Komplikované nitrobřišní infekce


Autoři: F. Vyhnánek
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2019, roč. 98, č. 4, s. 135-136.
Kategorie: Editorial

Komplikované nitrobřišní infekce (cIAI) představují nadále základní klinický problém jako závažná komplikace u zánětlivých náhlých příhod břišních a dále u plánovaných operací především na aborální části trávicí trubice. Nitrobřišní infekce představují hlavní příčinu pooperační morbidity v abdominální chirurgii a velmi častou indikaci k přijetí nemocných na jednotku intenzivní péče [1]. V současné době je velké úsilí směřováno k optimalizaci diagnosticko-léčebného postupu, a to pokud jde o ošetření zdroje infekce, tak i co se týká adekvátní volby antimikrobní medikace. K cílenému stanovení je ke kontrole zdroje infekce zařazení novějších diagnostických modalit jednou z možností. Ultrasonografie a především 3D multidetektorová výpočetní tomografie (MDCT) je standardní součástí diag­nostického postupu u nitrobřišní infekce. Hlavním přínosem MDCT je kromě zjištění lokalizace zdroje infekce i posouzení závažnosti rozvoje zánětlivých změn. Tím je umožněno i vyhodnocení, zda jsou přítomny změny svědčící pro komplikovaný průběh onemocnění. Použití CT v diagnóze zánětlivých nitrobřišních komplikací je metodou volby s vysokou senzitivitou a specificitou (např. u akutní apendicitidy je senzitivita 0,99 a specificita 0,95) [2]. Provedení novějších zobrazovacích vyšetření i u nejčastějších zánětlivých příhod narůstá. Dokladem jsou recentní výsledky studie 4282 nemocných s akutní apendicitidou, kdy u 21 % nemocných bylo provedeno CT vyšetření, u 43 % ultrasonografie (US), u 6,7 % CT a US. Jen 28,8 % nemocných nemělo US nebo CT vyšetření. Z celkového počtu nemocných byla apendektomie provedena u 95,7 % nemocných otevřeně nebo laparoskopicky a pouze 4,3 % nemocných bylo léčeno konzervativně [2]. Autoři zdůrazňují význam zobrazovacích vyšetření pro využití indikace laparoskopické operace, perkutánní drenáže a dále i neoperační léčby. Provedení CT vyšetření ke stanovení léčebného postupu je v návaznosti na výsledek klinického vyšetření již nezbytným krokem u dalších zánětlivých příhod břišních, jako je divertikulitida [3], nebo u pooperačních septických komplikací v plánované chirurgii trávicí trubice. Standardní využití US i CT v léčebném postupu je jejich role při miniinvazivních intervenčních postupech, nejčastěji cílené drenáže nitrobřišních abscesů.

Přes uvedené je však stále nutno zdůraznit, že základním postupem u podezření na nitrobřišní zánět chirurgického nemocného je pečlivé provedení někdy i opakovaného klinického vyšetření včetně anamnézy, fyzikálního a laboratorního vyšetření. Nelze opomenout, že vstupním zobrazovacím vyšetřením je rtg. nativní snímek břicha.

Pokud jde o antimikrobní léčbu, je zásadním podnětem k zamyšlení narůstající výskyt multirezistentních bakterií, jak je následně uvedeno v publikovaných článcích tohoto čísla. Je zřejmé, že etiopatogeneze zánětlivých komplikací spojená s multirezistentními bakteriemi je spojena s nozokominální infekcí, která vznikne více než 48 hodin po přijetí do nemocnice. Zahrnuje infekci při dehiscenci anastomózy, při perforaci GIT a vzniku abscesů [1,4]. Pro empirickou volbu antimikrobní terapie, kterou musí většinou indikovat chirurg v průběhu operační revize, je důležitým vodítkem pro volbu antibiotika to, že přibližně u 80 % ze všech nitrobřišních infekcí jde o komunitně získané infekce, kde procento rezistentních bakterií je ještě relativně nízké k doporučeným antibiotickým režimům. Na základě epidemiologických výsledků lze na daném pracovišti získat informaci o současné rezistenci patogenů nitrobřišní infekce. Nemocní s komplikovanou nitrobřišní infekcí, vyvolanou multirezistentními bakteriemi, vyžadují jejich neodkladné zjištění a stratifikaci, což je nezbytné pro stanovení klinického postupu, který umožní chirurgovi optimalizovat empirickou antimikrobní léčbu, ještě před očekávanými výsledky mikrobiologických vyšetření. K tomu jsou určena některá doporučení vycházející z prospektivních multicentrických studií. Ty zahrnují studie hospitalizovaných pacientů, kteří postoupili chirurgickou revizi nebo intervenční drenáž v léčení nitrobřišní infekce s pozitivními výsledky mikrobiologického vyšetření intraoperačních vzorků peritoneální tekutiny nebo obsahu abscesů. Analýza rizikových faktorů ukázala, že statisticky významné rizikové faktory spojené s výskytem multirezistentních bakterií jsou: 1) antimikrobní léčba podaná v průběhu 7 dní před operací, 2) výskyt závažných kardiovaskulárních onemocnění u pacienta, 3) počet leukocytů <4000/ml nebo <12 000/ml, 4) komplikovaná nitrobřišní infekce získaná v průběhu léčení, 5) inadekvátní kontrola zdroje infekce [5]. U ostatních pacientů s komplikovanou komunitní získanou infekcí je empirická antimikrobní léčba zahájena v závislosti na zdroji infekce buď monoterapií (karbapenemy), nebo kombinací antibiotik (semisyntetické peniciliny s inhibitory betalaktamáz a nitroimidazoly, méně často aminoglykosidy a nitroimidazoly).

Kam směřuje postup s uvedenými poznatky, pokud jde o cIAI? Chirurg zůstává jako hlavní aktér diagnosticko-terapetického algoritmu. Nicméně, multioborový přístup v postupu u cIAI, jehož součástí je i přítomnost intenzivisty, intervenčního radiologa, klinického mikrobiologa, je zásadním opatřením k očekávanému zlepšení výsledku léčby cIAI. Narůstající rezistence bakterií a limitace ve vývoji nových antibiotik jen zdůrazňuje význam časné chirurgické intervence s využitím i novějších postupů fázového ošetření zdroje infekce nebo i miniinvazivních přístupů.


Zdroje
  1. Sawyer R G, Claridge JA, Nathens AB, et al. Trial of short-course antimicrobial therapy for intraabdominal infection. N Egl J Med. 2015;372:1996−2005.

  2. Sartelli M, Baiocchi GL, Di Saverio S, et al. Prospective observational study on acute apendicitis worldwide (POSAW)- World J Emerg Surg. 2018;13:19.

  3. Deery SE, Hodin RA. Management of diverticulitis in 2017. J Gastrointest Surg. 2017;21:1732−41.

  4. Hassinger TE, Guidry ChA, Rotstein OD, et al. Longer-duration antimicrobial therapy does not prevent treatment failure in high- risk patients with complicated intra-abdominal infections, Surg Infect. 2017;18:659−63.

  5. Labricciosa FM, Sartelli M, Abbo LM, et al. Epidemiology and risk factors for isolation of multi- drug- resistant organisms in patients with complicated intra-abdominal infections. Surg infect. 2018;19:264−72.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 4

2019 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se