Z historie organizační ochrany horníků OKR před následky rizika fibrogenního prachu*


From the History of the Organizational Protection of Coal-miners of the Ostrava-Karvina Region (OKR) against Consequences Related to the Risk of Fibrogenic Dust

The authors have a long-term experience with providing technical and organizational prevention against conse- quences related to the risk of fibrogenic dust and with assessing professional diseases at risk working sites in the Ostrava-Karviná Region. In their paper, they review the history of the development and step-by-step implementation of the technical and organizational prevention at mining work sites of the Morava and Silesia industrial agglomeration and they analyze results of comprehensive preventive measures. A step-by-step decrease of the number of miners at risk work sites, consistent implementation of technical prevention leading to a lower amount of the mine dust in the working environment and especially the follow-up and management of the exposure of miners by means of defining the highest acceptable exposure and its consistent application contribute to the significant decrease of newly diagnosed coal-miner pneumoconioses. These effective organizational measures were implemented by the workers of the Ostrava Regional Hygienic Station – specialists on mining work. The paper will be presented at the 4th Congress of occupational diseases with the international participation in Luhačovice in October 2008.

Key words:
coal-miner, highest acceptable exposure, technical and organizational prevention, coal-miner pneumoconiosis


Autoři: J. Urbanec 1;  R. Gromnica 2;  J. Kubina 1
Působiště autorů: KHS Ostrava, ředitelka MUDr. Helena Šebáková 1;  Hornická poliklinika Ostrav, a, ředitel Ing. Přemysl Kantor 2
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 60, 2008, No. 3, s. 117-121.
Kategorie: Souborný referát

Souhrn

Autoři mají dlouholeté zkušenosti s uplatňováním technické a organizační prevence před následky rizika fibrogenního prachu a s posuzováním profesionálních onemocnění na rizikových pracovištích OKR.

V článku rekapitulují historii vzniku a postupného zavádění technické a organizační prevence na důlních pracovištích moravskoslezské průmyslové aglomerace a analyzují výsledky komplexních preventivních opatření. Na výrazném poklesu nově zjištěných uhlokopských pneumokonióz se podílí nejen faktor postupného snižování počtu horníků na rizikových pracovištích a důsledné zavádění technické prevence se snižováním množství uhelného prachu v pracovním prostředí, ale především sledování a řízení expozice horníka prostřednictvím stanovení nejvyšší přípustné expozice a její důsledné uplatňování při pracovním zařazování.

Tato účinná organizační opatření zavedli postupně do praxe pracovníci KHS Ostrava – specialisté na problematiku důlní práce.

Klíčová slova:
horník, nejvyšší přípustná expozice, technická a organizační prevence, uhlokopská pneumokonióza

*Sdělení bude předneseno na IV. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí, který se koná v říjnu v Luhačovicích.

Úvod

Hlubinné doly OKR vždy patřily a dosud patří k nejrizikovějším pracovištím v naší republice. Kumuluje se zde komplexní působení více škodlivých fyzikálních faktorů na organismus, zejména fibrogenní prach, hluk, nadlimitní vibrace, nadměrná, jednostranná zátěž aj., navíc v klimaticky nepříznivých podmínkách.

Ze zdravotního hlediska je na důlních pracovištích nejvýznamnější noxou fibrogenní prach. Za fibrogenní se považuje takový prach, který po vdechnutí může – vzhledem ke svým vlastnostem (biologická účinnost, složení) – vyvolat onemocnění zaprášením plic. Biologicky aktivní složka důlního prachu je oxid křemičitý (SiO2, křemen). Je-li tato biologicky aktivní látka deponována v terminálních dechových cestách a v plicním parenchymu, je odpovědná za vznik choroby z povolání – uhlokopské pneumokoniózy, která podstatně zhoršuje funkci plic a významně tím poškozuje celý organismus. Onemocnění je ireverzibilní a s  postupem doby často dochází k progresi se závažnými komplikacemi v oblasti malého plicního oběhu (cor pulmonale). Je zapotřebí celoživotní dispenzarizace nemocných na oddělení nemocí z povolání (pracovního lékařství).

