Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2020

A total of 1,112 cases of occupation-related diseases in 952 workers were reported in the Czech Republic in 2020. Of these, 1,035 were occupational diseases and 77 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 23.7 cases per 100,000 health-insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (304 cases, i.e. 27.3%). Most of the recognized cases occurred in the economic sector “health care” (CZ-NACE Q86 total 227 cases, i.e. 20.4%) and “manufacture of motor vehicles” (CZ-NACE C29 total 129 cases, i.e. 11.6%). Carpal tunnel syndrome (284 cases, i.e. 27.4%) and COVID-19 (150 cases, i.e. 14.5%) were the most frequently reported occupational diseases. The carpal tunnel syndrome predominated also among the cases reported as “endangerment by an occupational disease” (68 cases, i.e. 88.3%). Many diseases are undoubtedly underdiagnosed and underreported, for example COVID-19, allergic diseases (extrinsic allergic alveolitis, asthma bronchiale, allergic rhinitis) or cancers. This may be due to a non-specific clinical picture, unfamiliarity with criteria for recognition of an occupational disease, and/or long latency to the disease manifestation.

Keywords:

occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – trends in occupational diseases


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1;  D. Pelclová 2;  D. Havlová 1;  M. Voříšková 1
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha, Přednosta: doc. MUDr. Sergej Zacharov, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2021; 101(2): 103-111
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2020 bylo v České republice u 952 pracovníků hlášeno celkem 1112 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 77 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 23,7 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru, vztaženo k prvnímu pololetí 2020. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (304, tj. 27,3 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětvích ekonomické činnosti „zdravotní péče“ (CZ-NACE Q86 celkem 227, tj. 20,4 % případů) a „výroba motorových vozidel“ (CZ-NACE C29 celkem 129, tj. 11,6 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (284, tj. 27,4 % případů) a COVID-19 (150, tj. 14,5 % případů). U ohrožení nemocí z povolání také dominoval syndrom karpálního tunelu (68, tj. 88,3 % případů). Mnoho nemocí je nepochybně podhodnoceno, například COVID-19, alergická onemocnění (exogenní alergická alveolitida, asthma bronchiale, alergická rhinitida) a nádorová onemocnění. Může to být způsobeno jejich nespecifickým klinickým obrazem, neznalostí kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání a/nebo dlouhou latencí do vzniku nemoci.

Klíčová slova:

nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2020. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice, byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP, která nabyla právní moci od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2020 bylo u 952 pracovníků (438 mužů a 514 žen) diagnostikováno celkem 1112 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 77 ohrožení nemocí z povolání. U 143 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U 130 osob byly uznány dvě nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. U 11 osob byly hlášeny v průběhu roku tři nemoci z povolání a u jedné osoby až čtyři nemoci z povolání (šlo o oboustranný syndrom karpálního tunelu a oboustrannou rhizartrózu vzniklou při práci s vibrujícími nástroji). Šest onemocnění (5krát bazaliom kůže a jednou silikóza plic) vzniklo v průběhu roku u pracovníka, který byl v letech 1966–1977 exponován ionizujícímu záření v uranových dolech a v letech 1989–1998 exponován fibrogennímu prachu jako tunelář. Incidence profesionálních onemocnění byla 23,7 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2020 (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2011–2020
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2011–2020
*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním polo-letí 2020

Ve srovnání s rokem 2019 (1, 3) klesl v roce 2020 počet hlášených profesionálních onemocnění o 33 případů. Významný nárůst onemocnění o 101 případů byl zaznamenán u nemocí přenosných a parazitárních – kapitola V. V ostatních kapitolách seznamu nemocí z povolání, byl zaznamenán pokles (tab. 2).

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
I – nemoci způsobené chemickými látkami
II – nemoci způsobené fyzikálními faktory
III– nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
IV – nemoci kožní
V – nemoci přenosné a parazitární
VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Z hlediska regionálního rozložení vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 304, tj. 27,3 % všech případů. V 16 případech vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v Sekci C – Zpracovatelský průmysl – celkem 562, tj. 50,5 % všech případů. (Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v Oddílu C29 – Výroba motorových vozidel – celkem 129 případů.) Na druhém místě se umístila sekce Q – Zdravotní a sociální péče – s 288 případy. Třetí místo patřilo Sekci B – Těžba a dobývání – se 100 případy profesionálních onemocnění.

