XIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti
Brno 7.–10. 5. 2006


Autoři: J. Vítovec
Vyšlo v časopise: Kardiol Rev Int Med 2006, 8(3): 91-92
Kategorie: Redakční článek

Ve dnech 7. –  10. 5. 2006 se ko­nal XIV. vý­roč­ní sjezd ČKS, kte­ré­ho se cel­kem zú­čast­ni­lo při­bliž­ně 3 700 účast­ní­ků, z to­ho 1 915 lé­ka­řů, 1 140 střed­ně zdra­vot­ních pra­cov­ní­ků, pře­váž­ně zdra­vot­ních ses­ter a dal­ších 615 hos­tů, včet­ně zá­stup­ců 59 spo­leč­nos­tí vy­rá­bě­jí­cích a do­dá­va­jí­cích farma­ka, pří­stro­je a dal­ší ma­te­ri­á­ly pro zdra­vot­nic­tví. Cel­kem by­lo pre­zen­to­vá­no 635 sdě­le­ní a uspo­řá­dá­no 22 fi­rem­ních sym­po­zií.

Při slav­nost­ním za­há­je­ní prof. MUDr. Mi­chae­lem Aschermannem, DrSc., pre­zi­den­tem ČKS by­la udě­le­na čest­ná člen­ství kardio­lo­gické spo­leč­nos­ti: prof. MUDr. Jan Čer­ný, CSc., z Cent­ra kardio­vasku­lární­ho a transplantační­ho cent­ra v Br­ně, prof. MUDr. Ja­ro­slav Ryb­ka, DrSc., z In­ter­ní kli­ni­ky Kraj­ské ne­moc­ni­ce T. Ba­ti veZlí­ně, prof. MUDr. Vác­lav Če­pe­lák, DrSc., z Plz­ně a doc. MUDr. Zde­něk Tref­ný, CSc., z Pra­hy.

jp_31942_f_1
jp_31942_f_1

Slav­nost­ní před­náš­ku měl prof. MUDr. Ale­xan­dr Schirger z Mayo Cli­nic v Ro­cheste­ru (USA) na té­ma Ro­le kli­ni­ka v do­bě tech­no­lo­gií –  po­tře­bu­je­me ješ­tě lé­ka­ře?, ve kte­ré se za­mys­lel nad úlo­hou jed­nak elek­tro­nic­ké do­ku­men­ta­ce, kte­rá se zpo­čát­ku zdá­la uleh­ču­jí­cí, ale po­slé­ze dí­ky řa­dě do­plňu­jí­cích sta­ti­stic­kých in­for­ma­cí a nut­nos­tí do­dr­žo­vat ne vždy smys­lu­pl­né algo­ritmy je zdlou­ha­vá a zdr­žu­je lé­ka­ře o čas, kte­rý by měl vě­no­vat ne­moc­né­mu. V dru­hé čás­ti prof. Schirger uve­dl pří­klad z pra­xe, kte­rý uká­zal, že pří­či­nu one­moc­ně­ní – ra­ko­vi­nu prosta­ty ne­od­ha­li­la ani so­fisti­ko­va­ná dia­gnos­tic­ká me­to­da (NMR), ale až lé­ka­řo­vo opa­ko­va­né kli­nic­ké vy­šet­ře­ní.

Za­hra­nič­ní před­náš­ky čle­nů vý­bo­ru Evrop­ské kardio­lo­gické spo­leč­nos­ti za­há­jil prof. Mi­chal Tende­ra z Pol­ska, pre­zi­dent EKS a dá­le pro­fe­sor Ro­bert Ferra­ri z Itá­lie; je­jich před­náš­ky na stej­né té­ma trans­plan­ta­ce kme­no­vých bu­něk v léč­bě akut­ní­ho srdeč­ní­ho in­fark­tu z růz­ných po­hle­dů pouká­za­ly na po­uži­tí kme­no­vých bu­něk pro léč­bu in­fark­tu myo­kar­du a srdeč­ní­ho se­lhá­ní. By­lo pro­ve­de­no ně­ko­lik po­ku­sů izo­lo­vat kost­ní kme­no­vé buň­ky v kul­tu­rách in vitro a po­té je ná­sled­ně po­dat do infarkto­vé­ho lo­žis­ka bě­hem sr­deč­ní ka­tetri­za­ce či kardio­chi­rurgické­ho zá­kro­ku. Vý­sled­ky tak­to zís­ka­né v ne­kon­tro­lo­va­ných stu­di­ích jsou po­vzbu­zu­jí­cí. Avšak za­tím je­di­ná kon­tro­lo­va­ná stu­die uká­za­la pou­ze mi­ni­mál­ní zvý­še­ní ejekční frak­ce bez zlep­še­ní srdeč­ních ob­je­mů. Mi­mo­to ji­né kli­nic­ké a ex­pe­ri­men­tál­ní stu­die po­uži­ly izo­lo­va­né, in vitro zís­ka­né myoblasty, kte­ré by­ly transplanto­vá­ny; vý­sled­ky jsou si­ce po­vzbu­di­vé i když ne­pře­svěd­či­vé. Pro­blé­mem zů­stá­vá to, jak při­pra­vit apli­ka­ci myoblastů ve stej­ný čas, ja­ko je re­perfu­ze bě­hem intervenční­ho zá­kro­ku. Je to­tiž těž­ké roz­li­šit, kdy je op­ti­mál­ní pro­spěch me­zi apli­ka­cí transplanto­va­ných myoblastů a re­perfu­zí.

