Pohybová aktivita u seniorů 65+ a její souvislosti se zdravotní gramotností


Physical activity in seniors 65+ and its context with health literacy

Objective:

The aim of quantitative research was to verify the influence of selected indicators (long-term illness or health problem, education, place of residence, financial situation) on physical activity in seniors 65+ living in the Czech Republic in the South Bohemian Region.

Aim:

The research file was made up of 326 people 65+ who lived in their own household in the South Bohemian Region. The criterion for inclusion was the age of respondents aged 65+, permanent residence in the South Bohemian Region, absence of cognitive impairment and living in a separate household.

Methods:

The HLS-EU-Q16 standardized questionnaire (European Questionnaire for Health Literacy Survey) was selected, which was extended by several own issues of socio-demographic nature. Data collection was conducted in the form of a structured interview conducted by trained interviewers.

Results:

A statistically significant correlation between long-term illness and movement activities in the last month has been demonstrated. There was no statistically significant link between seniors’ education and physical activities performed by seniors in the last month. A statistically significant correlation between movement activities in the last month and the place of residence of seniors has been demonstrated. There was a statistically significant correlation between the seniors• physical activities during the last 30 days and the financial situation in the form of end-of-month payment problems.

Conclusion:

It is necessary to increase the awareness of seniors about the contribution of age-related physical activity to health. Seniors need not only enough access to information about physical activity, they also need to understand this information and, in particular, learn how to use it in everyday life.

Keywords:

physical activity – long-term disease – residence – education – the financial situation – health literacy – elderly


Autoři: L. Motlová 1;  I. Brabcová 2;  L. Šedová 2;  H. Hajduchová 2;  S. Bártlová 2
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Děkanka: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph. D. 1;  Ústav sociálních a speciálněpedagogických věd Ředitelka: doc. PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph. D. 1;  Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče Ředitelka: doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2018; 98(5): 209-213
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:

Cílem kvantitativního výzkumu bylo verifikovat vliv vybraných ukazatelů (dlouhodobá nemoc nebo zdravotní problém, vzdělání, místo bydliště, finanční situace) na pohybovou aktivitu u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí v Jihočeském kraji v České republice.

Soubor:

Výzkumný soubor byl tvořen 326 respondenty 65+, kteří žili ve vlastní domácnosti v Jihočeském kraji. Kritériem pro zařazení do výzkumu byl věk respondentů 65+, trvalé bydliště v Jihočeském kraji, nepřítomnost kognitivní poruchy a život v samostatné domácnosti.

Metodika:

Zvolen byl standardizovaný dotazník HLS-EU-Q16 (Evropský dotazník pro průzkum zdravotní gramotnosti), který byl rozšířen o několik vlastních otázek sociodemografického charakteru. Sběr dat byl realizován formou strukturovaného rozhovoru, který prováděli proškolení tazatelé.

Výsledky:

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi dlouhodobým onemocněním a pohybovými aktivitami v posledním měsíci. Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi vzděláním seniorů a pohybovými aktivitami, které senioři vykonávali v posledním měsíci. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi pohybovými aktivitami v posledním měsíci a místem bydliště seniorů. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi pohybovými aktivitami seniorů v průběhu posledních 30 dnů a finanční situací v podobě problémů se zaplacením účtů na konci měsíce.

Závěr:

Je potřebné zvýšit informovanost seniorů o přínosu pohybové aktivity ve stáří v souvislosti se zdravím. Senioři potřebují mít nejen dostatečný přístup k informacím týkajících se pohybové aktivity, ale také musejí těmto informacím porozumět a zejména se naučit je využívat v každodenním životě.

