XIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti
Brno 7.–10. 5. 2006


Autoři: J. Vítovec
Vyšlo v časopise: Kardiol Rev Int Med 2006, 8(3): 91-92
Kategorie: Redakční článek

Ve dnech 7. –  10. 5. 2006 se ko­nal XIV. vý­roč­ní sjezd ČKS, kte­ré­ho se cel­kem zú­čast­ni­lo při­bliž­ně 3 700 účast­ní­ků, z to­ho 1 915 lé­ka­řů, 1 140 střed­ně zdra­vot­ních pra­cov­ní­ků, pře­váž­ně zdra­vot­ních ses­ter a dal­ších 615 hos­tů, včet­ně zá­stup­ců 59 spo­leč­nos­tí vy­rá­bě­jí­cích a do­dá­va­jí­cích farma­ka, pří­stro­je a dal­ší ma­te­ri­á­ly pro zdra­vot­nic­tví. Cel­kem by­lo pre­zen­to­vá­no 635 sdě­le­ní a uspo­řá­dá­no 22 fi­rem­ních sym­po­zií.

Při slav­nost­ním za­há­je­ní prof. MUDr. Mi­chae­lem Aschermannem, DrSc., pre­zi­den­tem ČKS by­la udě­le­na čest­ná člen­ství kardio­lo­gické spo­leč­nos­ti: prof. MUDr. Jan Čer­ný, CSc., z Cent­ra kardio­vasku­lární­ho a transplantační­ho cent­ra v Br­ně, prof. MUDr. Ja­ro­slav Ryb­ka, DrSc., z In­ter­ní kli­ni­ky Kraj­ské ne­moc­ni­ce T. Ba­ti veZlí­ně, prof. MUDr. Vác­lav Če­pe­lák, DrSc., z Plz­ně a doc. MUDr. Zde­něk Tref­ný, CSc., z Pra­hy.

jp_31942_f_1
jp_31942_f_1

Slav­nost­ní před­náš­ku měl prof. MUDr. Ale­xan­dr Schirger z Mayo Cli­nic v Ro­cheste­ru (USA) na té­ma Ro­le kli­ni­ka v do­bě tech­no­lo­gií –  po­tře­bu­je­me ješ­tě lé­ka­ře?, ve kte­ré se za­mys­lel nad úlo­hou jed­nak elek­tro­nic­ké do­ku­men­ta­ce, kte­rá se zpo­čát­ku zdá­la uleh­ču­jí­cí, ale po­slé­ze dí­ky řa­dě do­plňu­jí­cích sta­ti­stic­kých in­for­ma­cí a nut­nos­tí do­dr­žo­vat ne vždy smys­lu­pl­né algo­ritmy je zdlou­ha­vá a zdr­žu­je lé­ka­ře o čas, kte­rý by měl vě­no­vat ne­moc­né­mu. V dru­hé čás­ti prof. Schirger uve­dl pří­klad z pra­xe, kte­rý uká­zal, že pří­či­nu one­moc­ně­ní – ra­ko­vi­nu prosta­ty ne­od­ha­li­la ani so­fisti­ko­va­ná dia­gnos­tic­ká me­to­da (NMR), ale až lé­ka­řo­vo opa­ko­va­né kli­nic­ké vy­šet­ře­ní.

