Celiakální sprue – Memorandum EKCS


Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2008; 54(1): 8-11
Kategorie: Editorial

Expertní komise ministerstva zdravotnictví pro celiakální sprue (EKCS)

Memorandum - celiakální sprue (CS) - současný stav a sociální situace nemocných v České republice

Preambule

ESCS je sborem nezávislých odborníků a zástupců organizací nemocných. Účelem memoranda je seznámit zákonodárce, představitele exekutivy a zdravotních pojišťoven s problematikou CS, a to jak nemoci samé, tak i se sociální situací těchto nemocných. Tato se v letošním roce podle jednoznačného stanoviska organizací sdružujících nemocné výrazně zhoršila v důsledku nové úpravy sociální dávky.

Definice a průběh onemocnění

CS je společné označení pro celosvětově se vyskytující onemocnění dětí i dospělých. Jde o hereditární autoimunitní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku (glutenu). Lepek je bílkovinný komplex obsažený v povrchní části obilných zrn. Štěpné produkty lepku vyvolávají u geneticky vnímavých osob nepřiměřenou reakci imunitního systému s trvalou tvorbou autoprotilátek. Hlavním projevem jsou zánětlivé změny sliznice tenkého střeva s průjmy, chudokrevností, váhovým úbytkem a celkovou poruchou somatického i psychického vývoje. Pokud není lepek z potravy trvale a úplně vyloučen, dochází v průběhu doby k vyčerpání imunitního systému, onemocnění postihuje další orgány se vznikem přidružených autoimunitních chorob a četných komplikací, z nichž většina je život ohrožující.

Minulost a přítomnost nemocných CS

Toto onemocnění bylo rozpoznáváno do nedávné minulosti zřídka a často pozdě. Platí to jak pro děti, tak zejména pro dospělé nemocné, a to nejen v ČR. Podle dotazníkové akce u dospělých nemocných, která byla publikována v roce 2001 v USA, byla průměrná doba trvání choroby do stanovení diagnózy 11 let. To ovšem vede k pozdní terapii a zvýšenému riziku přidružených chorob a komplikací. Příčin tohoto stavu je několik: 1. lékaři na možnost tohoto onemocnění málo myslí, 2. jeho příznaky jsou v současnosti často málo nápadné nebo atypické, 3. toto onemocnění není předmětem zájmu průmyslu zdravotnické techniky ani farmaceutického průmyslu vzhledem k tomu, že kauzální léčbou je speciální dietní režim.

K zásadní změně v diagnostice CS došlo až v posledních 15 letech v důsledku postupného zavedení citlivých a specifických metod stanovení protilátek v krevním séru. Tyto metody, aplikované nejen u nemocných s CS, ale i u jejich příbuzných a osob podezřelých z tohoto onemocnění, nás poučily, že klinické příznaky CS jsou velmi různorodé a že její výskyt (prevalence) v populaci je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo.

Prevalence CS

Screeningové (vyhledávací) studie rozsáhlých populačních souborů stanovením protilátek a vyšetřením vzorku střevní sliznice prokázalo dramatické zvýšení prevalence CS. Tyto studie z 10 evropských zemí, USA a severní Afriky zjistily prevalenci 1 : 70-1 : 550. Prevalence se zvýšila v průměru více než 12krát při srovnání výskytu na podkladě klinických příznaků a na podkladě screeningových dat (z 1 : 3345 na 1 : 266).

V ČR je možno poskytnout kvalifikovaný odhad na podkladě několika souborů dlouhodobě sledovaných nemocných a jejich příbuzných, výskytu přidružených autoimunitních chorob a několika screeningových studií. V ČR lze předpokládat prevalenci 1 : 200 - 1 : 250, tj. asi 40 000 - 50 000 nemocných CS v celkové populaci ČR. Vypracování metodiky screeningu rizikových skupin, přidružených autoimunitních chorob a osob s podezřelými příznaky a doporučení její realizace v ČR v rámci celkové diagnostické a terapeutické směrnice CS jsou další bezprostřední úkoly ESCS.

Léčba CS

Celoživotní bezlepková dieta (BLD) je základní a kauzální léčbou CS. BLD znamená úplné vyloučení lepku a náhrada obilovin takovými produkty, jako jsou rýže, kukuřice, brambory, sója a amarant. Lepek je obsažen v celé řadě potravin, v nichž jej laik nepředpokládá (např. uzeniny, hořčice, kečup, kypřící prášky, zmrzlina). Bezlepkové potraviny a výchozí suroviny jsou 4-10krát dražší ve srovnání se stejnými komoditami obsahujícími lepek. Průběh onemocnění významně závisí na stáří, v němž se vnímavý jedinec poprvé setká s lepkem, jeho množství v potravě a časnosti stanovení diagnózy CS. BLD je nezbytná také u atypických forem CS, neboť jejich časné léčení je prevencí výskytu přidružených chorob a komplikací.