Technická a organizační prevence

Velká množství nově hlášených nemocí z  povolání – uhlokopských pneumokonióz – v minulosti poukazovala na nezbytnost intenzivní snahy hygieniků ke snížení prašnosti na důlních pracovištích, zavádění nových organizačních, technických a zdravotnických opatření, která by riziko vzniku onemocnění zaprášením plic snížila. Nejprve byla prosazena a zavedena účinná technická opatření (postřiky na kombajnech, zavlažování porubů, zkrápění na přesypech dopravníků, vrtání s vodním výplachem apod.) a jejich běžné zavádění do praxe. Tato technická opatření sice měla své limity účinnosti, ale postupně napomohla významnému snížení prašnosti na důlních pracovištích. Realizovatelná technická opatření se však postupně vyčerpala a jelikož prašnost stále nedosahovala přijatelných hodnot, přistoupili pracovníci hygienického dozoru k náhradnímu a doplňkovému opatření – povinnému používání protiprašných respirátorů.

Souběžně s technickými opatřeními byla postupně zavedena i opatření organizační – kategorizace pracovišť podle stupně rizika, vedení karet prašné expozice pro každého pracovníka v riziku prachu, přeřazování pracovníků ohrožených chorobou z povolání na pracoviště s rizikem nižším, respektive mimo riziko fibrogenního prachu apod. Byla rovněž stanovena maximální doba, po níž může horník pracovat v riziku prachu, tzv. nejvýše přípustná expoziční doba (NPE). Pracovníci jsou po dovršení 100 % NPE buď přeřazováni na neriziková pracoviště v dole, nebo vyřazováni z  dolu na povrchová pracoviště mimo riziko fibrogenního prachu.

Prašná expozice je vyhodnocována sledováním počtu směn odpracovaných na důlních pracovištích v příslušné kategorii rizika. Záznamy o prašné expozici jsou vedeny pro všechny důlní pracovníky, počet odpracovaných směn podléhá pravidelné měsíční evidenci. V záznamech o prašné expozici musí být uvedeny i směny odpracované na předcházejících důlních pracovištích. Všichni horníci povinně absolvují před dovršením 100 % NPE mimořádnou preventivní prohlídku na oddělení nemocí z povolání (pracovního lékařství).

O účelnosti přeřazování horníků svědčí skutečnost, že zatímco před zahájením důsledného přeřazování důlních pracovníků v roce 1988 se pohyboval počet přiznávaných pneumokonióz (včetně ohrožení nemocí z povolání) v OKR kolem cca 1000 případů ročně, zavedení preventivního přeřazování důlních pracovníků s dovršenou NPE se projevilo výrazným snížením počtu nově diagnostikovaných nemocí z  povolání zaprášením plic až na „pouhých“ několik desítek případů onemocnění po roce 2000.

Pokles případů onemocnění pneumokoniózou v posledním období pochopitelně souvisí také s útlumem těžby. Počet důlních pracovníků poklesl přibližně na čtvrtinu počtu před rokem 1988 (z původních cca 60 000 na současných 15 000), počet pneumokonióz však poklesl statisticky daleko významněji. Riziko onemocnění pneumokoniózou se tudíž důsledným zavedením a dodržováním organizačních opatření významně snížilo.

Systém preventivního přeřazování horníků se projevil jako účinný a vedl k podstatnému snížení počtu onemocnění pneumokoniózou. Bylo opakovaně prokázáno, že v rámci OKR je v současné době riziko onemocnění nižší než 5%.

Z historie organizačních preventivních opatření

Uplatňování NPE a řízené přeřazování horníků z rizikových na méně riziková pracoviště v zájmu omezení jejich expozice uhelnému prachu je v OKR v různě účinných podobách realizováno již více než 40 let. Kritéria pro její stanovení se v průběhu let vyvíjela a byla upravována nejprve na podkladě odborných odhadů, později již na podkladě výsledků validních epidemiologických studií uskutečňovaných hygienickou službou v návaznosti na rozvoj vědeckého poznání.

V roce 1961 byl usnesením vlády ČSSR č. 733/61 schválen harmonogram zdravotnických opatření k řešení nejdůležitějších problémů ochrany zdraví pracujících v Severomoravském kraji. Ukládal přemisťovat na neriziková pracoviště pracovníky s prašným nálezem, mladistvé a pracovníky, u nichž doba expozice na pracovištích s velmi vysokým a vysokým rizikem pneumokonióz překročila průměrnou expoziční dobu předpokládanou ke vzniku onemocnění zaprášením plic.

