Motivace lékařů pro práci v lékařské posudkové službě


Motivation of physicians for the work for the Medical Advisory Service

The article presents information about the most important developments in the project of the Ministry of Work and Social Affairs “Opinions of physicians of the Medical Advisory Service and motivation factors aimed to attract new MAS physicians”. The aim of the project was to find out what kind of measures increase the interest of physicians for working in the Advisory Medicine branch. The physicians most often admitted the possibility to collaborate with the Medical Advisory Service were those working in hospitals. The authors draw attention to the need of more detailed information of physicians about the activities and problems of Medical Advisory Service as early after they start working in practice. At the same time they point out the importance of the Medical Advisory Service activities in the system of social security and employment. The impact of the Advisory Physicians activities represents 100 billions of Czech crowns from the state budget. This is one of important reasons why specialists are needed for adequate personnel background for the service.

Key words:
Medical advisory service – motivation – social security


Autoři: L. Čeledová ;  R. Čevela
Působiště autorů: Odbor lékařské posudkové služby MPSV, Praha
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 14, 2011, č. 2, s. 47-50

Souhrn

Článek seznamuje s nejdůležitějšími zjištěními projektu ministerstva práce a sociálních věcí „Názory lékařů na práci lékařské posudkové služby a motivační faktory vedoucí k získání nových lékařů LPS“. Cílem projektu bylo zjistit, jaká opatření zvýší zájem lékařů o práci v oboru posudkové lékařství. Nejčastěji připouštěli možnost spolupráce s lékařskou posudkovou službou lékaři pracující v nemocnicích. Autoři upozorňují na potřebu podrobněji a co nejdříve při nástupu do praxe informovat lékaře o činnosti a problematice lékařské posudkové služby. Současně zdůrazňují význam práce lékařské posudkové služby v systému sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Dopad činnosti posudkových lékařů představuje 100 mld. Kč ročně ze státního rozpočtu. I proto je přikládána značná pozornost odpovídajícímu odbornému personálnímu zajištění její činnosti.

Klíčová slova:
Lékařská posudková služba – motivace – sociální zabezpečení

Úvod

Základním problémem lékařské posudkové služby je dlouhodobě malý zájem lékařů o práci lékaře v sociálním zabezpečení, který ústí v nedostatek odborně vzdělaných posudkových lékařů. V lednu 2011 měla lékařská posudková služba ČSSZ 392 systemizovaných míst pro posudkové lékaře, která však nejsou již dlouhodobě naplněna, chybí cca 20 posudkových lékařů, což představuje značný rozsah chybějící odborné kapacity pro vypracovávání posudků o zdravotním stavu. Přetrvává rovněž nepříznivá věková skladba posudkových lékařů. Průměrný věk lékařů LPS činí 59 let a téměř 50 % lékařů je v důchodovém věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) proto realizovalo prostřednictvím společnosti Faktum Invenio v roce 2010 projekt „Názory lékařů na práci lékařské posudkové služby a motivační faktory vedoucí k získání nových lékařů LPS“ se zaměřením na odbornou lékařskou veřejnost, s cílem zjistit, jaká opatření zvýší zájem o práci v oboru posudkové lékařství. 

Dotazníkové šetření na zjištění motivace lékařů pro práci v LPS

Dotazníkové šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 504 respondentů-lékařů. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru podle specializace lékaře (praktický lékař, pediatr, ambulantní specialista a lékař v nemocnici) a regionu. Dotazování proběhlo na přelomu června a července 2010. Data byla zpracována a vyhodnocena statistickým softwarem SPSS. Výstupem jsou grafy a tabulky třídění 1. a 2. stupně. K standardnímu třídění 2. stupně byly použity proměnné pohlaví, věk, specializace lékaře, délka praxe a region v členění na Prahu, Čechy a Moravu. Statisticky významné odchylky jsou na 95% hladině významnosti. Metodika zpracování výzkumu odpovídá standardům sdružení SIMAR a ESOMAR. Strukturu souboru uvádí tabulka 1.

Tab. 1. Struktura souboru respondentů
Struktura souboru respondentů

Uvádíme příklad otázek, které byly respondentům položeny.

1. Vnímání lékařské posudkové služby

Práce posudkového lékaře je považována za administrativně náročnou podle 93 % a za odborně náročnou podle 88 % oslovených, ale i za společensky potřebnou 92 %, na druhou stranu však ji jako zajímavou hodnotilo 35 % respondentů. Lékaři si uvědomují, že se jedná o práci, kterou nemůže vykonávat každý lékař, tj. např. lékař bez atestace – tento názor zastává 80 % lékařů. Jako práci vhodnou pro důchodce ji označuje 54 % lékařů. Praktičtí lékaři, kteří v rámci jednotlivých lékařských specializací mají největší zkušenosti s prací posudkových lékařů, v porovnání s jinými specializacemi vnímají častěji práci posudkového lékaře jako administrativně náročnou (95 %) a nezajímavou (64 %). Na druhou stranu si však častěji než lékaři jiných specializací myslí, že tato práce není nudná (48 %) a zároveň se nedomnívají, že by ji mohl vykonávat každý lékař i bez atestace (rozhodně nesouhlasí 61 %).

