Znalosti sester o dezinfekci vybraných předmětů a ploch při poskytování zdravotních služeb


Knowledge of nurses of disinfection of selected objects and surfaces in the provision of health services

Aim: The aim of the research was to find out the knowledge of general nurses about disinfection of selected non-critical or minimally critical objects and surfaces used in the provision of nursing care.

Method: For data collection was used a quantitative method of research using the questionnaire technique. The research was focused on general nurses working in standard departments of internal and surgical disciplines. The research was carried out in a regional hospital and took place from March to June 2020.

Results: By the research was positively found out that general nurses have knowledge about the indication of disinfection, the selection of a suitable disinfectant and the method of disinfection. However, the problem area was the knowledge about ensuring the appropriate concentration and exposure time of disinfectant. The results of the research show that it is important to regularly train general nurses in the chemical disinfection of objects and surfaces that are repeatedly used by general nurses in clinical practice.

Conclusion: An important aspect for performing disinfection of non-critical or minimally critical objects and surfaces is the knowledge of general nurses about disinfection. The results of the research obtained by the questionnaire survey thus form the basis for the implementation of regular training in problematics of healthcare associated infections, their prevention and compliance with the hygienic and epidemiological principles, and they are also the basis for the need to seek and implement new options to minimize the transmission of healthcare associated infections and for the provision of safe and quality care.

Keywords:

disinfection – objects and surfaces – healthcare associated infections – practice – general nurses – knowledge – Disinfection – objects and surfaces – healthcare associated infections – practice – general nurses – Knowledge


Autoři: M. Krause 1,2;  F. Dolák 1
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Ředitelka: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D. 1;  Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií, Ústav ošetřovatelství a neodkladné péče, Děkan: prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2021; 101(2): 112-117
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit znalosti všeobecných sester o dezinfekci vybraných nekritických či minimálně kritických předmětů a ploch používaných při poskytování ošetřovatelské péče.

Metodika: Pro sběr dat byla využita kvantitativní metoda výzkumu s využitím techniky dotazníku. Výzkum byl zaměřen na všeobecné sestry pracující na standardních lůžkových pracovištích interních a chirurgických oborů. Výzkum byl realizován v nemocnici krajského typu a probíhal od března do června 2020.

Výsledky: Výzkumem bylo pozitivně zjištěno, že všeobecné sestry mají znalosti o indikaci provedení dezinfekce, výběru vhodného dezinfekčního prostředku a způsobu provedení dezinfekce. Problematickou oblastí však byly znalosti o zajištění odpovídající koncentrace a doby expozice dezinfekčního prostředku. Z výsledků výzkumu vyplývá, že je důležité pravidelné školení všeobecných sester v provádění chemické dezinfekce předmětů a ploch, které jsou všeobecnými sestrami v klinické praxi opakovaně používány.

Závěr: Důležitým aspektem pro provádění dezinfekce nekritických či minimálně kritických předmětů a ploch jsou znalosti všeobecných sester o dezinfekci. Výsledky výzkumu získané dotazníkovým šetřením tímto tvoří podklad pro realizaci pravidelných školení v problematice infekcí spojených se zdravotní péčí, jejich prevence a dodržování hygienicko-epidemiologických zásad a dále jsou i podkladem pro nutnost vyhledávat a implementovat nové možnosti pro minimalizaci přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí a pro poskytování bezpečné a kvalitní péče.

ÚVOD

Zdravotničtí pracovníci, včetně všeobecných sester, využívají pro poskytování zdravotních služeb nejrůznější zdravotnická vybavení, zdravotnické prostředky (např. nástroje, přístroje či zařízení) a další pomůcky, které jsou určeny pro opakované použití (1). Kritickým aspektem v souvislosti s využitím opakovaně používaných předmětů a ploch může být přenos nejrůznějších původců infekcí spojených se zdravotní péčí. Potencionálním rezervoárem těchto infekcí mohou být kontaminované ruce a také nejrůznější neživé předměty a plochy (2). Dostupné výzkumy uvádí, že na přenosu a následném možném vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí se ve 20–40 % podílejí kontaminované ruce a kontakt rukou s kontaminovanými plochami (3). Kontaminované povrchy nejrůznějšími infekčními původci jsou častým zdrojem přenosu infekčního agens (4, 5). Velmi rizikovou oblast představují zejména předměty a plochy, které jsou spojeny s častým kontaktem rukou (2). Tyto předměty se v zahraniční literatuře označují pojmem high touch (tedy předměty s vysokou mírou dotyku) a považují se za nejrizikovější pro přenos původců infekcí spojených se zdravotní péčí (3, 4, 6). Mezi rizikové předměty lze zařadit např. manžety tonometrů, fonendoskopy, teploměry, infuzní pumpy a další. Výzkumy bylo prokázáno, že např. fonendoskop byl kontaminován Staphylococcus aureus, pulzní oxymetr např. Clostridium difficile a dalšími patogenními mikroorganismy (3).