Za­hra­nič­ní před­náš­ky čle­nů vý­bo­ru Evrop­ské kardio­lo­gické spo­leč­nos­ti za­há­jil prof. Mi­chal Tende­ra z Pol­ska, pre­zi­dent EKS a dá­le pro­fe­sor Ro­bert Ferra­ri z Itá­lie; je­jich před­náš­ky na stej­né té­ma trans­plan­ta­ce kme­no­vých bu­něk v léč­bě akut­ní­ho srdeč­ní­ho in­fark­tu z růz­ných po­hle­dů pouká­za­ly na po­uži­tí kme­no­vých bu­něk pro léč­bu in­fark­tu myo­kar­du a srdeč­ní­ho se­lhá­ní. By­lo pro­ve­de­no ně­ko­lik po­ku­sů izo­lo­vat kost­ní kme­no­vé buň­ky v kul­tu­rách in vitro a po­té je ná­sled­ně po­dat do infarkto­vé­ho lo­žis­ka bě­hem sr­deč­ní ka­tetri­za­ce či kardio­chi­rurgické­ho zá­kro­ku. Vý­sled­ky tak­to zís­ka­né v ne­kon­tro­lo­va­ných stu­di­ích jsou po­vzbu­zu­jí­cí. Avšak za­tím je­di­ná kon­tro­lo­va­ná stu­die uká­za­la pou­ze mi­ni­mál­ní zvý­še­ní ejekční frak­ce bez zlep­še­ní srdeč­ních ob­je­mů. Mi­mo­to ji­né kli­nic­ké a ex­pe­ri­men­tál­ní stu­die po­uži­ly izo­lo­va­né, in vitro zís­ka­né myoblasty, kte­ré by­ly transplanto­vá­ny; vý­sled­ky jsou si­ce po­vzbu­di­vé i když ne­pře­svěd­či­vé. Pro­blé­mem zů­stá­vá to, jak při­pra­vit apli­ka­ci myoblastů ve stej­ný čas, ja­ko je re­perfu­ze bě­hem intervenční­ho zá­kro­ku. Je to­tiž těž­ké roz­li­šit, kdy je op­ti­mál­ní pro­spěch me­zi apli­ka­cí transplanto­va­ných myoblastů a re­perfu­zí.

jp_31942_f_2
jp_31942_f_2

Dal­ším pří­stu­pem je vy­uži­tí růsto­vých fak­to­rů in vi­vo ke sti­mu­la­ci při­ro­ze­né pro­duk­ce kme­no­vých bu­něk. Ta­ko­vý po­stup byl vy­vi­nut a je pro­vá­děn v na­ší la­bo­ra­to­ři a ny­ní tes­to­ván v multi­centrické stu­dii. Dal­ším kli­nickým pro­blé­mem je zvý­še­ný vý­skyt reste­nóz, kte­rý ne­byl před­tím po­zo­ro­ván. Nic­mé­ně na­še zku­še­nost, ač­ko­liv je li­mi­to­vá­na po­č­tem po­ku­sů, uka­zu­je ne­signi­fi­kantní zlep­še­ní stažli­vosti ve srov­ná­ní s pla­ce­bem.

