Účinek antirezorpční léčby postmenopauzální osteoporózy - editorial

Štěpán J. Účinek antirezorpční léčby postmenopauzální osteoporózy. Vnitř Lék 2007; 53(3): 292-298.

Prof. Štěpán ve své práci poukazuje na hlavní předpoklady k úspěšné individualizované léčbě nemocných osteoporózou. Jejím cílem je především snížení rizika zlomenin. Autor zdůrazňuje, že z hlediska farmakoekonomiky by měla být léčba poskytována přednostně ženám s vysokým rizikem zlomenin kyčle. Je to pochopitelné, neboť je známo, že tato zlomenina může vést ke smrti během jednoho roku až u 20 % nemocných. Kritéria pro absolutní rizika osteoporotických zlomenin, tedy včetně zlomeniny kyčle, připravuje WHO, a je jisté, že tato kritéria budou znamenat posun k úspěšnější antiosteoporotické léčbě. Autor klade důraz na pravidelné monitorování účinku léčby. Monitorování má význam i pokud jde o adherenci pacienta, tj. zda užívá léky předepsaným způsobem (kompliance) a dostatečně dlouho (perzistence). Zdůrazňuje dále, že riziko zlomeniny je závislé na faktorech, které nemůžeme ovlivnit (věk, pohlaví, prodělaná zlomenina, genetické faktory) a dodal byť i jen omezeně nebo obtížně ovlivnitelné faktory, jako jsou např. nízká tělesná hmotnost, kouření, užívání některých léků a pády (někdy až neovlivnitelný a náhodný faktor, i když pacient zná hlavní jejich příčiny). Množství kostního minerálu je i otázkou životního stylu po celý život, tedy dobré vybudování a udržování silného muskuloskeletálního stavu. Je známo a potvrzuje to i důrazné upozornění autora, že důležitým ovlivnitelným faktorem je výživa s dostatkem vápníku, přiměřená insolace nebo podávání vitaminu D, jehož je v našich krajích, podobně jako jinde v Evropě (zhruba nad 37. rovnoběžkou) nedostatek, zejména u starších lidí, důchodců s omezenou hybností a v zimních měsících. Rovněž tělesná zátěž, přiměřená věku a stavu, je důležitým anabolickým faktorem muskuloskeletálního systému. Všechny tyto faktory pomáhají udržet množství kostního minerálu (BMD) na výši a při léčbě osteoporózy přispívají k zábraně jeho poklesu. Měření BMD a markerů kostní přestavby pak jsou významnými ukazateli stupně rizika zlomenin u jednotlivých pacientů. Oba parametry, BMD a markery, znamenají tedy významné kritérium rizika zlomenin. Jejich změny, potvrzující osteoporózu, ukazují totiž také na zhoršování mikrostruktury kostí, jež je jedním z charakteristických symptomů osteoporózy. Autor poukazuje již řadu let na nezřídka přehlíženou, avšak důležitou skutečnost, že pokles koncentrace markerů pod dolní hranici referenčních hodnot u pacientů léčených antirezorpčními léky (zejména bisfosfonáty) ukazuje na možnost nadměrné suprese kostní remodelace. Autor hodnotí přehledně a jasně význam věku. Ve vyšších dekádách se zvyšuje četnost rizikových faktorů, zejména pádů.

Četné studie prokázaly, že antirezorpční léčba je účinná zejména po dobu 3-4 let soustavného podávání. Autor proto poukazuje na možnost sekvenční léčby, tedy pokračování po této době jiným typem léku. Je to odůvodněno z mnoha hledisek (jako jsou např. snížená adherence k původnímu léku, jeho neúčinnost, obava před komplikacemi apod). Příkladem sekvenční resp. stratifikované léčby je následná osteoanabolická léčba po léčbě osteorezorpční.

Léčba osteoporózy a snížení rizika zlomenin jsou stále předmětem intenzivního výzkumu základního i klinického v podobě dlouhodobých klinických studií. Štěpánova práce ukazuje několik hlavních směrů, které znamenají přínos v léčbě této epidemiologicky významné choroby.

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.

www.uvn.cz

e-mail: blahos@cls.cz

Doručeno do redakce: 3. 1. 2007