Hlavním aspektem pro prevenci šíření původců infekcí spojených se zdravotní péčí je dekontaminace předmětů a ploch (7). Důležitou roli při dekontaminaci zaujímají všeobecné sestry, které předměty a plochy používají (8). Pro zvolení způsobu dekontaminace lze využit tzv. Spauldingovu klasifikaci, která kategorizuje zdravotnické prostředky určené k opakovanému použití pro jejich následnou dekontaminaci. První skupinou jsou kritické předměty, které vyžadují sterilizaci, např. chirurgické nástroje či rigidní bronchoskopy (1). Druhou skupinou jsou semikritické předměty, které vyžadují dvoustupňovou dezinfekci (9). Příkladem mohou být flexibilní endoskopy či laryngoskopické lžíce (10). Poslední skupinou jsou nekritické či minimálně kritické předměty, které vyžadují dezinfekci, např. svody elektrokardiografu, fonendoskopy a další (1). Někteří autoři uvádějí, že především nekritické či minimálně kritické předměty mají významný vliv na přenos infekcí spojených se zdravotní péčí (11, 12). V klinické praxi však může být dezinfekce předmětů a ploch s vysokou mírou dotyku velmi často podceňována (13). Pro realizaci dezinfekce je důležité dodržet určité aspekty, a to provést dezinfekci v indikovaných případech, zvolit adekvátní přípravek, včetně jeho přípravy a ředění (14). Dále je důležité zvolit adekvátní postup, který může být jednoetapový či dvouetapový (10). Také je nezbytné zvolit způsob provedení, tedy postřik, ponoření, otření či omývání (15). Dále je důležité dodržet dobu expozice dezinfekčního prostředku, jak uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO – World Health Organization) (14). Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit znalosti všeobecných sester o provádění dezinfekce vybraných nekritických či minimálně kritických předmětů a ploch v klinické praxi.

METODIKA

Sběr dat byl realizován kvantitativní metodou výzkumu s využitím anonymního nestandardizovaného dotazníkového šetření. Konstrukce otázek v dotazníku vycházela ze současných relevantních zdrojů, legislativy České republiky a také návodů výrobců dezinfekčních prostředků. Sběr dat byl realizován v nemocnici krajského typu od března do června 2020. Vlastnímu sběru dat předcházel předvýzkum u 15 respondentů. Data byla zpracována s využitím popisné statistiky s relativními a absolutními četnostmi jednotlivých odpovědí a dále s využitím statistického testu (chí-kvadrát test). Dotazník k této problematice obsahoval celkem 35 otázek, kdy pět otázek bylo identifikačních a 30 otázek se zaměřovalo na provedení dezinfekce vybraných předmětů a ploch, které se využívají v klinické praxi. Respondenti mohli označit pouze jednu z možností. Předměty a plochy byly zvoleny v návaznosti na předchozí výzkum. Jednalo se o fonendoskop, manžetu tonometru, převazové nůžky (tedy nůžky na obvazy), pracovní podnos, pracovní plochu a čidlo oxymetru. U každé položky bylo hodnoceno několik kritérií, a to indikace k použití, zvolení vhodného dezinfekčního prostředku, jeho koncentrace, způsob provedení dezinfekce a doba expozice. Následně bylo kompletně zhodnoceno, zda jednotlivá kritéria byla splněna, a tedy zda všeobecné sestry mají znalosti o dezinfekci vybraných předmětů a ploch. Interpretace probíhala na základě předchozí analýzy s vyhodnocením správnosti zodpovězení dané položky, jelikož koncentrace, způsob provedení a doba expozice je vztažena vždy ke zvolenému dezinfekčnímu prostředku. Hodnocení dále probíhalo v souvislosti s návodem výrobce, platným dezinfekčním řádem pracoviště a platnou legislativu České republiky (9). Výsledky platí pouze pro tento výzkum.