Dal­ším před­ná­še­jí­cím byl prof. Pa­nos E. Vardas (He­rakleion, Kré­ta, Řec­ko), kte­rý ho­vo­řil o pro­ble­ma­ti­ce fibri­la­ce sí­ní. Přes vý­raz­ný roz­voj, kte­rý byl pro­ve­den v po­cho­pe­ní pa­to­fy­zio­lo­gie a zvlád­nu­tí fibri­la­ce sí­ní (FS), zů­stá­vá ta­to po­ru­cha ryt­mu zá­važ­ným zdra­vot­ním pro­blé­mem, spo­je­ným se zvý­še­nou ne­mocností a úmrtností. Ne­dáv­né stu­die srovná­va­jí­cí kon­tro­lu sr­deč­ní frek­ven­ce a srdeč­ní­ho ryt­mu před­po­klá­da­jí, že obě lé­čeb­né stra­te­gie jsou při­ja­tel­ný­mi al­ter­na­ti­va­mi pri­már­ní te­ra­pie FS, s vě­do­mím, že všech­ny ty­to stu­die srov­ná­va­jí 2 růz­né farma­ko­lo­gické pří­stu­py ke zvlád­nu­tí FS. Ty­to vý­sled­ky mu­sí­me brát obe­zřet­ně, je­li­kož ne­by­ly pr­vot­ně ur­če­ny ke srov­ná­ní k si­nu­so­vé­mu ryt­mu (SR). Mi­mo­to, ob­no­ve­ní SR a je­ho udr­že­ní by měl být žá­dou­cí a pre­fe­ro­va­ný pří­stup, za před­po­kla­du do­sa­že­ní SR bez ri­zi­ka kom­pli­ka­cí. Sou­čas­ně do­stup­ná antia­rytmi­ka jsou však da­le­ka to­ho­to cí­le, je­jich účin­nost, sná­šen­li­vost a bez­peč­nost je pro­ble­ma­tic­ká, zvláš­tě když FS ne­ní ži­vot ohro­žu­jí­cí arytmie. Pro­to je sna­ha vy­vi­nout bez­peč­něj­ší a účin­něj­ší pří­prav­ky pro léč­bu FS. Ide­ál­ní antia­rytmi­kum by mě­lo zru­šit FS za kaž­dé si­tua­ce a udr­žet si­nu­so­vý ryt­mus bez zá­važ­ných srdeč­ních i mi­mosrdečních ne­žá­dou­cích účin­ků. Sou­čas­né po­kro­ky v pří­stro­jích a zvláš­tě v ablačních tech­ni­kách jsou stej­ně dů­le­ži­té ja­ko far­ma­ko­lo­gic­ká léč­ba. Ne­farma­ko­lo­gické po­stu­py léč­by k na­sto­le­ní si­nu­so­vé­ho ryt­mu, včet­ně chi­rur­gic­ké­ho zá­kro­ku, ra­diofrekvenční abla­ce, im­plan­ta­ce pří­stro­jů a hybridních (kombi­načních) po­stu­pů za­tím zů­stá­va­jí v ob­las­ti vý­zku­mu a vý­vo­je. K ur­če­ní bez­peč­nos­ti a účin­nos­ti těch­to ne­farma­ko­lo­gických po­stu­pů jsou nut­né rando­mi­zo­va­né stu­die, za­tím­co vý­voj ide­ál­ní anti­fibri­lační stra­te­gie by měl po­kra­čo­vat dá­le.

jp_31942_f_3
jp_31942_f_3

Tak ja­ko kaž­dý rok by­ly za­řa­ze­ny do pro­gra­mu blo­ky v an­glic­kém ja­zy­ce, jed­nak pro při­blí­že­ní se evrop­ským kardio­lo­gům a jed­nak pro udě­le­ní kre­di­tů EBAC. Pra­cov­ní sku­pi­na plic­ní cir­ku­la­ce při­pra­vi­la blok Diagnostic pro­ce­du­res in pulmo­na­ry hy­pertension s pro­ble­ma­ti­kou echo­kardiogra­fie a pra­vostranné ka­tetri­za­ce. Pra­cov­ní sku­pi­na Arytmie a tr­va­lá kardiosti­mu­la­ce pre­zen­to­va­la sou­bor před­ná­šek na té­ma Non–pharma­co­lo­gi­cal treatment of ventri­cu­lar ta­chy­cardia s roz­bo­rem ablačních po­stu­pů, chi­rur­gic­kých ře­še­ní ko­mo­ro­vých ta­chy­kardií a až po roz­bor in­di­ka­cí im­plan­ta­ce ICD dle stu­die MA­DIT II (ne­moc­ní po IM s EF < pod 0,3) v Čes­ké re­pub­li­ce.

