#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Aktuality z odborného tisku


Autoři: MUDr. Halámková Jana, Ph.D.
Působiště autorů: Klinika komplexní onkologické péče MOÚ, Brno
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2021; 34(1): 78-79
Kategorie: Aktuality z odborného tisku

Pre -⁠ and postoperative capecitabine without or with oxaliplatin in locally advanced rectal cancer: PETACC 6 Trial by EORTC GITCG and ROG, AIO, AGITG, BGDO, and FFCD

Schmoll HJ, Stein A, Van Cutsem E et al.

J Clin Oncol 2021; 39 (1): 17–29. doi: 10.1200/JCO.20.01740.

Studie PETACC 6 zkoumala, zda přidání oxaliplatiny k předoperační chemoradioterapii založené na kapecitabinu a pooperační podávání kapecitabinu zlepšuje přežití bez nemoci (disease-free survival –⁠ DFS) u lokálně pokročilého karcinomu konečníku. V období 11/2008–9/2011 byli pacienti s rektálním adenokarcinomem do 12 cm od análního okraje, pokročilosti T3/4 a/nebo s pozitivními lymfatickými uzlinami randomizováni do ramene s 5týdenní předoperační chemoradioterapií na bázi kapecitabinu (45–50,4 Gy) následované šesti cykly adjuvantního kapecitabinu, a to buď bez oxaliplatiny (kontrolní skupina 1) nebo s ní (experimentální skupina 2). Bylo randomizováno celkem 1 094 pacientů a 1 068 vhodných pacientů zahájilo léčbu (rameno 1 –⁠ 543, rameno 2 –⁠ 525), s dokončením protokolární léčby v 68 % (rameno 1) a v 54 % (rameno 2). Vyšší míra nežádoucích účinků stupně 3/4 byla hlášena v experimentálním rameni (14,4 vs. 37,3 % a 23,4 vs. 46,6 % pro neoadjuvantní a adjuvantní léčbu). Při mediánu sledování 68 měsíců bylo v ramenech 1 a 2 pozorováno 157 příhod DFS (HR 1,02; 95% CI 0,82–1,28; p = 0,835). Míra 3letého DFS se nelišila, přičemž v rameni 1 byla 76,5 % (95% CI 72,7–79,9 %), což je více, než se očekávalo, a 75,8 % (95% CI 71,9–79,3 %) v rameni 2. Míra 7letého DFS a celkového přežití (overal survival –⁠ OS) se také nelišila, s DFS 66,1 vs. 65,5 % (HR 1,02) a OS 73,5 vs. 73,7 % (HR 1,19) v ramenech 1 vs. 2. Závěrem autoři uvádí, že přidání oxaliplatiny k předoperační chemoradioterapii založené na kapecitabinu a pooperační adjuvantní chemoterapii zhoršuje toleranci a realizovatelnost a nezvyšuje účinnost.

ARTSCAN III: A randomized phase III study comparing chemoradiotherapy with cisplatin versus cetuximab in patients with locoregionally advanced head and neck squamous cell cancer

Gebre-Medhin M, Brun E, Engström P et al.

J Clin Oncol 2021; 39 (1): 38–47. doi: 10.1200/JCO.20.02072.

V této publikaci byl hodnocen výsledek otevřené randomizované kontrolované studie fáze III porovnávající efekt léčby a toxicitu mezi radioterapií (RT) konkomitantně podávané s cisplatinou oproti konkomitantně podávané terapii cetuximab u pacientů s lokoregionálně pokročilým spinocelulárním karcinomem hlavy a krku. Nemocní byli randomizováni v poměru 1 : 1, do ramene s intravenózním podáním cetuximabu 400 mg/m2 1 týden před zahájením RT následovaným dávkou 250 mg/m2/týden, nebo do ramene s týdenním intravenózním podáváním cisplatiny 40 mg/m2 během RT. Pacienti s nádory T3–T4 byli poté podruhé randomizováni do ramene 1 : 1 mezi standardní RT dávkou 68,0 Gy nebo zvýšením dávky na 73,1 Gy. Do studie bylo zařazeno 298 pacientů. Po 3 letech bylo celkové přežití 88 % (95% CI 83–94 %) a 78 % (95% CI 71–85 %) ve skupinách s cisplatinou a cetuximabem (HR 1,63; 95% CI 0,93–2,86; p = 0,086). Kumulativní výskyt lokoregionálních selhání po 3 letech byl 23 % (95% CI 16–31 %) vs. 9 % (95% CI 4–14%) pro skupinu s cetuximabem ve srovnání s cisplatinou (Grayův test; p = 0,0036). Dávková eskalace RT v nádorech T3–T4 nezvýšila lokální kontrolu. Zá se, že cetuximab je inferiorní proti cisplatině, pokud jde o lokoregionální kontrolu při souběžné léčbě RT u pacientů s lokoregionálně pokročilým spinocelulárním karcinomem hlavy a krku. Je třeba dalších studií k identifikaci možných podskupin, které mohou mít prospěch ze současné léčby cetuximabem.