SOUBOR

Výzkumný soubor byl zastoupen všeobecnými sestrami, které pracují na standardním lůžkovém chirurgickém či interním pracovišti vybraného poskytovatele zdravotních služeb. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Výzkumu se zúčastnilo celkem 184 (100,0 %) všeobecných sester, kdy interní pracoviště bylo zastoupeno 94 (51,1 %) všeobecnými sestrami a chirurgické pracoviště bylo zastoupeno 90 (48,9 %) všeobecnými sestrami. Nejčastější věkovou kategorií byla kategorie 40–49 let zastoupená 68 (37,0 %) respondenty a nejčastěji zvolenou kategorií v délce praxe byla kategorie 21 let a více, kterou označilo 77 (41,9 %) respondentů.

VÝSLEDKY

Výzkumem bylo zjištěno, že znalosti o dezinfekci fonendoskopu z celkového počtu 184 (100,0 %) všeobecných sester má 105 (57,1 %) respondentů (obr. 1). Při bližší analýze bylo zjištěno, že indikaci provedení dezinfekce správně zvolilo 179 (97,3 %) respondentů, dezinfekční prostředek správně zvolilo 180 (97,8 %) respondentů, koncentraci správně zvolilo 138 (75,0 %) respondentů, způsob provedení správně zvolilo 178 (96,7 %) respondentů a dobu expozice správně zvolilo 129 (70,1 %) respondentů. Zjištěná data dále přinesla zajímavé výsledky. Respondenti nejčastěji k dezinfekci fonendoskopu použijí alkoholový dezinfekční prostředek, 164 (89,1 %) respondentů a alkoholové ubrousky s 2% chlorhexidinem, jedenáct (6,0 %) respondentů.

Znalosti o dekontaminaci fonendoskopu
Obr. 1. Znalosti o dekontaminaci fonendoskopu

Dále bylo zjištěno, že znalosti o dezinfekci manžety tonometru z celkového počtu 184 (100,0 %) respondentů má 105 (57,1 %) respondentů (obr. 2). Při analýze bylo zjištěno, že problémovou oblastí provedení dezinfekce bylo zvolení adekvátní koncentrace dezinfekčního prostředku, kterou adekvátně zvolilo 133 (72,3 %) respondentů a dobu expozice správně zvolilo 128 (69,6 %) respondentů. Dále bylo zjištěno, že 13 (7,1 %) všeobecných sester by provedlo dekontaminaci manžety tonometru i po několika použití u více pacientů.

Znalosti o dekontaminaci manžety tonometru
Obr. 2. Znalosti o dekontaminaci manžety tonometru

Znalosti o dezinfekci převazových nůžek (nůžek na obvazy) má z celkového počtu 184 (100,0 %) respondentů pouze 78 (42,4 %). Negativně bylo zjištěno, že 24 (13,0 %) respondentů by zvolilo nevhodný dezinfekční prostředek, např. alkoholový dezinfekční prostředek určený k dezinfekci kůže zvolili tři (1,6 %) respondenti či dezinfekční prostředek určený k dezinfekci a čištění povrchů zdravotnických prostředků by použilo 14 (7,6 %) respondentů. Dále 92 (50,0 %) respondentů nedodrží předepsanou dobu expozice zvoleného dezinfekčního prostředku.

Znalosti o dezinfekci pracovního podnosu využívaného například při aplikaci injekční terapie má pouze 60 (32,6 %) všeobecných sester. Výsledek byl především ovlivněn tím, že 36 (19,6 %) respondentů by zvolilo nesprávný dezinfekční prostředek a 86 (46,7 %) respondentů by nedodrželo předepsanou dobu expozice. Dále bylo zjištěno, že 120 (65,2 %) respondentů by k provedení dezinfekce pracovního podnosu použilo alkoholový dezinfekční prostředek.

