Souhrny kongresových sdělení - pokračování


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 60, 2008, No. 3, s. 132-139.
Kategorie: IV. kongres nemocí z povolání s mezinárodní účastí

Jirák, Z.1, Tomášková, H.1, 2, Šplíchalová, A.1, 2, Urban, P.3, Holub, J.4, Gromnica, R.5, Hajduková, Z.6, Landecká, I.7, Machartová, V.8, Korolová E.9

1Zdravotně sociální fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě; 2Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě;  3Státní zdravotní ústav, Praha; 4Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR;  5Oddělení nemocí z povolání, Hornická poliklinika, s. r. o., Ostrava; 6Klinika nemocí z povolání, Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě; 7Ambulance hygieny práce a nemocí z povolání, Karvinská hornická nemocnice, a. s.; 8Klinika pracovního lékařství, Fakultní nemocnice, Plzeň; 9Klinika nemocí z povolání, Fakultní nemocnice, Hradec Králové

Srovnání rizika karcinomu plic u horníků s odškodnitelnou formou uhlokopské pneumoko- niózy a u neexponované populace v České republice

Úvod: V roce 1997 zařadila IARC prach s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého a jeho tepelné modifikace kristobalit a tridimit jako humánní karcinogen skupiny 1. Výsledky řady epidemiologických studií potvrdily významné riziko karcinomu plic u pracovníků s diagnostikovanou silikózou. U prachů černouhelných dolů je otázka karcinogenního rizika stále nejasná. Cílem studie bylo srovnání rizika karcinomu plic u horníků černouhelných dolů s odškodněnou formou uhlokopské pneumokoniózy a u neexponované populace České republiky.

Metody: Soubor zahrnoval 2511 černouhelných horníků, kteří byli v letech 1992–2001 evidováni v Národním registru nemocí z povolání. Základní individuální data a data o pracovní expozici byla doplněna o údaje z hlásicích center (kouření) a z dokumentace vedené o jednotlivých podnicích příslušnými krajskými hygienickými stanicemi. Tyto údaje byly propojeny s údaji z Národního onkologického registru (datum a diagnóza) a z Národního registru obyvatel (datum a diagnóza úmrtí). Riziko onemocnění karcinomem plic u horníků ve srovnání s obecnou mužskou populací v ČR bylo hodnoceno výpočtem SMR (standardized morbidity ratio) a 95% intervalem spolehlivosti (IS). Tento výpočet vycházel z údajů o incidenci karcinomu plic v pětiletých věkových skupinách (30–85 a více let) za období 1992–2006. Analýza dat byla provedena programem Stata v. 9.

Výsledky: Průměrný věk osob v době uznání dia- gnózy uhlokopská pneumokonióza byl 48,8 let (SD = 12,5). Průměrná délka expozice byla 21,1 let (SD = 7,9). Údaj o délce expozice byl zjištěn u 76,5 % souboru. Koncentrace SiO2v černouhelném prachu se pohybovala v rozmezí od 90 % do 5 %. Informaci o kouření se podařilo zjistit u 73 % osob, z toho 65,6 procent bylo kuřáků a exkuřáků. Ve sledovaném období (1992–2006) zemřelo celkem 492 osob. Průměrný věk v době úmrtí byl 67,0 let (SD = 12,2). Nejčastější příčinou úmrtí bylo kardiovaskulární onemocnění (39,4 %) a karcinom plic v 14,4 %. Z celého souboru onemocnělo karcinomem plic 91 osob, průměrný věk osob v době diagnózy karcinomu plic byl 63,6 let (SD = 9,2). Vypočtená hodnota SMR pro onemocnění karcinomem plic u horníků ve srovnání s neexponovanou mužskou populací ČR byla 2,2 (95% IS: 1,8–2,8).

Závěr: Bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko onemocnění karcinomem plic u černouhelných horníků s diagnostikovanou pneumokoniózou ve srovnání s neexponovanou mužskou populací v ČR. Další analýzy budou zaměřeny na další rizikové faktory (délka expozice, kouření) a na srovnání výskytu karcinomu plic u černouhelných horníků s diagnostikovou pneumokoniózou a bez tohoto onemocnění.

Poděkování: Řešitelský tým děkuje všem kolegům krajských hygienických stanic v rámci celé ČR, kteří se podíleli na sběru dat o expozici sledovaného souboru.

Studie byla realizována za podpory grantové agentury IGA MZ ČR č. 8556-5: Longitudinální prospektivní studie rizika nádorových onemocnění u pracovníků exponovaných prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého v České republice.

Kadeřábková, O., Machartová, V., Čechová, H., Chudáček, Z. , Senft, V.

Klinika pracovního lékařství, FN Plzeň

Neobvyklý RTG plicní nález u svářeče

Autoři předkládají kazuistiku 35letého svářeče s neobvyklým RTG plicním nálezem při základním onemocnění bronchiálním astmatem.