Potravinové kodexy jednotlivých zemí se liší v povoleném množství zbytkového lepku v potravinách označených jako bezlepkové. Současná česká norma je u přirozeně bezlepkových potravin 10krát vyšší než norma EU. To dále stěžuje situaci nemocných CS v ČR a jednání o úpravě potravinového kodexu je zřejmě jedním z dalších úkolů ESCS.

Závěry

Na základě uvedených skutečností ESCS přijímá tyto závěry:

  • Doporučuje, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) a Ministerstvo práce a sociální péče zahájily bezodkladně jednání o úpravě právní normy poskytování sociální dávky nemocným s CS, neboť současná situace nedovoluje značnému počtu nemocných dodržovat z finančních důvodů bezlepkovou dietu, která je kauzální léčbou CS.
  • Doporučuje zahájení jednání mezi MZ ČR, dalšími ministerstvy (zejména průmyslu a obchodu, zemědělství, školství) a zdravotními pojišťovnami o rozšíření sortimentu bezlepkových surovin a potravin, způsobu jejich prodeje a možnostmi úhrady z prostředků zdravotního pojištění, jakož i dostupnosti bezlepkové diety ve vybraných veřejných a zejména školských zařízeních.
  • Doporučuje zahájení jednání mezi MZ a zdravotními pojišťovnami o formách a možnostech čerpání prostředků z fondů prevence zdravotních pojišťoven nemocnými C.
  • Doporučuje, aby se touto problematikou zabývaly zdravotní výbory zákonodárných institucí, a žádá jejich členy o urychlené projednání.
  • Žádá oslovené jednotlivce a instituce, aby zaujaly k tomuto memorandu stanovisko, a je připravena s nimi spolupracovat.

Expertní komise Ministerstva zdravotnictví pro celiakální sprue (EKCS)

prof. MUDr. P Frič, DrSc. (předseda)

MUDr. S. Hricová (tajemnice)

Členové:

prof. MUDr. P. Dítě, DrSc. (za Českou gastroenterologickou společnost)

doc. MUDr. M. Dvořák, CSc. (za Českou gastroenterologickou společnost)

doc. MUDr. P. Kohout, Ph.D. (za Českou gastroenterologickou společnost)

prim. MUDr. P. Frühauf, CSc. (za Českou pediatrickou společnost)

doc. MUDr. J. Nevoral, CSc. (za Českou pediatrickou společnost)

doc. MUDr. O. Pozler, CSc. (za Českou pediatrickou společnost)

MUDr. J. Utěšený, CSc. (za Českou pediatrickou společnost)

MUDr. P. Kocna, CSc. (za Společnost klinické biochemie a laboratorní diagnostiky)

prof. MUDr. H. Tlaskalová-Hogenová, DrSc. (za Českou společnost pro alergologii a klinickou imunologii)

Ing. I. Bušinová (za organizace pacientů)

Ing. B. Rubínová (za organizace pacientů)

Expertní komise ministerstva zdravotnictví pro celiakální sprue (EKCS)

Screening celiakální sprue (CS)

Definice a patogeneze CS

CS je modelová autoimunitní choroba, u které známe jak spouštěč (gliadin), tak i těsnou genetickou vazbu (s antigeny HLA-DQ2 nebo -DQ8) a vysoce specifickou humorální autoimunitní odpověď (autoprotilátky k tkáňové transglutamináze). Patogeneze CS závisí na interakci těchto 3 složek. Gliadinové peptidy vzniklé štěpením lepku proteolytickými enzymy horní části trávicí trubice se vážou s povrchovými glykoproteiny HLA-DQ2 a HLA-DQ8 pozitivních imunokompetentních buněk a vyvolávají u geneticky disponovaných jedinců imunitní odpověď ve sliznici tenkého střeva. CS je možno považovat za důsledek nepřiměřené autoimunitní reakce na lepek zprostředkované T-buňkami. Choroba se vyznačuje typickou (ale nikoliv specifickou) histologickou lézí sliznice tenkého střeva (především duodena a jejuna) se snížením nebo vymizením klků, hypertrofií lieberkühnských krypt, poruchou vyzrávání enterocytů a ústupem těchto změn po bezlepkové dietě.

