Mapování psychologického distresu po 4,5 letech u pa­cientek s dia­gnózou karcinomu prsu v porovnání se zdravou populací


Autoři: T. Sverak 1;  K. Skrivanova 2;  L. Anderkova 3,4;  M. Bendová 5;  D. Brancikova 6;  N. Elfmarkova 3,4;  H. Peterkova 2;  J. Jarkovský 7;  K. Benesova 7;  L. Minar 5;  L. Dusek 7;  J. Nedvěd 8;  M. Protivánková 6
Působiště autorů: Department of Psychiatry, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic. 1;  Department of Psychology and Psychosomatics, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 2;  Applied Neuroscience Research Group, CEITEC – Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic 3;  First Department of Neurology, Faculty of Medicine, Masaryk University and St. Anne’s University Hospital Brno, Czech Republic 4;  Department of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic 5;  Department of Internal Medicine, Hematology and Oncology, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic 6;  Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine and Faculty of Science, Masaryk University, Brno, Czech Republic 7;  Psychological ambulance PhDr. Dagmar Konecna s. r. o., Olomouc, Czech Republic 8
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2016; 29(3): 210-215
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amko2016210

Souhrn

Východiska:
Míra přežití karcinomu prsu je v porovnání s minulostí poměrně vysoká. Diagnóza karcinomu s sebou nese poměrně velkou stresovou zátěž nejen v onemocnění samotném. Pacientkám může způsobovat psychický distres i několik let po léčbě.

Soubor pacientů a metody:
Studie proběhla na Gynekologicko-porodnické klinice a Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Zde uvádíme výsledky od 85 pacientek v průměrné době 4,5 let od diagnózy karcinomu prsu v porovnání se 72 zdravými kontrolami. Data byla sejmuta pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s pacientkami, dále z jejich lékařské dokumentace a pomocí inventáře na měření distresu –  SCL 90.

Výsledky:
Celková míra psychického distresu (vyjádřená indexem GSI) se po 4,5 letech od diagnózy karcinomu prsu statisticky významně nelišila (p = 0,703) od zdravé populace. Zároveň jsme neobjevili žádný statisticky významný vztah mezi pozorovanými faktory a výší psychologického distresu.

Závěr:
Screeningové šetření neprokázalo rozdíl v míře prožívaného psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po 4,5 letech od stanovení dia­gnózy ve srovnání se zdravou populací.

Klíčová slova:
karcinom prsu –  psychologický stres –  screening

Tato práce byla podpořena grantem P407/ /12/0607 Grantové agentury České republiky.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
6. 9. 2015

Přijato:
5. 10. 2015


Zdroje

1. Mužík J, Dušek L, Abrahámová J et al. Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice. Onkologie 2009; 3(1): 7– 11.

2. Reich M, Lesur A, Perdrizet-Cheval­lier C. Depres­sion, quality of life and breast cancer: a review of the literature. Breast Cancer Res Treat 2008; 110(1): 9– 17.

3. Bleiker EM, Pouwer F, van der Ploeg HM et al. Psychological distress two years after dia­gnosis of breast cancer: frequency and prediction. Patient Educ Couns 2000; 40(3): 209– 217.

4. Hegel MT, Moore CP, Col­lins ED et al. Distres­s, psychiatric syndromes, and impairment of function in women with newly dia­gnosed breast cancer. Cancer 2006; 107(12): 2924– 2931.

5. Bloom JR, Steward SL, Chang S et al. Then and now: quality of life of young breast cancer survivors. Psychooncology 2004; 13(3): 147– 160.

6. Grabsch B, Clarke BM, Love A et al. Psychological morbidity and quality of life in women with advanced breast cancer: a cros­s-sectional survey. Pal­liat Support Care 2006; 4(1): 47– 56.

7. Mols F, Vingerhoets AJ, Coebergh JW et al. Quality of life among long-term breast cancer survivors: a systematic review. Eur J Cancer 2005; 41(17): 2613– 2619.

8. Burgess C, Cornelius V, Love S et al. Depres­sion and anxiety in women with early breast cancer: five year observational cohort study. BMJ 2005; 330(7493): 702.

9. Bardwell WA, Natarajan L, Dimsdale JE et al. Objective cancer-related variables are not as­sociated with depres­sive symp­toms in women treated for early-stage breast cancer. J Clin Oncol 2006; 24(16): 2420– 2427.