V roce 1979 byla jako kritérium pro přeřazování horníků zavedena kumulativní dávka prachu, tj. celkové množství prachu, které horník za dané časové údobí vdechne. Její velikost se určuje výpočtem vycházejícím z koncentrace prachu v ovzduší, doby práce v prašném prostředí a velikosti plicní ventilace odpovídající dané práci. Základní hodnotou pro úpravu doby expozice byla kritická kumulativní dávka buď celkového prachu, nebo respirabilní frakce. Načítání kumulativní prašnosti bylo prováděno pro jednotlivce podle průměrných hodnot výsledků měření prašnosti. Horníci, kteří dosáhli kritické kumulativní dávky prachu, se podrobili mimořádné preventivní prohlídce a byli pracovně začleňováni individuálně podle výsledků lékařského vyšetření. Prašná expozice byla v procentech vyhodnocována sledováním kumulativní dávky prachu.

Snaha pracovníků hygienické služby přispět ke snížení vysokého výskytu nemocí z povolání zaprášením plic u horníků OKR vyústila v roce 1987 ve stanovení nejvýše přípustné expozice (NPE). Byla stanovena v souladu s hygienickým předpisem sv. 63/1987, směrnice č. 71 „Metodický návod pro hodnocení rizika prašnosti na pracovištích v hornických organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem a přeřazování pracovníků s dosaženou NPE na prokazatelně méně riziková pracoviště“.

Pro stanovení NPE byly využity výsledky rozsáhlé epidemiologické studie zpracované KHS Ostrava v letech 1986 a 1987. V této studii byl statisticky vyhodnocen výskyt pneumokonióz u skupiny horníků, kteří nastoupili do hornictví v letech 1962 až 1971, stále pracovali v jednom dole a byli exponováni do konce roku 1986. Výpočet NPE byl závislý pouze na odpracovaných směnách. Nejvyšší přípustná expozice byla nastavena na pravděpodobnost, že uhlokopskou pneumokoniózou neonemocní před jejím dovršením více než 10 % exponovaných horníků.

V roce 1990 byla NPE upravena na pravděpodobnost onemocnění nejvýše 5 % horníků před dovršením NPE. Pro získání podkladů potřebných pro stanovení NPE byla doplněna a přehodnocena výše uvedená epidemiologická studie tak, že byla sledovaná skupina rozšířena o horníky, kteří nastoupili do dolů v období let 1962–1980 a byli exponováni až do roku 1989. Nejvýše přípustná expozice byla stanovena individuálně pro každý důlní podnik pro profese: rubač, razič, ostatní a pro důlní techniky. Do systému přeřazování byli zahrnuti i báňští záchranáři – tabulky 1 a 2 (v tabulce 2 jsou uvedeny pouze v současnosti činné doly + VOKD).

Tab. 1. Stanovení nejvyšší přípustné expozice tlim pro záchranáře a THP
Stanovení nejvyšší přípustné expozice tlim pro záchranáře a THP

Tab. 2. Stanovení nejvyšší přípustné expozice tlim pro doly OKR
Stanovení nejvyšší přípustné expozice tlim pro doly OKR

Pracovníci, kteří dosáhli nejvýše přípustnou expozici, byli dispenzarizováni na specializovaných zdravotnických zařízeních (oddělení a kliniky nemocí z povolání) a byli převedeni na jinou (vhodnou) prokazatelně méně rizikovou práci mimo riziko fibrogenního prachu. Nadále mohli být začleňováni na pracoviště kategorie 2 a nižší mimo poruby a ražby.

V roce 1994 byl systém přeřazování horníků změněn na základě připomínek provozovatele dolů. Byla vypracována studie KHS Ostrava „Stanovení nejvýše přípustné kumulativní dávky směsného uhelného prachu ostravsko-karvinských uhelných dolů – návrh zdravotně-organizačních opatření k prevenci pneumokonióz v OKD, a. s.“

Doly byly rozděleny do tří rizikových skupin v rubáních a ražbách a bylo zavedeno 13 kategorií rizika prašnosti – tabulka 3. Přípustný expoziční limit byl stanoven diferencovaně podle rizikovosti dolů. Pro každou rizikovou skupinu byla stanovena limitní NPE ve směnách. Pro práci v rubání byla stanovena dvojnásobná hodnota PEL oproti práci v ražení. Tato úprava vycházela z porovnání rizikovosti těchto prací. Pracovníci se po dovršení NPE podrobili mimořádné preventivní prohlídce za účelem posouzení zdravotního stavu a byli vyřazováni z dolu.