Na ambulanci kliniky byl pacient vyšetřen pro dechové potíže. Prokázala se depozita kovové rtuti v plicích a pravém srdci. Rentgenologický nález indikoval analytické vyšetření centrální i periferní krve, moče a vlasů na přítomnost rtuti. Všechny odebrané vzorky vykazovaly výrazně zvýšené hodnoty. Nemocný nejeví známky chronické intoxikace rtutí, v průběhu sledovaného období je klinický i rentgenologický nález stacionární.

Etiologie není dosud objasněna, podle podobných nálezů v dostupné literatuře jde zřejmě o i. v. aplikaci kovové rtuti a následnou embolizaci do plicního řečiště.

Kneidlová, M., Hrnčíř, E.

Klinika pracovního a cestovního lékařství, 3. LF UK a FNKV, Praha

Nádorové onemocnění kůže způsobené ionizujícím zářením

Dlaždicový karcinom kůže byl diagnostikován u zdravotnického pracovníka, který více než 52 let prováděl rentgenologická vyšetření všeho druhu. Šetření prováděné Státním úřadem pro jadernou bezpečnost prokázalo, že toto onemocnění u něj vzniklo s největší pravděpodobností v důsledku profesionální expozice ionizujícímu záření. Během výkonu svého povolání tento zdravotník pracoval v riziku ionizujícího záření u různých zaměstnavatelů. Řešení odpovědnosti určitého zaměstnavatele za vznik jeho nemoci z povolání komplikuje platná legislativa. Zaměstnavatel, u kterého byla vypočítána rozhodující dávka ionizujícího záření, není poslední organizací, u které tento pracovník pracoval za podmínek, které mohou vést ke vzniku u něj zjištěné nemoci z povolání. Výpočet podílu příčinné souvislosti ozáření na vzniku onemocnění provedený pro expozici u posledního zaměstnavatele ukazuje, že tato hodnota je velmi malá. Organizací, v níž předmětná nemoc vznikla, je tedy podle našeho názoru jiná organizace, než ve které byl pracovník naposledy před zjištěním nemoci z povolání exponován ionizujícímu záření.

Korolová, E.

Středisko cestovní medicíny, Klinika nemocí z povolání FN, Hradec Králové

Arbovirózy jako nemoci z povolání pracovníků vyjíždějících do rizikových oblastí zahraničí – kazuistiky

Práce informuje o onemocnění infekčními virovými nemocemi přenášených členovci u pracovníků v rizikových oblastech zahraničí. Často se nevyšetřují příčiny a neozřejmuje se přesná diagnóza prodělaných virových onemocnění v zahraničí. Jednou z příčin těchto onemocnění je skupina onemocnění přenášená členovci, která se nazývá arbovirózy.

Jde o skupinu onemocnění, která je přenášena komáry, muškami a klíšťaty. Arbovirózy se často vyskytují i v epidemiích, které postihují oblasti tropů i subtropů. Původci onemocnění jsou tropické viry fleboviry, flaviviry a alfaviry. Rezervoárem onemocnění jsou obratlovci – zvířata nebo člověk. Projevují se čtyřmi základními klinickými syndromy: systémovým horečnatým stavem s případným exantémem, horečkou s artralgiemi, také jako hemoragické horečky nebo encefalitidy či meningoencefalitidy. Jsou charakteristické náhlým začátkem, laboratorně lymfadenopatií, exantémem. Diagnóza se potvrzuje imunologickým vyšetřením séra, vyšetřením protilátek metodou ELISA IgM a IgG v laboratořích specializovaných na arbovirózy.

Z našeho pracoviště jsou uvedeny z posledního období dvě kazuistiky Horečky dengue – jedna s lehčím průběhem u montéra textilních strojů v Indii a jedna s těžkým průběhem u průvodkyně cestovní kanceláře v Indii a Nepálu. První onemocnění u muže proběhlo pod obrazem virózy po poštípání komáry. Projevil se přechodný exantém na předloktích, horečka trvala 5 dní, s přechodným zlepšením po podání antibiotik, a následnou recidivou trvající další 2 dny. Předčasně ukončil pobyt a po návratu byla imunologicky prokázána horečka dengue s pozitivními titry protilátek ELISA IgM i IgG. Úbytek hmotnosti: 6 kg.

Druhý případ u ženy, která pobývala v horších hygienických poměrech při ubytování i stravování, byla rovněž poštípána komáry. Obtíže začaly zažívacími obtížemi s horečkami a projevy virózy. V zahraničí byla léčena antibiotiky, horečky a obtíže ustupovaly, ale po 5 dnech nastalo opětovné zhoršení s horečkami, zvracením průjmy a celkovou únavou. V zahraničí byla 5 dnů hospitalizována. Objevil se exantém na končetinách i s otoky, později svědícími. Sonograficky byla zjištěna splenomegalie. Pacientka byla léčena jako u malárie a propuštěna s diagnózou břišní tyfus. Po předčasném návratu do ČR byla hned z letiště převezena do nemocnice a hospitalizovaná 10 dní na infekční klinice. Přetrvávaly zažívací obtíže a pocit rozostřeného vidění, které byly dávány do souvislosti s malarickou léčbou. Byly zachyceny zvýšené jaterní testy. Diagnóza horečky dengue byla stanovena imunologicky s výrazně pozitivními titry protilátek ELISA IgM a IgG, Widalova reakce byla negativní. Úbytek hmotnosti: 5 kg.

