Posuzování invalidity a invalidizace v roce 2009 a 2010


Evaluation of invalidity and invalidation in 2009 and 2010

The system of pension insurance is an extensive economic system, which cannot be functioning without the activity of medical advisory service of social security and evaluation of invalidity. The information is oriented to invalidity assessment in view of the objective and legal changes and the author presents the impact of two legal modifications for evaluation of invalidity on invalidization in 2009 and 2010.

Key words:
pension insurance – invalidity – decrease of working ability – medical disability


Autoři: A. Zvoníková
Působiště autorů: Společnost posudkového lékařství ČLS J. E. Purkyně, Praha
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 14, 2011, č. 2, s. 51-53

Souhrn

Systém důchodového pojištění je rozsáhlým ekonomickým systémem, jehož funkčnost nelze zajistit bez činnosti lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení a posuzování invalidity. Informace se zaměřuje na posuzování invalidity s ohledem na věcné a právní změny a předkládá se srovnání dopadů dvou právních úprav posuzování invalidity na invalidizaci v roce 2009 a 2010.

Klíčová slova:
důchodové pojištění – invalidita – pokles pracovní schopnosti – zdravotní postižení

Posuzování invalidity

Posuzování invalidity je komplexní proces, založený na odborném lékařském posouzení k tomu určeným orgánem sociálního zabezpečení a jeho lékařskou posudkovou službou – na první instanci lékařem na okresní/Pražské správě sociálního zabezpečení, na druhé instanci posudkovými komisemi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). Posouzení zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti (dříve soustavné výdělečné činnosti) a invalidity má – při splnění dalších podmínek (zejména potřebné doby pojištění) – význam pro přiznání a výplatu invalidního důchodu. Posouzení invalidity provádí okresní správa sociálního zabezpečení (posudkový lékař) při zjišťovacích lékařských prohlídkách (jako jeden z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod) a při kontrolních lékařských prohlídkách (při nichž se kontroluje zdravotní stav, míra poklesu pracovní schopnosti a stupeň invalidity jako podklad pro další výplatu invalidního důchodu). 

Posuzování invalidity od 1. 1. 1996

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb. (dále jen „vyhláška“) s účinností od 1. 1. 1996 podrobným způsobem upravily posuzování invalidity jak z hlediska obecného, tak i ve vztahu k různým druhům zdravotních postižení a jejich důsledkům na výdělečnou schopnost. V letech 1997 a 2000 došlo k novelizacím přílohy č. 2 vyhlášky. Z hlediska rozsahu změn je nutno uvést, že šlo pouze o dílčí změny. Regulační princip citované právní úpravy pro posuzování míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a invalidity, který byl v době nabytí její účinnosti a řadu let poté v souladu se stavem lékařské vědy, byl po roce 2005 poněkud oslaben tím, že již nedošlo k jeho medicínské aktualizaci. 

I. etapa důchodové reformy

V souvislosti s I. etapou důchodové reformy, realizovanou zákonem č. 306/2008 Sb., kterým byl s účinností od 1. 1. 2010 novelizován zákon o důchodovém pojištění, byly uskutečněny i zásadní změny v oblasti vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity). V roce 2009 se MPSV zabývalo přípravou nové právní úpravy posuzování invalidity (nového prováděcího právního předpisu, který by nahradil vyhlášku č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a hodnocením jejích dopadů, a to jak kvantitativních, tak i kvalitativních z pohledu stability a důvěryhodnosti systému posuzování invalidity, trhu práce a nákladů na invalidní důchody. Nastavením posudkově medicínských hledisek pro posuzování zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se reguluje míra invalidizace, počty pracovně aktivních, částečně aktivních a pracovně neaktivních pojištěnců a náklady na invalidní důchody. Invalidizace má rovněž dopady na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením (za něž se považují i pojištěnci invalidní), neboť příslušný úřad práce zaměstnavateli poskytuje podle zákona o zaměstnanosti příspěvek na zaměstnávání těchto osob. Modelové testování návrhu nového prováděcího předpisu k posuzování invalidity, prováděné lékaři posudkové služby v I. pololetí roku 2009 na uzavřených, archivovaných případech, predikovalo změnovost mezi stupni invalidity, existujícím a navrhovaným systémem v rozsahu 5–10 % (snížení mezi jednotlivými stupni invalidity včetně případného neuznání žádného stupně invalidity) a rovněž určité změny v invalidizaci podle druhů zdravotních postižení.

Prováděcí právní předpis – vyhláška MPSV č. 359/2009 Sb. – s účinností od 1. 1. 2010 blíže upravila posuzování pracovní schopnosti a invalidity včetně náležitostí posudku o invaliditě. Cílem modernizace regulace posuzování invalidity formou novelizace příslušných ustanovení zákona o důchodovém pojištění a vydání nového prováděcího právního předpisu k posuzování invalidity bylo sladit proces důchodové reformy, pojetí a posuzování invalidity s pokroky lékařské vědy. Citovaná vyhláška stanovila jednotné postupy, zásady a hlediska, která zajišťují individuální a flexibilní posuzování zdravotního stavu. Byl tak vytvořen základ pro efektivní a hospodárné využití prostředků důchodového pojištění a pro sociální a právní jistoty posuzovaných pojištěnců.

