Adiponektin ve vztahu k ledvinné dysfunkci u nemocných s diabetes mellitus 2. typu – editorial


Autoři: V. Teplan
Působiště autorů: Klinika nefrologie Transplantcentra IKEM Praha, přednosta prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2012; 58(11): 811-812
Kategorie: Editorial

Galovičová A et al. Adiponektín vo vzťahu k obličkovej dysfunkcii u chorých s diabetes mellitus 2. typu. Vnitř Lék 2012; 58(11): 825–829.

Adiponektin je polypeptidový hormon secernovaný adipocyty, který v oběhu cirkuluje ve formě nízkomolekulárních nebo vysokomolekulárních oligomerů. Sekrece adiponektinu se snižuje se stoupajícím množstvím tukové tkáně a snížené hladiny adiponektinu v séru jsou nalézány u hypertoniků, u osob s kardiovaskulárním onemocněním a u obézních nemocných s diabetes mellitus 2. typu. U zdravého člověka se koncentrace adiponektinu v séru pohybují kolem 0,5–30 µg/ml. Adiponektin aktivuje enzym AMP kinázu v kosterním svalu i v játrech s následnou aktivací oxidace volných mastných kyselin (NEFA), zvýšenou extrakcí glukózy z krve, sníženou glukoneogenezí v játrech a následně zvyšuje citlivost tkání na působení inzulinu. Účinek adiponektinu je spojen s poklesem hladiny triacylglycerolů v séru, zvýšením koncentrace HDL-cholesterolu a s dalšími antiaterogenními účinky. Adiponektin snižuje expresi cytoadhezivních molekul VCAM-1 v endoteliích, scavengerových receptorů v makrofázích, inhibuje proliferaci a migraci hladkých svalových buněk cévní stěny indukovanou destičkovým růstovým faktorem (PDGF) a také inhibuje tvorbu tumor necrosis faktoru (TNF-α).

Adiponektin je protein specifický pro tukovou tkáň; má strukturální homologii s kolagenem VI a X a s komplementovým faktorem Clq. Je kvantitativně nejobsažnějším peptidem produkovaným adipocyty. Na rozdíl od leptinu s rostoucím množstvím tukové tkáně jeho koncentrace v plazmě klesá. Jeho sekrece/exprese se zvyšuje působením IGF-1 nebo aktivátory PPAR, snižuje se glukokortikoidy a beta-adrenergními agonisty. Má silný protizánětlivý a antiaterosklerotický účinek včetně inhibice exprese TNF-α. Je tedy „protihráčem“ proaterogenních rizikových faktorů.

Jak je to u nemocných se současným postižením ledvin? Je známo, že tito nemocní mají endoteliální dysfunkci a jednoznačně zvýšené riziko kardiovaskulárního postižení. Užívá se pojem kardiorenální či renokardiální syndrom, při kterém by mohl adiponektin představovat citlivý marker rizikovosti rozvoje aterosklerotických změn.

Adiponektin klesá u nemocných s obezitou, hypertenzí a diabetem, kteří nemají závažné renální postižení. U nefrologických pacientů, především u nemocných s diabetickou nefropatií, však jeho hodnoty stoupají, a především u diabetické nefropatie korelují i s výší proteinurie. Nálezy v literatuře většinou prokazují vyšší hladiny adiponektinu v závislosti na klesající renální funkci. Lze tedy předpokládat, že metabolická a zřejmě i renální clearance adiponektinu s poškozením renální funkce klesá, což např. dokládá studie Fujity et al z roku 2006 [1] sledující vztah mezi poškozením renálních tubulů monitorovaných hladinami NAG a MCP-1. Podobné nálezy byly zjištěny ve studiích Saraheima [2], Lina [3] či Yenicesa [4] u nemocných s diabetem. U pacientů diabetiků s mikroalbuminurií při normální renální funkci byly hladiny adiponektinu stejné ve srovnání se souborem bez nefropatie. Byla zjištěna nepřímá korelace se stupněm snížení renální funkce a také velikostí proteinurie. U pacientů s diabetes mellites 2. typu a zvýšeným kardiovaskulárním rizikem by tak mohla hladina adiponektinu představovat citlivý indikátor rizika aterosklerotických změn. Bohužel, u nemocných se současným postižením renálním – a literární data udávají již hodnotu nižší než 60 ml/min, tj. 1 ml/s (stadium CKD 2–3) – je výsledná hodnota patologicky vyšší v důsledku snížení celkové metabolické clearance adiponektinu.

Další možnou překážkou zhodnocení hladiny adiponektinu ve vztahu k riziku aterosklerotických změn je vliv inhibitorů ACE, ev. sartanů. Byla publikována data, např. Yenicesu et al [5], ukazující, že blokáda systému RAAS zvyšuje hladinu adiponektinu u nemocných s diabetem. Je také možné, že výsledný efekt byl ovlivněn poklesem proteinurie těchto nemocných.

Je zajímavé zjištění, že po transplantaci ledviny zvýšená hladina adiponektinu u předtransplantačně dlouhodobě dialyzovaných klesá, což podporuje předpoklad o vlivu ledvinné funkce v procesu jeho biodegradace a/či eliminace. Neklesá však k normálním hodnotám zjišťovaným u zdravých jedinců s normální ledvinnou funkcí. Zde se mohou uplatňovat jak přetrvávající poruchy v metabolizmu sacharidů a lipidů, tak nově vliv imunosupresivní léčby. Z tohoto hlediska jsou v ojedinělých studiích (Teplan et al [6]) zjišťovány vyšší hladiny adiponektinu i u pacientů se zvýšenými rizikovými faktory aterosklerózy, např. se zvýšenou hladinou asymetrického dimetalyargininu.

Souhrnně lze uvést, že snížená hladina adiponektinu v běžné populaci a u diabetiků koreluje s inzulinovou rezistencí a zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. U nefrologických nemocných a u pacientů po transplantaci ledviny však může být přítomna inzulinová rezistence i zvýšené kardiovaskulární riziko i při zvýšených hladinách adiponektinu. Jako marker aterosklerotického rizika je proto u nefrologických nemocných nevhodný.

prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc.

www.ikem.cz

e-mail: vladimir.teplan@ikem.cz

Doručeno do redakce: 22. 8. 2012


Zdroje

1. Fujita H, Morii T, Koshimura J et al. Possible relationship between adiponectin and renal tubular injury in diabetic nephropathy. Endocrin Journal 2006; 53: 745–752.

2. Saraheimo M, Forsblom C, Fagerudd J et al. Serum adiponectin is increased in type 1 diabetic patients with nephropathy. Diabetes Care 2005; 28: 1410–1414.

3. Lin J, Hu FB, Curhan G. Serum adiponectin and renal dysfunction in men with type 2 diabetes. Diabetes Care 2007; 30: 239–244.

4. Yenisecu M, Yilmaz MI, Caglar K et al. Adiponectin level is reduced and inversly correlated with the degree of proteinuria in type 2 diabetic patients. Clin Nephrol 2005; 64: 9–12.

5. Yenisecu M, Yilmaz MI, Caglar K et al. Blockade of the renin-angiotensin system increases plasma adiponectin levels in type 2 diabetic pa­tients with proteinuria. Nephron Clin Pract 2005; 99: 115–121.

6. Teplan V, Schück O, Racek J et al. Asymmetric dimethylarginine and adiponectin after renal transplantation: role of obesity. J Ren Nutr 2008; 18: 154–157.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 11

2012 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se