Tab. 3. Zařazování důlních prací a pracovišť podle míry rizika do jednotlivých kategorií
Zařazování důlních prací a pracovišť podle míry rizika do jednotlivých kategorií

Současná organizační prevence

Po vydání zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, byl od roku 2002 systém přeřazování horníků upraven již jen v minimálním rozsahu. Byly zrušeny rizikové skupiny dolů pro karvinskou oblast, protože bylo prokázáno, že nejsou mezi nimi statisticky významné rozdíly v rizikovosti. Pracovníci, kteří dosáhli 100 % NPE, mohli opět vykonávat práce na důlních pracovištích, a to práce zařazené do kategorie rizika prašnosti 1 a 2, avšak mimo poruby a ražby.

Tab. 4. Řazení jednotlivých pracovišť a prací podle míry rizika do příslušných rizikových tříd
Řazení jednotlivých pracovišť a prací podle míry rizika do příslušných rizikových tříd
Poznámka:* – není stanoveno, ** – nepřípustná práce.

Na základě usnesení vlády č. 675/2003 ze dne 9. 7. 2003, kterým byla vládou přijata „Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2002“, bylo uloženo ministryni zdravotnictví a ministrovi práce a sociálních věcí ve spolupráci s předsedou Českého báňského úřadu v Praze vypracovat do 31. 12. 2003 analýzu současného systému stanovování nejvyšší přípustné expozice (NPE) prachu v hlubinných dolech.

Pracovní skupina, která byla vytvořena pro provedení této analýzy, byla sestavena ze zdravotnických pracovníků zabývajících se ochranou zdraví při práci, ze zástupce ČBÚ Praha a zástupce MPSV; pracovala od února 2003. Připravila podle uvedeného zadání zprávu, která se podrobně zabývá analýzou současného systému stanovování NPE prachu v hlubinných dolech a tu předložila vládě ČR, která ji následně vzala na vědomí usnesením č. 10/2004 ze dne 7. 1. 2004. Tímto usnesením bylo zároveň uloženo ministryni zdravotnictví a ministrovi práce a sociálních věcí ve spolupráci s předsedou ČBÚ Praha přehodnotit a upravit do 30. 6. 2004 na podkladě uvedené analýzy stávající kritéria pro vyřazování pracovníků z uhelných dolů. V rámci této etapy úkolu byla pracovní skupina doplněna o zástupce odborového svazu PHGN.

Ve smyslu citovaného usnesení předložila rozšířená pracovní skupina vládě ČR materiál „Návrh úpravy stávajících kritérií pro stanovování nejvyšší přípustné expozice a vyřazování pracovníků z hlubinných dolů“. Vláda ČR vzala materiál na vědomí usnesením č. 665/2004 ze dne 30. 6. 2004, kterým zároveň uložila ministryni zdravotnictví realizovat předmětný materiál v praxi a v pětiletých intervalech provést hodnocení jeho dopadu na zdravotní stav pracovníků hlubinných dolů a zohlednit je v kritériích pro stanovení NPE.

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě následně vydala ve smyslu citovaného usnesení vlády ČR rozhodnutí pro těžební společnosti působící v rámci OKR a pro dceřinné společnosti vykonávající důlní činnost. V těchto rozhodnutích byla zohledněna opatření vyplývající z návrhu úpravy stávajících kritérií pro stanovování NPE a vyřazování pracovníků z hlubinných dolů.

Rokem 2004 bylo uzavřeno pětileté období od poslední provedené kontroly účinnosti stanovené NPE. Z tohoto důvodu Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě v roce 2005 vypracovala ve smyslu požadavku citovaného usnesení vlády ČR studii „Kontrola účinnosti preventivního přeřazování horníků 2000 až 2004“, ve které bylo prokázáno riziko onemocnění pneumokoniózou při dovršení 100 % NPE na úrovni menší než 5 % u všech dolů v OKR.