Phase III, randomized study of dual human epidermal growth factor receptor 2 (HER2) blockade with lapatinib plus trastuzumab in combination with an aromatase inhibitor  in postmenopausal women with HER2-positive, hormone receptor-positive metastatic  breast cancer: updated results of ALTERNATIVE

Johnston SR, Hegg R, Im SA et al.

J Clin Oncol 2021; 39 (1): 79–89. doi: 10.1200/JCO.20.01894.

Cílení na receptor 2 lidského epidermálního růstového faktoru (HER2) plus endokrinní terapie (ET) zlepšily klinický efekt u HER2 pozitivního hormonálně (HR) pozitivního metastatického karcinomu prsu (MBC) oproti samotné ET. Duální blokáda HER2 zvyšuje klinický přínos oproti monoblokádě HER2. Studie ALTERNATIVE hodnotila účinnost a bezpečnost duální blokády HER2 plus inhibitoru aromatázy (AI) u postmenopauzálních žen s HER2-pozitivním / HR-pozitivním MBC, které dostaly předchozí ET a předchozí (neo) adjuvantní 1. linii léčby trastuzumabem (TRAS) plus chemoterapii. Pacientky byly náhodně rozděleny (1 : 1: 1)  k užívání lapatinibu (LAP) plus TRAS plus AI, TRAS plus AI nebo LAP plus AI. Do této analýzy bylo zahrnuto 355 pacientek: LAP plus TRAS plus AI (n = 120), TRAS plus AI (n = 117) a LAP plus AI (n = 118). Základní charakteristiky byly vyvážené. Bylo pozorováno lepší přežití bez progrese (progression-free survival –⁠ PFS) u LAP plus TRAS plus AI vs. TRAS plus AI (medián PFS 11 vs. 5,6 měsíce; HR 0,62; 95% CI 0,45–0,88; p = 0,0063). Medián PFS s LAP plus AI vs. TRAS plus AI byl 8,3 vs. 5,6 měsíce (HR 0,85; 95% CI 0,62–1,17; p = 0,3159). Časté nežádoucí účinky (u ≥ 15 % pacientek) pro LAP plus TRAS plus AI, TRAS plus AI a LAP plus AI byly průjem (69, 9 a 51%), vyrážka (36, 2 a 28 %), nauzea (22, 9 a 22 %) a paronychie (30, 0 a 15 %), většinou stupně 1 nebo 2. Duální blokáda HER2 s LAP plus TRAS plus AI vykázala vyšší přínos PFS oproti TRAS plus AI u pacientek s HER2-pozitivním / HR-pozitivním MBC. Tato kombinace nabízí efektivní a bezpečný alternativní léčebný režim bez chemoterapie pro tuto populaci pacientek.

Randomized phase III KEYNOTE-181 study of pembrolizumab versus chemotherapy  in advanced esophageal cancer

Kojima T, Shah MA, Muro K et al.

J Clin Oncol 2020; 38 (35): 4138–4148. doi: 10.1200/JCO.20.01888.