Podobných výsledků bylo dosaženo i u položky zabývající se znalostmi všeobecných sester o dezinfekci pracovní plochy pro přípravu injekční a infuzní terapie, kdy 83 (45,1 %) respondentů má znalosti o provedení její dezinfekce. Problémovou oblastí bylo opět zvolení koncentrace dezinfekčního prostředku a dodržení doby expozice, kdy koncentraci správně zvolilo pouze 116 (63,0 %) respondentů a dobu expozice správně zvolilo pouze 118 (64,1 %) respondentů.

Problematickou oblastí byly i znalosti o dezinfekci čidla oxymetru, kdy adekvátní znalosti má jen 94 (51,1 %) všeobecných sester. Neadekvátní dezinfekční prostředek by použilo 12 (6,5 %) respondentů, ale dále 52 (28,3 %) respondentů by jej nepoužilo v předepsané koncentraci a 59 (32,1 %) všeobecných sester by nedodrželo dobu expozice stanovenou výrobcem.

Na základě statistického zhodnocení bylo zjištěno, že nebyl prokázán statisticky signifikantní rozdíl (na p ≤ 0,05) mezi úrovněmi dosažených znalostí v závislosti na vzdělání, době praxe a věku. Ovšem statisticky významný rozdíl (na p ≤ 0,05) byl prokázán mezi úrovněmi dosažených znalostí v závislosti na pracovišti. V tomto případě mají všeobecné sestry pracující na pracovištích chirurgických oborů vyšší znalosti než všeobecné sestry pracující na pracovištích interních oborů.

DISKUZE

Nekritické či minimálně kritické předměty a plochy s vysokou mírou dotyku patří k rizikovým aspektům možného přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí (3). Z tohoto důvodu je nezbytné dodržovat předepsané požadavky stanovené legislativou České republiky, kdy legislativa uvádí, že zdravotničtí pracovníci by pro poskytování zdravotní péče měli používat dekontaminované předměty a plochy (9). Rozhodujícím aspektem pro poskytování bezpečné zdravotní péče jsou také znalosti všeobecných sester i v oblasti provádění dezinfekce předmětů a ploch, které každodenně používají při poskytování ošetřovatelské péče. Všeobecná sestra by také měla dodržovat i dezinfekční řád pracoviště pro adekvátní provedení dezinfekce. Pro správné provedení dezinfekce je rozhodující provést dezinfekci v indikovaných případech, a to zejména po jejich použití (14). Výzkumem bylo zjištěno, že znalosti o indikaci provedení dezinfekce u manžety tonometru má 171 (92,9 %) respondentů či u čidla oxymetru 182 (98,9 %) respondentů. Toto zjištění je pozitivní, jelikož provedení dezinfekce až po několika použití u různých pacientů může být rizikové z důvodu kontaminace zdravotnického prostředku i patogenními bakteriemi. Tím může nastat přenos původců infekcí spojených se zdravotní péčí na další osoby, popřípadě předměty a plochy, které jsou následně používány k poskytování péče (1).

Dalším rozhodujícím kritériem je zvolení adekvátního dezinfekčního prostředku, včetně jeho koncentrace, způsobu provedení dezinfekce a dodržení doby expozice (14). V této oblasti již bylo zjištěno, že znalosti některých všeobecných sester nejsou plně odpovídající. Je nutné však uvést, že znalosti o dílčím postupu mají vliv na výsledné provedení dezinfekce daného předmětu či plochy. Pro dezinfekci převazových nůžek by 160 (87,0 %) respondentů použilo adekvátní dezinfekční prostředek či pro dezinfekci čidla oxymetru 172 (93,5 %) respondentů. Oproti tomu Bowe et al. (16) uvádí, že znalosti o výběru vhodného dezinfekčního prostředku má pouze 77 % respondentů. Ovšem problémovou oblastí je již zvolení koncentrace dezinfekčního prostředku. Realizovaným výzkumem bylo zjištěno, že adekvátní koncentraci dezinfekčního prostředku v návaznosti na konkrétní dezinfekční prostředek při dezinfekci např. pracovního podnosu zvolí pouze 121 (65,8 %) respondentů. WHO zmiňuje, že silnější roztoky nemusejí být účinnější oproti roztokům o nižší koncentraci, a dále, že použití roztoků o vyšší koncentraci může trvale poškodit dezinfikovaný povrch (14). Další problematickou oblastí byl především aspekt dodržení předepsané doby expozice, kdy dobu expozice dezinfekčního prostředku u převazových nůžek by dodrželo pouze 92 (50,0 %) respondentů či u dezinfekce pracovního podnosu, eventuálně tácu, by dodrželo jen 98 (53,3 %) respondentů. Nutné je však zmínit, že doba expozice je rozhodující pro účinek dezinfekčního prostředku (14). V tomto kontextu je důležité uvést, že výrobce dezinfekčního prostředku mnohdy deklaruje dobu expozice, ale v praxi jí může být problematické dosáhnout, např. z důvodu usychání povrchu při otření (7). Také bylo zjištěno, že někteří respondenti by k dezinfekci použili i dezinfekční ubrousky. Používání dezinfekčních ubrousků se v některých zemích nedoporučuje zejména z důvodu nedodržení doby expozice či z důvodu používání i na více plochách zároveň (12). Při jejich použití může být i problematická oblast jejich uložení, respektive boxy pro ubrousky by se měly pravidelně vyměňovat, jelikož se mohou stát rezervoárem např. Pseudomonas aeruginosa, Serratia marcescens a následně způsobit rezistenci k používanému dezinfekčnímu prostředku (16).

