Pracovnělékařská péče v malé slévárně olova


Occupational medical care in a small lead foundry

We present the results of the toxicological examination of workers in a small lead foundry undertaken at the workplace in 1999–2005. Besides measuring the concentration of lead metabolites in urea and blood, measuring lead in hair proved as a useful screening method.

Key words:
lead, measuring lead in hair


Autoři: I. Šebová 1;  J. Zítková 2
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni přednosta as. MUDr. Vendulka Machartová, Ph. D. 1;  Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, ředitel MUDr. Přemysl Tomašuk 2
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 61, 2009, No. 1, s. 18-20.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Předkládáme výsledky toxikologického vyšetření pracovníků v malé slévárně olova, prováděného při odběru v závodě v letech 1999–2005. Vedle stanovení koncentrace metabolitů olova v moči a v krvi se osvědčilo stanovení olova ve vlasech jako užitečná screeningová metoda.

Klíčová slova:
olovo, stanovení olova ve vlasech

Úvod

V roce 1999 jsme byly požádány tehdejší Okresní hygienickou stanicí (OHS) v Tachově o provedení odběru v závodě v malé slévárně olova. Jde o provoz, kde se odlévají tzv. olověné póly (kontakty do autobaterií). Roztavené olovo se nalévá do forem a vychladlé odlitky se ořezávají kotoučovou pilou na předepsanou míru. Pracují zde tři profese, a to slévači, soustružníci a údržbáři.

Dne 9. prosince 1999 okresní hygienik v Tachově zařadil práci ve slévárně s rizikovým faktorem olova do kategorie 3, do náplně preventivní prohlídky bylo zahrnuto toxikologické vyšetření se stanovením kreatininu, porfyrinů a kyseliny delta-aminolevulové v moči. Vyšetření se uskutečnila v letech 1999–2005.

Metodika

Při odběru v závodě jsme získávaly anamnestické údaje týkající se pracovní expozice a dotazovali jsme se na subjektivní obtíže. Pátraly jsme po obtížích, které se mohou objevit při chronické intoxikaci olovem [1]. Dále jsme provedly odběry krve k vyšetření krevního obrazu a hladiny olova v krvi a odběr moči ke stanovení hladiny koproporfyrinu III a kyseliny delta-aminolevulové. Při následujících odběrech jsme vyšetřovaly i hladinu olova v moči a ve vlasech; hodnoty kyseliny delta-aminolevulové a koproporfyrinu III v moči byly korigovány na kreatinin v moči [2].

Výsledky vyšetření

Při odběru v roce 1999 jsme vyšetřily 6 pracovníků. Žádný z nich neuváděl subjektivní obtíže související s expozicí olovu. Toxikologické vyšetření bylo v normě (tab. 1). Změny v červeném krevním obraze ve smyslu anémie nebyly zjištěny. Pět ze šesti vyšetřených uvádělo obtíže na horních končetinách, a to bolesti ručních kloubů a parestezie rukou. Pracovníci si stěžovali na práci zatěžující horní končetiny.

Tab. 1. Výsledky toxikologického vyšetření z 16. 12. 1999
Výsledky toxikologického vyšetření z 16. 12. 1999
Pb v krvi – hladina olova v krvi – plumbémie

Druhý odběr v závodě byl proveden 19. 9. 2003. Náplň toxikologického vyšetření jsme rozšířily. Vedle dříve již zmíněného stanovení olova v krvi a koproporfyrinu III s kyselinou delta-aminolevulovou v moči jsme stanovovaly olovo ve vlasech a v moči. Celkem jsme vyšetřily šest pracovníků, jeden odmítl odběr krve a jeden pracovník byl bez vlasového porostu. U všech pěti vyšetřených byla zjištěna zvýšená hladina olova ve vlasech, zvýšená hladina olova v krvi byla u dvou vyšetřených. Hodnoty olova, koproporfyrinu III i kyseliny delta-aminolevulové v moči byly normální (tab. 2). Snížené hodnoty v červeném krevním obrazu nebyly nalezeny. Ze subjektivních obtíží tři pracovníci uváděli bolesti kloubů horních končetin a parestezie rukou.