Dá­le byl pro­gram vě­no­ván no­vým po­znat­kům v kardio­lo­gii, ale též prak­tic­kým po­stu­pům v diagnosti­ce a léč­bě sr­deč­ně cévních one­moc­ně­ní. Kaž­dá pra­cov­ní sku­pi­na ČKS si při­pra­vi­la jed­nak pře­hle­dy pro­ble­ma­ti­ky své­ho obo­ru a jed­nak vel­mi po­pu­lár­ní dis­ku­se Pro a pro­ti, ve kte­rých se před­ní češ­tí od­bor­ní­ci po­ku­si­li o pro­ti­chůd­né po­hle­dy na vy­bra­ná té­ma­ta: např. zda­li všem ne­moc­ným se sr­deč­ním se­lhá­ním implanto­vat de­fibri­lá­to­ry v pre­ven­ci náh­lé smr­ti, v rám­ci nějž uká­zal prof. Kautzner na řa­dě stu­dií, že čas­ná pre­ven­tiv­ní im­plan­ta­ce ICD u ne­moc­ných se sr­deč­ním se­lhá­ním jak ische­mické, tak neische­mické etio­lo­gie ve­de k pre­ven­ci náh­lé smr­ti, zvláš­tě ne­moc­ných NY­HA II. Na­opak dr. By­tešník mu opo­no­val, opí­ra­je se o úda­je z li­te­ra­tu­ry, že správ­ně ve­de­ná far­ma­ko­lo­gic­ká léč­ba těch­to ne­moc­ných ve­de mnoh­dy ke stej­ným vý­sled­kům ja­ko im­plan­ta­ce ICD, zvláš­tě u ne­moc­ných s těž­ký­mi for­ma­mi srdeč­ní­ho se­lhá­ní, u nichž je čas­těj­ší pří­či­nou úmr­tí termi­nální sr­deč­ní se­lhá­ní než na ma­ligní arytmie.

jp_31942_f_4
jp_31942_f_4

Ji­ným pří­kla­dem mů­že být pra­cov­ní sku­pi­na kardio­vasku­lární farma­ko­te­ra­pie, kte­rá si při­pra­vi­la pro­ble­ma­ti­ku kom­bi­nač­ní léč­by v kardio­lo­gii. V před­náš­ce o kom­bi­nač­ní léč­bě hy­per­ten­ze (prof. Ví­to­vec) by­lo kon­sta­to­vá­no, že do­sa­že­ní cí­lo­vých hod­not pod 140/90 je v mo­no­te­ra­pii pou­ze v 30–40 %. Ja­ko vhod­né kom­bi­na­ce: diure­ti­ka s ACE–inhi­bi­to­ry ne­bo sarta­ny, ne­bo blo­ká­to­ry vápní­ko­vých ka­ná­lů s ACE–inhi­bi­to­ry či sarta­ny. Kom­bi­na­ce be­tablo­ká­to­rů s blo­ká­to­ry RAS jsou ur­če­ny pro ne­moc­né po IM ne­bo se sr­deč­ním se­lhá­ním. Pro svůj me­ta­bo­lický úči­nek jsou u ne­kompli­ko­va­né hy­per­ten­ze ne­vhod­ná diure­ti­ka a be­tablo­ká­to­ry.

Prof. Špi­nar ve vel­mi za­jí­ma­vě a ne­tra­dič­ně po­ja­té před­náš­ce o kom­bi­nač­ní léč­bě u srdeč­ní­ho se­lhá­ní za­hrnul všech­ny mož­né lé­čeb­né po­stu­py a kro­mě re­ži­mo­vé léč­by a kla­sic­ké farma­ko­lo­gické – ACEI/sarta­ny, be­tablo­ká­to­ry, blo­ká­to­ry aldoste­ro­nu, diure­tik a di­go­xi­nu zdů­raz­nil dneš­ní jas­né po­sta­ve­ní pří­stro­jo­vé léč­by chro­nic­ké­ho srdeč­ní­ho se­lhá­ní, tj. re­synchro­ni­za­ce (CRT) a implanto­va­ných de­fibri­lá­to­rů (ICD), kte­ré dá­le sni­žu­jí úmrt­nost na ten­to zá­važ­ný syn­drom.

