Defekt septa síní


Autoři: George C. Sutton;  Kanu Chatterjee
Vyšlo v časopise: Kardiol Rev Int Med 2006, 8(3): 141-146
Kategorie: Klinická kardiologie (obrazový text)

Current Medical Literature Ltd., London 1998, 438s.

Pa­to­fy­zio­lo­gie

Až 25 % srd­cí má ote­vře­né fo­ra­men ova­le (1). Nic­mé­ně zkra­tu z le­vé do pra­vé sí­ně je za­brá­ně­no klo­pou chlopně a pra­vo­le­vý zkrat se ob­je­ví pou­ze při zvý­še­ní tla­ku v pra­vé sí­ni. De­fekt sí­ňo­vé­ho septa ty­puostium se­cundum je vý­sled­kem insu­fi­cience cí­pu překrý­va­jí­cí­ho fo­ra­men ova­le (2). Dal­ším ty­pem de­fek­tu septa sí­ní je de­fekt „si­nusve­no­sus“, kte­rý le­ží nad fossa ova­lis. Je ob­vyk­le spo­jen s čás­teč­ným ano­mál­ním plic­ním žilním ná­vra­tem do hor­ní du­té ží­ly ne­bo do pra­vé sí­ně (3). Zříd­ka de­fekt poste­roinfe­riorní čás­ti sí­ně způ­so­bí, že dol­ní du­tá ží­la se vlé­vá pří­mo do le­vé sí­ně. De­fekt sí­ňo­vé­hosepta ty­pu ostium pri­mum se ob­je­vu­je v dět­ství, za­hr­nu­je nej­spod­něj­ší část septa (4) a je cha­rak­te­ris­tic­ky sdru­žen s de­fektem ko­mo­ro­vé­ho septa a rozště­pem atrio­ventri­ku­lárních chlopní (5).

Foramen ovale. Sonda proniká mezi klopou chlopně a okrajem fossa ovalis. Po vytažení sondy cíp defekt uzavře.
Obr. 1. Foramen ovale. Sonda proniká mezi klopou chlopně a okrajem fossa ovalis. Po vytažení sondy cíp defekt uzavře.
SP – septum primum (klopa chlopně), HO – horní okraj, TCh – trikuspidální chlopeň

Defekt septa síní druhého typu. Jednoduchý okrouhlý defekt zaujímá místo foramen ovale. Koronární sinus leží dole a trikuspidální chlopeň je oddělena od defektu několika centimetry svalové tkáně.
Obr. 2. Defekt septa síní druhého typu. Jednoduchý okrouhlý defekt zaujímá místo foramen ovale. Koronární sinus leží dole a trikuspidální chlopeň je oddělena od defektu několika centimetry svalové tkáně.
KS – koronární sinus, D – defekt v místě fossa ovalis, PS – pravá síň, TCh – trikuspidální chlopeň

Defekt typu sinus venosus. Defekt je uložen vysoko ve stěně horní duté žíly a pravá plicní žíla vyúsťuje do pravé síně přes defekt.
Obr. 3. Defekt typu sinus venosus. Defekt je uložen vysoko ve stěně horní duté žíly a pravá plicní žíla vyúsťuje do pravé síně přes defekt.
D – defekt typ sinus venosus, PŽ – pravá plicní žíla, HDŽ – horní dutá žíla, TCh – trikuspidální chlopeň, FO – fossa ovalis

Pravá síň a komora v srdci s defektem septa síní typu ostium primum. Síňové septum je na bázi nedostatečné, ale prstence mitrální i trikuspidální chlopně jsou oddělené.
Obr. 4. Pravá síň a komora v srdci s defektem septa síní typu ostium primum. Síňové septum je na bázi nedostatečné, ale prstence mitrální i trikuspidální chlopně jsou oddělené.
R – rozštěp předního cípu mitrální chlopně, PS – pravá síň, D – defekt síňového septa typu ostium primum, P – oddělený prstenec trikuspidální chlopně se zachovalou komisurou, V – vstup do infundibula plicnice, PK – pravá komora