Za odborně náročnou považují práci posudkového lékaře více ženy-lékařky (91 %) než muži (85 %). Muži častěji pak než ženy zastávají názor, že práce posudkového lékaře se hodí pro lékaře v důchodu (muži 62 %, ženy 47 %). Z hlediska věku se s tímto postojem ztotožňují především lékaři starší 60 let (72 %).

2. Prestiž lékařů lékařské posudkové služby

Prestiž profese posudkového lékaře je vnímána oslovenými lékaři převážně jako nižší (54 %) či srovnatelná s jinými lékařskými obory (36 %). Jen malý podíl lékařů (8 %) označuje prestiž této profese za vyšší. Vyšší prestiž mají posudkoví lékaři v porovnání s prestiží jiných specializací o něco častěji v očích specialistů (15 %) a u lékařů starších 60 let – ti významně méně často říkají, že prestiž posudkového lékařství je nižší (40 %) než u jiných specializací. Ženy pak častěji než muži považují prestiž posudkových lékařů za srovnatelnou s jinými lékařskými obory. Ti, co odpověděli, že je prestiž LPS srovnatelná s ostatními obory, upřesnili, že posudkové lékařství porovnávají buď obecně s prestiží všech oborů, pokud s nějakou specializací konkrétně, pak nejčastěji s prestiží praktického lékaře či internisty. Hlavní důvody nižší prestiže posudkového lékařství spatřují lékaři především v administrativní náplni této profese (24 %) a v provádění „kontroly“ lidí i ostatních lékařů (17 %). Tabulka 2 uvádí hodnocení prestiže posudkového lékařství vzhledem k ostatním oborům.

Tab. 2. Hodnocení prestiže posudkového lékaře vzhledem k ostatním lékařským oborům
Hodnocení prestiže posudkového lékaře vzhledem k ostatním lékařským oborům
N – počet respondentů, sl. % – sloupcová procenta, ř. % – řádková procenta

3. Zkušenosti lékařů s prací posudkového lékaře

Více než polovina lékařů (57 %) má zkušenost s prací posudkového lékaře ve svém oboru. Zkušenosti mají především praktičtí lékaři (82 %) a pediatři (72 %). Nejméně často se s prací posudkových lékařů setkávají nemocniční specialisté (30 %). Častěji byli v kontaktu s lékaři posudkové služby také věkově starší lékaři. V posledních 12 měsících byli lékaři nejčastěji v kontaktu s posudkovými lékaři v agendě přiznání invalidních důchodů (54 %) a v agendě příspěvků na péči a mimořádných výhod (51 %). Agendu nemocenského pojištění řešilo s posudkovým lékařem 43 % lékařů. Z jednotlivých specializací komunikují s posudkovými lékaři nejvíce praktičtí lékaři, a to v rámci všech agend.

4. Zájem o práci lékaře lékařské posudkové služby

Mezi lékaři zhruba pětina nevylučuje možnost, že by se někdy v budoucnu mohla stát lékařem lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení, avšak pouze 2 % lékařů o této možnosti do budoucna uvažují. Častěji připouštějí možnost, že by v budoucnu mohli pracovat pro LPS lékaři z nemocnic (35 %). Naopak možnost této spolupráce odmítají lékaři starší 60 let (80 %).

Možné důvody zájmu o profesi lékaře LPS

Pro práci posudkového lékaře by se lékaři rozhodli především při ztrátě možnosti uplatnění v současném oboru a dále pak z důvodu jistoty stálého zaměstnání a příjmu. V obou případech je to více než 70 %. Vyšší finanční ohodnocení, menší pracovní zatížení a zaměstnanecké výhody a odchod do důchodu by byly důvodem změny profese ve prospěch posudkového lékařství pro polovinu lékařů, kteří nevylučují možnost stát se posudkovým lékařem. Graf 1 ukazuje, které důvody by vedly lékaře k práci pro LPS.   