Posuzování invalidity od 1. 1. 2010

Od 1. 1. 2010 moderní věcná a právní úprava – zákon č. 306/2008 Sb. a vyhláška MPSV č. 359/2009 Sb. – zajišťuje jednotnost a transparentnost procesu posuzování a ochraňuje postavení pojištěnců i správců systému důchodového pojištění. Přijatá věcná i právní řešení jsou plně kompatibilní s pokroky lékařské vědy v České republice a názory odborné lékařské veřejnosti na dopady funkčního postižení na pracovní schopnost a invaliditu a mají potřebný kredit a podporu odborné i laické veřejnosti. Staly se odborným podkladem pro činnost lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení na úseku posuzování zdravotního stavu, pracovní schopnosti a invalidity pro účely důchodového pojištění. Byl vytvořen systém, který je přehledný, srozumitelný, přiměřeně obecný s možností individualizace, dobře aplikovatelný, zároveň obsahující všechny skupiny zdravotních postižení a nejčastější příčiny invalidity.

Při porovnání výsledků posuzování invalidity v roce 2009, tj. za účinnosti vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v roce 2010, tj. za účinnosti vyhlášky č. 359/2009 Sb. (tab. 1), jsou zřejmé následující skutečnosti:

Tab. 1. Procentní podíl jednotlivých stupňů invalidity v roce 2009 a 2010
Procentní podíl jednotlivých stupňů invalidity v roce 2009 a 2010
Zdroj: program lékařské posudkové služby ČSSZ Posudky Vysvětlivky: zjišť. – zjišťovací lékařské prohlídky, KLP – kontrolní lékařské prohlídky, OSSZ – okresní správa sociálního zabezpečení. Pro rok 2009 se za invaliditu prvního stupně považuje částečná invalidita s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 33–49 %, za invaliditu druhého stupně částečná invalidita s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 50–65%, za invaliditu třetího stupně plná invalidita.

  • Potvrdil se zvýšený počet změn mezi jednotlivými stupni invalidity včetně neuznání žádného stupně invalidity.
  • Došlo ke zvýšení počtu případů, kdy nebyl uznán žádný stupeň invalidity o 4 %.
  • Došlo ke zvýšení počtu případů, kdy byla uznána invalidita prvního stupně (dříve částečná invalidita s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 33–49 %) o 1 %.
  • Došlo ke zvýšení počtu případů, kdy byla uznána invalidita druhého stupně (dříve částečná invalidita s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 50–65 %) o 3 %.
  • Došlo ke snížení počtu případů, kdy byla uznána invalidita třetího stupně (dříve plná invalidita) o 8 %.

Z hlediska zdravotních příčin invalidity jsou od roku 2009 nejčastějšími příčinami:

  1. nemoci svalové a kosterní soustavy,
  2. poruchy duševní a poruchy chování,
  3. novotvary,
  4. nemoci oběhové soustavy,
  5. nemoci nervové soustavy.

Uvedených pět skupin zdravotních postižení je dlouhodobě příčinou invalidity cca 75 % všech invalidit. Nově se od roku 2009 poruchy duševní a poruchy chování stávají druhou nejčastější příčinou invalidity (když v předchozích letech byly střídavě na třetím až čtvrtém místě příčin invalidity). Současně se novotvary stávají třetí nejčastější příčinou (dříve zpravidla na druhém místě příčin invalidity) a postižení oběhového systému čtvrtou nejčastější příčinou invalidity (dříve zpravidla na třetím místě). Zjištěné změny mohou souviset jak s pozitivními změnami v diagnostice a léčbě novotvarů a kardiovaskulárních chorob, tak i s nárůstem duševních poruch a poruch chování jak v České republice, tak i v zahraničí.

Závěr

Zjištěné rozdíly v posuzování invalidity podle vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., ukazují, že většina předpokladů a odhadů, učiněných v souvislosti se zavedením třístupňové invalidity a posuzováním míry poklesu pracovní schopnosti a invalidity podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., se naplnila. Posudkově medicínské změny postihují nejen pokroky lékařské vědy, ale jsou i sociálně únosné. Současně je důležité zmínit, že spolehlivá činnost lékařské posudkové služby je nejen nezbytným nástrojem nositele důchodového pojištění k zajištění plynulého fungování systému, ale má přímý dopad na vývoj nákladů na důchody, podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Alena Zvoníková

Společnost posudkového lékařství ČLS J. E. Purkyně

Ruská 85

100 00 Praha 10

e-mail: posudkove@ipvz.cz


Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 2

2011 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se