Mapování psychologického distresu po 4,5 letech u pa­cientek s dia­gnózou karcinomu prsu v porovnání se zdravou populací


Autoři: T. Sverak 1;  K. Skrivanova 2;  L. Anderkova 3,4;  M. Bendová 5;  D. Brancikova 6;  N. Elfmarkova 3,4;  H. Peterkova 2;  J. Jarkovský 7;  K. Benesova 7;  L. Minar 5;  L. Dusek 7;  J. Nedvěd 8;  M. Protivánková 6
Působiště autorů: Department of Psychiatry, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic. 1;  Department of Psychology and Psychosomatics, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 2;  Applied Neuroscience Research Group, CEITEC – Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic 3;  First Department of Neurology, Faculty of Medicine, Masaryk University and St. Anne’s University Hospital Brno, Czech Republic 4;  Department of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic 5;  Department of Internal Medicine, Hematology and Oncology, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic 6;  Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine and Faculty of Science, Masaryk University, Brno, Czech Republic 7;  Psychological ambulance PhDr. Dagmar Konecna s. r. o., Olomouc, Czech Republic 8
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2016; 29(3): 210-215
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amko2016210

Souhrn

Východiska:
Míra přežití karcinomu prsu je v porovnání s minulostí poměrně vysoká. Diagnóza karcinomu s sebou nese poměrně velkou stresovou zátěž nejen v onemocnění samotném. Pacientkám může způsobovat psychický distres i několik let po léčbě.

Soubor pacientů a metody:
Studie proběhla na Gynekologicko-porodnické klinice a Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Zde uvádíme výsledky od 85 pacientek v průměrné době 4,5 let od diagnózy karcinomu prsu v porovnání se 72 zdravými kontrolami. Data byla sejmuta pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s pacientkami, dále z jejich lékařské dokumentace a pomocí inventáře na měření distresu –  SCL 90.

Výsledky:
Celková míra psychického distresu (vyjádřená indexem GSI) se po 4,5 letech od diagnózy karcinomu prsu statisticky významně nelišila (p = 0,703) od zdravé populace. Zároveň jsme neobjevili žádný statisticky významný vztah mezi pozorovanými faktory a výší psychologického distresu.

Závěr:
Screeningové šetření neprokázalo rozdíl v míře prožívaného psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po 4,5 letech od stanovení dia­gnózy ve srovnání se zdravou populací.

Klíčová slova:
karcinom prsu –  psychologický stres –  screening

Tato práce byla podpořena grantem P407/ /12/0607 Grantové agentury České republiky.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
6. 9. 2015

Přijato:
5. 10. 2015


Zdroje

1. Mužík J, Dušek L, Abrahámová J et al. Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice. Onkologie 2009; 3(1): 7– 11.

2. Reich M, Lesur A, Perdrizet-Cheval­lier C. Depres­sion, quality of life and breast cancer: a review of the literature. Breast Cancer Res Treat 2008; 110(1): 9– 17.

3. Bleiker EM, Pouwer F, van der Ploeg HM et al. Psychological distress two years after dia­gnosis of breast cancer: frequency and prediction. Patient Educ Couns 2000; 40(3): 209– 217.

4. Hegel MT, Moore CP, Col­lins ED et al. Distres­s, psychiatric syndromes, and impairment of function in women with newly dia­gnosed breast cancer. Cancer 2006; 107(12): 2924– 2931.

5. Bloom JR, Steward SL, Chang S et al. Then and now: quality of life of young breast cancer survivors. Psychooncology 2004; 13(3): 147– 160.

6. Grabsch B, Clarke BM, Love A et al. Psychological morbidity and quality of life in women with advanced breast cancer: a cros­s-sectional survey. Pal­liat Support Care 2006; 4(1): 47– 56.

7. Mols F, Vingerhoets AJ, Coebergh JW et al. Quality of life among long-term breast cancer survivors: a systematic review. Eur J Cancer 2005; 41(17): 2613– 2619.

8. Burgess C, Cornelius V, Love S et al. Depres­sion and anxiety in women with early breast cancer: five year observational cohort study. BMJ 2005; 330(7493): 702.

9. Bardwell WA, Natarajan L, Dimsdale JE et al. Objective cancer-related variables are not as­sociated with depres­sive symp­toms in women treated for early-stage breast cancer. J Clin Oncol 2006; 24(16): 2420– 2427.