Další onemocnění, arboviróza chicungunya, bylo diagnostikováno rovněž u montéra textilních strojů v Indii. Při pobytu byl ubytován spíše v horších podmínkách, opakovaně poštípán komáry. Obtíže začaly náhle s pocitem únavy, svalových bolestí, cefaleou a postupně horečkou. Pak se objevilo zduření krčních uzlin a exantém. V zahraničí léčen tabletami na horečku a obtíže vymizely. Týden po prodělané viróze se objevila náhlá trvalá bolest v talokrurálním kloubu PDK vyvolávající kulhání. Obtíže trvaly i po návratu asi 2 měsíce, ale pak postupně ustupovaly. Léčen chondroprotektivy a nesteroidními antirevmatiky. Diagnóza byla stanovena imunologicky pozitivním titrem protilátek na chicungunyu i po 4 měsících od počátku onemocnění.

Všechny nemoci byly hlášeny a odškodněny jako profesionální onemocnění.

Machartová, V.

Klinika pracovního lékařství, LF UK a FN Plzeň

Intoxikace chemickými látkami v pracovním prostředí v letech 1996–2007

Poslední roky představují onemocnění z kapitoly I. seznamu nemocí z povolání v dlouhodobém průměru jen 3 % hlášených nemocí z povolání. V tabulce jsou uvedena nejčastěji ohlášená onemocnění v letech 1996–2007.


S řadou chemických látek se opět setkáme v kapitole IV. seznamu nemocí z povolání, kde jsou uvedena onemocnění kůže způsobená fyzikálními i chemickými faktory. Chemické látky jsou také zastoupeny v kapitole III., v položce 10, kde jsou látkami senzibilizujícími.

Machartová, V.

Klinika pracovního lékařství, LF UK a FN Plzeň

Expozice senzibilizujícím látkám v pracovním prostředí

V pracovním prostředí je stále větším problémem expozice senzibilizujícím látkám. Tyto látky jsou vyvolávajícím faktorem pro nemoci z povolání z kapitoly III., položky 9 a 10, a pro onemocnění z kapitoly IV. Seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb.

Informace o používané látce na pracovišti můžeme získat z bezpečnostního listu látky, zdrojem informací může být také příloha č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kde jsou senzibilizující látky označeny.

Na závěr sdělení je připojena krátká kazuistika nemocí z povolání vzniklých v jedné z firem v regionu.

Malenka, P.

Klinika pracovního lékařství, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Postavení nazálních provokačních testů v diagnostice profesionální alergické rinitidy

Diagnostika profesionální alergické rinitidy (dále jen PR) nemůže být založena pouze na anamnestických údajích či běžných laboratorních testech, ale musí být řádně objektivizována, neboť uznání nemoci z povolání má mimořádný socioekonomický dopad na postiženého. Včasná diagnostika PR je důležitá i z hlediska prognostického, protože alergická rinitida je obecně považována za preastmatický stav.

Nejspecifičtějším testem pro objektivizaci PR jsou nazální provokační testy se suspektní inhalační noxou z pracoviště, které mají potvrdit kauzální souvislost mezi vyvoláním příznaků onemocnění a expozicí inhalačním alergenům z  pracoviště.

Rozhodujícím aspektem nazálních provokačních testů je srovnání objektivních parametrů a subjektivních obtíží pacienta před provedenou nosní provokací a po ní. Objektivně hodnotíme pokles hodnoty nosního průtoku (signifikantní pro alergickou reakci je pokles o 40 % a více oproti nativní hodnotě) a vzestup hodnoty odporu (signifikantní pro alergickou reakci je vzestup o 60 % a více oproti nativní hodnotě). Subjektivní obtíže hodnotíme podle symptom score.

Malenka, P.

Klinika pracovního lékařství, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Význam měření kožních teplot v diagnostice Raynaudova syndromu z vibrací

Cílem příspěvku je zdůraznit význam kožní termometrie v diagnostice sekundárního Raynaudova syndromu (dále jen RS) z vibrací.

Studovaný soubor tvořilo 70 pacientů, kterým byl již v minulosti na klinice pracovního lékařství uznán RS z vibrací jako nemoc z povolání. Kontrolní skupinou bylo 10 jedinců bez cévního onemocnění a bez expozice vibracím (skupina 0).