Kom­bi­nač­ní léč­ba antitrombo­ti­ky je plavbou me­zi Scyllou a Cha­ryb­dou, jak zdů­raz­nil prof. Bultas. U pro­ti­destičko­vé léč­by, u níž před­sta­vu­jí zá­klad­ní lé­čeb­nou kom­bi­na­ci ky­se­li­na ace­tylsa­li­cy­lo­vá a thie­no­py­ri­di­ny (klo­pi­dogrel, tiklo­pi­din), je sa­mo­zřej­mě nej­vět­ším ne­bez­pe­čím kr­vá­ce­ní do GIT, a pro­to je v sou­čas­nos­ti in­di­ko­vá­na pře­de­vším při akut­ním IM a po pro­ve­de­né angioplasti­ce s im­plan­ta­cí stentu, ne­pat­ří však do se­kun­dár­ní pre­ven­ce ICHS. V Do­po­ru­če­ních te­ra­pie IM je již v předne­mocniční fá­zi ta­ké zmi­ňo­vá­na kom­bi­na­ce he­pa­ri­nu, ASA a klo­pi­dogre­lu a u ri­zi­ko­vých ne­moc­ných s fibri­la­cí sí­ní je rozši­řo­vá­na i o warfa­rin.

Jak uká­zal doc. Češ­ka, ob­dob­ně ja­ko u hy­per­ten­ze před­sta­vu­je v sou­čas­nos­ti kom­bi­nač­ní léč­ba dysli­popro­tei­ne­mií jas­ný trend v léč­bě po­ruch me­ta­bo­lizmu li­pi­dů. Vol­bou kom­bi­nač­ní te­ra­pie se sna­ží­me po­dle ri­zi­ka KV–pří­hod do­sáh­nout cí­lo­vých hod­not LDL–cho­les­te­ro­lu a zvý­še­ní hla­di­ny HDL–cho­les­te­ro­lu, pro­to je vhod­ná kom­bi­na­ce fibrát a sta­tin. V no­věj­ších kombi­na­cích po­uží­vá­me eze­ti­mib v kom­bi­na­ci se sta­ti­nem či fibrá­tem a v bu­douc­nos­ti to bu­de torcetra­pib či ri­mo­na­bant se sta­ti­nem ke zvý­še­ní HDL a sní­že­ní TG. Prof. Češ­ka ta­ké zde uve­dl mož­né pří­zni­vé kom­bi­na­ce ně­kte­rých anti­hy­pertenziv (telmi­sartan, amlo­di­pin) se sta­ti­ny.

Prof. Špi­na­ro­vá se za­bý­va­la léč­bou po sr­deč­ní transplanta­ci (OTS), při níž spo­čí­vá kom­bi­nač­ní léč­ba za 1. v kom­bi­na­ci imu­no­supre­siv a za 2. v kom­bi­na­ci imu­no­supre­siv s ji­ný­mi lé­ky. Kla­sic­kou imu­no­supre­si tvo­ří cyklospo­rin (CyA), azathioprin a korti­koi­dy. No­věj­ší lé­čeb­ná sché­ma­ta ob­sa­hu­jí CyA, my­ko­fe­no­lát mo­fe­til (MMF) a korti­koi­dy či takro­li­mus, MMF a korti­koid ne­bo MMF a ra­pa­my­cin. Po 1. ro­ce se sna­ží­me ve všech re­ži­mech vy­sa­dit korti­koi­dy a vý­sled­ná do­ži­vot­ní léč­ba je dvojkombi­na­ce imu­no­supre­siv.