Z výše uvedených výsledků je patrné, že vzdělávání a periodické školení v provádění nejen dezinfekce opakovaně používaných předmětů a ploch je potřebné a může být efektivním zdrojem pro předávání nejnovějších informací o prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí (18). Zvýšení znalostí zdravotnických pracovníků lze uskutečnit v rámci celoživotního vzdělávání i u poskytovatelů zdravotních služeb.

Například Sahiledengle (19) ve svém výzkumu uvádí, že 49,1 % respondentů mělo pouze přijatelnou praxi při realizaci dekontaminace. Dále je nutné zmínit, že školení nejen všeobecných sester napomáhá i k rozvoji a uvědomění si důležitosti zjištěných nedostatků a jejich následnou minimalizaci (14). Pro zlepšení úrovně dezinfekce je také možné začlenit pravidelné interní audity s detekcí rizikových oblastí pro nastavení a dodržování efektivních opatření. Tímto se také napomáhá ke kontinuálnímu zvyšování kvality poskytovaných zdravotních služeb.

Kromě uvedených aspektů další důležitou oblast představuje i vyhledávání a využívání nových možností, kterými mohou být nejrůznější antimikrobiální povrchy. Tyto povrchy mohou být novou strategií při eliminaci selhání lidského faktoru. Některé výzkumy také prokázaly, že méně než 40 % předmětů a ploch jsou dekontaminovány v souladu s platnými doporučeními (20, 21). Novou možností se nabízí i využití nanomateriálů, které mohou napomoci k zajištění antimikrobiální aktivity při povrchových úpravách předmětů a ploch (22). Fakulta zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci se tímto aspektem zabývá. Zjištění znalostí všeobecných sester je jednou z etap výzkumu.

ZÁVĚR

Infekce spojené se zdravotní péčí jsou častými nežádoucími událostmi, se kterými se potýká většina poskytovatelů zdravotních služeb v České republice i v zahraničí. Poskytování nejen ošetřovatelské péče vyžaduje používání nejrůznějších předmětů a ploch, které by měly být používány po jejich předchozí dekontaminaci. Provádění nejen dezinfekce opakovaně používaných předmětů a ploch vyžaduje disponovat patřičnými znalostmi osob, které dezinfekci provádějí. Výzkumem s využitím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že je nezbytné se zaměřit na zvýšení znalostí všeobecných sester tak, aby bylo možné poskytovat bezpečnou a kvalitní péči. Pro zvýšení znalostí je důležité zařadit pravidelná školení o dezinfekci vybraných předmětů a ploch se zaměřením na adekvátní výběr dezinfekčního prostředku, jeho přípravu, dále na způsob provedení, včetně dodržení doby expozice. Tyto momenty patří mimo jiné k rozhodujícím aspektům pro efektivní provedení dezinfekce a možné ovlivnění přenosu původců infekcí spojených se zdravotní péčí.

Autoři příspěvku děkují vybrané nemocnici a respondentům za účast ve výzkumu.