Minulost a přítomnost nemocných CS

Toto onemocnění bylo rozpoznáváno do nedávné minulosti zřídka a často pozdě, a to nejen v ČR. Pozdní diagnostika vede k pozdní terapii, jakož i zvýšenému riziku přidružených autoimunitních chorob a komplikací. K zásadní změně dochází v posledních 15 letech v důsledku zavedení citlivých a specifických metod stanovení protilátek v krevním séru. Tyto metody aplikované u nemocných s CS, jejich příbuzných a osob podezřelých z tohoto onemocnění prokázaly, že existuje široké spektrum klinické manifestace a histologických změn střevní sliznice. Sérologický screening vedl k výraznému zvýšení prevalence CS. Studie z 10 evropských zemí, USA a severní Afriky zjistily prevalenci 1 : 70-1 : 550. Prevalence se zvýšila v průměru více než 12krát při srovnání výskytu na podkladě klinických příznaků a na podkladě screeningových dat (z 1 : 3 345 na 1 : 266). Předpokládá se, že CS se střevní symptomatologií tvoří jen 10-20 % celkového počtu onemocnění.

Sérologické metody stanovení protilátek

V současné době se nejčastěji stanovují protilátky třídy IgA a IgG ke gliadinu (AGA), endomyziu (součást hladkého svalstva - AEA) a k tkáňové transglutamináze (AtTGA). K stanovení AGA nepoužívají jednotlivé laboratoře jeden standardizovaný antigen, což může ovlivnit citlivost a specificitu reakce. Tato nevýhoda zcela odpadá v případě AtTGA při použití lidského rekombinantního enzymu jako antigenu. Další výhodou AtTGA ve srovnání s AEA jsou nižší náklady a jednodušší laboratorní protokol. Jeví se proto účelné preferovat při screeningu stanovení AtTGA ve třídě IgA, popř. v třídě IgG při izolovaném deficitu IgA, který je u CS asi 10krát častější než v ostatní populaci.

Stanovení protilátek má význam nejen pro diagnostiku CS, ale také u prokázaného onemocnění. Jejich vyšetření se doporučuje opakovat u nemocných s CS v 1ročním intervalu ke kontrole dodržování bezlepkové diety a dále podle potřeby při obtížích, které mohou být způsobeny vědomou nebo nevědomou konzumací potravin s lepkem.

Současná diagnostika CS

Na podkladě těchto skutečností publikovala Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) v roce 1990 novou diagnostickou směrnici CS, které obsahuje tato kritéria: 1. anamnéza, klinický obraz, stanovení sérových protilátek a histologie střevní biopsie jsou kompatibilní s diagnózou CS; 2. bezlepková dieta vede k úpravě klinického stavu a titru protilátek; 3. proband je starší než 2 roky; 4. diferenciální diagnostika vyloučila onemocnění s podobným klinickým obrazem. Tato kritéria platí rovněž pro diagnostiku CS u dospělých jedinců. Pro praxi je důležité si pamatovat, že přítomnost typických nebo atypických (mimostřevních) příznaků, pozitivní sérologické testy a střevní biopsie s příznivou odpovědí na bezlepkovou dietu jsou dostatečné pro definitivní diagnózu CS.

Formy CS

V současnosti se rozeznává 5 forem CS. Nejčastějším nálezem jsou pozitivní protilátky (AEA a/nebo AtTGA). Jen u potenciální formy se imunologická abnormalita manifestuje buď přítomností protilátek nebo zvýšením intraepiteliálních lymfocytů γ/δ jako jediným nálezem v biopsii. Jednotlivé formy se dále liší příznaky, které jsou typické, atypické (mimostřevní) nebo chybí, anamnézou a histologickým obrazem ve střevní biopsii.

Klasická (typická) forma má střevní symptomy a pozitivní histologický nález ve střevní sliznici.

U subklinické (atypické) formy se zjistí mimostřevní příznaky (např. metabolická osteopatie, neplodnost, hematologické a biochemické změny) a pozitivní histologický obraz ve střevní biopsii.

U silentní formy příznaky chybějí, ale zjistí se bioptický nález a často pozitivní rodinná anamnéza.

Latentní forma má pouze pozitivní protilátky. Vyskytuje se u osob, z nichž mnohé měly CS v dětství, kontrolní biopsie při konzumaci stravy s lepkem prokázala normální nález, ale další biopsie v časovém odstupu prokázala atrofický zánět kompatibilní s diagnózou CS.