Srovnávala se kožní teplota pacientů a kontrolní skupiny nativně a v 0. a 20. minutě po chladovém testu. Současně s termometrií byla provedena i prstová pletyzmografie. Pacienti s RS byli ještě podle výsledků pletyzmografie rozděleni na skupiny 1, 2 a 3 (skupina 1 – nejlehčí a skupina 3 – nejtěžší stupeň onemocnění). K statistickým výpočtům a srovnáním byla použita hodnota mediánu kožních teplot z osmi měřených prstů.

Výsledky:

  1. Nativně nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mediánů kožních teplot mezi kontrolní skupinou 0 a nemocnými (skupinny 1, 2, 3).
  2. V 0. a 20. minutě po chlazení však došlo k statisticky významnému poklesu kožních teplot u nemocných ve srovnání s  kontrolní skupinou.
  3. Statisticky významný rozdíl kožních teplot byl zjištěn též při srovnávání nemocných ze skupiny 1 a 2 mezi sebou, a to jak v 0., tak i 20. minutě.

Závěr: Ve studovaném souboru jsme potvrdili, že RS z vibrací je charakterizován prodloužením návratu kožních teplot po chladovém testu oproti jedincům zdravým. Rychlost návratu kožních teplot tedy může odlišit jedince s RS z vibrací a jedince bez onemocnění kožních cév, zároveň je přínosem pro hodnocení progrese či regrese u pacientů s již zjištěným RS z vibrací.

Mušák, Ľ.1, 2, Poláková,V.3, Halašová, E.1, Vodičková, L.3, 4, Souček, P.4, Buchancová, J.5, Osina, O.2,6, Hudečková, H.5, Mikulková, R.2, Gáliková, E. T.2, Vodička, P.3

1Ústav lekárskej biológie JLF UK, Martin; 2Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK, Martin; 3Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha; 4Státní zdravotní ústav, Praha; 5Ústav verejného zdravotníctva JLF UK, Martin; 6Ústredná vojenská nemocnica, Ružomberok

Vzťah medzi chromozómovými aberáciami a polymorfizmami génov GSTM1, GSTP1 GSTT1 u anesteziologických pracovníkov

V práci sme hodnotili genotoxické riziko pracovníkov Kliniky anestéziológie a intenzívnej medicíny Martinskej fakultnej nemocnice (KAIM MFN MT) a pracovníkov Kliniky anestéziológie, resuscitácie a intenzívnej medicíny Ústrednej vojenskej nemocnice Ružomberok (KARIM ÚVN RK) profesionálne exponovaných inhalačným anestetikám. Poukázali sme na výskyt celkových chromozómových aberácií (CHA), jednotlivých typov chromozómových aberácií, tzn. chromatidových (CHTA) a chromozómových (CHSA) a porovnávali ich s polymorfizmami génov GSTM1, GSTP1 a GSTT1.

CHA sme hodnotili metódou cytogenetickej analýzy periférnych lymfocytov (CALPL) a polymorfizmus génov metódou PCR-RFLP. Exponovanú skupinu tvorilo 76 pracovníkov KAIM MFN MT a KARIM ÚVN RK s priemerným vekom 36,89 ± 8,75 rokov, 23 z nich bolo fajčiarov (32,89 %), žien bolo 61(80,26 %). Kontrolnú skupinu tvorilo 76 pracovníkov MFN a Biotiky Pharmacia Martin, ktorí neboli v priamom kontakte s inhalačnými anestetikami. Priemerný vek pracovníkov bol 36,24 ± 7,81 rokov, 32,89 % z nich bolo fajčiarov, 76,32 % tvorili ženy.

Od každého pracovníka sme vyhodnotili 100 metafázových buniek. V exponovanom súbore sme zistili 2,45 % ± 1,37 (SD) aberantných buniek. Z celkového počtu CHA tvorili aberácie CHTA typu 0,58 % ± 0,72 a CHSA typu 1,87 % ± 1,33. V kontrolnej skupine sme zistili 1,46% ± 1,01 celkových CHA, CHTA typ predstavovali 0,70 % ± 0,87 a CHSA typ 0,76 % ± 0,83. Štatistickým hodnotením sme v exponovanej skupine zistili významne vyšší počet celkových CHA (Mann-Whitney U-test, R = 0,390, p < 0,0001) a aberácií CHSA typu (R = 0,455, p < 0,0001) oproti kontrole. CHTA typ aberácií sa medzi exponovanou skupinou a kontrolou významne nelíšil. Nezistili sme štatistický rozdiel v počte celkových CHA a aberácií CHTA a CHSA typu v závislosti na pohlaví, veku a fajčení. Pri hodnotení polymorfizmu GSTM1 u exponovaných jedincov sme nezistili výrazný rozdiel v počte celkových CHA u jedincov s nulovým variantom (n = 23) – GSTM1(-) v porovnaní s kladným variantom (n = 16) – GSTM1(+): 3,00 % ± 1,59 vs. 2,94 % ± 1,06. Podobne pri géne GSTP1 sme nezistili vyššiu frekvenciu celkových CHA u jedincov s divým typom alel (n = 13) – AA: 3,00 % ± 1,00, v porovnaní so skupinou heterozygotných jedincov a variantných homozygotov (n = 26) – AG+GG: 2,92 % ± 1,61. Pri hodnotení polymorfizmu génu GSTT1 sme zistili vyššiu frekvenciu celkových CHA u jedincov s nulovým typom alel (n = 7) – GSTT1(-): 3,71 % ± 2,21 v porovnaní s kladným typom alel (n = 32) – GSTT1(+): 2,81 % ± 1,12, rozdiel však nebol štatisticky významný.