V po­sled­ní před­náš­ce to­ho­to blo­ku dr. By­tešník se­zná­mil po­slu­cha­če s hyb­rid­ní kom­bi­na­cí léč­by arytmií, při níž hra­jí v sou­čas­né do­bě hlav­ní ro­li ne­farma­ko­lo­gické po­stu­py. V léč­bě bra­dya­rytmií je to tr­va­lá kardiosti­mu­la­ce. Vět­ši­nu supra­ventri­ku­lárních arytmií lze ku­ra­tivně ovliv­nit ablační­mi tech­ni­ka­mi. U fibri­la­ce sí­ní po­uží­vá­me čas­to hyb­rid­ní te­ra­pie, farma­ko­lo­gickou kom­bi­nu­je­me s pří­stro­jo­vou. U ma­ligních ko­mo­ro­vých arytmií je in­di­ko­vá­na im­plan­ta­ce de­fibri­lá­to­ru, čas­to v kom­bi­na­ci s léč­bou srdeč­ní­ho se­lhá­ní.

I dal­ší před­náš­ky a sym­po­zia vě­nu­jí­cí se ši­ro­ké pro­ble­ma­ti­ce kardio­vasku­lárních one­moc­ně­ní za­uja­ly a uká­za­ly, že češ­tí kardio­lo­go­vé umí ne­jen per­fekt­ně zor­ga­ni­zo­vat pé­či o ne­moc­né s akut­ním in­fark­tem myo­kar­du, ale že ta­ké umí pou­ta­vě se­zná­mit po­slu­cha­če s po­sled­ní­mi no­vin­ka­mi v kardio­lo­gii.

Jak se již sta­lo tra­di­cí, usku­teč­nil se již 3. roč­ník Kardio­bě­hu Ji­ří­ho To­ma­na (ze­snu­lé­ho pro­fe­so­ra LF MU a před­nos­ty 1. in­ter­ní kardioangio­lo­gické kli­ni­ky FN U sv. An­ny v Br­ně, pro­dě­ka­na LF, se­kre­tá­ře ČKS a ta­ké čle­na re­dakč­ní ra­dy Kardio­lo­gické re­vue). Běh se ko­nal v are­álu BVV. By­lo ne­smír­ně po­tě­šu­jí­cí, že v ran­ním slu­neč­ném po­ča­sí se na trať vy­da­lo 86 běžců (22 žen a 64 mu­žů), me­zi ni­miž ne­chy­bě­li prof. J. Pirk, před­nos­ta kar­dio­chi­rur­gie IKEM, prof. M. Aschermann, před­se­da ČKS a prof. J. Ví­to­vec, před­se­da or­ga­ni­zač­ní­ho vý­bo­ru. Ab­so­lut­ním ví­tě­zem se stal Pe­tr Po­spí­šil v ča­se 9 min 17 s a v ka­te­go­rii žen obhá­ji­la loň­ské ví­těz­ství Pav­la Balcárko­vá.

Vý­roč­ní sjez­dy Čes­ké kardio­lo­gické spo­leč­nos­ti, kte­ré se ko­na­jí již de­sá­tým ro­kem na br­něn­ském vý­sta­viš­ti, jsou nej­vět­ším lé­kař­ským od­bor­ným sjez­dem v Čes­ké re­pub­li­ce, ma­jí vždy vy­so­kou od­bor­nou úro­veň, jsou zvá­ni vý­znam­ní za­hra­nič­ní řeč­ní­ci a čel­ní před­sta­vi­te­lé na­ší kardio­lo­gie. Dou­fá­me, že ta­to úro­veň bu­de při­nej­men­ším stej­ná, ne-li lep­ší i na XV. vý­roč­ním sjez­du v ro­ce 2007.

prof. MUDr. Ji­ří Ví­to­vec, CSc.,FESC,

I. in­ter­ní kardioangio­lo­gická kli­ni­ka

LF MU a FN U sv. An­ny, Br­no


Štítky
Dětská kardiologie Kardiochirurgie Kardiologie

Článek vyšel v časopise

Kardiologická revue – Interní medicína

Číslo 3

2006 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Inkontinence moči
nový kurz
Autoři: MUDr. Barbora Nechanská

Doporučení, indikace a dávkování LMWH
Autoři: doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.

Pacient s neuropatickou bolestí v ordinaci praktického lékaře
Autoři: doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Neutropenie
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se