Nové možnosti vzdělávání českých chirurgů v onkochirurgii


Autoři: M. Duda 1;  M. Ryska 2;  F. Antoš 3;  J. Žaloudík 4
Působiště autorů: II. chirurgická klinika, LF UP a FN Olomouc 1;  Chirurgická klinika, 1. LF UK a ÚVN Praha 2;  Chirurgická klinika, 1. LF UK a FN Na Bulovce Praha 3;  Lékařská fakulta MU, Brno 4
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2012; 25(1): 63-64
Kategorie: Sdělení

Tímto sdělením chceme informovat o novém vzdělávacím programu v oboru chirurgické onkologie (onkochirurgie) v České republice, který od roku 2011 umožňuje chirurgům získat v této oblasti oficiální specializaci.

Cílem specializačního vzdělávání je získat vysokou kvalifikaci pro léčbu solidních nádorů. Předpokládá to splnění následujících požadavků:

  • zvládnutí teoretických základů oboru onkologie a základních principů diagnostiky nádorových chorob,
  • zvládnutí multidisciplinárního přístupu v léčbě nádorových onemocnění a seznámení se se základy chemoterapie a radioterapie s důrazem na moderní zásady neo- a adjuvantní léčby,
  • ovládat indikační kritéria radikální i paliativní chirurgické léčby, indikační kritéria miniinvazivních postupů a znalost principů léčby i u hraničících oborů, jako je intervenční radiologie a endoskopie,
  • ovládat samostatně prakticky všechny typy onkochirurgických operací v oblasti chirurgie, kterou se onkochirurg zabývá, včetně miniinvazivních endoskopických technik; v oblastech onkochirurgie, které nejsou předmětem jeho pravidelné pracovní náplně, zvládnout principy této léčby,
  • ovládat základy vědecké práce a pravidla pro vedení odborných diskuzí a seznámit se s potřebnou zdravotnickou legislativou,
  • podílet se na odborné výchově a dalším vzdělávání spolupracovníků, být schopen podílet se na koordinaci a řízení interdisciplinárních týmů.

Pracovní skupina členů výboru České chirurgické společnosti a výboru sekce Onkochirurgie České onkologické společnosti vycházela při vytváření tohoto programu ze zahraničních zkušeností s touto specializací v Evropě a USA [1–4] a z vlastní dlouholeté praxe v onkochirurgii [5–7]. Zpracovaný materiál byl podroben diskuzi a upraven podle připomínek, které zazněly na výboru České chirurgické společnosti.

V současnosti vystupuje stále více do popředí snaha o dosažení maximální kvality v poskytování diagnostické a léčebné péče a zlepšování výsledků v chirurgii. Je nezbytnou nutností sledovat a kontrolovat kvalitu péče a dosažené výsledky. Řada studií prokazuje, zvláště pak u složitějších operací, že kvalita a výsledky se zlepšují úměrně s počtem prováděných operací. Tento princip „high volume hospitals“ vede k nutnosti soustřeďovat specializovanou onkochirurgii do větších center [8]. Tato tendence se postupně začíná prosazovat i u nás. Jednoznačně se již prosadila v oblasti specializované medikamentózní léčby a aktinoterapie vytvořením onkologických center v ČR, kam se soustřeďuje péče o nejzávažnější onkologické pacienty [9]. Nepochybně se tak bude zmenšovat proti současnosti i počet chirurgických pracovišť, kde se budou operovat onkologičtí nemocní, a bude docházet k jejich větší koncentraci ve smyslu principu „high volume hospitals“. Bude tak přibývat chirurgů, jejichž převažující pracovní náplní se stane péče o onkochirurgické pacienty. Z toho vyplývá naléhavá potřeba vyšší specializace v onkochirurgii.