KLíčová slova:

pohybová aktivita – dlouhodobá nemoc – bydliště – vzdělání – finanční situace – zdravotní gramotnost – senioři

Úvod

Seniorská populace patří k jedné ze skupin, které jsou ohrožené nízkou zdravotní gramotností (1). Zdravotní gramotnost je tvořena třemi dimenzemi, mezi které patří zdravotní péče, prevence nemocí a podpora zdraví (10). Zdravotní gramotností se zabývalo několik autorů v rámci přehledových studií (3, 11, 19). Pohybová aktivita je nedílnou součástí podpory zdraví a zdravého životního stylu ve stáří. Pohybová aktivita je definována jako „druh nebo druhy pohybu člověka, které jsou výsledkem svalové práce provázené zvýšením energetického výdeje, charakterizované svébytnými vnitřními determinantami a vnější podobou. Pohybové aktivity představují mnohovýznamový konstrukt a podle kontextu jsou dále různě označovány jako strukturované, nestrukturované, zdraví podporující, bazální, běžné, každodenní, sportovní apod.“ (7).

Dostatečná pohybová aktivita populace patří mezi priority prevence, podpory a ochrany zdraví (13). Zdravé stárnutí a dobré zdraví ve všech věkových kategoriích je jedním z cílů Světové zdravotnické organizace, které se týká nejen boje proti narůstajícím nerovnostem ve stáří, ale i posílení zdravotnických systémů s cílem uspokojit měnící se potřeby stárnoucí populace a rozšíření medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) pro politiky zdravotní a sociální péče pro seniory (21).

Na důležitost pohybové aktivity u seniorské populace upozorňuje řada autorů (4, 12). Pohybové aktivity se podílejí pozitivně na zdraví v komplexním pojetí a dávají seniorů pocit autonomie a soběstačnosti (9). Aktivní způsob života má sociální i psychologické přínosy a existuje přímá spojitost mezi pohybovou aktivitou a průměrnou délkou života, tj., pohybově aktivní lidé obvykle žijí déle než neaktivní (8). Existuje celá řada faktorů, které souvisejí s pohybovou aktivitou ve stáří a mají na ní vliv. Mezi tyto faktory patří faktory demografické a fyzické (věk, pohlaví, genetické vlivy, životní styl aj.), faktory biochemické a fyzikální (úroveň metabolismu, krevní tlak, obezita), faktory vnitřního prostředí organismu (homeostáza), faktory prostředí (hluk, prach, roční období), faktory životního stylu (aktivita, inaktivita, návyky, zvyky, stres) a faktory dietních excesů (zvýšený energetický příjem, zvýšený příjem živočišných tuků, alkohol, nikotin, kofein) (18).

Cíl

Cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo verifikovat vliv vybraných ukazatelů (dlouhodobá nemoc nebo zdravotní problém, vzdělání, místo bydliště, finanční situace) na pohybovou aktivitu u seniorů 65+ žijících v domácím prostředí v Jihočeském kraji. Výsledky předkládané v tomto článku jsou součástí kvantitativního výzkumu, jehož cílem bylo zjistit úroveň zdravotní gramotnosti u cílové skupiny 65+ a zaměřit se na determinující faktory.

Metodika

Kvantitativní výzkumné šetření bylo realizováno v roce 2017 v Jihočeském kraji. Zvolena byla metoda dotazování a technika standardizovaného dotazníku HLS-EU-Q16 (Evropský dotazník pro průzkum zdravotní gramotnosti), který byl rozšířen o několik vlastních otázek sociodemografického charakteru. Dotazník HLS-EU-Q16 slouží k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva a jde o krátkou verzi dotazníku HLS-EU-Q47. Sběr dat byl realizován formou strukturovaného rozhovoru, který prováděli proškolení tazatelé. Technika rozhovoru byla zvolena s ohledem na specifika cílového souboru a pro lepší srozumitelnost položených otázek. Rozhovory s respondenty probíhaly v jejich domácím prostředí vždy po předchozím ústním souhlasu se zapojením do výzkumného šetření. V rámci analýzy souvislostí byly aplikovány podle charakteru znaků a počtu pozorování testem χ2 dobré shody a test nezávislosti. Hladina významnosti byla stanovena na hladině 5 % (α = 0,05). Analýza dat byla provedena prostřednictvím statistických programů SPSS a SASD.