Táto práca bola podporená grantom VEGA 1/3397/06 (SR) a grantovou agentúrou IGA MZ NR8563-5/2005 (ČR).

Nakládalová, M.1, Radiměřská, R.1, Vildová, H.1, Řeháková, B.2, Vrba, J.2

1Klinika pracovního lékařství LF Univerzity Palackého v Olomouci, 2Oddělení komunikace Univerzity Palackého v Olomouci

Multimediální výukový program – profesionální onemocnění horních končetin

Autoři představují multimediální studijní materiál zpracovávající v komplexní podobě problematiku profesionálních onemocnění horních končetin, která tvoří v současnosti v České republice více než třetinu všech nově zjišťovaných nemocí z povolání. V interaktivním programu jsou zpracovány: diagnostika, terapie, posudkové aspekty i preventivní možnosti. Pomocí krátkých filmových vstupů jsou představeny profese a pracovní činnosti, které mohou k těmto onemocněním vést. Program je doplněn kazuistikami, kongresovými sděleními a testem k ověření znalostí.

Multimediální opora je vhodná k výuce problematiky s učitelem i k samostatnému studiu. Cílovou skupinu projektu představují především studenti všeobecného lékařství, studenti oboru veřejné zdravotnictví, ale také lékaři poskytující pracovnělékařskou péči a další spolupracující odborníci (neurologové, ortopedi, hygienici) včetně pracovnělékařských sester. Součástí programu jsou i potřebné informace pro veřejnost.

Výukový materiál bude umístěn na webových stránkách Kliniky pracovního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (www.upol.cz).

Práce byla vytvořena v rámci projektu FRVŠ 1457/2008 F3/d.

Osina, O., Buchancová, J.

Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin

Autonómny nervový systém manažérov a elektromagnetické polia

V súbore manažérov, do ktorého boli zaradené osoby z vrcholového manažmentu niektorých firiem a spoločností, sme sledovali krátkodobý vplyv elektromagnetických polí (EMP) na autonómny nervový systém (ANS) prostredníctvom spektrálnej analýzy variability srdcovej frekvencie. Charakteristickým rysom profesie manažér je vysoké pracovné tempo, zodpovednosť, vysoká miera stresu, veľmi časté používanie mobilných telekomunikačných a bezdrôtových systémov. Do súboru pre štatistické spracovanie bolo začlenených 21 mužov a 3 ženy, čo bolo 92 % všetkých vyšetrených manažérov. Priemerný vek súboru bol 44,8 rokov. Pri vyšetreniach variability srdcovej frekvencie sme použili zavedenú metodiku SAVSF. Ako zdroj EMP sme použili prenosnú rádiostanicu (výkon 1 W, frekvencia 430 MHz, dĺžka expozície 5 min., priemerná hustota toku výkonu bola 9,27 μW . cm-2). Vyšetrenia boli vykonávané v dopoludňajších hodinách, nalačno, respondenti neužívali žiadne medikamenty, pred vyšetrením minimálne 16 hodín nepili kávu a 10 hodín nefajčili.

Po expozícii EMP sme zistili signifikantné zvýšenie zložky LF (Low frequency), ktorá reprezentuje spoločnú sympato-vagálnu aktivitu ANS. Výsledky sú v súlade s našimi predchádzajúcimi zisteniami a ukazujú, že po krátkodobej expozícii EMP dochádza k ľahkým funkčným zmenám aktivity jednotlivých zložiek ANS.

Straková, V., Lehocká, H., Krebsová, Ž.

Oddělení fyziologie práce, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Pracovní polohy – naše zkušenosti z šetření

Po stručném shrnutí smyslu a účelu měření a hodnocení pracovních poloh s odkazem na příslušnou legislativu autorky prezentují fotodokumentaci příkladů nepříznivých pracovních poloh – výsledků šetření z terénu. Součástí sdělení jsou návrhy preventivních opatření.

Šalandová, J.1, Ehler, E.2, Hubinková, J.