Levá síň a komora po operaci defektu septa síní typu ostium primum. Rozštěp cípu mitrální chlopně.
Obr. 5. Levá síň a komora po operaci defektu septa síní typu ostium primum. Rozštěp cípu mitrální chlopně.
LK – levá komora, R – rozštěp mitrální chlopně, OP – ostium primum, LS – levá síň, PR – pooperační reziduum

U vět­ši­ny pa­ci­en­tů s de­fektem septa sí­ní je plic­ní vasku­lární re­zi­sten­ce nor­mál­ní ne­bo niž­ší než sy­sté­mo­vá vasku­lární re­zi­sten­ce, tak­že umož­ní le­vopra­vý zkrat s vět­ším plic­ním než sys­té­mo­vým prů­to­kem. Je-li zkrat na sí­ňo­vé úrov­ni, le­vá ko­mo­ra je ušet­ře­na obje­mo­vé­ho pře­tí­že­ní, avšak le­vý sí­ňo­vý, pra­vý sí­ňo­vý a pra­vo­ko­mo­ro­vý ob­jem se vli­vem obje­mo­vé zá­tě­že zvět­šu­jí. Zvý­ší-li se plic­ní vasku­lární re­zi­sten­ce, ob­je­ví se pra­vo­le­vý zkrat, hy­po­xie a cyanó­za (Eisenmenge­rův syn­drom).

Kli­nic­ký ob­raz

Sub­jek­tiv­ní pří­zna­ky

Za­tím­co vět­ši­na dě­tí s de­fektem septa sí­ní je asympto­ma­tická, pa­cien­ti nad 40 let si stě­žu­jí čas­to na ná­ma­ho­vou duš­nost, palpi­ta­ce a úna­vu. V kte­rém­ko­liv vě­ku mů­že být va­da po­pr­vé od­ha­le­na ru­tin­ním skiagra­mem.

Objek­tiv­ní pří­zna­ky

Cha­rak­te­ris­tic­kým zna­kem de­fek­tu septa sí­ní je fi­xo­va­ný ši­ro­ký roz­štěp dru­hé ozvy, prak­tic­ky vždy spo­je­ný s ejekčním systo­lickým še­les­tem nad pulmo­nální posle­cho­vou ob­las­tí (6). Ne­zá­vis­le na výš­ce plicní­ho te­penné­ho tla­ku ne­bo smě­ru zkra­tu je uzá­věr plic­ní chlopně stej­ně sil­ný, ne­bo sil­něj­ší než aortální ozva. Při vel­kém le­vopra­vém zkra­tu na sí­ňo­vé úrov­ni mů­že­me sly­šet pří­datný me­zo­diasto­lický še­lest po­dél le­vé­ho okra­je sterna, kte­rý se zvy­šu­je in­spi­ra­cí. Je vý­sled­kem zvý­še­né­ho prů­to­ku nor­mál­ním tri­kuspi­dálním ústím. Pansysto­lický še­lest z mitrální re­gurgi­ta­ce upo­zor­ňu­je na de­fekt ty­pu ostium pri­mum, avšak le­vostranná de­via­ce osy na elektro­kardiogra­mu je diagnosticky pře­svěd­či­věj­ší. Me­zo­systo­lický klik a pozd­ní systo­lický še­lest pro­vá­ze­jí mitrální pro­laps, kte­rý se ně­kdy ob­je­vu­je u de­fek­tu sí­ňo­vé­ho septa II. ty­pu (ostium se­cundum).

Auskultační nálezy defektu septa síní jsou charakterizovány relativně fixovaným rozštěpem druhé srdeční ozvy během inspirace i exspirace, ejekčním systolickým šelestem nad levým mezižebřím vlivem zvýšeného průtoku. Aortální a pulmonální komponenty druhé ozvy jsou stejnoměrně odloženy během inspirace vlivem fixního rozštěpu. Při velkém zkratu může být trikuspidální průtokový šelest slyšet podél levého kraje dolního sterna.
Obr. 6. Auskultační nálezy defektu septa síní jsou charakterizovány relativně fixovaným rozštěpem druhé srdeční ozvy během inspirace i exspirace, ejekčním systolickým šelestem nad levým mezižebřím vlivem zvýšeného průtoku. Aortální a pulmonální komponenty druhé ozvy jsou stejnoměrně odloženy během inspirace vlivem fixního rozštěpu. Při velkém zkratu může být trikuspidální průtokový šelest slyšet podél levého kraje dolního sterna.
S1 – 1. ozva, A2 – aortální komponenta 2. ozvy, P2 – plicní komponenta druhé ozvy, ESM – ejekční systolický šelest, MDM – mezodiastolický šelest