Výzkumný soubor byl tvořen 326 respondenty 65+, kteří žili ve vlastní domácnosti v Jihočeském kraji v České republice. Z hlediska pohlaví bylo osloveno 184 žen (43,3 %) a 141 mužů (56,4 %) a jedna respondent/ka pohlaví neuvedl/a (0,3 %). V rámci výzkumného šetření bylo osloveno 208 (63,7 %) seniorů a seniorek ve věkové kategorii 65–74 let, 111 seniorů a seniorek (33,8 %) ve věku 75 let až 89 let, šest respondentů (1,8 %) bylo ve věkové kategorii 90 let a více a jedna respondent/ka (0,3%) věk neuvedl/a. Z hlediska rodinného stavu výzkumný soubor byl tvořen sedmi (2,1 %) svobodnými, 17 (5,2 %) dotázaných respondentů mělo partnera/partnerku, 178 (54,6 %) bylo ženatých či vdaných, 28 (8,6 %) respondentů bylo rozvedených či odloučených od partnera a 92 (8,2 %) respondentů tvořili vdovci či vdovy. Na otázku odmítly odpovědět tři (0,9 %) 
respondenti/respondentky. Respondenti byli osloveni pomocí účelového výběru v kombinaci s technikou Snowball sampling. Kritériem pro zařazení do výzkumného souboru byl věk nad 65 let, trvalé bydliště v Jihočeském kraji, nepřítomnost kognitivní poruchy a život v samostatné domácnosti. Senioři byli osloveni v různých částech Jihočeského kraje, a to v okrese České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

Výsledky

Tabulka 1 prezentuje výsledky týkající se vzdělání respondentů. Nedokončené základní vzdělání neměl žádný dotázaný respondent, základní vzdělání mělo 43 respondentů, 133 respondentů bylo vyučeno či mělo středoškolské vzdělání bez maturity. Středoškolské vzdělání s maturitou mělo 102 respondentů, vyššího odborného vzdělání dosáhlo osm respondentů a 38 respondentů bylo s vysokoškolským vzděláním. Položenou otázku dvě osoby nezodpověděly.

Tab. 1. Vzdělání respondentů
Vzdělání respondentů

Tabulka 2 prezentuje výsledky týkající se bydliště respondentů. 184 respondentů žilo na venkově a 141 ve městě. Jedním respondentem/respondentkou nebyla otázka zodpovězena.

Tab. 2. Bydliště respondentů
Bydliště respondentů

Tabulka 3 zobrazuje výsledky týkající se přítomnosti dlouhodobé nemoci nebo zdravotního problému, a to s trváním nebo očekávanou délkou trvání 6 měsíců nebo déle. Odpověď „ano, více než jednou“ odpovědělo 139 respondentů, odpověď „ano, jednou“ označilo 125 respondentů a odpověď „ne“ byla označena 53krát. Osm respondentů nevědělo a jeden/a dotázaný/á otázku nezodpověděl/a.

Tab. 3. Dlouhodobá nemoc nebo zdravotní problém s trváním nebo očekávanou délkou trvání 6 měsíců nebo déle
Dlouhodobá nemoc nebo zdravotní problém s trváním nebo
očekávanou délkou trvání 6 měsíců nebo déle

Tabulka 4 prezentuje výsledky týkající se cvičení 30 nebo více minut během posledního měsíce, tj. například běh, chůze, jízda na kole. Odpověď „denně“ a odpověď „téměř denně“ byly označeny 33krát. Odpověď „několikrát týdně“ 42krát a odpověď „několikrát během měsíce“ 76krát. Odpověď „vůbec ne“ byla označena 92krát. Třicet osm respondentů uvedlo, že nebylo schopno cvičit, deset respondentů nevědělo a dva respondenti otázku nezodpověděli.

Tab. 4. Cvičení během posledního měsíce
Cvičení během posledního měsíce

Tabulka 5 prezentuje výsledky, které se týkají problémů se zaplacením účtů na konci měsíce, a to za posledních 12 měsíců. Odpověď „většino ano“ uvedlo 15 dotázaných seniorů, odpověď občas“ 55 seniorů a „téměř nikdy“ 234 respondentů. Otázku jeden respondent nezodpověděl a 20 respondentů spontánně odmítlo odpovědět.