Pacienti s pokročilým karcinomem jícnu mají špatnou prognózu a omezené možnosti léčby po 1. linii chemoterapie. V této otevřené studii fáze III bylo 628 pacientů s pokročilým nebo metastatickým spinocelulárním karcinomem nebo adenokarcinomem jícnu, u kterých došlo k progresi po jedné linii předchozí léčby, rozděleno (1 : 1) do ramene s pembrolizumabem 200 mg každé 3 týdny až 2 roky nebo do ramene s chemoterapií (dle zkoušejícího: paklitaxel, docetaxel nebo irinotekan). Při závěrečné analýze provedené 16 měsíců poté, co byl náhodně přidělen poslední pacient, bylo celkové přežití (overall survival –⁠ OS) prodlouženo u nemocných s pembrolizumabem oproti chemoterapii při PD-L1 s kombinovaným pozitivním skóre (combined positive score –⁠ CPS) ≥ 10 (medián 9,3 vs. 6,7 měsíce; HR 0,69; 95% CI 0,52–0,93; p = 0,0074). Odhadovaná 12měsíční míra OS byla 43 % (95% CI, 33,5–52,1 %) u pembrolizumabu vs. 20 % (95% CI 13,5–28,3 %) při chemoterapii. Medián OS byl 8,2 vs. 7,1 měsíce (HR 0,78; 95% CI 0,63–0,96; p = 0,0095) u pacientů se spinocelulárním karcinomem a 7,1 vs. 7,1 měsíce (HR 0,89; 95% CI 0,75–1,05; p = 0,0560) u všech pacientů. Nežádoucí účinky související s léčbou stupně 3–5 se vyskytly u 18,2 % pacientů s pembrolizumabem a u 40,9 % u pacientů, kteří podstoupili chemoterapii. U pacientů s PD-L1 CPS ≥ 10 pembrolizumab jako terapie 2. linie pro pokročilý karcinom jícnu prodloužil OS v porovnání s chemoterapií, a to s menším počtem nežádoucích účinků souvisejících s léčbou.

Cancer prevention with aspirin in hereditary colorectal cancer (Lynch syndrome),  10-year follow-up and registry-based 20-year data in the CAPP2 study: a double-blind, randomised, placebo-controlled trial

Burn J, Sheth H, Elliott F et al.

Lancet 2020; 395 (10240): 1855–1863. doi: 10.1016/S0140-6736 (20) 30366-4.

Lynchův syndrom je spojen se zvýšeným rizikem zhoubných nádorů, zvláště nádorů tlustého střeva, konečníku a endometria. Této dvojitě zaslepené randomizované studie CAPP2 se účastnilo 861 pacientů ze 43 mezinárodních center po celém světě (707 (82 %) z Evropy, 112 (13 %) z Australasie, 38 (4 %) z Afriky a 4 (< 1 %) ze severní a jižní Ameriky s Lynchovým syndromem, kteří byli náhodně rozděleni do ramene s užíváním 600 mg aspirinu denně nebo placeba. V období od ledna 1999 do března 2005 zahájilo léčbu 937 vhodných pacientů průměrného věku 45 let; 427 (50 %) účastníků dostávalo aspirin a 434 (50 %) placebo. Účastníci byli sledováni nejméně 10 let, což odpovídá přibližně 8 500 osoboroků. U 40 (9 %) ze 427 účastníků, kteří dostávali aspirin, se vyvinul zhoubný nádor tlustého střeva ve srovnání s 58 (13 %) ze 434 účastníků, kteří dostávali placebo. Analýza proporcionálních rizik Cox-to-treat odhalila významně snížený poměr rizik (hazard ratio –⁠ HR), a to 0,65 (95% CI 0,43–0,997; p = 0,035) pro podávání aspirinu oproti placebu. Negativní binomická regrese, která zohledňuje více primárních událostí, poskytla poměr míry výskytu (incidence rate ratio –⁠ IRR) 0,58 (0,39–0,87; p = 0,0085). Analýzy podle protokolu omezené na 509 osob, které dosáhly 2leté intervence, poskytly HR 0,56 (0,34–0,91; p = 0,199) a IRR 0,50 (0,31–0,82; p = 0,0057). Nekolorektální zhoubné nádory Lynchova syndromu byly hlášeny u 36 účastníků, kteří dostávali aspirin a u 36 účastníků, kteří dostávali placebo. Analýza podle protokolu ukázala významně snížené celkového rizika pro skupinu s aspirinem (HR 0,63; 0,43–0,92; p = 0,018). Nežádoucí účinky během intervenční fáze mezi skupinami s aspirinem a placebem byly podobné. Tato studie podporuje prevenci vzniku kolorektálního karcinomu prostřednictvím aspirinu u Lynchova syndromu.

Články vybrala a komentovala

MUDr. Jana Halámková, Ph.D.

Klinika komplexní onkologické péče MOÚ, Brno


Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 1

2021 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#