U sí­ňo­vé­ho de­fek­tu s Eisenmenge­ro­vým syndro­mem bý­vá pří­tom­na cent­rál­ní cyanó­za. Auskultační zna­ky jsou po­dob­né se­kundární­mu ty­pu sí­ňo­vé­ho de­fek­tu s vel­kým le­vopra­vým zkra­tem až na to, že je čas­to sly­šet plic­ní ejekční ozvu, uzá­věr plic­ní chlopně je vel­mi hla­si­tý a tri­kuspi­dální prů­to­ko­vý še­lest ne­ní sly­šet.

Kva­li­ta arte­riální­ho pulzu je u de­fek­tu septa sí­ní ob­vyk­le nor­mál­ní, po­kud ne­ní pří­tom­na pří­datná tri­kuspi­dální re­gurgi­ta­ce. Pří­to­men mů­že být hy­perdy­na­mický impulz hro­tu u le­vé­ho okra­je sterna vli­vem zvý­še­né­ho systo­lické­ho ob­je­mu pra­vé ko­mo­ry, avšak u star­ších pa­ci­en­tů mů­že chy­bět.

Vy­šet­ře­ní

Ra­dio­lo­gie

Cent­rál­ní i pe­ri­fer­ní plic­ní cé­vy jsou vli­vem le­vopra­vé­ho zkra­tu di­la­to­va­né pro vět­ší prů­tok plí­ce­mi (plic­níple­to­ra) (7). Aortální knof­lík je ob­vyk­le ma­lý. U vět­ši­ny do­spě­lých vi­dí­me zvět­še­ní srdeč­ní­ho stí­nu ja­ko vý­sle­dek di­la­ta­ce pra­vé ko­mo­ry a sí­ně (8). Při vý­raz­né plic­ní hy­pertenzi jsou všech­ny ty­to změ­ny zře­tel­něj­ší (9). Ob­je­ví-li se Eisenmenge­ro­va re­ak­ce, cent­rál­ní plic­ní tep­ny se vel­mi roz­ší­ří a distální tep­ny ma­jí ka­libr zmen­še­ný (10). Mů­že­me na­jít kalci­fi­ka­ce v plic­ní tep­ně. Pří­tom­nost čás­teč­né ano­mál­ní plic­ní dre­ná­že mů­že být pro­ká­zá­na ano­mální­mi ži­la­mi le­ží­cí­mi v ab­nor­mál­ní ana­to­mic­ké po­zi­ci (11). I když skiagram u de­fek­tu ty­pu ostium pri­mum ne­mu­sí být ro­zezna­telný od ostium se­cundum, cév­ní di­la­ta­ce v hor­ní zó­ně a zvět­še­ní le­vé sí­ně mo­hou být zře­tel­né vli­vem mitrální re­gurgi­ta­ce (12).

Skiagram sekundárního defektu. Plicní pletora, široká plicnice, malý aortální knoflík.
Obr. 7. Skiagram sekundárního defektu. Plicní pletora, široká plicnice, malý aortální knoflík.
P – pletora, AK – malý aortální knoflík, KP – široký kmen plicnice

Skiagram sekundárního defektu. Zvětšení srdečního stínu.
Obr. 8. Skiagram sekundárního defektu. Zvětšení srdečního stínu.
Z – zvětšení srdce

Skiagram atriálního defektu septa síní s plicní hypertenzí, velkým srdečním stínem a značně dilatovaným kmenem plicnice a výraznou pletorou.
Obr. 9. Skiagram atriálního defektu septa síní s plicní hypertenzí, velkým srdečním stínem a značně dilatovaným kmenem plicnice a výraznou pletorou.
P – zřetelná pletora, KP – značně dilatovaný kmen plicnice