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (104 případů), dále následovaly profesionální dermatózy (16 případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (4 případy), asthma bronchiale z izokyanátů (3 případy). Další onemocnění (filarióza získaná při práci v Indii a porucha sluchu z hluku) se vyskytla pouze po jednom případu.

V Sekci ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (260 případů, z toho COVID-19 celkem 148krát a svrab 83krát). Další profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 22krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát (z toho syndrom karpálního tunelu 3krát, epikondylitida, rhizartróza a Morbus de Quervain po jednom případě).

Při těžbě a dobývání dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (celkem 57 případů), dále následovaly nemoci způsobené vibracemi (27 případů), nemoci z ionizujícího záření (11 případů), nemoci z přetěžování končetin (4 případy) a borelióza (1 případ).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 413, tj. 37,1 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (řemeslníci a opraváři) s 280, tj. 25,2 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2020 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 352, tj. 31,7 % případů, z toho 223 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 129 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly COVID-19 (150 případů), alergická kontaktní dermatitida (89 případů), svrab (85 případů), artrózy kloubů končetin (celkem 77 případů, z toho z přetěžování končetin 53 případů a z vibrací 24 případů), epikondylitida (56 případů) a pneumokonióza uhlokopů (52 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

Chemické látky způsobily v roce 2020 jednu akutní inhalační intoxikaci vzniklou po expozici dýmů obsahující směs dráždivých chemických látek vzniklých při požáru, dvě chronické intoxikace (jedna z fenolu a jedna z minerálních olejů) a dva případy karcinomu močového měchýře. První nádor vznikl po 7 letech práce v riziku aromatických nitro- a aminosloučenin, druhý po dvouměsíční expozici 2-naftylaminu. Doba latence, tj. období od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru, byla u prvního případu 61 let a u druhého případu 49 let.

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2020 celkem 480 nemocí z povolání, což bylo o 47 případů méně než v předchozím roce. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2020
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2020
d – dny, m – měsíce

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byl hlášen bazaliom kůže 11krát u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v letech 1955–1990. Nejkratší doba latence byla u tohoto onemocnění 46 let, nejdelší 64 let, medián byl 53 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u osmi osob, které pracovaly v různých profesích, nejčastěji jako zámečníci – svářeči (4krát) a v různých odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila u 101 osob celkem 145 onemocnění. Onemocněli zejména zámečníci – svářeči (47krát), horníci – důlní zámečníci (18krát) a slévárenští dělníci (10krát). V dalších 22 profesích onemocněl jeden až šest pracovníků. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován 5krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo celkem 117krát, z toho syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 109krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 8krát. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny celkem 23krát. Nejčastěji byla zjišťována rhizartróza (10krát), dále artróza loketního kloubu (6krát), artróza zápěstí a artróza drobných kloubů rukou (po třech případech) a jednou aseptická nekróza poloměsíčité kosti.

Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 a II. 10) byly hlášeny u 252 osob celkem 316krát, což bylo o 30 případů méně než v předchozím roce. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (84krát). Z mnoha profesí byli nejčastěji zastoupeni operátoři výroby (celkem 67krát), montážní dělníci (21krát), šičky-švadleny (19krát), zámečníci-svářeči (18krát) a řezníci-bourači masa (15krát).

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo diagnostikováno celkem 140 případů, což bylo o osm případů méně než roce 2019. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 50krát, z toho rhizartróza 24krát, artróza drobných kloubů rukou 12krát, omartróza 7krát, gonartróza 3krát, artróza zápěstí a artróza loketních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 56krát, ve 46 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 10 případech o epikondylitidu ulnární. Impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety vznikl 10krát, skákavý prst 10krát, burzitida 6krát (5krát v oblasti subakromiální a jednou v oblasti pod musculus deltoideus), Morbus de Quervain 5krát, tendosynovitida flexorů prstů nebo předloktí 2krát a léze triangulárního fibrokartilaginózního komplexu jednou.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno celkem 176 případů, což bylo o 22 případů méně než v roce 2019. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 175krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna jednou.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2020 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 125 nemocí z povolání, což bylo o 47 případů méně než v roce 2019. Jejich přehled v členění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2020
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2020
d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly diagnostikovány celkem 64krát. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů a silikózy plic s typickými RTG znaky prašných změn (39 a 12 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (52 případů). V dalších pěti odvětvích ekonomické činnosti onemocněli jeden až čtyři pracovníci.

Onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2) bylo diagnostikováno u 14 osob celkem 17krát. Azbestóza vznikla u jednoho pracovníka, který byl azbestu exponován v letech 1969–1994. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u tří pracovníků exponovaných azbestu v letech 1962–1995. Mezoteliom pohrudnice byl diagnostikován u 12 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1957–2003 (doba latence byla v rozmezí 41–62 let, medián byl 51 let). Rakovina plic s hyalinózou pleury vznikla u jednoho pracovníka, který pracoval v riziku azbestu v letech 1962–1995 (doba latence zde byla 55 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) byla diagnostikována 3krát. Vyvolavatelem onemocnění byl prach koření, bioaerosol u pracovníka v potravinářské výrobě a plísně u pracovníka ve sklářské výrobě.

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III. 10) vzniklo u 33 osob celkem 36krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 27krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III. 10.2) bylo diagnostikováno celkem 9krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE C10) – celkem 10krát a při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, tj. jiné než automobily (CZ-NACE C30) celkem 8krát. V dalších osmi odvětvích byl zaznamenán jeden až čtyři případy. V 38,9 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až jedenáct nox. Nejčastějším vyvolavatelem asthma bronchiale byly izokyanáty a mouka a (9 a 5krát), ostatní noxy se uplatnily méně často. U alergické rýmy byla z nox nejčastěji zastoupena mouka (6krát), jiné noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla diagnostikována u pěti pracovníků, kteří byli exponovaní oxidu křemičitému v černouhelných dolech v letech 1961–1992. Doba latence byla v rozmezí 43–57 let, medián byl 54 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2020 diagnostikováno celkem 131 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 89krát (z toho proteinová dermatitida 3krát) a iritační dermatitida 42krát. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE C25 – celkem 21 případů), dále pracovníci zdravotní péče (CZ-NACE Q86 – celkem 20 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE C29 – celkem 16 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty, z nich se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 24 případů. Ostatní noxy se uplatnily méně často nebo ojediněle (tab. 5). Latex způsobil onemocnění u čtyř pracovníků.

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2020, rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2020, rozdělení podle vyvolávajících nox
Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2020 bylo hlášeno celkem 294 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 101 případů více než v předchozím roce. Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno 264krát. Ve 260 (98,5 %) případech onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ-NACE Q86-88). Svrab byl diagnostikován u internátní vychovatelky Střední školy v odvětví CZ-NACE P85 „Vzdělávání“. Legionářskou nemoc získal při své práci hasič z odvětví CZ-NACE O84 „Veřejná správa a obrana“.

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2020
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2020

Onemocnění COVID-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání v roce 2020 celkem u 150 osob, z toho ve 148 případech u pracovníků v odvětví CZ-NACE Q86-88 „Zdravotní a sociální péče“. Zde onemocnění vzniklo zejména u pracovníků v Psychiatrických léčebnách (23krát), v domovech pro seniory (12krát) a v Alzheimer-centru (10krát). Onemocněly zdravotní sestry (62 případů), lékaři a sanitářky – ošetřovatelky (po 27 případech), pečovatelky (6 případů), fyzioterapeuti a zdravotnický záchranáři (po 5 případech), pracovnice sociálních služeb (4 případy), pracovnice v přímé obslužné péči a údržbáři (po 2 případech), aktivizační pracovník, biomedicínsky inženýr, RTG laborant, zdravotnický laborant, zdravotnický asistent, asistentka na recepci, pracovník ostrahy a pomocnice po jednom případu. V dalších odvětvích ekonomické činnosti získala onemocnění COVID-19 bankovní specialistka (CZ-NACE H53 – Poštovní a kurýrní činnosti) a učitelka zpěvu ze Základní umělecké školy (CZ-NACE P85 – Vzdělávání). Ve 35 případech onemocnění probíhalo pod klinickým obrazem virózy s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních cest dýchacích, ve třech případech onemocnění vyvolalo virovou pneumonii. U zbylých případů nebyly klinické příznaky tohoto onemocnění v hlášeních popsány.