Tab. 5. Problémy se zaplacením účtů na konci měsíce
Problémy se zaplacením účtů na konci měsíce

Souvislost mezi dlouhodobou nemocí nebo zdravotním problémem a pohybovými aktivitami

Seniorům byly v rámci výzkumného šetření pokládány tyto otázky. Za prvé Trpíte nějakou dlouhodobou nemocí nebo zdravotním problémem? Dlouhodobými rozumíme problémy, které trvají, nebo očekáváte, že budou trvat 6 měsíců nebo déle? Odpovědi respondentů zachycuje tabulka 6.

Tab. 6. Souvislost mezi dlouhodobou nemocí nebo zdravotním problémem a pohybovými aktivitami
Souvislost mezi dlouhodobou nemocí nebo zdravotním
problémem a pohybovými aktivitami

Za druhé Jak často jste během posledního měsíce cvičil/a 30 nebo více minut, např. běh, chůze, jízda na kole? Odpovědi dotázaných seniorů jsou uvedeny v tabulce 7. Souvislost mezi dlouhodobou nemocí nebo zdravotním problémem a pohybovými aktivitami u dotázaných seniorů je zobrazena v tabulce 6.

Tab. 7. Souvislost mezi vzděláním seniorů a pohybovými aktivitami
Souvislost mezi vzděláním seniorů a pohybovými aktivitami
χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
* statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
*** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Realizovaným výzkumem byla prokázána statisticky významná souvislost mezi dlouhodobým onemocněním a pohybovými aktivitami v posledním měsíci. Platí, že senioři s dlouhodobým onemocněním významně častěji uváděli, že v posledním měsíci nebyli schopni cvičit.

Souvislost mezi vzděláním seniorů a pohybovými aktivitami

Tazatelé pokládali seniorům otázky: Jaké je Vaše vzdělání? Jak často jste během posledního měsíce cvičil/a 30 nebo více minut, např. běh, chůze, jízda na kole? Během výzkumu jsme zjišťovali, zda existuje souvislost mezi dosaženým vzděláním dotázaných seniorů a vykonávanými pohybovými aktivitami za poslední měsíc (tab. 7).

Prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi vzděláním seniorů a pohybovými aktivitami, které senioři vykonávali v posledním měsíci. Lze konstatovat, že dosažené vzdělání seniorů míru pohybových aktivit vykonávaných v posledním měsíci významně neovlivňuje.

Souvislost mezi místem bydliště seniorů a pohybovými aktivitami

Během výzkumu byla zjišťována také souvislost mezi bydlištěm seniorů (venkov, město) a vykonávanými pohybovými aktivitami za poslední měsíc, tj., jak často během posledního měsíce cvičili 30 minut nebo více minut (např. běh, chůze, jízda na kole). Výsledky zobrazuje tabulka 8.

Tab. 8. Souvislost mezi místem bydliště seniorů a pohybovými aktivitami
Souvislost mezi místem bydliště seniorů a pohybovými aktivitami

Provedeným výzkumem byla prokázána statisticky významná souvislost mezi místem bydliště seniorů a pohybovými aktivitami v posledním měsíci. Platí, že senioři bydlící na venkově významně častěji uváděli, že se pohybovým aktivitám věnují denně, a senioři žijící ve městě cvičí významně více několikrát během měsíce.

Souvislost mezi finanční situací seniorů a pohybovými aktivitami

Ohledně finanční situace byla respondentům seniorům pokládána otázka Řekl/a byste, že jste měl/a v průběhu posledních 12 měsíců problémy se zaplacením vašich účtů na konci měsíce? Senioři mohli vybrat odpověď z následujících možností: většinou ano, občas, téměř nikdy, odmítnutí odpovědi (spontánně). Souvislost mezi finanční situací dotázaných seniorů a vykonávanými pohybovými aktivitami za poslední měsíc je zachycena v tabulce 9.