Skiagram u defektu septa síní komplikovaného Eisenmengerovou reakcí. Výrazně dilatovaný kmen plicnice.
Obr. 10. Skiagram u defektu septa síní komplikovaného Eisenmengerovou reakcí. Výrazně dilatovaný kmen plicnice.
R – rozšíření centrální plicní tepny, KP – enormní kmen plicnice

Skiagram ukazující vodorovné cévy nad pravým hilem poukazující na anomální plicní žílu.
Obr. 11. Skiagram ukazující vodorovné cévy nad pravým hilem poukazující na anomální plicní žílu.
PŽ – anomální plicní žíla

Skiagram defektu septa síní typ ostium primum s mitrální regurgitací: mírně rozšířený srdeční stín, prominující kmen plicnice – dilatace cév v horní zóně
Obr. 12. Skiagram defektu septa síní typ ostium primum s mitrální regurgitací: mírně rozšířený srdeční stín, prominující kmen plicnice – dilatace cév v horní zóně
KP – prominující kmen plicnice, D – dilatace cév v horní zóně

Elektro­kardiogram

Ty­pic­ký EKG u de­fek­tu II. ty­pu uka­zu­je nor­mál­ní osu QRS s ne­úpl­ným ne­bo úpl­ným blo­kem pra­vé­ho ra­ménka (13).

Elektrokardiogram pacienta s defektem septa síní typu ostium secundum ukazuje sinusový rytmus, deviaci osy doprava, komplexy rsR’ od V4R do V4 vlivem nekompletní blokády pravého raménka.
Obr. 13. Elektrokardiogram pacienta s defektem septa síní typu ostium secundum ukazuje sinusový rytmus, deviaci osy doprava, komplexy rsR’ od V4R do V4 vlivem nekompletní blokády pravého raménka.

Při vy­so­ké plic­ní hy­pertenzi mů­že být zře­tel­ná hy­per­tro­fie pra­vé ko­mo­ry. De­via­ce osy do­le­va na EKG upo­zor­ňu­je na typ ostium pri­mum (14).

Elektrokardiogram pacienta s defektem septa síní typu ostium primum ukazuje deviaci osy doleva a blokádu pravého raménka.
Obr. 14. Elektrokardiogram pacienta s defektem septa síní typu ostium primum ukazuje deviaci osy doleva a blokádu pravého raménka.

Echo­kardiogra­fie

Té­měř všech­ny pří­pa­dy de­fek­tu septa sí­ní u dě­tí jsou roz­po­zna­tel­né echo­kardiogra­fií a dopple­rovským vy­šet­ře­ním. Pro zná­zor­ně­ní je nej­lep­ší subkostální 4du­ti­no­vý po­hled. Ostiumse­cundum le­ží uvnitř fossa ova­lis a je na­ho­ře a do­le vá­zá­no atriální septální tká­ní. Atrio­ventri­ku­lární septum je ne­po­ško­ze­né, od­dě­le­no od úchy­tu mitrálních a tri­kuspi­dálních cí­pů chlopní (15). Na­opak u de­fek­tu ty­pu ostium pri­mum se cí­py obou chlopní upí­na­jí na hře­ben ko­mo­ro­vé­ho septa ve stej­né vý­ši a nor­mál­ně je při­dru­žen roz­štěp před­ní­ho mitrální­ho cí­pu (16,17). Umís­tě­ní de­fek­tu si­nusve­no­sus pří­mo na vr­cho­lu sí­ňo­vé pře­páž­ky při vstu­pu do hor­ní du­té ží­ly je u star­ších dě­tí a do­spě­lých ob­tíž­ně zná­zorni­telné při transto­ra­kálním zob­ra­ze­ní, ale je po­ho­to­vě do­sa­ži­tel­né transe­zo­fa­geální echo­kardiogra­fií (18).