Potenciální forma je většinou bezpříznaková. Imunologická abnormalita se manifestuje buď přítomností protilátek nebo zvýšením intraepiteliálních lymfocytů γ/δ jako jediným nálezem v biopsii. Také tato forma může přejít v jiné formy CS.

Screening CS

Vysoký výskyt jiných forem CS než formy klasické a významná rizika spojená s pozdní diagnostikou a terapií ve formě asociovaných autoimunitních chorob a závažných komplikací vyžadují zavedení screeningu tohoto onemocnění. To předpokládá široký konsenzus pracovníků řady odborností, jakož i podporu odborných společností a zdravotních pojišťoven.

Cílové skupiny zahrnují: rizikové choroby a skupiny, podezřelé symptomy, autoimunitní choroby asociované s CS a komplikace. Výčet jednotlivých stavů v těchto skupinách je uveden v tabulce.

Tab. 1. Cílové skupiny screeningu
Cílové skupiny screeningu

Metody: První metodou je stanovení protilátek k tkáňové transglutamináze v třídě IgA (AtTGA-IgA) metodou používající jako antigen rekombinantní humánní transglutaminázu. Při selektivním IgA deficitu je třeba provést stanovení AtTGA v třídě IgG.

Další metodou v případě pozitivní AtTGA je biopsie střevní sliznice. K histologickému vyšetření u dětských i dospělých jedinců je dostatečná biopsie sliznice aborálního duodena (minimálně pod Vaterovou papilou). U dětí je k tomu účelu preferována bioptická kapsle, u dospělých nemocných endoskopický odběr s použitím standardního endoskopu pro horní část trávicí trubice.

Při výrazném podezření má být biopsie provedena vždy, a to nezávisle na výsledku sérologického vyšetření (viz diagnostická směrnice).

Screening se provádí u jedinců, kteří konzumují stravu s obsahem lepku.

Provedení: Screening k vyloučení CS se doporučuje u všech cílových skupin. Děti a adolescenti jsou odesíláni ke screeningovému vyšetření především praktickými lékaři pro děti a dorost, dospělí jedinci lékaři jednotlivých odborností podle symptomatologie onemocnění. Screening dětí a adolescentů provádí pediatrické gastroenterologické pracoviště, screening dospělých jedinců gastroenterologické pracoviště pro dospělé. V případě prokázaného onemocnění jsou takto diagnostikovaní nemocní léčeni a dispenzarizováni pro CS na pediatrickém gastroenterologickém pracovišti a nemocní od 18 let na gastroenterologickém pracovišti, na které jsou předáni po dosažení této věkové hranice také nemocní sledovaní dosud na pediatrickém gastroenterologickém pracovišti.

Výstupy screeningu umožňují časnou diagnostiku, dispenzarizaci a terapii, odhalení jednotlivých forem, snížený výskyt a lepší terapeutickou kontrolu asociovaných autoimunitních chorob, snížený výskyt komplikací a stanovení skutečné prevalence CS v české populaci. Tyto výstupy povedou k zlepšení zdravotního stavu nemocných CS a následně k snížení finančních prostředků zdravotního i sociálního pojištění a dávek, jakož i zlepšení sociální situace nemocných CS.


Zdroje

1. Fassano A, Catassi C. Current approaches to diagnosis and treatment of celiac disease: an evolving spectrum. Gastroenterology 2001; 120: 636-651.

2. Frič P. Endoskopická diagnostika céliakální sprue. Endoskopie 2002; 11: 69-73.

3. Frič P. Céliakální sprue - aktuální přehled. Vnitř Lék 2003; 49: 465-473.

4. Frič P. Céliakální sprue dospělých - opomíjená choroba. Prakt Lék 2003; 83: 62-65.

5. Frič P. Komplikace céliakální sprue. Čes a Slov Gastroent Hepatol 2001; 55: 26-30.

6. Kocna P, Vaníčková Z, Perušičová J et al. Tissue transglutaminase - serology markers for coeliac disease. Clin Chem Lab. Med 2002; 40: 485-492.

7. Kolek A, Vospělová J, Hermanová Z et al. Celiac disease incidence in children and adolescents in Moravia, Czech Republic. J Pediatr Gastroenterol Nutr; 2003; 36: 506-507.

8. Vančíková Z, Chlumecký V, Sokol D et al. The serologic screening for celiac disease in the general population (blood donors) and in some high-risk groups of adults (patients with autoimmune diseases, osteoporosis and infertility) in the Czech Republic. Fol Microbiol 2002; 47: 753-758.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 1

2008 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se