1Česká preventivní, s. r. o., Pardubice; 2Neurologická klinika, Pardubická krajská nemocnice, Pardubice

Zhodnocení zdravotního stavu řidičů-profesionálů

Autoři referují o výsledcích vyšetření řidičů autobusů a nákladních vozů. Jednalo se o vyšetření řidičů v rámci závodní preventivní péče podle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění zákona č. 411/2005 Sb. Zákon ukládá povinnost provádět u řidičů pravidelné preventivní prohlídky, jejich četnost a úhradu nákladů. V § 87a tohoto zákona je stanovena pro řidiče autobusů a nákladních vozů o hmotnosti nad 7 500 kg povinnost rozšířeného preventivního vyšetření o neurologické, elektroencefalografické a psychologické vyšetření. Toto nařízení je v platnosti od 1. 7. 2006.

Nestátní zdravotnické zařízení Česká preventivní, s. r. o., vyšetřilo od roku 2006 do března 2008 celkem 757 řidičů-profesionálů. Autoři sdělení seznamují s vlastními zkušenostmi a výsledky vyšetření řidičů podle § 87a. Prezentují výsledky interního a neurologického vyšetření. Hodnotí ve spolupráci s neurologem elektroencefalografické nálezy. Nejčastěji zjištěným onemocněním u této skupiny zaměstnanců byla hypertenze, často dekompenzovaná, dále ischemická choroba srdeční, diabetes mellitus a obezita. Klinický neurologický nález byl u většiny vyšetřených v mezích normy. Při EEG vyšetření byly popisovány epileptické záznamy, ložiskové změny nejčastěji z frontotemporální oblasti a četné abnormní záznamy nespecifického charakteru. Na základě těchto nálezů bylo neurologem doporučeno provést magnetickou rezonanci mozku, kterou byl diagnostikován např. subakutní subdurální hematom, atrofie mozku a cévní nebo postinfekční změny v mozku. Také psychologickým vyšetřením byly prokázány odchylky, které vyžadovaly podrobnější klinické psychologické nebo psychiatrické vyšetření.

V důsledku patologických stavů zjištěných při preventivní prohlídce byli lékaři České preventivní nejčastěji nuceni do výsledů dalších doplňujících vyšetření vydat dočasnou nezpůsobilost k práci řidiče. U několika případů však byly nálezy natolik závažné, že bylo nutno vydat posudek o trvalé nezpůsobislosti k práci řidiče-profesionála.

Vyšetření řidičů podle § 87a je ekonomicky náročné pro zaměstnavatele a organizačně náročné pro poskytovatele závodní preventivní péče. Autoři je však považují za přínosné z hlediska posouzení zdravotní způsobilosti k práci řidiče. Vyšetření totiž odhalilo změny zdravotního stavu, pro které byli klienti nejčastěji dočasně vyřazeni z práce do kompenzace stavu, nebo jsou na jejich podkladě léčeni u registrujícího praktického lékaře a dispenzarizováni v rámci mimořádných prohlídek v zařízení České preventivní.

Šplíchalová, A.1, 2, Tomášková, H.1, 2, Jirák, Z.1, 2, Lehocká, H.1, 2, Urban, P.3, Holub, J.4, Pelclová, D.5, Hrnčíř, E.6, Eichlerová, A.7, Nakládalová, M.8, Bartnická, M.9, Hejlek, A.10,Adámková, L.11, Čermáková, D.12

1Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě; 2Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, Ostrava; 3Státní zdravotní ústav, Praha; 4Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha; 5Všeobecná fakultní nemocnice, Praha; 6Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha; 7Krajská nemocnice Pardubice; 8Fakultní nemocnice Olomouc; 9Nemocnice Podlesí,Třinec; 10Nemocnice České Budějovice; 11Privátní pracovní lékař, Zlín; 12Krajská nemocnice Liberec

Riziko karcinomu plic u pracovníků s diagnostikovanou silikózou v ČR

Cíl: Cílem této studie bylo srovnání rizika karcinomu plic mezi pracovníky s odškodněnou formou silikózy a populací ČR.

Soubor a metody: Sledovaný soubor sestával z 804 mužů, kteří byli vedeni v Registru nemocí z povolání pro silikózu v rozmezí let 1992–2001. Jedná se o bývalé zaměstnance hutí, rudných dolů, kamenolomů a keramického průmyslu, kteří pracovali v riziku prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého. Nejčastějšími profesemi byli horníci-lamači, bílí zedníci, kameníci, brusiči, leštiči, ostřiči nástrojů. Základní informace o souboru byly získány z Registru nemocí z povolání. Podrobnější data o profesionální expozici poskytli pracovníci krajských hygienických stanic z dokumentace vedené o jednotlivých podnicích. Individuální informace o kouření sledovaných osob byly získány z oddělení nemocí z povolání, která silikózu diagnostikovala. Osobní a pracovní údaje sledovaného souboru byly propojeny s údaji z Národního registru obyvatel a Národního onkologického registru. Srovnání incidence karcinomu plic u sledovaného souboru a obecnou populací bylo provedeno výpočtem SMR (standardized morbidity ratio) a 95% intervalu spolehlivosti (IS) na základě pětiletých věkových skupin za období 1992–2006. Pro analýzu dat byl použit program Stata v.9.