jp_31942_f_2
jp_31942_f_2

Dal­ším pří­stu­pem je vy­uži­tí růsto­vých fak­to­rů in vi­vo ke sti­mu­la­ci při­ro­ze­né pro­duk­ce kme­no­vých bu­něk. Ta­ko­vý po­stup byl vy­vi­nut a je pro­vá­děn v na­ší la­bo­ra­to­ři a ny­ní tes­to­ván v multi­centrické stu­dii. Dal­ším kli­nickým pro­blé­mem je zvý­še­ný vý­skyt reste­nóz, kte­rý ne­byl před­tím po­zo­ro­ván. Nic­mé­ně na­še zku­še­nost, ač­ko­liv je li­mi­to­vá­na po­č­tem po­ku­sů, uka­zu­je ne­signi­fi­kantní zlep­še­ní stažli­vosti ve srov­ná­ní s pla­ce­bem.

Dal­ším před­ná­še­jí­cím byl prof. Pa­nos E. Vardas (He­rakleion, Kré­ta, Řec­ko), kte­rý ho­vo­řil o pro­ble­ma­ti­ce fibri­la­ce sí­ní. Přes vý­raz­ný roz­voj, kte­rý byl pro­ve­den v po­cho­pe­ní pa­to­fy­zio­lo­gie a zvlád­nu­tí fibri­la­ce sí­ní (FS), zů­stá­vá ta­to po­ru­cha ryt­mu zá­važ­ným zdra­vot­ním pro­blé­mem, spo­je­ným se zvý­še­nou ne­mocností a úmrtností. Ne­dáv­né stu­die srovná­va­jí­cí kon­tro­lu sr­deč­ní frek­ven­ce a srdeč­ní­ho ryt­mu před­po­klá­da­jí, že obě lé­čeb­né stra­te­gie jsou při­ja­tel­ný­mi al­ter­na­ti­va­mi pri­már­ní te­ra­pie FS, s vě­do­mím, že všech­ny ty­to stu­die srov­ná­va­jí 2 růz­né farma­ko­lo­gické pří­stu­py ke zvlád­nu­tí FS. Ty­to vý­sled­ky mu­sí­me brát obe­zřet­ně, je­li­kož ne­by­ly pr­vot­ně ur­če­ny ke srov­ná­ní k si­nu­so­vé­mu ryt­mu (SR). Mi­mo­to, ob­no­ve­ní SR a je­ho udr­že­ní by měl být žá­dou­cí a pre­fe­ro­va­ný pří­stup, za před­po­kla­du do­sa­že­ní SR bez ri­zi­ka kom­pli­ka­cí. Sou­čas­ně do­stup­ná antia­rytmi­ka jsou však da­le­ka to­ho­to cí­le, je­jich účin­nost, sná­šen­li­vost a bez­peč­nost je pro­ble­ma­tic­ká, zvláš­tě když FS ne­ní ži­vot ohro­žu­jí­cí arytmie. Pro­to je sna­ha vy­vi­nout bez­peč­něj­ší a účin­něj­ší pří­prav­ky pro léč­bu FS. Ide­ál­ní antia­rytmi­kum by mě­lo zru­šit FS za kaž­dé si­tua­ce a udr­žet si­nu­so­vý ryt­mus bez zá­važ­ných srdeč­ních i mi­mosrdečních ne­žá­dou­cích účin­ků. Sou­čas­né po­kro­ky v pří­stro­jích a zvláš­tě v ablačních tech­ni­kách jsou stej­ně dů­le­ži­té ja­ko far­ma­ko­lo­gic­ká léč­ba. Ne­farma­ko­lo­gické po­stu­py léč­by k na­sto­le­ní si­nu­so­vé­ho ryt­mu, včet­ně chi­rur­gic­ké­ho zá­kro­ku, ra­diofrekvenční abla­ce, im­plan­ta­ce pří­stro­jů a hybridních (kombi­načních) po­stu­pů za­tím zů­stá­va­jí v ob­las­ti vý­zku­mu a vý­vo­je. K ur­če­ní bez­peč­nos­ti a účin­nos­ti těch­to ne­farma­ko­lo­gických po­stu­pů jsou nut­né rando­mi­zo­va­né stu­die, za­tím­co vý­voj ide­ál­ní anti­fibri­lační stra­te­gie by měl po­kra­čo­vat dá­le.