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

Mgr. Martin Krause, DiS.

Technická univerzita v Liberci

Fakulta zdravotnických studií

Studentská 1402/2, 461 17 Liberec 1

e-mail: martin.krause@tul.cz


Zdroje
  1. WHO. Global guidelines for the prevention of surgical site infection. Geneva: World Health Organization 2018.
  2. Schmidt MG, Dessauer B, Benavente C, et al. Copper surfaces are associated with significantly lower concentrations of bacteria on selected surfaces within a pediatric intensive care unit. Am J Infect Control 2016; 44(2): 203–209.
  3. Suleyman G, Alangaden G, Bardossy A. The role of environmental contamination in the transmission of nosocomial pathogens and healthcare-associated infections. Curr Infect Dis Rep 2018; 20(6): 12.
  4. Russotto V, Cortegiani A, Raineri SM, Giarratano A. Bacterial contamination of inanimate surfaces and equipment in the intensive care unit. J Intensive Care 2015; 3: 54.
  5. Han JH, Sullivan N, Leas BF, et al. Cleaning hospital room surfaces to prevent health care-associated infections: a technical brief. Ann Intern Med 2015; 163(8): 598–607.
  6. Link T, Kleiner C, Mancuso MP, et al. Determining high touch areas in the operating room with levels of contamination. Am J Infect Control 2016; 44(11): 1350–1355.
  7. Sattar S. Cleaning, disinfection, and sterilisation. Portadown: International Federation of Infection Control 2016 [online]. Dostupné z: https://www.theific.org/wp-content/uploads/2016/04/12-Cleaning_2016.pdf [cit. 2021-02-14].
  8. Bellamy E. An audit of cleaning effectiveness using adenosine triphosphate (ATP) bioluminiscence assay following outbreaks of infection. J Infect Prev 2012; 13(5): 154–157.
  9. Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 109, s. 3954–3984.
  10. Hedlová D, Jindrák V, Malý M. Postupy prevence a kontroly infekcí. In: Jindrák V, a kol. Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta 2014.
  11. Yanga D, Lin L, Guo P, et al. Flashlight contamination and effectiveness of two disinfectants in a stomatology hospital. Int J Nursing Sci 2017; 4(2): 169–172.
  12. Rutala W, Weber D. Disinfection, sterilization, and antisepsis: an overview. Am J Infect Control 2016; 44(5 Suppl): e1–6.
  13. Donskey CJ. Beyond high-touch surfaces: Portable equipment and floors as potential sources of transmission of health care-associated pathogens. Am J Infect Control 2019; 47: 90–95.
  14. WHO. Decontamination and reprocessing of medical devices for health-care facilities. Geneva: World Health Organization 2016.
  15. Matoušková I, Jurásková SE. Hygienicko-epidemiologický režim zubní a ortodontické ordinace. Praha: Grada Publishing 2017.
  16. Bowe E, Srivastava T, Masroor N, et al. Disinfection of noncritical equipment on units with high hospital-onset Clostridium difficile infections. Am J Infect Control 2019; 47(2): 220–221.
  17. PIDAC. Best practices for environmental cleaning for prevention and control of infections in all health care settings. Ontario: Public Health Ontario [online]. Dostupné z: https://www.publichealthontario.ca/-/media/documents/bp-environmentalcleaning.pdf?la=en [cit. 2021-02-14].
  18. Luebbert P, Chinnes L. Preventing healthcare-associated infections. Brentwood: HCPro 2015.
  19. Sahiledengle B. Decontamination of patient equipment: nurses’ self-reported decontamination practice in hospitals of southeast Ethiopia. BMC Res Notes 2019; 12(392): 1–7.
  20. Mann EE, Manna D, Mettetal MR. Surface micropattern limits bacterial contamination. Antimicrob Resist Infect Control 2014; 3(28): 1–8.
  21. Ndegwa S. Antimicrobial copper surfaces for the reduction of health care–associated infections in intensive care settings. Ottawa: Canadian Agency for Drugs and Technologies in Health 2015.
  22. Gonçalves L. Self-sterilizing ormosils surfaces based on photo -synzthesized silver nanoparticles. Colloids and Surfaces B: Biointerfaces 2018; 164(1): 144–154.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se