Výsledky: Průměrný věk sledovaného souboru v době odškodnění silikózy byl 60,4 let, průměrná expozice 24,2 let. V období sledovaných let 1992–2006 onemocnělo rakovinou 158 osob (19,8 %), nejčastěji karcinomem plic (61 případů). V průběhu sledovaného období zemřelo 335 osob (42,0 %), průměrný věk v době úmrtí byl 70,8 let. Nejčastějšími příčinami úmrtí byly kardiovaskulární onemocnění (43,0 %), zhoubné nádory bez karcinomu plic (17,3 %), onemocnění dýchací soustavy (16,7 %) a karcinom plic (15,8 %). V době odškodňování silikózy bylo ve sledovaném souboru 31 % kuřáků a 19 % nekuřáků. U 50 % osob v souboru se nepovedlo informace o kouření objektivizovat. Negativní asociace byla potvrzena mezi stupněm závažnosti silikózy a kategorií rizika prací i koncentrací krystalické formy oxidu křemičitého v prachu (p < 0,05). Významný vztah mezi charakterem prašné expozice a incidencí karcinomu plic u sledovaného souboru nebyl nalezen. Ve srovnání s obecnou populací mužů v ČR bylo u sledovaného souboru osob se silikózou potvrzeno významně vyšší riziko onemocnění rakovinou plic SMR = 2,8 (95% IS: 2,2–3,8). Pozitivní asociace byla zjištěna i mezi kouřením a incidencí karcinomu plic u pracovníků s odškodněnou silikózou (p < 0,01), ale tento výsledek oslabuje vysoká proporce osob s chybějícími daty o kouření.

Závěr: Výsledky studie prokázaly významně vyšší riziko onemocnění rakovinou plic u souboru osob s odškodněnou formou silikózy ve srovnání s obecnou populací mužů ČR.

Poděkování: Řešitelský tým děkuje všem zúčastněným kolegům z hlásicích center a krajských hygienických stanic v rámci celé ČR, kteří se podíleli na sběru dat a podkladů pro řešení tohoto projektu.

Tato studie vznikla v rámci grantového úkolu IGA MZ ČR č. 8556: Longitudinální prospektivní studie rizika nádorových onemocnění u pracovníků exponovaných prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého v České republice (2005–2009).

Urbanec. J.1, Gromnica, R.2, Kubina, J.1

1Krajská hygienická stanice Ostrava; 2Hornická poliklinika Ostrava

Z historie organizační ochrany horníků OKR před následky rizika fibrogenního prachu

Autoři ve svém sdělení rekapitulují historii vzniku a postupného zavádění technické a organizační prevence na důlních pracovištích moravskoslezské průmyslové aglomerace a analyzují výsledky komplexních preventivních opatření.

Na výrazném poklesu nově zjištěných uhlokopských pneumokonióz se podílí nejen faktor postupného snižování počtu horníků na rizikových pracovištích, důsledné zavádění technické prevence se snižováním množství uhelného prachu v pracovním prostředí, ale především sledování a řízení expozice horníka prostřednictvím stanovení nejvyšší přípustné expozice a její důsledné uplatňování při pracovním zařazování.

Hlubinné doly OKR vždy patřily a dosud stále patří k nejrizikovějším pracovištím v naší republice. Kumuluje se zde komplexní působení více škodlivých fyzikálních faktorů na organismus (fibrogenní prach, hluk, vibrace, nadměrná jednostranná zátěž, práce vesměs probíhají v  klimaticky nepříznivých podmínkách).

Ze zdravotního hlediska je na důlních pracovištích nejvýznamnější noxou fibrogenní prach, což je takový prach, který po vdechnutí může – vzhledem ke svým vlastnostem (biologická účinnost, složení) – vyvolat onemocnění zaprášením plic. Biologicky aktivní složka důlního prachu je oxid křemičitý (SiO2 – křemen). Je-li tato biologicky aktivní látka deponována v terminálních dechových cestách a v plicním parenchymu, je odpovědná za vznik choroby z povolání – uhlokopské pneumokoniózy, která podstatně zhoršuje funkci plic a významně tím poškozuje celý organismus. Onemocnění je ireverzibilní a s postupem doby často dochází k progresi se závažnými komplikacemi v oblasti malého plicního oběhu (cor pulmonale). Je zapotřebí celoživotní dispenzarizace nemocných na oddělení nemocí z povolání (pracovního lékařství).

Základním opatřením k omezení rizika uhlokopské pneumokoniózy je snížení koncentrace prachu v pracovním ovzduší. Vzhledem k tomu, že současná technologie dobývání uhlí a preventivní technická opatření použitelná k omezení expozice horníků uhelnému prachu neumožňují dostatečně účinnou ochranu před onemocněním pneumokoniózou uhlokopů, patří mezi nejdůležitější nástroje prevence tohoto onemocnění řízení expozice horníka prostřednictvím stanovení nejvyšší přípustné expozice prachu a jejím důsledným uplatňováním v praxi.