Subkostální 2D-pohled u dítěte s defektem septa síní typu ostium secundum. Je trvalý výpadek echosignálu ve střední oblasti síňového septa (defekt v místě fossa ovalis). Pravé srdeční oddíly
jsou zvětšené a plicní žíly prominují.
Obr. 15. Subkostální 2D-pohled u dítěte s defektem septa síní typu ostium secundum. Je trvalý výpadek echosignálu ve střední oblasti síňového septa (defekt v místě fossa ovalis). Pravé srdeční oddíly jsou zvětšené a plicní žíly prominují.
PŽ – pravá žíla, PS – pravá síň, PK – pravá komora, D – defekt, LS – levá síň, LK – levá komora

Subkostální 2D-pohled u dítěte s defektem septa síní typu ostium primum. Defekt sahá doprava dolů k atrioventrikulárním chlopním a normální „schodek“ mezi úponovými body trikuspidální a mitrální chlopně chybí. Barevná dopplerovská echokardiografie ukazuje levopravý zkrat.
Obr. 16. Subkostální 2D-pohled u dítěte s defektem septa síní typu ostium primum. Defekt sahá doprava dolů k atrioventrikulárním chlopním a normální „schodek“ mezi úponovými body trikuspidální a mitrální chlopně chybí. Barevná dopplerovská echokardiografie ukazuje levopravý zkrat.
PS – pravá síň, PK – pravá komora, D – defekt, LS – levá síň, LK – levá komora

(a) Parasternální pohled v krátké ose ukazuje rozštěp předního listu mitrální chlopně, který je normálně přítomen u defektu typu ostium primum. (b) Barevná dopplerovská echokardiografie znázornila přidruženou mitrální regurgitaci.
Obr. 17. (a) Parasternální pohled v krátké ose ukazuje rozštěp předního listu mitrální chlopně, který je normálně přítomen u defektu typu ostium primum. (b) Barevná dopplerovská echokardiografie znázornila přidruženou mitrální regurgitaci.
PK – pravá komora, LK – levá komora, MCH – mitrální chlopeň

Transezofageální obraz ukazuje defekt septa síní typu sinus venosus přímo na vrcholu síňové přepážky v místě vstupu horní duté žíly. Protože tato oblast nemůže být běžně znázorněna transtorakálně (s výjimkou dětí), mohou být takové defekty zobrazeny pouze transezofageální technikou.
Obr. 18. Transezofageální obraz ukazuje defekt septa síní typu sinus venosus přímo na vrcholu síňové přepážky v místě vstupu horní duté žíly. Protože tato oblast nemůže být běžně znázorněna transtorakálně (s výjimkou dětí), mohou být takové defekty zobrazeny pouze transezofageální technikou.
LS – levá síň, D – defekt, HDŽ – horní dutá žíla

Apikální 4dutinový 2D-pohled barevnou dopplerovskou echokardiografií na defekt typu ostium secundum. Krev může téct z dilatovaných plicních žil přes defekt přímo do pravé síně.
Obr. 19. Apikální 4dutinový 2D-pohled barevnou dopplerovskou echokardiografií na defekt typu ostium secundum. Krev může téct z dilatovaných plicních žil přes defekt přímo do pravé síně.
PS – pravá síň, PK – pravá komora, LK – levá komora, LS – levá síň

Dopple­rovské vy­šet­ře­ní se uží­vá k po­tvr­ze­ní zkra­tu a ke kvan­ti­fi­ka­ci je­ho ob­je­mu. Ba­rev­né dopple­rovské vy­šet­ře­ní mů­že uká­zat prů­tok z roz­ší­ře­ných plic­ních žil přes de­fekt do tri­kuspi­dální chlopně. Kvan­ti­ta­tiv­ní od­had ve­li­kos­ti zkra­tu ob­dr­ží­me ba­rev­nou ne­bo pulzní dopple­rovskou echo­kardiogra­fií při zjiš­tě­ní prů­to­ku mitrální a tri­kuspi­dální chlopní (20).