jp_31942_f_3
jp_31942_f_3

Tak ja­ko kaž­dý rok by­ly za­řa­ze­ny do pro­gra­mu blo­ky v an­glic­kém ja­zy­ce, jed­nak pro při­blí­že­ní se evrop­ským kardio­lo­gům a jed­nak pro udě­le­ní kre­di­tů EBAC. Pra­cov­ní sku­pi­na plic­ní cir­ku­la­ce při­pra­vi­la blok Diagnostic pro­ce­du­res in pulmo­na­ry hy­pertension s pro­ble­ma­ti­kou echo­kardiogra­fie a pra­vostranné ka­tetri­za­ce. Pra­cov­ní sku­pi­na Arytmie a tr­va­lá kardiosti­mu­la­ce pre­zen­to­va­la sou­bor před­ná­šek na té­ma Non–pharma­co­lo­gi­cal treatment of ventri­cu­lar ta­chy­cardia s roz­bo­rem ablačních po­stu­pů, chi­rur­gic­kých ře­še­ní ko­mo­ro­vých ta­chy­kardií a až po roz­bor in­di­ka­cí im­plan­ta­ce ICD dle stu­die MA­DIT II (ne­moc­ní po IM s EF < pod 0,3) v Čes­ké re­pub­li­ce.

Dá­le byl pro­gram vě­no­ván no­vým po­znat­kům v kardio­lo­gii, ale též prak­tic­kým po­stu­pům v diagnosti­ce a léč­bě sr­deč­ně cévních one­moc­ně­ní. Kaž­dá pra­cov­ní sku­pi­na ČKS si při­pra­vi­la jed­nak pře­hle­dy pro­ble­ma­ti­ky své­ho obo­ru a jed­nak vel­mi po­pu­lár­ní dis­ku­se Pro a pro­ti, ve kte­rých se před­ní češ­tí od­bor­ní­ci po­ku­si­li o pro­ti­chůd­né po­hle­dy na vy­bra­ná té­ma­ta: např. zda­li všem ne­moc­ným se sr­deč­ním se­lhá­ním implanto­vat de­fibri­lá­to­ry v pre­ven­ci náh­lé smr­ti, v rám­ci nějž uká­zal prof. Kautzner na řa­dě stu­dií, že čas­ná pre­ven­tiv­ní im­plan­ta­ce ICD u ne­moc­ných se sr­deč­ním se­lhá­ním jak ische­mické, tak neische­mické etio­lo­gie ve­de k pre­ven­ci náh­lé smr­ti, zvláš­tě ne­moc­ných NY­HA II. Na­opak dr. By­tešník mu opo­no­val, opí­ra­je se o úda­je z li­te­ra­tu­ry, že správ­ně ve­de­ná far­ma­ko­lo­gic­ká léč­ba těch­to ne­moc­ných ve­de mnoh­dy ke stej­ným vý­sled­kům ja­ko im­plan­ta­ce ICD, zvláš­tě u ne­moc­ných s těž­ký­mi for­ma­mi srdeč­ní­ho se­lhá­ní, u nichž je čas­těj­ší pří­či­nou úmr­tí termi­nální sr­deč­ní se­lhá­ní než na ma­ligní arytmie.

jp_31942_f_4
jp_31942_f_4

Ji­ným pří­kla­dem mů­že být pra­cov­ní sku­pi­na kardio­vasku­lární farma­ko­te­ra­pie, kte­rá si při­pra­vi­la pro­ble­ma­ti­ku kom­bi­nač­ní léč­by v kardio­lo­gii. V před­náš­ce o kom­bi­nač­ní léč­bě hy­per­ten­ze (prof. Ví­to­vec) by­lo kon­sta­to­vá­no, že do­sa­že­ní cí­lo­vých hod­not pod 140/90 je v mo­no­te­ra­pii pou­ze v 30–40 %. Ja­ko vhod­né kom­bi­na­ce: diure­ti­ka s ACE–inhi­bi­to­ry ne­bo sarta­ny, ne­bo blo­ká­to­ry vápní­ko­vých ka­ná­lů s ACE–inhi­bi­to­ry či sarta­ny. Kom­bi­na­ce be­tablo­ká­to­rů s blo­ká­to­ry RAS jsou ur­če­ny pro ne­moc­né po IM ne­bo se sr­deč­ním se­lhá­ním. Pro svůj me­ta­bo­lický úči­nek jsou u ne­kompli­ko­va­né hy­per­ten­ze ne­vhod­ná diure­ti­ka a be­tablo­ká­to­ry.

