Zemřel profesor Vladimír Pacovský

Ve čtvrtek 4. srpna zemřel po delší nemoci ve věku 83 let přední český internista a bývalý prorektor Univerzity Karlovy v Praze, děkan Fakulty všeobecného lékařství, emeritní přednosta III. interní kliniky –⁠ kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty UK pražské Všeobecné fakultní nemocnice prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc.

Narodil se 22. 7. 1928 v Praze. Středoškolská studia uzavřel maturitou v roce 1947 na reálném gymnáziu v Ústí nad Labem. Promoval na Lékařské fakultě UK v hlavním městě v prosinci 1952. Poté nastoupil na III. interní kliniku VFN, kde pracoval až do roku 2003, kdy odešel do důchodu. Ale i pak na kliniku pravidelně alespoň jednou týdně docházel.

Prof. Pacovský habilitoval 1. 7. 1963 prací „Metabolické tubulární syndromy“; profesorem vnitřního lékařství pak byl jmenován k 1. 1. 1969. Během své lékařské kariéry zastával řadu funkcí. Dvacet let, od 1. 10. 1970 do 1. 10. 1990 zastával místo přednosty III. interní kliniky tehdejší Fakulty všeobecného lékařství (FVL) UK a FN II. V letech 1980–198l byl prorektorem UK v Praze. Dlouhá léta vedl v roli předsedy Českou internistickou společnosti ČLS JEP, byl členem Československé akademie věd (ČSAV) a v letech 1987–1989 stál jako předseda v čele Kolegia lékařských věd ČSAV. Od roku 1985 byl děkanem FVL UK a po listopadu 1989 jej akademický senát potvrdil v této funkci až do konce řádného funkčního období.

Prof. Vladimír Pacovský byl také skvělým a neúnavným organizátorem. Hlavně jeho zásluhou se staly gerontologie a geriatrie samostatným oborem. Byl otcem myšlenky a zasloužil se o zavedení vysokoškolského studia ošetřovatelství v České republice, stejně jako o vznik takzvaných univerzit třetího věku. Za svou činnost získal mnoho ocenění akademických i státních, českých i zahraničních, mezi jiným např. Cenu za mimořádný přínos v oboru gerontologie, udělovanou osobnostem, které významným způsobem přispěly ke zkvalitnění života seniorů v naší společnosti.

Prof. Pacovský však vždy a za všech okolností zůstával především skvělým internistou. Je autorem moderní celostátní učebnice vnitřního lékařství. Prosazoval v podmínkách českého zdravotnictví koncepci diferencované péče od péče intenzivní přes standardní až po následnou. Byl znám svým kritickým myšlením. Vychoval mnoho žáků –⁠ patří k nim nejen většina lékařů III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, ale i mnoho významných odborníků a přednostů jiných klinik, nemocnic a ústavů. Jako pedagog vedl své svěřence k tomu, co nazýval „ klinickou inteligencí“ –⁠ ke schopnosti osvojit si klinickou bystrost a postřeh pro situace, které vypovídají o něčem důležitém. Právě to pak umožňuje řešit i složité situace na základě vlastní rozvahy. Jeho mottem vždy bylo přesvědčení, že i když současné nové technologie posunují diagnostické a terapeutické možnosti nebývalým způsobem kupředu, stále platí, že dokonalé porozumění samotnému pacientovi je důležitější, než dokonalé porozumění technice. Podle jeho názoru i dnešní, respektive zejména dnešní medicína je jistým druhem umění, jak zacházet s věděním a jak získané informace správně vyhodnocovat.

Odchodem profesora MUDr. Vladimíra Pacovského, DrSc. ztrácí české vnitřní lékařství svého významného představitele a člověka, který zásadně ovlivnil rozvoj českého zdravotnictví a vysokého školství v posledním více než půlstoletí.

ri