Tab. 9. Souvislost mezi finanční situací seniorů a pohybovými aktivitami
Souvislost mezi finanční situací seniorů a pohybovými
aktivitami
χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
* statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
*** statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi finanční situací v podobě problémů se zaplacením účtů na konci měsíce a pohybovými aktivitami seniorů v průběhu posledních 30 dnů. Senioři, kteří uvedli, že mají občas na konci měsíce problémy se zaplacením účtů, ve významně větší míře uváděli, že nebyli schopni cvičit.

DISKUZE

Pohybová aktivita, zdraví a kvalita života jsou úzce spojeny (8). Podle doporučení WHO (20) by každý člověk měl denně vykonávat minimálně 30 minut pohybové aktivity. Pro zdravé dospělé ve věkové kategorii 18–65 let WHO (20) doporučuje jako cíl dosažení minimálně 30 minut pohybové aktivity střední intenzity po 5 dnů týdně nebo alespoň 20 minut pohybové aktivity vysoké intenzity po 3 dny v týdnu (8). Pro dospělé ve věku nad 65 let by v zásadě mělo platit dosažení stejných cílů jako pro zdravé mladší dospělé, kdy je důležitost přikládána silovému tréninku a cvičení pro udržení rovnováhy za účelem předcházení pádům (8). Pelclová (15) uvádí, že faktor věku se ukazuje jako významný faktor plnění doporučení pro středně zatěžující pohybovou aktivitu, kdy osoby ve věkové kategorii 65–69 let měly menší šanci plnit doporučení pro středně zatěžující pohybovou aktivitu než osoby ve věkové kategorii 55–59 let.

Zdravotní stav během procesu stárnutí je z velké míry výsledkem životního stylu v dospělém věku a možná i v mládí, úroveň pohybové aktivity seniorů je určujícím činitelem pro jejich úroveň fyzické zdatnosti a pro jejich trvalou schopnost vést nezávislý život (8). Subjektivně vnímaným zdravím a jeho vztahem k pohybové aktivitě u skupiny 212 českých seniorů byl zjištěn signifikantní vztah mezi účastí v intenzivní a středně intenzivní pohybové aktivitě a vnímaným zdravím, naopak účast v mírné pohybové aktivitě nevykazovala s vnímaným zdravím žádný vztah (14). Respondenti senioři, kteří splňovali pohybové aktivity doporučované WHO, udávali ve srovnání s těmi, kteří je nesplňovali, signifikantně vyšší úroveň vnímaného zdraví (14).