10. Simpson JS, Carlson LE, Beck CA et al. Ef­fects of a brief intervention on social support and psychiatric morbidity in breast cancer patients. Psychooncology 2002; 11(4): 282– 294.

11. Hinz A, Krauss O, Hauss JP et al. Anxiety and depres­sion in cancer patients compared with the general population. Eur J Cancer Care (Engl) 2010; 19(4): 522– 529. doi: 10.1111/ j.1365-2354.2009.01088.x.

12. Ando N, Iwamitsu Y, Kuranami M et al. Predictors of psychological distress after dia­gnosis in breast cancer patients and patients with benign breast problems. Psychosomatics 2011; 52(1): 56– 64. doi: 10.1016/ j.psym.2010.11.012.

13. Cohen L, Hack TF, de Moor C et al. The ef­fects of type of surgery and time on psychological adjustment in women after breast cancer treatment. Ann Surg Oncol 2000; 7(6): 427– 434.

14. Maunsell E, Bris­son J, Descheněs L. Psychological distress after initial treatment of breast cancer. As­ses­sment of potential risk factors. Cancer 1992; 70(1): 120– 125.

15. Kornblith AB, Herndon JE, Zuckerman E et al. Social support as a buf­fer to the psychological impact of stres­s­ful life events in women with breast cancer. Cancer 2001; 91(2): 443– 454.

16. Fal­lowfield LJ, Hall A, Maguire GP et al. Psychological outcomes of dif­ferent treatment policies in women with early breast cancer outside a clinical trial. BMJ 1990; 301(6752): 575– 580.

17. Gotay CC, Muraoka MY. Quality of life in long-term survivors of adult-onset cancers. J Natl Cancer Inst 1998; 90(9): 656– 667.

18. Degoratis LR, Savitz KL. The SCL-90-R and Brief Symp­tom Inventory (BSI) in primary care. In Handbook of psychological as­ses­sment in primary care settings. Mahwah, NJ: U.S. Lawrence Erlbaum As­sociates Publishers 2000: 848.

19. Hardt J, Gerbershagen HU, Franke P. The symp­tom check-list, SCL-90-R: its use and characteristics in chronic pain patients. Eur J Pain 2000; 4(2): 137– 148.

20. Filip V et al. Praktický manuál psychiatrických posuzovacích stupnic. Praha: Psychiatrické centrum 1997: 213.

21. Bieščad M, Szeliga P. Overenie konštruktovej validity sebaposudzovacej škály Symp­tom Checklist-90 (SCL-90). Československá psychologie 2005; 49(4): 342– 356.

22. Burgess C, Cornelius V, Love S et al. Depres­sion and anxiety in women with early breast cancer: five year observational cohort study. BMJ 2005; 330(7493): 702– 706.

23. McCaul KD, Sandgren AK, K­ing B et al. Cop­ing and adjustment to breast cancer. Psychooncology 1999; 8(3): 230– 236.

24. Iwatani T, Matsuda A, Kawabata H et al. Predictive factors for psychological distress related to dia­gnosis of breast cancer. Psychooncology 2013; 22(3): 523– 529.

25. Culver JL, Arena PL, Antoni MH et al. Cop­ing and distress among women under treatment for early stage breast cancer: compar­ing african americans, hispanics and non-hispanic whites. Psychooncology 2002; 11(6): 495– 504.

26. Fann JR, Thomas-Rich AM, Katon WJ et al. Major depres­sion after breast cancer: a review of epidemiology and treatment. Gen Hosp Psychiatry 2008; 30(2): 112– 126. doi: 10.1016/ j.genhosppsych.2007.10.008.

27. Ashbury FD, Madlensky L, Raich P et al. Antidepres­sant prescrib­ing in com­munity cancer care. Support Care Cancer 2003; 11(5): 278– 285.

28. Spiegel D, Giese-Davis J. Depres­sion and cancer: mechanisms and disease progres­sion. Biol Psychiatry 2003; 54(3): 269– 282.

29. Goodwin JS, Zhang DD, Ostir GV. Ef­fect of depres­sion on dia­gnosis, treatment, and survival of older women with breast cancer. J Am Geriatr Soc 2004; 52(1): 106– 111.

30. Dorval M, Maunsell E, Deschênes L et al. Type of mastectomy and quality of life for long term breast carcinoma survivors. Cancer 1998; 83(10): 2130– 2138.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 3

2016 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se