplatňovat i imunitní procesy. Dalším pojmem, který vstoupil do povědomí odborné veřejnosti, je metastatická oportunní infekce, tj. postižení vzdálených orgánů mikroorganizmy dutiny ústní u pacientů s potlačenou imunitou. S rozvojem znalostí o tvorbě a složení biofilmu, poznáním souvislostí mezi výskytem parodontitidy a kardiovaskulárních onemocnění a především s pokroky v oblasti molekulární biologie a genetiky byly položeny základy současnému intenzivnímu výzkumu vztahů mezi orální infekcí a celkovými onemocněními včetně revmatických. Ve stomatologické praxi se dnes již rutinně provádí odběr obsahu parodontálních chobotů za účelem detekce parodontálních patogenů. V případě pozitivního nálezu následuje subgingivální ošetření (odstranění subgingiválního zubního kamene, rozbití biofilmu, odstranění povrchové vrstvičky infikovaného kořenového cementu). Subgingivální ošetření ostrými kyretami nebo speciálními ultrazvukovými koncovkami se provádí v odpovídající antibiotické cloně. Výsledkem bývá výrazné zlepšení až vyhojení parodontitidy. Je pravděpodobné, že toto ošetření vede i k ovlivnění celkových onemocnění, které mají s orálními patogeny souvislost. Uvedené skutečnosti ukazují na stále vzrůstající význam mezioborové spolupráce v medicíně. Článek Orální infekce a revmatická onemocnění, je toho jednoznačným dokladem.

doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D.

lroubalikova@gmail.com

Dentální katedra LF MU, Brno

www.muni.cz/med

Doručeno do redakce: 17. 9. 2013


Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství
Článek Omluva

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 2

2014 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#