Za výbornými výsledky organizačních preventivních opatření v oblasti ochrany pracovníků před škodlivým působením fibrogenního prachu stojí především kolektiv pracovníků KHS Ostrava – specialistů na problematiku hygieny práce v důlních podmínkách.

Urban, S.1, Urbanová, S.2

1Oddělení nemocí z povolání a preventivní medicíny, Oblastní nemocnice Příbram, a. s.; 2Oddělení TRN Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Nové diagnostické jednotky posuzované jako nemoci z povolání pod položkou 1 kapitoly II

V posledních letech před r. 2002 byly publikovány výsledky epidemiologických šetření, které prokázaly vliv ionizujícího záření na zvýšení výskytu některých forem tumorů. To umožnilo posuzování nových diagnostických jednotek jako nemocí z povolání ve smyslu položky 1 kapitoly II platného seznamu nemocí z povolání. Jedná se o některé leukémie, maligní kožní onemocnění a tumory horních cest dýchacích.

Počínaje od roku 2002 byly na oddělení nemocí z povolání Oblastní nemocnice Příbram hlášeny 4 případy leukémií, 13 případů nádorů kůže a 3 tumory horních cest dýchacích.

V případě leukémií se jednalo vždy o akutní myeloidní leukémii u mužů ve věku v průměru 61 let, po expozici trvající 14 let. Onemocnění se manifestovalo 41 let od počátku expozice a průměrná kumulovaná dávka byla 252 mSv.

První kožní rakovina byla hlášena v roce 2004. Do současnosti bylo hlášeno 13 případů – 10krát bazaliom a 5krát dlaždicobuněčný typ. Změny byly 9krát na hrudníku, 7krát na kůži obličeje, 2krát na kůži horních končetin a 1krát na kůži dolní končetiny. Onemocnění bylo diagnostikováno v průměru ve věku 72,4 let, po průměrné expozici 19,6 roku. Onemocnění bylo diagnostikováno 47,9 roku od zahájení expozice. Kumulovaná dávka v průměru činí 100,8 WLM. Jiné pracoviště než příbramské tato onemocnění nehlásí. To je artefakt.

V roce 2003 byly hlášeny 3 případy rakoviny horních dýchacích cest.

Upozornili jsme na nové diagnostické jednotky hlášené jako nemoc z povolání v položce 1 kapitoly II seznamu, podali jsme jejich stručnou charakteristiku a upozorňujeme na potřebu věnovat této problematice aktivní pozornost.

Urbanová, S.1, Urban, S.2

1Oddělení TRN, Oblastní nemocnice Příbram, a. s.; 2Oddělení preventivní medicíny a nemocí z povolání, Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Profesionální plicní nemoci v Oblastní nemocnici Příbram, a. s., v letech 2001–2007

V letech 2001–2007 bylo na Oddělení preventivní medicíny a Oddělení nemocí z povolání v Oblastní nemocnice Příbram, a. s., diagnostikováno a hlášeno 152 profesionálních plicních nemocí.

Nejpočetněji byla zastoupena tradičně rakovina plic z radioaktivních látek u bývalých horníků uranových dolů. Ze 132 celkem hlášených případů jich 58 bylo diagnostikováno na našem plicním oddělení (44 %). Průměrný věk v době stanovení diagnózy byl 74,2 roku, postupně se prodlužuje. Průměrná doba expozice IZ v podzemí UD byla 14 let, ve sledovaném období se podstatně nemění. Průměrná doba od zjištění nemoci do ohlášení činila dva měsíce.

Na druhém místě byla silikóza plic – 18 případů, z toho 16 příbramských (88 %). O silikózu prostou se jednalo 13krát, o silikózu komplikovanou 5krát. Průměrný věk nemocných v době diagnózy byl 70,8 roku, v průběhu sledování se prakticky nemění. Průměrná doba expozice byla 16,2 roku.

Azbestóza plic s hyalinózou pohrudnice, stejně jako profesionální tuberkulóza plic se vyskytly po jednom případu.

Profesionální bronchiální astma nebylo v uplynulých sedmi letech hlášeno ani jednou. Nadále platí, že toto onemocnění je na většině pracovišť včetně našeho poddiagnostikováno a sami potencionální nemocní o přešetření, ba ani léčení často nemají zájem.

Přestože exponovaná populace stárne a vymírá, nadále činí profesionální rakovina plic v našem regionu v posledních letech 8–10 % ze všech námi nově diagnostikovaných případů. Ostatní profesionální onemocnění se vyskytují jen ojediněle.

Informovanost o problematice nemocí z povolání v posledních letech upadá, zejména mezi praktickými lékaři. Řada případů se dostává na specializovaná pracoviště pozdě nebo vůbec. Toto je třeba zlepšit.


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3

2008 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se