Apikální 4dutinový 2D-pohled na defekt typu ostium secundum barevnou dopplerovskou echokardiografií. Přítomnost zkratu zdůrazňuje větší intenzita barevného signálu, způsobená vyšší rychlostí toku v pravých srdečních oddílech.
Obr. 20. Apikální 4dutinový 2D-pohled na defekt typu ostium secundum barevnou dopplerovskou echokardiografií. Přítomnost zkratu zdůrazňuje větší intenzita barevného signálu, způsobená vyšší rychlostí toku v pravých srdečních oddílech.
PS – pravá síň, PK – pravá komora, LK – levá komora, LS – levá síň

Ob­rys zá­zna­mu prů­to­ku ur­či­tou cé­vou spektrálním dopple­rovským vy­šet­ře­ním vy­kres­lí „ve­lo­ci­ty–ti­me integral“ či­li „stro­ke dis­tan­ce“. Je­ho souči­nem s plo­chou příčné­ho ře­zu cé­vou do­sta­ne­me vo­lu­metrický prů­tok. Ta­to tech­ni­ka mů­že být uži­ta v aortě ke změ­ře­ní sys­té­mo­vé­ho prů­to­ku Qs a v kme­ni plic­ní tep­ny ke změ­ře­ní prů­to­ku Qp. Tak mů­že být ur­čen po­měr plic­ní/sys­té­mo­vý prů­tok (Qp/Qs). Me­to­du lze po­užít u všech sí­ňo­vých a ko­mo­ro­vých septálních de­fek­tů, s vý­jim­kou vý­znam­né při­dru­že­né aortální ne­bo pulmo­nální re­gurgi­ta­ce.

Při vý­znam­ném le­vopra­vém zkra­tu způ­so­bu­je obje­mo­vá zá­těž hy­perdy­na­mickou kontrakci pra­vé ko­mo­ry, kte­rá ve­de k re­verzní­mu ne­bo­li pa­ra­dox­ní­mu po­hy­bu me­zi­ko­mo­ro­vé­ho septa na zá­zna­mu M–mo­dem (21). Nic­mé­ně v pří­pa­dech vy­so­ké plic­ní cév­ní re­zi­sten­ce do­chá­zí k re­verzi zkra­tu a po­psa­né dopple­rovské­ho znám­ky jsou osla­be­ny ne­bo chy­bí. V ta­ko­vých pří­pa­dech je zne­hod­no­ce­na též in­jek­ce mikro­bubli­no­vé­ho kon­tras­tu, ne­boť uká­že pra­vo­le­vou slož­ku zkra­tu (22).

Záznam M-modu u pacienta s defektem septa síní ukazuje zvětšenou pravou komoru a obrácený/reverzní („paradoxní“) pohyb přepážky značící objemové přetížení pravé komory.
Obr. 21. Záznam M-modu u pacienta s defektem septa síní ukazuje zvětšenou pravou komoru a obrácený/reverzní („paradoxní“) pohyb přepážky značící objemové přetížení pravé komory.

Subkostální 2D-pohled ukazuje bublinkový kontrast u pacienta s defektem typu ostium secundum. Kontrastní látka byla vstříknuta do pažní žíly a mrak mikrobublinek vidíme v pravých srdečních oddílech. Vidíme též efekt vymytí „negativního kontrastu“ ze zkratování nekontrastní krve defektem zleva doprava. Malý zkrat zprava doleva je znázorněn několika bublinkami v levých oddílech.
Obr. 22. Subkostální 2D-pohled ukazuje bublinkový kontrast u pacienta s defektem typu ostium secundum. Kontrastní látka byla vstříknuta do pažní žíly a mrak mikrobublinek vidíme v pravých srdečních oddílech. Vidíme též efekt vymytí „negativního kontrastu“ ze zkratování nekontrastní krve defektem zleva doprava. Malý zkrat zprava doleva je znázorněn několika bublinkami v levých oddílech.
LS – levá síň, PS – pravá síň, PK – pravá komora, LK – levá komora

Nuk­le­ár­ní tech­ni­ky

Mo­hou zná­zor­nit pří­tom­nost, lo­ka­li­za­ci a ve­li­kost le­vopra­vé­ho zkra­tu. V kli­nic­ké pra­xi se však ne­po­uží­va­jí.

