Nemoc jako křižovatka 
(rady onkologickým pacientům)


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2018; 98(5): 233-234
Kategorie: Recenze

Olga Dostálová

Nemoc jako křižovatka (rady onkologickým pacientům)

Praha: Triton 2018, s. 351. ISBN 978-80-7553-454-5

Na poslední straně knihy se o autorce dovídáme, že ukončila studium medicíny na Karlově univerzitě v Praze v roce 1956. Do roku 1990 pracovala, až do odchodu do důchodu, jako onkoložka. Avšak i poté byla a je velmi aktivní, zejména v oblasti vzdělávání. V současné době stále přednáší, vede diplomové práce a je kancléřkou Pražské vysoké školy psychosociálních studií. Pro přiblížení této významné osobnosti naší onkologie je třeba upozornit i jejich publikačních aktivit, neboť mj. napsala několik odborných knih, z nichž poslední mám tu čest recenzovat. Není pochyb o tom, že paní MUDr. Olga Dostálová, CSc. u nás založila obor psychoonkologie a jako první se zde systematicky zabývala psychoterapií a psychoterapeutickým vedením onkologicky nemocných a jejich nejbližších. Bez nadsázky lze konstatovat, že byla a je oddaná medicíně, vědě, pacientům a nyní i svým studentům.


V případě recenzované knihy se jedná o práci populárně vědeckou, určenou především nemocným a jim nejbližším osobám (rodině, přátelům apod.).

Autorka publikaci rozdělila do dvou hlavních částí, jež dále člení do více kapitol. Jak sama uvádí (s. 16), jejím úmyslem je rámcově zprostředkovat odpověď na osm následujících otázek: Jak vnímá onemocnění zhoubným nádorem veřejnost? Jaká může být souvislost současného způsobu života se vznikem zhoubného nádorového onemocnění? Jaké jsou rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění a jaké jsou možnosti jeho prevence? Jak se má zachovat člověk poté, co se dozví, že má zhoubné nádorové onemocnění? Jak má člověk, postižený touto nemocí působit na svůj zdravotní stav, aby pomohl uzdravování? Jak se má chovat rodina a přátelé nemocného, aby ho co nejvíce podpořili? Jak se má člověk chovat během léčby? Jaká je pravděpodobnost, že člověk žijící v mírném podnebí v ekonomicky vyspělém státě takto onemocní během svého života?

Abych čtenáři knihu ještě více přiblížil, uvedu její mírně upravený obsah.

První část: (1) Mytické podhoubí vnímání rakoviny, (2) Psychická tenze a nespokojenost se životem, (3) Vyrovnávání se s nadměrnou psychickou zátěží z obecného hlediska, (4) Psychika a zhoubný nádor, (5) Prožívání průběhu nádorového onemocnění, (6) Životní styl a jeho změna, (7) Postupy při vyrovnávání se s vědomím přítomnosti nádoru ve vlastním těla, (8) Způsoby práce sama se sebou, (9) Blízcí lidé, (10) Otázky konce života, (11) Tzv. alternativní léčba, (12) Potraviny a jejich doplňky jako možná součást prevence.

Druhá část: (1) Současné pojetí prevence onkologických onemocnění, (2) Vznik nádoru, (3) Výskyt zhoubných nádorů, (4) Přehled rizikových faktorů podílejících se na vzniku zhoubných nádorů, (5) Klinické příznaky onemocnění zhoubným nádorem, (6) Přehled klasické léčby zhoubných nádorů a jejích vedlejších účinků, (8) Práva pacienta, (9) Nositelé Nobelovy ceny za výzkum v oblasti zhoubných nádorů.

Závěrem publikace nalezneme na 20 stranách seznam použité a doporučené literatury, dalších 15 stran je pak věnováno internetovým pramenům a jiným zdrojům poznatků (televizní pořady, disertační práce atd.). Tento rozsah a bohatost svědčí nejenom o serióznosti autorky, ale je zřejmé, že soustavně sleduje i novější vědecké publikace (poslední uvedené informace jsou z roku 2018), což mohou k základní orientaci v oboru využít i praktičtí lékaři.

Hlavní přínos knihy vidím v tom, že veřejnosti přístupným a názorným způsobem poskytuje nejen teoretické, ale zejména praktické informace o nádorovém onemocnění. Předává je mimořádně vhodným způsobem založeném na celoživotní zkušenosti lékařky i citlivého člověka, jenž se setkával s lidmi v těžkých a mezních životních situacích. Její osobnostní zralost a životní moudrost vedou k pozitivnímu a povzbudivému ladění knihy, jež vyznívá oprávněně a střízlivě optimisticky.

Pacienti a příbuzní, jak je všeobecně známo, si o nemocech rádi čtou a povídají. Příklady o překonávání nebezpečí a skutečností ohrožujících jejich život jim pomáhají, pravdivé a vhodné informace přinášejí uklidnění a vedou k lepší spolupráci (compliance) i ve smyslu „jsem-li připraven, nejsem zaskočen“. Laičtí čtenáři (potenciální pacienti a již nemocní lidé) zde naleznou mnoho potřebného k mírnění obav, ale i rady, jak postupovat z hlediska prevence i konkrétní léčebné spolupráce. Již je vědecky prokázáno (a všeobecně akceptováno), že psychosociální stres je u rakoviny rizikovým faktorem ve všech fázích, stejně tak je zdůrazňován, pokud jde o průběh a doléčování choroby, význam a síla úrovně komunikace mezi pacientem (osobami jemu blízkými) a lékařem. Klinicky pracující lékař se prostě bez psychosomatického přístupu neobejde a v současné době jej považujeme za lege artis. V této souvislosti upozorňuji na dvě odborná sdružení, jež se touto problematikou u nás zabývají. Je to Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP, která vznikla v roce 2006 z podnětu prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc. a Sekce preventivní onkologie při České onkologické společnosti ČLS JEP, jež pracuje od roku 2012. První jmenovaná sekce poskytuje také odbornou psychologickou pomoc zdravotníkům. Je známo, že při práci s onkologicky nemocnými se jedná o práci psychologicky mimořádně náročnou a stresující. A slovy autorky sdělujeme, že zátěž se netýká „…pouze postiženého člověka, ale i blízkých lidí kolem něj – a v neposlední řadě i profesionálů, kteří s ním přicházejí do kontaktu. U všech těchto osob zanechávají zážitky s tím spojené traumatizující psychickou stopu, která sice časem ustupuje do pozadí, ale přesto zůstává“ (s. 315). Druhá jmenovaná sekce sdružuje lékaře prvního kontaktu a v náplni klade důraz na komunikaci s laickou veřejností.

Závěrem bych rád poděkoval autorce za toto mimořádně užitečné dílo a vyslovil obdiv a uznání nad její celoživotní prací. Je dobrým příkladem pro nás mladší a ještě mladší. Dík patří i redakci nakladatelství Triton za vzorně odvedenou práci.

prof. PhDr. Jan Vymětal


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2018 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se