Svrab byl zjištěn celkem 84krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v domovech důchodců a v domovech pro seniory (17 případů) a v centrech sociálních služeb (10 případů). Onemocněly zdravotní sestry (27 případů), sanitářky-ošetřovatelky (23 případů), pečovatelky (15 případů), pracovnice sociálních služeb (11 případů), pracovnice v přímé obslužné péči, fyzioterapeuti, vychovatelky (po 2 případech), lékař a uklízečka (po jednom případu).

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo diagnostikováno celkem 14 případů. První místo obsadila Lymeská nemoc (6 případů). Ostatní nemoci vznikly u jedné až dvou osob.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí bylo hlášeno z šesti států celkem 16 onemocnění. Postiženo bylo 13 vojáků z povolání, dále pilot, technický dozor a projektant po jednom případu. Salmonelóza byla diagnostikována 10krát (9krát na Mali a jednou v Iráku), nemoc Dengue 2krát (jednou v Indii a jednou na Maledivách). Po jednom případu vznikly bakteriální střevní infekce vyvolaná Aeromonas spp. v Afghánistánu, svrab v Litvě, filarióza v Indii a tenióza v Mali.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2020 nebylo hlášeno žádné profesionální poškození hlasivek.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2020 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno u 34 mužů a 39 žen celkem 77krát. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2020
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2020
d – dny

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (14, tj. 18,2 % případů). V dalších 12 krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až jedenácti případech.

Postiženi byli pracovníci v 19 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až 21 případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE C29).

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 48 a 20 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen v 68 případech.

ZÁVĚR

I když byl v roce 2020 v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 2,9 % případů, z dlouhodobého hlediska posledních 10 let se jedná jen o mírné kolísání. Nejvíce ohroženými pracovníky v roce 2020 byli v důsledku koronavirové pandemie zdravotničtí pracovníci. Zde musíme konstatovat, že počet hlášených onemocnění COVID-19 v roce 2020 je jen špičkou ledovce. Zpravidla jsou to onemocnění, která vznikla v průběhu první fáze pandemie na jaře v roce 2020. Další případy budou určitě hlášeny i v následujících letech. Stále častěji se setkáváme s tím, že někteří pracovníci ani nevědí, že onemocnění COVID-19 může být za určitých podmínek uznáno v České republice za nemoc z povolání. Mezi tyto podmínky patří, že musí jít o onemocnění, které proběhlo s klinickými projevy, vyžádalo si pracovní neschopnost a bylo potvrzeno pomocí PCR nebo antigenních testů. Dále je nutné epidemiologickým šetřením na pracovišti prokázat, že pacient vykonával v inkubační době před vznikem onemocnění práci, při které existuje riziko touto nemocí onemocnět. Takoví pracovníci mohou sami nebo prostřednictvím svého registrujícího lékaře zažádat o šetření nemocí z povolání na příslušném středisku nemocí z povolání podle místa svého pracoviště. Seznam středisek určených k uznávání nemocí z povolání je uveden na webových stránkách ministerstva zdravotnictví https://www.mzcr.cz/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povolani/.

Nemoci, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny v letech 2011 a 2014 (2), navýšily počet hlášených onemocnění jen o sedm případů. Každoročně upozorňujeme na podhodnocení počtů hlášených onemocnění syndromem karpálního tunelu, epikondylitid, astmat, alergických rinitid, exogenních alveolitid, iritačních dermatitid a některých nádorových onemocnění. Zejména nádory nosu a nosních dutin z dřevěného prachu a nádory ovaria z azbestu nebyly dosud v České republice hlášeny, přestože jsou v seznamu nemocí z povolání již několik let.

Práce byla podpořena MZ ČR – RVO („Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330“), Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Zdroje
  1. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice [cit. 2021-02-14].
  2. Vláda ČR. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb.
  3. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019. Prakt. Lék. 2020; 100(3): 118–125.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se