Námi realizovaný výzkum ukázal, že senioři bydlící na venkově významně častěji uváděli, že se pohybovým aktivitám věnují denně, a senioři žijící ve městě cvičí významně více několikrát během měsíce. V rámci našeho výzkumu ale nebylo však zjišťováno, o jakou pohybovou aktivitu se jedná, a bylo by žádoucí se tímto konkrétněji zabývat v další studii. Badland a Schofield (2) zjišťovali vztah mezi velikostí města a úrovní pohybové aktivity a zjistili, že obyvatelé měst s > 100 tisíci obyvateli mají menší šanci být inaktivní než obyvatelé měst a vesnic s < 1000 obyvatel. Na venkově převažuje pěší pohyb po vesnici, což mimo jiné podporuje setkávání a udržování neformálních vztahů, na rozdíl od města (9). Účast seniorů v pohybové aktivitě je relativně nízká a hlavním zdrojem aktivity jsou pro většinu seniorů běžné každodenní aktivity jako například chůze či práce na zahradě a na chalupě (14). Zastáváme názor, že pohyb spojený s vykonáváním běžných denních činností ve stáří je žádoucí doplňovat cílenými pohybovými a sportovními aktivitami, jako je například plavání, vycházky, kondiční cvičení, nordic walking. Vhodný je také trénink specifických svalů (síla a rovnováha), který hraje důležitou úlohu ve zlepšování kvality života seniorů (8). Při tvorbě strategií a pohybových programů doporučuje Pelclová (15) zohledňovat faktor vzdělání. Účast v programu pravidelného cvičení je účinným nástrojem ke snížení nebo prevenci mnoha funkčních potíží spojených s procesem stárnutí, včetně osmdesátníků a devadesátníků (8). Výsledky naší kvantitativní výzkumné strategie přinesly zjištění, že dosažené vzdělání seniorů významně neovlivňuje míru pohybových aktivit vykonávaných v posledním měsíci. Senioři se základním vzděláním mají nejvyšší šanci plnit doporučení pro středně zatěžující pohybovou aktivitu (i chůzi, pokud mají placené zaměstnání) (16, 17). Námi realizovaný výzkum naopak ukázal, že senioři s dlouhodobým onemocněním významně více uváděli, že v posledním měsíci nebyli schopni cvičit. Prokázána byla statisticky významná souvislost mezi dlouhodobou nemocí nebo zdravotním problémem trvajícím déle než 6 měsíců a pohybovými aktivitami vykonávanými v posledním měsíci, tj. cvičení 30 nebo více minut (například běh, chůze, jízda na kole). Dotázaní senioři, kteří mají občas na konci měsíce problémy se zaplacením účtů, ve významně větší míře uváděli, že nebyli schopni cvičit. Ukazuje se tedy souvislost mezi ekonomickou situací seniorů a jejím dopadem na vykonávání pohybových aktivit. Domníváme, že v tomto kontextu je potřebné brát v úvahu také psychický stav seniorů související se zhoršením ekonomické situace, který má následně dopad na fyzickou aktivitu a zdraví seniorů. Aktuální zdravotní stav seniorů je významným způsob ovlivněn životním stylem seniorů, jejich chováním a jednáním a také aktuální ekonomickou situací (5). Věk seniorů a finanční situace seniorů nemá vliv na způsob trávení volného času (6). Pohybové aktivitě a cvičení ve starším věku často brání kulturní, psychologické a zdravotní faktory, proto je důležitá zvláštní péče při vytváření a podpoře motivace seniorů k pohybové aktivitě, a to zejména v případě, když nejsou na pohybovou aktivitu zvyklí (8).

ZÁVĚR

Získané výsledky kvantitativního výzkumného šetření se týkají 326 oslovených seniorů 65+ žijících v Jihočeském kraji. Autorky jsou si vědomy limitace výsledků tohoto výzkumného šetření, které se týká jednoho ze čtrnácti krajů v České republice. Provedeným kvantitativním výzkumem nebyla zjištěna souvislost mezi dosaženým vzděláním u seniorů a jejich pohybovou aktivitou vykonávanou během posledního měsíce. Realizovaná kvantitativní studie naopak prokázala souvislost mezi pohybovými aktivitami seniorů v posledním měsíci a dlouhodobým onemocněním, bydlišti seniorů a finanční situací v podobě problémů se zaplacením účtů na konci měsíce.

Je potřebné zvýšit informovanost seniorů o přínosu pohybové aktivity ve stáří v souvislosti se zdravím. Senioři potřebují mít nejen dostatečný přístup k informacím týkajících se pohybové aktivity, ale také musejí těmto informacím porozumět a naučit se je využívat v každodenním životě. Ukázalo se, že senioři žijící na venkově se významně častěji věnují pohybovým aktivitám denně a senioři žijící ve městě cvičí významně více několikrát během měsíce. Senioři potřebují být motivováni k pohybu a je žádoucí podporovat k cíleným pohybovým a sportovním aktivitám především ty seniory, kteří se pohybové aktivitě věnují pouze v rámci činností všedního dne (nákupy, práce v domácnosti, práce na zahrádce aj.). Pohybová aktivita ve stáří by měla být přiměřená nejen zdravotnímu stavu seniorů včetně stavu kognitivních funkcí, ale i jejich věku, pohlaví, zájmům, místu bydliště a socioekonomické situaci. V praxi je tedy potřebné připravit seniorům cvičební programy „šité na míru“ s ohledem na jejich specifické potřeby.