Zob­ra­ze­ní mag­ne­tic­kou re­zo­nancí(MRI)

Mů­že být po­uži­ta k přes­né­mu ohra­ni­če­ní lo­ka­li­za­ce a ana­to­mic­ké­ho tva­ru de­fek­tu septa sí­ní (23,24). Mů­že být pro­ve­de­no zjiš­tě­ní Qp/Qs, kte­ré je rych­lé a vel­mi přes­né (25).

Obraz MR-spin echa v transaxiální rovině ukazuje defekt septa síní.
Obr. 23. Obraz MR-spin echa v transaxiální rovině ukazuje defekt septa síní.
D – defekt, PK – pravá komora, LK – levá komora

MRI defektu septa síní. Levý panel spin echa v transaxiální rovině ukazuje defekt (D). Pravý panel ukazuje v téže rovině rychlostní mapu, která jasně zobrazuje tok defektem.
Obr. 24. MRI defektu septa síní. Levý panel spin echa v transaxiální rovině ukazuje defekt (D). Pravý panel ukazuje v téže rovině rychlostní mapu, která jasně zobrazuje tok defektem.
D – defekt, TS – tok z LS do PS, TP – výtokový trakt PK, TL – výtokový trakt LK

Nezávislým změřením toků v aortě a plicní tepně může být vypočítán poměr plicního/systémového průtoku.
Obr. 25. Nezávislým změřením toků v aortě a plicní tepně může být vypočítán poměr plicního/systémového průtoku.

Sr­deč­ní ka­tetri­za­ce a angiogra­fie

Ur­ču­je ve­li­kost zkra­tu a je­ho směr. Mo­hou být změ­ře­ny hod­no­ty plicní­ho te­penné­ho tla­ku a plic­ní vasku­lární re­zi­sten­ce.

Lze pro­ká­zat pří­datné ano­mál­ní plic­ní ve­nózní dre­ná­že. U ostium pri­mum od­ha­lí angiogra­fie le­vé ko­mo­ry cha­rak­te­ris­tic­ké abnorma­li­ty ve vý­to­ko­vém trak­tu le­vé ko­mo­ry. Jde o de­formi­tu zva­nou „goose–neck“ (hu­sí krk) vli­vem ab­nor­mál­ní po­zi­ce mitrální chlopně (26).

Angiogram levé komory v předozadní projekci u defektu typu ostium primum ukazuje deformitu „husího krku“.
Obr. 26. Angiogram levé komory v předozadní projekci u defektu typu ostium primum ukazuje deformitu „husího krku“.
HK – „husí krk“, A – aorta, An – anulus mitrální chlopně, LK – levá komora

Zá­kla­dy lé­če­ní

Ka­tétro­vý ne­bo chi­rur­gic­ký uzá­věr de­fek­tů je ob­vyk­le po­užit u mla­dých pa­ci­en­tů s vět­ším de­fektem. Stá­le ne­má­me in­for­ma­ce, zda uzá­věr de­fek­tu v dět­ství změ­ní nor­mál­ní při­ro­ze­ný prů­běh ne­mo­ci (sí­ňo­vých arytmií a srdeč­ní­ho se­lhá­ní), kte­ré vzni­ka­jí v 5. a 6. de­ká­dě ži­vo­ta. Uzá­věr de­fek­tu po­pr­vé ob­je­ve­né­ho v do­spě­los­ti při­ro­ze­ný prů­běh (kro­mě pre­ven­ce pa­ra­dox­ních embo­li­za­cí) té­měř jis­tě ne­změ­ní. Je­di­nou účin­nou me­to­dou léč­by u pa­ci­en­tů s Eisenmenge­ro­vým syndro­mem je trans­plan­ta­ce srd­ce a plic.

Příště: Defekt septa komor


Štítky
Dětská kardiologie Kardiochirurgie Kardiologie

Článek vyšel v časopise

Kardiologická revue – Interní medicína

Číslo 3

2006 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Doporučení, indikace a dávkování LMWH
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.

Pacient s neuropatickou bolestí v ordinaci praktického lékaře
Autoři: doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Neutropenie
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Průlomová bolest a možnosti její léčby
Autoři: MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se