Prof. Špi­nar ve vel­mi za­jí­ma­vě a ne­tra­dič­ně po­ja­té před­náš­ce o kom­bi­nač­ní léč­bě u srdeč­ní­ho se­lhá­ní za­hrnul všech­ny mož­né lé­čeb­né po­stu­py a kro­mě re­ži­mo­vé léč­by a kla­sic­ké farma­ko­lo­gické – ACEI/sarta­ny, be­tablo­ká­to­ry, blo­ká­to­ry aldoste­ro­nu, diure­tik a di­go­xi­nu zdů­raz­nil dneš­ní jas­né po­sta­ve­ní pří­stro­jo­vé léč­by chro­nic­ké­ho srdeč­ní­ho se­lhá­ní, tj. re­synchro­ni­za­ce (CRT) a implanto­va­ných de­fibri­lá­to­rů (ICD), kte­ré dá­le sni­žu­jí úmrt­nost na ten­to zá­važ­ný syn­drom.

Kom­bi­nač­ní léč­ba antitrombo­ti­ky je plavbou me­zi Scyllou a Cha­ryb­dou, jak zdů­raz­nil prof. Bultas. U pro­ti­destičko­vé léč­by, u níž před­sta­vu­jí zá­klad­ní lé­čeb­nou kom­bi­na­ci ky­se­li­na ace­tylsa­li­cy­lo­vá a thie­no­py­ri­di­ny (klo­pi­dogrel, tiklo­pi­din), je sa­mo­zřej­mě nej­vět­ším ne­bez­pe­čím kr­vá­ce­ní do GIT, a pro­to je v sou­čas­nos­ti in­di­ko­vá­na pře­de­vším při akut­ním IM a po pro­ve­de­né angioplasti­ce s im­plan­ta­cí stentu, ne­pat­ří však do se­kun­dár­ní pre­ven­ce ICHS. V Do­po­ru­če­ních te­ra­pie IM je již v předne­mocniční fá­zi ta­ké zmi­ňo­vá­na kom­bi­na­ce he­pa­ri­nu, ASA a klo­pi­dogre­lu a u ri­zi­ko­vých ne­moc­ných s fibri­la­cí sí­ní je rozši­řo­vá­na i o warfa­rin.

Jak uká­zal doc. Češ­ka, ob­dob­ně ja­ko u hy­per­ten­ze před­sta­vu­je v sou­čas­nos­ti kom­bi­nač­ní léč­ba dysli­popro­tei­ne­mií jas­ný trend v léč­bě po­ruch me­ta­bo­lizmu li­pi­dů. Vol­bou kom­bi­nač­ní te­ra­pie se sna­ží­me po­dle ri­zi­ka KV–pří­hod do­sáh­nout cí­lo­vých hod­not LDL–cho­les­te­ro­lu a zvý­še­ní hla­di­ny HDL–cho­les­te­ro­lu, pro­to je vhod­ná kom­bi­na­ce fibrát a sta­tin. V no­věj­ších kombi­na­cích po­uží­vá­me eze­ti­mib v kom­bi­na­ci se sta­ti­nem či fibrá­tem a v bu­douc­nos­ti to bu­de torcetra­pib či ri­mo­na­bant se sta­ti­nem ke zvý­še­ní HDL a sní­že­ní TG. Prof. Češ­ka ta­ké zde uve­dl mož­né pří­zni­vé kom­bi­na­ce ně­kte­rých anti­hy­pertenziv (telmi­sartan, amlo­di­pin) se sta­ti­ny.

Prof. Špi­na­ro­vá se za­bý­va­la léč­bou po sr­deč­ní transplanta­ci (OTS), při níž spo­čí­vá kom­bi­nač­ní léč­ba za 1. v kom­bi­na­ci imu­no­supre­siv a za 2. v kom­bi­na­ci imu­no­supre­siv s ji­ný­mi lé­ky. Kla­sic­kou imu­no­supre­si tvo­ří cyklospo­rin (CyA), azathioprin a korti­koi­dy. No­věj­ší lé­čeb­ná sché­ma­ta ob­sa­hu­jí CyA, my­ko­fe­no­lát mo­fe­til (MMF) a korti­koi­dy či takro­li­mus, MMF a korti­koid ne­bo MMF a ra­pa­my­cin. Po 1. ro­ce se sna­ží­me ve všech re­ži­mech vy­sa­dit korti­koi­dy a vý­sled­ná do­ži­vot­ní léč­ba je dvojkombi­na­ce imu­no­supre­siv.