10. Simpson JS, Carlson LE, Beck CA et al. Ef­fects of a brief intervention on social support and psychiatric morbidity in breast cancer patients. Psychooncology 2002; 11(4): 282– 294.

11. Hinz A, Krauss O, Hauss JP et al. Anxiety and depres­sion in cancer patients compared with the general population. Eur J Cancer Care (Engl) 2010; 19(4): 522– 529. doi: 10.1111/ j.1365-2354.2009.01088.x.

12. Ando N, Iwamitsu Y, Kuranami M et al. Predictors of psychological distress after dia­gnosis in breast cancer patients and patients with benign breast problems. Psychosomatics 2011; 52(1): 56– 64. doi: 10.1016/ j.psym.2010.11.012.

13. Cohen L, Hack TF, de Moor C et al. The ef­fects of type of surgery and time on psychological adjustment in women after breast cancer treatment. Ann Surg Oncol 2000; 7(6): 427– 434.

14. Maunsell E, Bris­son J, Descheněs L. Psychological distress after initial treatment of breast cancer. As­ses­sment of potential risk factors. Cancer 1992; 70(1): 120– 125.

15. Kornblith AB, Herndon JE, Zuckerman E et al. Social support as a buf­fer to the psychological impact of stres­s­ful life events in women with breast cancer. Cancer 2001; 91(2): 443– 454.

16. Fal­lowfield LJ, Hall A, Maguire GP et al. Psychological outcomes of dif­ferent treatment policies in women with early breast cancer outside a clinical trial. BMJ 1990; 301(6752): 575– 580.

17. Gotay CC, Muraoka MY. Quality of life in long-term survivors of adult-onset cancers. J Natl Cancer Inst 1998; 90(9): 656– 667.

18. Degoratis LR, Savitz KL. The SCL-90-R and Brief Symp­tom Inventory (BSI) in primary care. In Handbook of psychological as­ses­sment in primary care settings. Mahwah, NJ: U.S. Lawrence Erlbaum As­sociates Publishers 2000: 848.

19. Hardt J, Gerbershagen HU, Franke P. The symp­tom check-list, SCL-90-R: its use and characteristics in chronic pain patients. Eur J Pain 2000; 4(2): 137– 148.

20. Filip V et al. Praktický manuál psychiatrických posuzovacích stupnic. Praha: Psychiatrické centrum 1997: 213.

21. Bieščad M, Szeliga P. Overenie konštruktovej validity sebaposudzovacej škály Symp­tom Checklist-90 (SCL-90). Československá psychologie 2005; 49(4): 342– 356.

22. Burgess C, Cornelius V, Love S et al. Depres­sion and anxiety in women with early breast cancer: five year observational cohort study. BMJ 2005; 330(7493): 702– 706.

23. McCaul KD, Sandgren AK, K­ing B et al. Cop­ing and adjustment to breast cancer. Psychooncology 1999; 8(3): 230– 236.

24. Iwatani T, Matsuda A, Kawabata H et al. Predictive factors for psychological distress related to dia­gnosis of breast cancer. Psychooncology 2013; 22(3): 523– 529.

25. Culver JL, Arena PL, Antoni MH et al. Cop­ing and distress among women under treatment for early stage breast cancer: compar­ing african americans, hispanics and non-hispanic whites. Psychooncology 2002; 11(6): 495– 504.

26. Fann JR, Thomas-Rich AM, Katon WJ et al. Major depres­sion after breast cancer: a review of epidemiology and treatment. Gen Hosp Psychiatry 2008; 30(2): 112– 126. doi: 10.1016/ j.genhosppsych.2007.10.008.

27. Ashbury FD, Madlensky L, Raich P et al. Antidepres­sant prescrib­ing in com­munity cancer care. Support Care Cancer 2003; 11(5): 278– 285.

28. Spiegel D, Giese-Davis J. Depres­sion and cancer: mechanisms and disease progres­sion. Biol Psychiatry 2003; 54(3): 269– 282.

29. Goodwin JS, Zhang DD, Ostir GV. Ef­fect of depres­sion on dia­gnosis, treatment, and survival of older women with breast cancer. J Am Geriatr Soc 2004; 52(1): 106– 111.

30. Dorval M, Maunsell E, Deschênes L et al. Type of mastectomy and quality of life for long term breast carcinoma survivors. Cancer 1998; 83(10): 2130– 2138.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 3

2016 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více