Tab. 2. Výsledky toxikologického vyšetření z 19. 9. 2003
Výsledky toxikologického vyšetření z 19. 9. 2003
Kyselina delta-ALA v moči – kyselina delta-aminolevulová v moči Pb v moči – hladina olova v moči Pb vlasy – hladina olova ve vlasech Poznámka: Hodnoty koproporfyrinu III a kyseliny delta-aminolevulové byly korigovány na kreatinin v moči

Třetí odběr byl 8. 4. 2005, bylo vyšetřeno sedm pracovníků, jeden odmítl odběr krve, jeden pracovník neměl vlasový porost. U všech vyšetřených byla zjištěna zvýšená hladina olova ve vlasech. Co se týče profese, nejnižší hladina olova ve vlasech byla zjištěna u údržbáře. Pouze u jednoho vyšetřeného, profesí slévače, byla zjištěna zvýšená hladina olova v krvi. U pěti vyšetřených byly zvýšené absolutní hodnoty koproporfyrinu III a u čtyř současně i kyseliny delta-aminolevulové v moči, ale hodnoty korigované na kreatinin v moči byly u všech normální (tab. 3).

Tab. 3. Výsledky toxikologického vyšetření z 8. 4. 2005
Výsledky toxikologického vyšetření z 8. 4. 2005
B-olovo – hladina olova v krvi Hr-olovo – hladina olova ve vlasech U-KP – koproporfyrin III v moči U-delta-ALA – kyselina delta-aminolevulová v moči

Při čtvrtém odběru dne 14. 10. 2005 bylo vyšetřeno šest pracovníků. U jednoho pracovníka nebyly vyšetřeny vlasy, protože se nepodařilo získat dostatek materiálu. U bezvlasého pracovníka jsme vyšetřily ochlupení na hrudníku. U všech pěti odebraných, u nichž jsme vyšetřily obsah olova ve vlasech či chlupech, byla nalezena zvýšená hladina olova. Dva vyšetření měli zvýšenou plumbémii. V pěti případech byly zvýšené absolutní hodnoty koproporfyrinu III v moči a ve třech i kyseliny delta-aminolevulové. Opět v žádném případě nebyly zvýšené korigované hodnoty (tab. 4).

Tab. 4. Výsledky toxikologického vyšetření ze 14. 10. 2005
Výsledky toxikologického vyšetření ze 14. 10. 2005
U-olovo – hladina olova v moči

Závěr

Ukazuje se, že i v současné době je aktuální problematika expozice olovu v pracovním prostředí. V letech 1999–2005 byl proveden opakovaný odběr biologického materiálu přímo v závodě malé slévárny olova. Práce dělník-slévač byla zařazena hygienikem do kategorie 3 pro faktor olova. Pouze jeden pracovník se účastnil všech námi provedených odběrů v závodě. Subjektivní obtíže typické pro chronickou intoxikaci olovem neuváděl ani jeden z vyšetřených. Při prvním vyšetření v r. 1999 bylo toxikologické vyšetření, respektující náplň preventivní prohlídky, normální. Při dalších odběrech byl rozsah toxikologického vyšetření rozšířen a opakovaně jsme zjišťovaly především zvýšené hodnoty olova ve vlasech. Stanovení hladiny kyseliny delta-aminolevulové a koproporfyrinu III v moči včetně korigovaných hodnot na kreatinin v moči nepřineslo dostatečnou informaci o míře chronické expozice olovu. Považujeme za užitečné doplnit screeningové toxikologické vyšetření o stanovení hladiny olova ve vlasech, což je v souhlase s již předchozím pozorováním Machartové et al. [3, 4]. Na základě nálezů z odběrů v závodě jsme pozvaly pracovníky ke komplexnímu vyšetření na ambulanci Kliniky pracovního lékařství FN Plzeň. U některých z nich bylo doplněno i vyšetření neurologické, ortopedické a EMG vyšetření horních končetin a u několika pracovníků bylo provedeno vyšetření během hospitalizace na lůžkovém oddělení kliniky s mobilizací olova cheláty. Výsledky těchto vyšetření jsou předmětem dalšího sdělení.

Došlo dne 19. 12. 2008.

Přijato do tisku dne 15. 1. 2009.

Kontaktní adresa:

MUDr. Irena Šebová

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Alej Svobody 80

323 00 Plzeň

e-mail: sebova@fnplzen.cz


Zdroje

1. MACHARTOVÁ, V. Nemoc z olova nebo jeho sloučenin. In Kolektiv autorů: Pracovní lékařství. Základy primární pracovně lékařské péče. I. vydání, Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, s. 180–181.

2. SENFT, V. Základy toxikologie. In Racek J. et al. Klinická biochemie. 2.vydání, Praha: Galén, 2006, s.293–298.

3. MACHARTOVÁ, V. Vhodný expoziční test v riziku olova. Pracov. Lék., 2007, 59, 3, s. 82–85.

4. KOHOUT, J. Zvýšená expozice olovu u odlévačů. Pracov. Lék., 2007, 59, 3, s.115–117.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1

2009 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se