V po­sled­ní před­náš­ce to­ho­to blo­ku dr. By­tešník se­zná­mil po­slu­cha­če s hyb­rid­ní kom­bi­na­cí léč­by arytmií, při níž hra­jí v sou­čas­né do­bě hlav­ní ro­li ne­farma­ko­lo­gické po­stu­py. V léč­bě bra­dya­rytmií je to tr­va­lá kardiosti­mu­la­ce. Vět­ši­nu supra­ventri­ku­lárních arytmií lze ku­ra­tivně ovliv­nit ablační­mi tech­ni­ka­mi. U fibri­la­ce sí­ní po­uží­vá­me čas­to hyb­rid­ní te­ra­pie, farma­ko­lo­gickou kom­bi­nu­je­me s pří­stro­jo­vou. U ma­ligních ko­mo­ro­vých arytmií je in­di­ko­vá­na im­plan­ta­ce de­fibri­lá­to­ru, čas­to v kom­bi­na­ci s léč­bou srdeč­ní­ho se­lhá­ní.

I dal­ší před­náš­ky a sym­po­zia vě­nu­jí­cí se ši­ro­ké pro­ble­ma­ti­ce kardio­vasku­lárních one­moc­ně­ní za­uja­ly a uká­za­ly, že češ­tí kardio­lo­go­vé umí ne­jen per­fekt­ně zor­ga­ni­zo­vat pé­či o ne­moc­né s akut­ním in­fark­tem myo­kar­du, ale že ta­ké umí pou­ta­vě se­zná­mit po­slu­cha­če s po­sled­ní­mi no­vin­ka­mi v kardio­lo­gii.

Jak se již sta­lo tra­di­cí, usku­teč­nil se již 3. roč­ník Kardio­bě­hu Ji­ří­ho To­ma­na (ze­snu­lé­ho pro­fe­so­ra LF MU a před­nos­ty 1. in­ter­ní kardioangio­lo­gické kli­ni­ky FN U sv. An­ny v Br­ně, pro­dě­ka­na LF, se­kre­tá­ře ČKS a ta­ké čle­na re­dakč­ní ra­dy Kardio­lo­gické re­vue). Běh se ko­nal v are­álu BVV. By­lo ne­smír­ně po­tě­šu­jí­cí, že v ran­ním slu­neč­ném po­ča­sí se na trať vy­da­lo 86 běžců (22 žen a 64 mu­žů), me­zi ni­miž ne­chy­bě­li prof. J. Pirk, před­nos­ta kar­dio­chi­rur­gie IKEM, prof. M. Aschermann, před­se­da ČKS a prof. J. Ví­to­vec, před­se­da or­ga­ni­zač­ní­ho vý­bo­ru. Ab­so­lut­ním ví­tě­zem se stal Pe­tr Po­spí­šil v ča­se 9 min 17 s a v ka­te­go­rii žen obhá­ji­la loň­ské ví­těz­ství Pav­la Balcárko­vá.

Vý­roč­ní sjez­dy Čes­ké kardio­lo­gické spo­leč­nos­ti, kte­ré se ko­na­jí již de­sá­tým ro­kem na br­něn­ském vý­sta­viš­ti, jsou nej­vět­ším lé­kař­ským od­bor­ným sjez­dem v Čes­ké re­pub­li­ce, ma­jí vždy vy­so­kou od­bor­nou úro­veň, jsou zvá­ni vý­znam­ní za­hra­nič­ní řeč­ní­ci a čel­ní před­sta­vi­te­lé na­ší kardio­lo­gie. Dou­fá­me, že ta­to úro­veň bu­de při­nej­men­ším stej­ná, ne-li lep­ší i na XV. vý­roč­ním sjez­du v ro­ce 2007.

prof. MUDr. Ji­ří Ví­to­vec, CSc.,FESC,

I. in­ter­ní kardioangio­lo­gická kli­ni­ka

LF MU a FN U sv. An­ny, Br­no


Štítky
Dětská kardiologie Kardiochirurgie Kardiologie

Článek vyšel v časopise

Kardiologická revue – Interní medicína

Číslo 3

2006 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se