Účinnost preventivního přeřazování horníků

O významu přeřazování horníků svědčí skutečnost, že zatímco před zahájením důsledného přeřazování důlních pracovníků v roce 1988 se pohyboval počet přiznávaných pneumokonióz (včetně ohrožení nemocí z povolání) v OKR kolem 800–1000 případů ročně, zavedení preventivního přeřazování důlních pracovníků s dovršenou NPE se projevilo výrazným snížením počtu přiznaných chorob z povolání zaprášením plic až na „pouhých“ několik desítek případů onemocnění po roce 2000. Od roku 2003 dochází rovněž k podstatnému snížení nově zjištěných pneumokonióz s přihlédnutím k dynamice onemocnění. Pokles v posledním období pochopitelně souvisí i s útlumem těžby. Situaci znázorňují grafy 1 a 2, které zobrazují vývoj všech nově zjištěných pneumokonióz a ohrožení pneumokoniózou od roku 1961 a vývoj počtu důlních pracovníků.

Nově hlášené uhlokopské pneumokoniózy (včetně ohrožení nemocí z povolání)
Graf 1. Nově hlášené uhlokopské pneumokoniózy (včetně ohrožení nemocí z povolání)

Riziko vzniku pneumokoniózy (vztažené na 1 000 horníků)
Poznámka: Pokles počtu onemocnění je výrazně vyšší, než by odpovídal prostému poklesu počtu důlních pracovníků.
Graf 2. Riziko vzniku pneumokoniózy (vztažené na 1 000 horníků) Poznámka: Pokles počtu onemocnění je výrazně vyšší, než by odpovídal prostému poklesu počtu důlních pracovníků.

Závěr

V souladu s usnesením vlády ČR č. 665/2004 ze dne 30. 6. 2004, kterým bylo uloženo ministryni zdravotnictví v pětiletých intervalech provést hodnocení dopadu přijatých opatření na zdravotní stav pracovníků hlubinných dolů a zohlednit je v kritériích pro stanovení NPE, bylo vyhodnocení účinnosti preventivního přeřazování horníků provedeno analýzou přežití (statistickým stanovením rizika) jako kumulativní riziko za 5 let pro období 2000–2004. Do souboru byli zahrnuti všichni aktivní důlní pracovníci k 31. 12. 2004 a všichni pracovníci, kteří odešli z dolu v období od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2004. Místo časového údaje ve směnách bylo použito procento naplnění NPE s  tím, že při dovršení 100 % NPE by mělo být riziko onemocnění pneumokoniózou menší nebo rovno 5 %. Tato hypotéza byla potvrzena u všech dolů v rámci OKR (grafy 3 a 4, tab. 5).

Riziko onemocnění pneumokoniózou
Graf 3. Riziko onemocnění pneumokoniózou

Výpočet účinnosti NPE (riziko onemocnění pneumoko- niózou je na všech pracovištích OKR menší než 5%)
Graf 4. Výpočet účinnosti NPE (riziko onemocnění pneumoko- niózou je na všech pracovištích OKR menší než 5%)

Tab. 5. Míra rizika odečtená z grafů funkcí přežití pro 100 % NPE
Míra rizika odečtená z grafů funkcí přežití pro 100 % NPE
Poznámka: Míra rizika je vyjádřena procentem postižených a intervaly spolehlivosti jejího určení.

Základním opatřením k omezení rizika uhlokopské pneumokoniózy je snížení koncentrace prachu v pracovním ovzduší. Vzhledem k tomu, že současná technologie dobývání uhlí a preventivní technická opatření, použitelná k omezení expozice horníků uhelnému prachu, neumožňují dostatečně účinnou ochranu před onemocněním uhlokopskou pneumokoniózou, patří mezi nejdůležitější nástroje prevence tohoto onemocnění řízení expozice horníka prostřednictvím stanovení nejvyšší přípustné expozice prachu a jejím důsledným uplatňováním v praxi. Za výbornými výsledky organizačních preventivních opatření v oblasti ochrany pracovníků před škodlivým působením fibrogenního prachu stojí především kolektiv pracovníků KHS Ostrava – specialistů na problematiku důlní práce.

Použité zkratky:

ČBÚ – Český báňský úřad

HBZS – Hlavní báňská záchranná stanice

KHS – Krajská hygienická stanice

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí

NPE – nejvyšší přípustná expozice

OKR – Ostravsko-karvinský revír

SiO2 – oxid křemičitý

THP – technicko-hospodářský pracovník

Došlo dne 20. 5. 2008. Přijato do tisku dne 20. 6. 2008.

Kontaktní adresa:

RNDr. Jiří Urbanec

KHS Ostrava

Na Bělidle 7

702 00 Moravská Ostrava

e-mail: jiri.urbanec@khsova.cz


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3

2008 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se