Kvantitativní výzkumné šetření bylo podpořeno účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu ZGO2016_001.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Lenka Motlová

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Ústav sociálních a speciálněpedagogických věd

J. Boreckého 27, 370 11 České Budějovice

e-mail: motlova@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. Eriksson-Backa K, et al. Health information literacy in everyday life: a study of Finns aged 65–79 years. Health Informatics J 2012; 8(2): 83–94. doi: 10.1177/1460458212445797

2. Badland H, Schofield G. Understanding the relationship between town size and physical activity levels: A population study. Health & Place 2006; 12(4): 538–546. doi: 10.1016/j.healthplace.2005.08.007

3. Berkman ND, et al. Low health literacy and health outcomes: An updated systematic review. Annals of Internal Medicine 2011; 155(1): 97–107.

4. Bowman K, et al. Dynamic aging: simple exercises for whole-body mobility. Sequim, Washington: Propriometrics Press 2017.

5. Bunc V, Hráská P, Skalská M. Pohybové aktivity seniorů-benefity a možná rizika. In: Štěpánková H, Höschl C, Vidovičová, L. Gerontologie: současné otázky z pohledu biomedicíny a společenských věd. Praha: Karolinum 2014; 185–193.

6. Číková Z. Jak tráví volný čas senioři [online] 2008 [cit. 2018-06-01]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Andrea Pokorná. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/o5z27

7. Dobrý L, Čehovská I. Zdravotní benefity pohybové aktivnost a behaviorální intervence. In: Hendl J, Dobrý I. Zdravotní benefity pohybových aktivit: monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum 2011; 16.

8. Eu physical acitivty Guidelines. Recommended Policy Actions in Support of Health-Enhancing Physical Activity 2008 [online] [cit. 2018-06-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/assets/eac/sport/library/policy_documents/eu-physical-activity-guidelines-2008_en.pdf

9. Janiš K, Skopalová J. Volný čas seniorů. Praha: Grada Publishing 2016.

10. Kickbusch I, et al. Health literacy: The solid facts. World Health Organization Regional Office for Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe 2013.

11. Kobayashi LC, et al. Aging and functional health literacy: a systematic review and meta-analysis. J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci 2016; 71(3): 445–457.

12. Maťhová L, Formánková P. Pohybová aktivita ve stáří. Rehabilitácia 2014; 51(1): 55–63.

13. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdraví 2020: rámcový souhrn opatření připravených s cílem pomoci vládám a všem společenským aktivitám, aby přispívaly ke zdraví a životní pohodě obyvatel evropského regionu. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Kanceláří WHO v České republice 2014.

14. Mudrák J, a kol. Pohybová aktivita a subjektivní vnímání zdraví u seniorů. Česká kinantropologie 2011; 15(3): 117–129.

15. Pelclová J. Pohybová aktivita v životním stylu dospělé a seniorské populace České republiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury 2014.

16. Pelclová J, et al. Leisure time, occupational, domestic, and commuting physical activity of inhabitants of the Czech Republic aged 55–69: Influence of sociodemographic and environmental factors. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica 2009; 39(3): 13–20.

17. Pelclová J. a kol. Vliv vybraných faktorů na pohybovou aktivitu a sezení u zaměstnaných a osob v důchodu ve věku 55–69 let. Česká kinantropologie 2008; 4(12): 49–59.

18. Teplý Z. Teoretické základy tvorby pohybových režimů a jejich praktická realizace. In: Sborník z mezinárodního vědeckého kolokvia. Praha: ČSTV 1988.

19. Watkins I, Xie B. eHealth literacy interventions for older adults: a systematic review of the literature. Journal of Medical Internet Research 2014; 16(11): 225.

20. WHO. Annual Global Move for health iniciative: a concept paper. 2003 [online] [cit. 01. 28. 2017]. Dostupné z: http://www.afro.who.int/sites/default/files/2017-06/hpr%20MoveForHealth.pdf

21. WHO. Strategy and action plan for healthy ageing in Europe, 2012–2020. 2018. [online] [cit. 01. 28. 2017]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/_data/assets/pdf_file/0008/175544/RC62wd10Rev1-Eng.pdf?ua=1

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2018 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se