Které důvody by vedly lékaře ke změně současné práce ve prospěch práce posudkového lékaře
Graf 1. Které důvody by vedly lékaře ke změně současné práce ve prospěch práce posudkového lékaře

Diskuse

Největším problémem LPS je již téměř 20 let trvající velmi nepříznivá personální situace v obsazenosti lékařských míst a věkovém složení posudkových lékařů. Hlavním důvodem tohoto stavu je neschopnost ČSSZ při získávání nových lékařů konkurovat na trhu práce nabídkám zdravotnických zařízení. Neatraktivnost posudkového lékařství spočívá také v tom, že zatímco lékař s atestací z klinického oboru je ve zdravotnictví veden jako samostatně pracující lékař, přechodem na pozici posudkový lékař tuto schopnost samostatné práce pozbývá a musí pracovat pod dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru posudkové lékařství až do vykonání vlastní zkoušky z posudkového lékařství. Ze závěrů provedeného šetření vyplývá, že činnost posudkových lékařů považují lékaři jiných odborností za administrativně a odborně náročnou a společensky potřebnou, na druhou stranu je však vnímána jako ne příliš zajímavá z důvodů náročné administrativy a omezeného kontaktu s pacientem. Více než polovina lékařů ji vnímá jako práci vhodnou pro důchodce. Prestiž profese posudkového lékaře je vnímána převážně jako nižší či srovnatelná s jinými lékařskými obory. Na práci lékaře LPS se podle respondentů nejvíce hodí lékaři s širší znalostí medicíny, což jsou hlavně praktičtí lékaři a internisté. Profesi posudkového lékaře by měli vykonávat zkušení lékaři s delší praxí. Více než polovina lékařů má zkušenost s prací posudkového lékaře ve svém oboru, především praktičtí lékaři a pediatři. Nejméně často se s prací posudkových lékařů setkávají nemocniční specialisté, ale právě nemocniční lékaři by spolupráci s lékařskou posudkovou službou nevylučovali. Zhruba pětina oslovených nevyloučila možnost, že by se někdy v budoucnu mohla stát lékařem lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení a 2 % lékařů o této možnosti do budoucna uvažují. Ostatní lékaři chtějí zůstat u své profese. Pro práci lékaře LPS by se lékaři rozhodli především při ztrátě možnosti uplatnění v současném oboru a dále reflektují i na jistotu stálého zaměstnání a příjmu. Vyšší finanční ohodnocení, menší pracovní zatížení, zaměstnanecké výhody a odchod do důchodu by byly rovněž důvodem změny profese ve prospěch posudkového lékařství pro polovinu lékařů, kteří nevylučují možnost stát se posudkovým lékařem. Pokud lékaři nemají zájem o práci posudkového lékaře, pak je to především z důvodu nezajímavé náplně této práce a z důvodu spokojenosti se současnou profesí. Naprostá většina lékařů je se svou současnou prací spokojena, a to bez rozdílu v pohlaví, věku či specializaci lékaře. 

Závěr

Lékařská posudková služba podstatným způsobem ovlivňuje výdaje resortu práce a sociálních věcí, neboť zajišťuje posuzování zdravotního stavu v případě dávek, u nichž je nárok odvozen od podmínky nepříznivého zdravotního stavu (popř. v kombinaci s jinými podmínkami, jako je sociální situace, majetkové poměry, účast na pojištění apod.). Proběhlé reorganizace LPS nedokázaly odstranit její největší problém, kterým je stálý nedostatek kvalitních odborníků. Od tohoto problému se odvíjí kvalita a efektivita činnosti. Na základě závěrů proběhlých dotazníkových šetření zaměřených na možné personální zdroje LPS lze předpokládat, že při ztrátě zaměstnání lékaři pracující v nemocničním sektoru představují největší potenciál pro získání nových posudkových lékařů. Samotní „nemocniční“ lékaři také častěji připouštějí možnost spolupráce s lékařskou posudkovou službou. Hlavní motivaci pro ně představují finanční ohodnocení a menší časové zatížení. Na zaměstnanecké výhody nejčastěji reagují muži ve věku 40–49 let. Jak však rovněž vyplývá ze závěrů šetření – lékaři se podrobnější informace o činnosti lékařské posudkové služby dovídají až v průběhu své praxe. Již proto je důležité systematičtěji seznamovat lékařskou veřejnost s činností LPS, a to jak v pregraduální výuce studentů lékařských fakult, tak i kontinuálně v průběhu specializačního vzdělávání u všech klinických oborů a celoživotního vzdělávání.  

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D.

Odbor posudkové služby MPSV

Na Poříčním právu 1

128 00 Praha 2

e-mail: Libuse.Celedova@mpsv.cz


Zdroje

1. Závěrečná zpráva projektu vědy a výzkumu „Zjištění motivačních faktorů odborné lékařské veřejnosti pro práci v lékařské posudkové službě“. MPSV: Praha 2010, s. 64.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 2

2011 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se