Navrhovaný vzdělávací program v oboru chirurgické onkologie (onkochirurgie) je koncipován jako nadstavbová specializace všeobecné chirurgie, jejímž cílem je získat vysokou kvalifikaci pro léčbu solidních nádorů. Doba školení je 3 roky a je zaměřena na získání teoretických a klinických poznatků o nádorových onemocněních. Samozřejmě, že při dnešním stupni specializace nemůže existovat univerzální onkochirurg, který by zvládl operace všech solidních nádorů. V průběhu školení v onkochirurgii se požaduje získání širokého teoretického základu v onkochirurgii a znalostí a praktických zkušeností v samostatném provedení komplexu onkochirurgických operací v rozsahu specializace školence. Cílem školení je získání zkušeností v dia­gnostických postupech, v provedení radikálních či paliativních resekcích nádorů, lymfadenektomii a důležitých paliativních postupech. Počet operací není přesně určen, ale doporučuje se počet potřebný k získání dostatečných potřebných zkušeností.

Doporučuje se nejméně 120 onkochirurgických operací. K průkazu potřebných zkušeností musí školenec dosáhnout nejméně 180 bodů. Užívá se tohoto skórovacího systému:

  • asistence u velké onkochirurgické operace – 1 bod,
  • provedení velké chirurgické operace – 2 body,
  • asistence mladšímu chirurgovi u velké onkochirurgické operace – 3 body.

Nejméně polovina ze 120 operací musí být provedena školencem. Operace musí být dokumentovány v záznamu o průběhu školení, tzv. „logbook“.

Požadavky na získání praktických zkušeností je možno rozdělit do následujících modulů a školenec musí získat praktické zkušenosti nejméně z jednoho modulu. Pokud praxe zahrnuje více modulů, nejméně 80 % získaných bodů musí být z jednoho modulu:

  • melanomy a sarkomy,
  • gastrointestinální chirurgie,
  • endokrinní chirurgie,
  • chirurgie prsu,
  • hrudní chirurgie.

Závěr

Zpracovaný návrh vzdělávacího programu v oboru chirurgické onkologie (onkochirurgie) v České republice byl koncem roku 2008 předán na MZ ČR a po schválení akreditační komise vešel v platnost vydáním ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR, ročník 2011, částka 6, vydaném 29. 6. 2011. Postgraduální vzdělání chirurgů v onkochirurgii bude probíhat na pracovištích akreditovaných pro onkochirurgii a organizačně ho bude zajišťovat nově vzniklá subkatedra onkochirurgie IPVZ Praha, kam je možno podávat přihlášky o zařazení do oboru onkochirurgie (www.ipvz.cz).

prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.

II. chirurgická klinika

LF UP a FN Olomouc

I. P. Pavlova 6

775 20 Olomouc

e-mail: miloslavduda@klikni.cz

Obdrženo/Submitted: 8. 1. 2012


Zdroje

1. Americká chirurgická společnost, sekce pro onkochirurgii (American College of Surgeons Oncology Group – ACOSOG). Dostupné na: www.fasc.org.

2. Evropská společnost pro onkochirurgii (European Society of Surgical Oncology – ESSO). Dostupné na: www.esso-surgeonline.be.

3. Becker HD, Hohenberg W, Junginger T et al. Chirurgická onkologie. Praha: Grada Publishing 2005.

4. Sabel MS, Diehl KM, Chang AE. Principles of Surgical Therapy in Oncology. In: Chang AE, Ganz PA, Hayes DF et al (eds). Oncology An evidence-Based Approach. Berlin, Heidelberg, New York: Springer 2006.

5. Duda M, Žaloudík J, Ryska M et al. Surgical Onkology. In: Dusek L et al (eds). Czech cancer care in number 2008–2009. Praha: Grada Publishing 2009: 283–291.

6. Duda M, Žaloudík J, Ryska M et al. Chirurgická léčba solidních nádorů v České republice. Rozhl Chir 2010; 89(10): 588–593.

7. Duda M, Ryska M, Žaloudík J. Specializace v chirurgické onkologii v České republice. Rozhl Chir 2010; 89(10): 619–624.

8. Siewert JR, Siest MA. High Volume Hospital. Über den Zusammenhang von Fallzahlen und Ergebnissqualiät in der Chirurgie. Chirurg 2003; 74: 278–281.

9. Síť onkologické péče v České republice. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 6, srpen 2006.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 1

2012 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se